V prosinci jsme ukončili první fázi implementace Strategie 2030+ a vstupujeme do druhého implementačního období. Co a jak se nám v prvním období podařilo naplnit a realizovat, jaké si z toho vzít poučení a na co se zaměřit v období druhém? EDUin ve svém pravidelném Auditu vzdělávacího systému nabízí nezávislý pohled na jednotlivé implementační karty a zhodnocení efektivity zvolených opatření i způsobu jejich realizace. Uvádíme doporučení, jak při implementaci Strategie postupovat v letech 2024–2027.
Jak se nám daří naplňovat Strategii 2030+?
Mgr.
Miroslav
Hřebecký
programový ředitel EDUin, o. p. s.
Řízení státu a jednotlivých resortů je věc dlouhodobá, komplexní a vyžaduje ohromné finanční https://www.rizeniskoly.cz/predpisy/predpis-561-2004-sb.p-373.htmlprostředky. Je proto zcela namístě strategické řízení, s jasně deklarovanými strategickými dokumenty přijatými pro každý resort na úrovni vlády. Pro školství a jeho reformy je typická velká reakční doba, než se projeví jakýkoliv efekt. Proto je nezbytné změny promýšlet o to uvážlivěji, dělat jich spíše méně, ale o to důsledněji, přijímat je za co největšího konsenzu a poté udržovat kontinuitu.
Strategické dokumenty vzdělávací politiky: historie a současnost
Prvním skutečně komplexním a vizionářským dokumentem novodobého českého školství byl Národní program rozvoje vzdělávání ČR, tzv.
Bílá kniha
z roku 2002. Na svou dobu
nebývale komplexní a progresivní záměry
v této strategii uvedené se ovšem podařilo naplnit jen velmi neúplně. V roce 2007 schválila vláda dnes pozapomenutou
Strategii celoživotního učení
, na počátku roku 2009 k ní vláda přijala Implementační plán pro období 2009–2015. K vyhodnocení naplnění této strategie vůbec nedošlo. Dalším moderním milníkem byla
Strategie vzdělávání 2020
(dále S2020) pro období 2013–2020 a zároveň podmínka pro čerpání prostředků z EU. Pro vyhodnocení realizace této strategie použilo ministerstvo školství nebývale otevřený způsob: zadalo
externí odbornou evaluaci
, jejíž výsledky se rozhodlo následně široce sdílet. Hodnocení naplňování S2020 provedla expertní skupina. Expertní tým považoval strategické priority vymezené v S2020 nadále za vysoce
relevantní
a stále aktuální, nicméně konstatoval, že
většina hlavních cílů naplněna nebyla
.Toto externí hodnocení a jeho závěry byly využity při definování navazující
Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+
(dále S2030+ či Strategie). Jde o klíčový dokument pro rozvoj vzdělávací soustavy České republiky
v dekádě 2020–2030+
. Cílem má být modernizovat vzdělávací systém Česka v oblasti regionálního školství, zájmového a neformálního vzdělávání a celoživotního učení, připravit ho na nové výzvy a zároveň řešit problémy, které v českém školství přetrvávají. Ministerstvu školství, které v té době vedl Robert Plaga, se při přípravě této strategie podařila
nebývalá míra participace všech důležitých stakeholderů
. Díky tomu se s dokumentem ztotožnilo takřka celé spektrum aktérů ve vzdělávání. Vláda Strategii 2030+ přijala 19. října 2020.S2030+ má dva strategické cíle –
proměnu obsahu vzdělávání a snižování nerovností.
Byla stanovena
tři implementační období (první období do konce roku 2023)
. Každé by mělo mít své konkrétní cíle s harmonogramem, výstupy a indikátory, díky kterým bude možné zhodnotit jejich plnění. V prvním období se to děje prostřednictvím tzv.
implementačních karet
, každá implementační karta má svou řídicí pracovní skupinu.Hodnocení Strategie 2030+ a prvního implementačního období
Celkově lze konstatovat, že
oba dva hlavní cíle S2030+ i 5 strategických linií jsou vhodně zvoleny
. Míří na nejpalčivější problémy českého vzdělávacího systému. S2030+ sama o sobě neobsahuje konkrétní opatření, která by vedla k naplnění cílů. Ta jsou uvedena až v implementačních kartách, s konkrétními aktivitami a termíny. V systému implementace však
chybí jasné garance a konkrétní personální odpovědnosti
.Implementační karty a opatření by měly proto obsahovat tyto kompletní údaje:
*
konkrétně formulovaný úkol,
*
garant (odbor MŠMT) a kontaktní osoba, u níž lze žádat podrobnější informace o stavu realizace,
*
termín plnění a dokončení úkolu.
Konkrétní úkoly nevyplývají z jednotlivých definovaných aktivit vždy zcela jasně. Problém je také u gestorů: někde je odpovědnost nejasná nebo není úkolem pověřena konkrétní osoba či skupina nesoucí za realizaci personální odpovědnost. Bylo by vhodné tyto osoby jednoznačně a prokazatelně pověřovat formou služebního příkazu.
První implementační období (2020–2023)
Jednou z hlavních otázek
, které se nad Strategií 2030+ vznášejí,
je, zda nastolený směr implementace dával na počátku šance stanovené cíle naplnit
. Je pravda, že stav realizace ovlivňují i externí faktory. Ty byly v uplynulém období v převládající míře nepříznivé a situaci velmi komplikovaly (jde především o pandemii covidu, válku na Ukrajině a příliv uprchlíků, finanční a energetickou krizi související s covidem a válkou a na to všechno navazující aktuální vládní škrty). Externí faktory nebylo možné předvídat, měly však na realizaci S2030+ zásadní vliv a mnohé kroky narazily na své limity – finanční, personální i kapacitní.Vedle toho lze konstatovat, že
ne všechny implementační karty a rozpracovaná opatření a aktivity mají přímý vztah k cílům strategie
nebo
někdy nesměřují k reálnému zvýšení kvality vzdělávání
.
Nemají vyčísleny žádné investice a potřebné náklady k realizaci opatření, případně některé nejsou dostatečně konkrétně zpracované.
Ne vždy je jasné, k čemu se má konkrétně dojít,
cíl je formulován nekonkrétně a neměřitelně
. Podobné je to s personálním pokrytím.
Na mnoha konkrétních aktivitách pracují jen lidé z MŠMT, místo jinde obvyklých širších pracovních skupin.
Na míru dosahování cílů S2030+ se tázala iniciativa Partnerství pro vzdělávání 2030+, když předložila svůj návrh modelu středního článku a spustila k němu veřejnou konzultaci. Na otázku,
zda jsou splněny podmínky pro dosažení cílů Strategie 2030+
, odpověděla většina z více jak 300 respondentů záporně. Vypovídající je i to, že čím mají jednotlivé skupiny respondentů větší vhled do vzdělávací politiky, tím více panuje přesvědčení, že dosud plánovaná opatření nebudou jako celek stačit k dosažení dvou hlavních cílů Strategie. Nejvíce o naplnění cílů S2030+ pochybuje část autorů (skupina šesti expertů) Hlavních směrů vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Tito autoři Strategie se domnívají, že definovaná opatření v rámci implementace, konkrétní způsob realizace, v kombinaci se zhoršujícími se externalitami nám nedávají příliš důvodů ke spokojenosti s proběhlým implementačním obdobím.Zdroj: Výsledky 1. kola veřejné konzultace návrhu na posílení systému vedení a podpory MŠ a ZŠ v ČR, s. 10
Slabá místa implementace
Mezi implementačními kartami
chybí nástroje věnované dalším klíčovým strategickým liniím.
Je to jednak
samostatná karta, která by pokrývala systematicky a komplexně pedagogy
. A dále
karta, která by směřovala k zajištění financování zamýšlených změn
a která by měla za cíl vyhodnotit současné nastavení vzdělávacího systému a zajistit zvýšení jeho efektivity.Jak moc by byla implementační karta zaměřená na finanční efektivitu a systémové reformy potřeba, je vidět právě dnes, kdy je ministerstvo nuceno takzvaně improvizovat za pochodu, protože
neobdrželo dostatek finančních prostředků k zajištění chodu školství
. Mnohé ze zvažovaných kroků by mohly být považovány za opodstatněné, ale až po důkladné analýze, diskuzi, důsledné evidence based argumentaci a zajištění dostatečné předvídavosti. Bohužel je nutné konstatovat, že do toho mají aktuální škrty ve školství daleko. Stále
narážíme na nedostatek dat, případně získaná data nevyhodnocujeme a nezpracováváme do podoby informací
. Příkladem je reforma financování regionálního školství a konkrétní
nastavení PHmaxů, které nebyly od svého spuštění patřičně vyhodnoceny
. Podobně by připravovaný
registr učitelů
mohl vnést jasno do debat, zda máme pedagogů málo, či mnoho. Znali bychom jejich regionální rozmístění a složení aprobací, což by bylo možné využít i v otázce řešení inovace oborové soustavy SŠ a s tím spojeného dilematu, zda budeme mít dostatek učitelů všeobecných předmětů.Proměna vzdělávání nebyla na počátku chápána ve své
celoživotní podobě
a ve Strategii 2030+ se nekladl důraz na
využití potenciálu neformálního vzdělávání
a jeho propojování se vzděláváním formálním.
Posledně dva jmenované atributy chce ministerstvo zohlednit ve druhé fázi realizace S2030+,
což jednoznačně hodnotíme jako
krok správným směrem.
Podobně
pozitivní
je i to, že se
opatření, která cílí na pedagogy, sdružují pro další implementační období do nové samostatné karty
.MŠMT se nově snaží Strategii naplňovat prostřednictvím Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR
, který je zpracováván vždy na čtyři roky. Teze S2030+ jsou do něj zahrnuty až nyní v aktuální verzi pro roky 2023–2027, protože Strategie byla schválena během období, kdy platil předchozí dlouhodobý záměr. Problémem je navíc i fakt, že
zatímco o dlouhodobých záměrech školský zákon hovoří, o strategii nikoliv
.
MŠMT
si tuto disproporci uvědomuje a v současnosti
chystá
v tomto smyslu
iniciaci novely zákona
.Samostatnou otázkou je
evaluace Strategie
. Zatímco vyhodnocení toho, jak se podařilo naplnit S2020, zadalo ministerstvo externí skupině odborníků a existuje k tomu podrobná evaluační zpráva, evaluace S2030+ takto pojata není.
Průběžná interní evaluace
za poslední rok implementace nebyla k datu konání evaluační konference (14. 12. 2023) zveřejněna. Na webu MŠMT bylo ke konci implementačního období možné najít jen komentář a výčet realizovaných aktivit. Jako hlavní způsob interní evaluace je v dokumentu navržena pouze kontrola plnění harmonogramu, což je
velmi nedostatečné
oproti tomu, co doporučuje obecná teorie hodnocení veřejné politiky.Externí evaluace
je od počátku naplánována až v polovině implementace Strategie, což považujeme za
nedostatečné
. Zhotovovat ji bude TA ČR v roce 2025, vládě bude předložena v roce 2026. Tento harmonogram stanovila Strategie oficiálně již na počátku, přesto považujeme za důležité konstatovat, že již samotné první implementační období je dostatečně dlouhé na to, aby
byla provedena i externí evaluace a mohla ještě ovlivnit průběh druhého implementačního období
. Celkově
není analyzován dopad opatření ani jejich ekonomické náklady, efektivita realizace a míra dosažení cílů ve vztahu k investovaným financím.
Problematické se jeví i
střídání ministrů a politická diskontinuita
. Po déle sloužícím Robertu Plagovi, za něhož S2030+ vznikla, došlo k rychlému střídání ministrů. Ústředním heslem Petra Gazdíka byla „kontinuita“ a jednoznačně se hlásil ke S2030+ i ke svému předchůdci, kterého ustavil svým poradcem. Ve funkci vydržel jen půl roku a byl nahrazen Vladimírem Balašem. Rovněž ten deklaroval kontinuitu a hlásil se ke Strategii, byť spíše
verbálně
než konkrétními kroky. Současný ministr Mikuláš Bek žádnou kontinuitu při svém nástupu nedeklaroval. Formálně se sice ministr k S2030+ hlásí, například na výroční konferenci ke Strategii v prosinci 2023 ve svém úvodním proslovu, v každodenní agendě však přichází se sérií vlastních témat, která leží mimo hlavní cíle Strategie a zaměstnávají veřejnou debatu i aparát ministerstva jiným směrem. Situace, kdy ministr navrhuje zásadní kroky, které přesahují jeho funkční horizont a nejsou zároveň zmíněny ve Strategii 2030+, je problematická a znesnadňuje naplňování S2030+ a způsobuje diskontinuitu, proti které jdou v případě české vzdělávací politiky nejčastější námitky.Jako příklad ministrových diskontinuitních myšlenek jmenujme teze:
*
ZŠ je zbytečně dlouhá, bylo by lepší ji zkrátit z 9 na 8 let.
*
Povinná školní docházka by měla být naopak prodloužena.
*
Máme příliš žáků na učitele.
*
Pedagogů je moc.
Strategie 2030+ byla přijata minulou vládou, ale ta stávající se k ní jednoznačně přihlásila i ve svém aktualizovaném vládním prohlášení. Ministr školství by tak měl nejen osobně garantovat její jednoznačné naplňování, ale i
vyžadovat po vládě její finanční zajištění
.
Zajištění zdrojů však naráží na pochopitelné argumenty ministerstva financí
, že mnohá opatření nejsou vyčíslena a nejsou navržena na základě průkazných analýz. Narážíme zde opět na nízkou úroveň strategického řízení ze strany MŠMT.Závěrem uveďme výstižná slova předsedy expertní skupiny a hlavního koordinátora vzniku S2030+ prof. Arnošta Veselého, která zazněla na evaluační konferenci ke Strategii 2030+ v prosinci 2023:
„Strategie je platná čím dál tím více, byť se nám cíle vzdalují, především v oblasti odstraňování nerovností ve vzdělávání.“
Hlavní doporučení pro další implementační období:
*
Zajistit jednotnou a centrální koordinaci implementace s jasnou personální i institucionální odpovědností na co nejvyšší úrovni hierarchie v rámci MŠMT (zcela klíčové).
*
Vytyčit 2 až 3 hlavní priority nejvyšší naléhavosti a jim podřídit většinu dílčích aktivit.
*
Tematizovat nerovnosti ve vzdělávání jako hlavní cíl pro další implementační období a průběžně vyhodnocovat, zda navržená opatření přispívají ke snižování nerovností.
*
Zadat i dílčí krátkodobější externí evaluaci naplňování S2030+ podle zásad hodnocení veřejných politik; doplnit implementační karty o chybějící oblast financování a efektivity vzdělávacího systému.
*
Provést důkladnou analýzu a vyhodnocení nových principů financování regionálního školství (PH školy,PHmax); urychlit realizaci IPs DATA a využívat získaná data k důkladnému vyladění případných reforem.
Aktualizace k březnu 2024
Ještě v prosinci 2023 to vypadalo, že naplňování Strategie oslabí také
systemizace na MŠMT
, v jejímž důsledku byl zrušen odbor vzdělávací politiky, který dosud naplňování S2030+ koordinoval a jehož ředitel zodpovídal za její realizaci. Naštěstí ministr Mikuláš Bek svým příkazem zřídil v únoru 2024
speciální implementační jednotku
Dlouhodobého záměru 2023–2027 a S2030+, která bude naplňování řídit a supervidovat z nejvyšší úrovně náměstka ministra Jiřího Nantla, vrchního ředitele sekce vzdělávání a mládeže Jana Mareše a státního tajemníka Ondřeje Andryse.
Tento krok jednoznačně oceňujeme!
Poznámky:
Analýza byla vytvořena podle stavu ke konci prvního implementačního období, se zahrnutím poznatků z výroční konference MŠMT ke S2030+ konané dne 14. 12. 2023.
Tento text vyjadřuje stanovisko EDUinu. Čerpá mimo jiné z názorů a připomínek externích odborníků, s nimiž byla analýza nebo její dílčí části konzultovány.
Text analýzy oponovali: Robert Plaga, politický iniciátor vzniku Strategie; Silvie Pýchová, programová manažerka Partnerství pro vzdělávání 2030+; Arnošt Veselý, FSV UK, hlavní koordinátor tvorby S2030+. Děkujeme jim za cenné připomínky.