Ať už vybíráte kurz pro žáky a žákyně, nebo pro vyučující a další pracovníky školy, nabídka se neustále rozrůstá. Mailové schránky se plní pozvánkami na webináře i prezenční setkání, programy „na míru“ a nabídkami konzultací. Jak si vybrat a jak poznat kvalitní službu?
Ne všechny programy a kurzy mají nebo mohou mít akreditaci jako DVPP nebo být certifikovány jako primární prevence apod. Samotná akreditace nebo certifikace garantuje kvalitu a vhodnost programu pro konkrétní pedagožky a pedagogy /sborovnu/, pro žáky jen částečně. Níže je několik otázek, jejichž zodpovězení vám může při volbě kurzu (programu) pomoci.
1.
Vychází kurz z ověřené metodiky? Je podložen výsledky? V ČR nemusí existovat studie dokládající funkčnost metod, kterými se kurz zabývá, ale jsou k dohledání například výsledky ke stejné metodice z jiných zemí. Vychází-li kurz ze zahraniční metodiky, měla by být v ČR pilotována a na základě výsledků pilotáže upravena pro podmínky a kontext vzdělávání v ČR.
2.
Kdo kurz lektoruje? Jedná se o zkušené lektorky a lektory s dostatečným vzděláním? Pokud pracují pro větší organizaci, zaručuje organizace jejich proškolení a další vzdělávání?
3.
Prochází kurz pravidelným up-datem? Reaguje na dění ve školách a umí nabídnout využití v nových situacích (např. pandemie, uprchlická krize apod.)?
4.
Jsou na kurz dostupné reference od vašich kolegů a kolegyň z jiných škol a školských zařízení?
5.
Co kurz slibuje a nabízí? Jak je strukturovaný a s jakou pracuje skupinou? Například nabídka
„naučíme za dvě hodiny celou sborovnu, jak komunikovat s dítětem v krizi
“
může znít podezřele…6.
Ten, kdo kurz nebo program nabízí, by s vámi měl být schopen prodiskutovat, zda je pro vás vhodný. Například některé programy primární prevence nemusejí být vhodné pro kolektivy, kde se již setkáváme se závažnějšími problémy a vhodnější by bylo nejprve poptat program selektivní prevence nebo intervenční program. Zvlášť v případě, kdy poptáváte program pro kolektiv, kde již dochází k náročným situacím, nebo se jedná o kolektiv žáků se speciálními potřebami (např. žáky s mentálním postižením), dbejte na to, aby byli organizátor programu a jeho lektoři o této skutečnosti dopředu informováni a ujistěte se, že je program pro danou skupinu vhodný.
Co zjistit u vás ve škole?
1. Co potřebujeme?
Ptejte se učitelů, pracovníků školního poradenského pracoviště i žáků a jejich rodičů a průběžně mapujte, co je u vás ve škole v oblasti podpory wellbeingu, duševního zdraví a rozvoje socio-emočních dovedností žáků potřeba.
2. Máme na to kapacitu?
Ověřte, zda je časová, personální a finanční náročnost kurzu/programu v souladu s možnostmi vaší školy (nebude to fungovat, když učitelé na školení nepřijdou nebo v jeho průběhu zjistí, že na realizaci aktivit s žáky nemají čas).