V rámci „čtenářského seriálu“ věnovaného vnitřním předpisům školy bylo první pojednání vyhrazeno školnímu řádu - jako základnímu dokumentu, který určuje pravidla školního života a stanoví práva a povinnosti všech, kteří se školního života účastní. Vraťme se k tomuto dokumentu a připojme ještě pár úvah, které doplní výčet stěžejních informací, jež zazněly v příspěvku paní doktorky Puškinové. Snad je ta správná chvíle i s ohledem na začátek školních prázdnin, který je určitým předělem mezi školními roky, leckdy doprovázeným i revizí vnitřních předpisů.
Ještě pár slov ke školnímu řádu
Mgr.
Martina
Pekárková
odbor legislativy MŠMT
A začněme právě od konce, tedy úvahou, je-li ředitel školy oprávněn
kdykoli a v jakémkoli rozsahu změnit pravidla stanovená školním řádem
(či vydat školní řád nový), nebo má být zachována určitá kontinuita průběhu vzdělávání žáků, a tedy i kontinuita pravidel, která výchovu a vzdělávání žáků provází. Není pochyb o tom, že takové dokumenty, jako jsou rámcové a školní vzdělávací programy, určují obsah práva žáků na vzdělání. Jejich změny, ať už dle výslovné dikce školského zákona (ust. § 4 odst. 4, ust. § 185 odst. 1) nebo z povahy věci, podléhají striktnějším pravidlům. Ve vztahu ke školnímu řádu však uvedená přísnost v zásadě není na místě, uvědomíme-li si, že jde o pravidla prováděcí, doprovodná, umožňující zabezpečit nerušený průběh vzdělávacího procesu. Lze tedy uvést, že ředitel školy je oprávněn vydat či změnit školní řád, pokud to situace ve škole vyžaduje, aniž by byl omezen začátkem školního roku, začátkem pololetí či změnou obecně závazných právních předpisů.Pamatovat však musíme na taková základní pravidla, jako je
zákaz retroaktivity
(kdy například nelze uplatňovat nová pravidla omlouvání žáků ve vyučování i na absenci, která nastala před úpravou školního řádu), jakož i potřebu náležitého
schválení, zveřejnění a seznámení
s každou změnou školního řádu, jako je tomu při jeho prvním vydání [ust. § 30 odst. 3, § 168 odst. 1 písm. c)]. Opatrnosti je třeba i v případě změny pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků, popřípadě jiných ustanovení, která mají
bezprostřední důsledky pro vlastní vzdělávání žáků.
Zde je namístě spojit úpravy školního řádu s určitým vzdělávacím celkem, právě se školním rokem nebo pololetím.Nezazní zde jistě poprvé, že školní řád je
vnitřním předpisem
školy. Již samotné označení napovídá, že svými pravidly může působit pouze uvnitř školy, nikoli snad z hlediska přísně technického (v budově či areálu školy), ale povahou svých pravidel a postavením adresátů. Neexistujeli jednoznačná hranice mezi „školním“ a „mimoškolním“ životem dětí, neexistuje však ani všeobecná odpověď, které vztahy ještě spadají do působnosti školy a školního řádu a které nikoli.Shodneme-li se bez větší diskuze, že pravidla chování žáků nepochybně platí i při výjezdu třídy na školní exkurzi (tedy mimo areál školy), popřípadě naopak, že jednání dítěte o víkendu u příbuzných bude řešeno pouze na rodinné půdě, rozdílné názory mohou zaznívat na otázku, jak se postavit například k problému šikany, která často přesahuje i do doby trávené po vyučování.
Vyjděme proto spíše z věcné působnosti nežli územní a shrňme, že školní řád může upravovat takové vztahy, které vznikají v souvislosti s poskytováním výchovy a vzdělávání ve škole. I právě zmíněné jednání žáků by proto mohlo být podle současného nazírání pod „dohledem“ školy a školního řádu, například i co do ukládání kázeňských opatření.
Pokud jde o
osobní působnost
školního řádu, nejvíce „zasaženými“ adresáty jsou nepochybně žáci, kteří mají základní povinnost dodržovat školní řád a plnit pokyny pedagogických pracovníků školy, jsou-li se školním řádem v souladu [ust. § 22 odst. 1 písm. b) a c)]. Školní řád se nepochybně dotýká i zákonných zástupců žáků, popřípadě dalších osob, přinejmenším pokud jde o provoz a vnitřní režim školy či pravidla bezpečnosti a ochrany zdraví.Někdy se však zapomíná, že
školní řád zavazuje i pedagogické a nepedagogické pracovníky školy (resp. i jejího ředitele)
– ne snad přímým ukládáním úkolů či povinností, ale stanovením postupů a pravidel, které musí respektovat všichni účastníci vzdělávání. Sám školský zákon koneckonců stanoví, že ředitel školy je povinen seznámit se školním řádem prokazatelně i zaměstnance školy (ust. § 30 odst. 3). Zřetelným dokladem je také postup přezkoumání hodnocení chování na vysvědčení, kdy ředitel výslovně ověřuje dodržení pravidel hodnocení stanovených ve školním řádu (ust. § 52 odst. 5).Školní řád by však neměl být zaměňován s pracovním řádem, samostatným dokumentem, jehož obsahem je organizace práce, pracovní podmínky a další podrobnosti vztahující se k výkonu práce. Práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů do školního řádu povětšinou nepatří (výjimkou mohou být například pravidla dohledu nad žáky, jež souvisí jak s vnitřním režimem školy, tak se zajištěním bezpečnosti a ochrany zdraví).
Jako vnitřní předpis školy se školní řád nemůže těšit takovému postavení a právní síle, jakou mají obecně závazné právní předpisy. Poslední zastavení proto učiňme u vztahu školního řádu k právním předpisům, jež vytvářejí základní rámec, ve kterém se pravidla školního řádu pohybují. Přiléhavě to poznamenává školský zákon, dle kterého školní řád stanoví
podrobnosti k výkonu
těch práv a povinností žáků a zákonných zástupců, které vyplývají z právních předpisů [ust. § 30 odst. 1 písm. a)].Co to konkrétně znamená, můžeme demonstrovat na následujícím příkladu. Stanoví-li škola taková pravidla, dle kterých nejsou žáci oprávněni používat mobilní telefony (přehrávače a jiné vymoženosti) při vzdělávání, můžeme takový požadavek opřít o základní povinnost žáků řádně se vzdělávat. Obecný zákaz vnášení těchto věcí do školy však nemá ani oporu ve školském zákoně ani v ochraně jiného důležitého práva nebo hodnoty. To však samozřejmě neplatí o takových věcech či látkách, které jsou rizikové či vysloveně nebezpečné (zbraně, hořlaviny, pyrotechnické předměty apod.).