Kompetenční rámec absolventa učitelství - příležitost přivést do škol kvalitnější učitele

Teď se to ale naštěstí mění. V pátek 13. října 2023 představilo ministerstvo školství na národní konferenci Kompetenční rámec absolventa a absolventky učitelství, který historicky poprvé říká, jaké učitele v Česku chceme a co pro to musíme udělat.

Kompetenční rámec absolventa a absolventky učitelství¹⁾ je dokument, který popisuje profesní , jimiž má být vybaven každý absolvent či absolventka vzdělávacího programu vedoucího k učitelské kvalifikaci. Ať už jde o vysokoškolský studijní program nebo doplňující pedagogické studium pro absolventy nepedagogických oborů. Poprvé tak máme v Česku širokou shodu na tom, co je cílem učitelské přípravy. Pro naše školství je to významný posun, protože jen těžko můžeme systémově nastavovat kvalitu přípravy učitelů bez znalosti cíle, ke kterému směřujeme.

V mezinárodním kontextu není kompetenční rámec žádnou novinkou. Kompetenční rámce nebo standardy jsou běžně používány v mnoha státech OECD, kde jasně určují, co společnost od přípravy učitelů očekává. V Česku přijetí kompetenční profilu učitele stanovila jako cíl . Kompetenční rámec absolventa a absolventky učitelství pak vznikal v úzké spolupráci se vzdělavateli od roku 2021 jako jeden z výstupů probíhající Reformy přípravy učitelů a učitelek v ČR²⁾. Ta představuje doposud nejvýznamnější reformu přípravy učitelů, mezi jejíž cíle patří zejména zkvalitnění praxí studentů učitelství, posílení profesního charakteru učitelské přípravy, podpora inovací, posilování zahraniční spolupráce, zvýšení prestiže učitelského povolání a rozvoj oborových didaktik. Už předtím ale byla řada snah kompetenční rámec v Česku vytvořit, několik fakult s určitou formou rámce už pracuje, ale nikdy se nepodařilo dojít ke shodě na rámci jednotném, který by byl skutečně společnou vizí přípravy učitelů a mohl sloužit k jejímu systémovému zkvalitňování v Česku. V tom je aktuální kompetenční rámec unikátní.

Tvorba kompetenčního rámce nezačínala „na zelené louce“. Hlavním východiskem byly již zmíněné zkušenosti fakult připravujících učitele. Tím prvotním byl například Rámec profesních kvalit učitele z roku 2012 (Tomková, Spilková a kol.). Současně byla jeho tvorba opřena i o zahraniční zkušenosti například z Quebecu, Austrálie nebo Velké Británie a při stanovení jednotlivých kompetencí tvůrci vycházeli z pedagogického a psychologického výzkumu, který potvrzuje jejich pozitivní dopad na učení žáků. Právě ten je těžištěm celého rámce. Zcela klíčový je ale fakt, že na konci procesu tvorby rámce je výsledek spolupráce ministerstva školství s fakultami připravujícími učitele a také experty z řad učitelů a ředitelů škol, neziskových organizací i České školní inspekce, což zajišťuje příslib ztotožnění se s rámcem napříč všemi aktéry v přípravě učitelů a jeho úspěšné implementace do praxe.

Účelem kompetenčního rámce podle ministerstva školství je sloužit zkvalitňování přípravy učitelů na fakultách připravujících učitele a přispět tím k profesionalizaci učitelského povolání. Stanovuje totiž závazný cíl, o který se může opřít spolupráce, koordinace a odborná diskuze všech aktérů v učitelské přípravě. Ministerstvo také plánuje každoroční evaluaci toho, do jaké míry se daří připravovat studenty učitelství v souladu s tímto rámcem, a to skrze Národní šetření vnímané připravenosti absolventů učitelství a začínajících učitelů. Ze získaných výsledků budou fakulty, ministerstvo a ostatní aktéři při dalším zkvalitňování učitelské přípravy vycházet.

Neméně důležitým účelem je také formativní využití kompetenčního rámce. Tedy využití přímo při vzdělávání budoucích učitelů jako nástroje pro rozvoj učitele, nikoliv jako „hodnoticího archu“. Je důležité, aby studenti byli ze strany svých vzdělavatelů s rámcem seznámeni a vedeni k jeho aktivnímu, nejlépe každodennímu, používání. Studenti díky rámci jasně uvidí cíl své přípravy, mohou průběžně sledovat svůj posun k tomuto cíli, formulovat osobní rozvojové cíle, vyhodnocovat jednotlivé , své silné i slabé stránky a strukturovat vlastní zkušenosti. A díky tomu i lépe řídit vlastní učení, přijmout za něho osobní odpovědnost, posilovat profesní sebejistotu a utvářet své profesní sebepojetí. Jejich vysokoškolští vzdělavatelé i provázející učitelé na praxích jim s pomocí rámce mohou dávat lépe strukturovanou zpětnou vazbu, opírat o něho důkazy o učení a využívat ho k reflexi. Sami by i měli v souladu s kompetenčním rámcem vyučovat a názorně jeho uplatnění demonstrovat.

Ačkoliv jde o kompetenční rámec absolventa učitelství, nikoliv učitele, popisuje potřebné nejen na úrovni absolventa, ale rozvíjí je dále i na úrovni začínajícího učitele a učitele v praxi. Studenti učitelství totiž potřebují vidět konečný cíl učitelské přípravy, tj. zkušeného učitele. Sloužit tak má i uvádějícím a začínajícím učitelům v rámci adaptačního období a využít ho mohou i ostatní učitelé.

Jak samo ministerstvo školství uvádí, pedagogické praxe jsou zásadní příležitostí, během které mohou studenti učitelství definované rámcem poznávat, uplatňovat a rozvíjet. Jejich učení a rozvoj je současně závislý na kvalitní reflexi této praxe a propojení získaných zkušeností s teorií, kterou si studenti přinášejí z fakulty. Bez nabyté teorie s praxí totiž není využitý celý potenciál k učení. Řadu kompetencí, zejména těch dovednostních, ani nelze efektivně rozvíjet jinak než na praxi. V tom hrají zásadní roli provázející učitelé, kteří se věnují studentům na praxi ve své škole a společně s vysokoškolskými vzdělavateli by se současně, právě za účelem propojení teorie a praxe, měli věnovat vzájemné spolupráci. Tuto spolupráci, ke které dnes spíše nedochází, může významně usnadnit právě kompetenční rámec, který nabízí společný jazyk, na němž mohou oba typy vzdělavatelů stavět.

Provázející učitelé na praxi jsou tedy klíčovými aktéry v procesu zkvalitňování učitelské přípravy. Je důležité, aby právě oni při spolupráci se studenty i vysokoškolskými vzdělavateli aktivně kompetenční rámec využívali. Rámec jim může posloužit k zacílení praxe a jako podklad pro to, co u studentů na praxi hodnotit. Mohou o něho opírat zpětnou vazbu, společnou reflexi po odučených hodinách a vést samotné studenty k jeho využívání při sledování svého posunu. Zároveň na to nemusí být sami – ministerstvo školství plánuje provázející učitele v práci s kompetenčním rámcem podpořit i skrze přípravné studium, případně mohou provázející učitelé využít kolegiální podpory napříč všemi vzdělavateli studentů učitelství například v Komunitě vzdělavatelů budoucích učitelů³⁾.

Navzdory své důležitosti nebyli provázející učitelé v učitelské přípravě dlouho bráni jako rovnocenní partneři vysokoškolských vzdělavatelů. To podporoval i fakt, že tato pozice nebyla legislativně a systémově ukotvena a těmto učitelům chyběly odpovídající podmínky pro výkon své role. Právě díky zmíněné reformě přípravy učitelů se provázejícím učitelům konečně dostává více pozornosti a podtrhuje se jejich zásadní význam pro kvalitní přípravu budoucích učitelů. V červnu 2023 bylo schváleno jejich legislativní ukotvení a plánuje se i systémová podpora všech provázejících učitelů od roku 2026. Do té doby ministerstvo školství tuto podporu s částí provázejících učitelů od září 2023 pokusně ověřuje⁴⁾ a do ověřování bude možné se přihlásit i v příštím roce.

Ověřovaná podpora provázejících učitelů zahrnuje zejména příplatek a přípravné studium. Pro kvalitní výkon této role jsou totiž třeba specifické dovednosti, zejména ty mentorské, reflektivní a pro spolupráci. Záměrem je posílit také zmiňované propojení s vysokoškolskými vzdělavateli. Nutno ale podotknout, že ruku v ruce s kompetenčním rámcem jako společným jazykem by měl jít i vytvořený prostor pro to, aby se jím dalo hovořit. Pokusné ověřování ale zatím neověřuje tento významný prvek podpory, a to snížený rozsah přímé pedagogické činnosti provázejících učitelů. Jak příprava a reflexe hodin se studenty, tak spolupráce s vysokoškolskými vzdělavateli, získání znalosti konkrétního kurikula fakulty a systematická práce s kompetenčním rámcem jsou přitom velmi časově náročné. Provázející učitelé proto potřebují vyhrazený čas pro tuto práci, mají-li ji dělat kvalitně.

Kompetenční rámec je zaměřen obecně na přípravu učitelů všech předmětů na všech stupních škol. Lze ho tedy využít ke zkvalitňování učitelské přípravy pro všechny stupně, obory i zaměření. V budoucnu může sloužit k další specifikaci kompetencí pro jednotlivé stupně škol nebo jednotlivé vyučované obory či přípravu učitelů odborného vzdělávání a výcviku. Se vznikem oborových kompetenčních rámců, odpovídajících obecnému kompetenčnímu rámci, už ministerstvo školství počítá i v rámci výzvy v operačním programu Jan Amos Komenský.

Celkem kompetenční rámec zahrnuje 18 profesních kompetencí rozdělených do 6 oblastí, které mají být rozvíjeny ve všech složkách učitelské přípravy. Jde o následující oblasti: Vyučované obory a jejich zprostředkování žákům a žákyním, Plánování, vedení a reflexe výuky, Prostředí pro učení, Zpětná vazba a hodnocení, Profesní spolupráce, Profesní sebepojetí, rozvoj, etika a duševní zdraví. jsou zároveň rozepsány v již zmíněných třech úrovních: primárně pro úroveň absolventa učitelství, ale také pro úroveň začínajícího učitele na konci dvouletého adaptačního období a pro úroveň zkušeného učitele tak, aby student dohlédl na absolutní cíl učitelské přípravy. Popis kompetencí je opřený o data z pedagogického a psychologického výzkumu a cílem je připravit učitele, kteří umožní každému žákovi zažívat úspěch ve třídě. Kompetenční rámec tak bezesporu podporuje odchýlení se od často slýchaného pojetí „učím matiku“ k „učím děti“.

Mnohým z nás jistě naskočí obava z toho, jestli má další „papír“ šanci v učitelské přípravě a v konečném důsledku ve školách něco změnit. Uklidňujícím faktem je, že ministerstvo schválením kompetenčního rámce tuto kapitolu neuzavírá, ale plánuje konkrétní kroky, jak rámec do praxe skutečně implementovat.

V prvé řadě se rámec stane pro poskytovatele učitelské přípravy závazným, a to jako příloha Rámcových požadavků na studijní programy, jejichž absolvováním se získává odborná kvalifikace k výkonu regulovaných povolání pedagogických pracovníků i jako součást standardu doplňujícího pedagogického studia pro absolventy nepedagogických oborů. Zapracování kompetenčního rámce do přípravy učitelů se bude posuzovat v rámci akreditačního řízení. Ideálně by mělo dojít i k revizi sylabů tak, aby rozvoj daných kompetencí skutečně byl v předmětech obsažen. To, jak se daří s kompetenčním rámcem pracovat, poskytnou data z každoročního šetření u absolventů a začínajících učitelů. Ministerstvo se navíc s fakultami bude k tématu implementace kompetenčního rámce pravidelně scházet. Implementace kompetenčního rámce bude podpořena prostřednictvím výzvy v operačním programu Jan Amos Komenský, kterou mohou fakulty využít k získání pro implementaci potřebných finančních prostředků. V roce 2024 chce ministerstvo práci s kompetenčním rámcem pilotovat přímo ve školách ve spolupráci s učiteli a řediteli škol. O kompetenční rámec se také budou opírat všechny ostatní části implementace reformy přípravy učitelů a existuje vize, že by rámec mohl nakonec posloužit k tvorbě obecného Kompetenčního rámce učitele a učitelky. Navíc ho lze chápat jako první krok na cestě ke kariérnímu řádu.

Vše nicméně závisí na lidech. Ti proto budou v konečném důsledku rozhodujícím faktorem pro úspěšnou implementaci. Jeden z účelů rámce, možná ten nejdůležitější, je jeho formativní využití ze strany vysokoškolských vzdělavatelů, provázejících učitelů, studentů i uvádějících a začínajících učitelů. Tito lidé musí kompetenční rámec přijmout za svůj a systematicky ho využívat ve své práci. Ministerstvo za tímto účelem rámec zpřístupnilo i ve formě kartiček jednotlivých kompetencí, které praktické a formativní využití značně usnadňují. Všechny materiály lze stáhnout na webu ministerstva školství⁵⁾. Metodické seznámení s rámcem je zároveň obsaženo v přípravném studiu pro provázející učitele i v přípravě začínajících učitelů.

Důležitá bude také „marketingová“ podpora rámce ze strany ministerstva tak, aby o rámci věděli všichni aktéři. Používání rámce je ale možné významně podpořit i skrze kolegiální spolupráci, sdílení příkladů dobré praxe a vzájemnou motivaci k práci s ním. V neposlední řadě tomu mohou pomoci i ředitelé škol, kteří provázejícím a uvádějícím učitelům pro výkon jejich role zajistí vhodné podmínky. Přispět k úspěšné implementaci tak mohou mnozí z nás.

Přijetím Kompetenčního rámce absolventa a absolventky učitelství tedy cesta za kvalitněji připravenými učiteli teprve začíná. Osobně ale věřím, že nepůjde o „papír do šuplíku“, ale o významnou příležitost pro české školství, kterou si tentokrát nenecháme ujít.