Kratší pracovní úvazek

Vydáno:
Kratší pracovní úvazek
Ing.
Martin
Šikýř
 
 
Po vytvoření rozvrhu a v souladu s potřebami školy vzniklo několik kratších úvazků pro pracovníky. Jeden pracovník odmítá kratší úvazek přijmout, ale škola delší nemá. Jak postupovat v tomto případě?
SOUVISEJÍCÍ PŘEDPISY:
 
§ 38, 40, 49, 52, § 67, § 79, 80, 208 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění p. p.
Od vzniku pracovního poměru je
zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy
(§ 38 zákoníku práce), a to v rozsahu zákonem stanovené týdenní pracovní doby (§ 79 zákoníku práce), popřípadě individuálně sjednané kratší pracovní doby (§ 80 zákoníku práce). Nemůže-li zaměstnavatel přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy v rozsahu zákonem stanovené týdenní pracovní doby, popřípadě individuálně sjednané kratší pracovní doby, jde o jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele (§ 208 zákoníku práce),
a zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
Kratší pracovní dobu pod rozsah zákonem stanovené týdenní pracovní doby je možné se zaměstnancem pouze sjednat. Zaměstnavatel nemůže zaměstnanci kratší pracovní dobu jednostranně nařídit. Je-li kratší pracovní doba sjednána v pracovní smlouvě, je možné ji změnit jen tehdy, dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na její změně (§ 40 zákoníku práce).
Pokud zaměstnavatel v souladu s aktuální sníženou potřebou organizace navrhuje zaměstnanci sjednání kratší pracovní doby, ale zaměstnanec se sjednáním kratší pracovní doby nesouhlasí, může se zaměstnanec na základě rozhodnutí zaměstnavatele stát
nadbytečným
a zaměstnavatel může dát zaměstnanci
výpověď
[§ 52 písm. c) zákoníku práce] nebo může se zaměstnancem uzavřít
dohodu o rozvázání pracovního poměru
(§ 49 zákoníku práce). Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí z důvodu nadbytečnosti [§ 52 písm. c) zákoníku práce] nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru
odstupné v minimální výši určené zákoníkem práce
(§ 67 zákoníku práce).
V rámci zákonných možností by měl zaměstnavatel řešit sníženou potřebu zaměstnanců vzájemnou dohodou, se snahou udržet v organizaci schopné a motivované zaměstnance.