Kvalifikační požadavky

Učitel základní školy má vysokoškolské vzdělání Ing. v oboru geografické informační systémy. Na škole vyučuje informatiku a TV. Kolik let bude činit odečet za nesplnění kvalifikačních požadavků, dle nařízení vlády při zařazení pracovníka do platového stupně?

V tomto případě se žádný odečet let praxe neuplatní. Podle ustanovení § 4 odst. 7 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, platí, že zaměstnanci zařazeném v 11. a vyšší platové třídě se odečítají roky praxe v případě, že tento nedosáhl stupně vzdělání VŠ - magisterský. To je však v uvedeném případě splněno, protože inženýrský studijní program je co do stupně vzdělání roven právě VŠ - magisterskému stupni vzdělání.

Učitel základní školy (vyučuje Př a Fy) vystudoval VŠ zemědělskou, fytotechnický obor. V roce 1995 doplňkové studium zaměřené na učitelství odborných předmětů pro střední školy. Bude u tohoto pracovníka nutný odečet za nesplnění kvalifikačních požadavků, dle nařízení vlády při zařazení pracovníka do platového stupně?

Také v tomto případě se případné problémy s odbornou kvalifikací nijak neprojeví v odpočtech let praxe. Základním předpokladem pro využití odečtu let praxe podle § 4 odst. 7 nařízení vlády č. 564/2006 Sb. je pouze nedosažení stupně vzdělání VŠ - magisterský. Předpokládám, že tento stupeň absolvent VŠ zemědělské dosáhl. Odpočet let praxe by se uplatnil pouze v případě, že by tento zaměstnanec dosáhl např. jen bakalářského stupně vzdělání - to však z dotazu nevyplývá.

Pro oba dotazy je však třeba dodat jednu podstatnou věc, která se však již netýká platového zařazení, ale spíše zaměstnatelnosti uvedených učitelů jako pedagogických pracovníků podle zákona o pedagogických pracovnících. Pro výuku na 2. stupni základní školy musí učitel splňovat kvalifikaci podle ustanovení § 8 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů. Podle tohoto ustanovení učitel druhého stupně základní školy získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu:

a) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy,

b) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy a všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy,

c) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy,

d) studijního oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů druhého stupně základní školy, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou zaměřeném na přípravu učitelů druhého stupně základní školy,

e) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů prvního stupně základní školy a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou zaměřeném na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy, nebo

f) jen pro výuku cizího jazyka vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu

* v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů cizích jazyků, nebo

* v oblasti společenských věd zaměřené na cizí jazyky a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku, nebo studiem pedagogiky.

V obou uvedených případech odpovídá situace nejvíce ustanovení uvedeném pod písm. d). Pokud tedy učitel vyučuje předmětům, které svým charakterem odpovídají vystudovanému oboru, je splněna „odbornost“ a zbývá doplnit si pedagogickou způsobilost. To bezpochyby platí u prvního z uvedených učitelů právě v případě vyučovacího předmětu informatika. Pro výuku jiných předmětů - tedy takových, jež svým charakterem neodpovídají absolvovanému studijnímu oboru - ovšem již předpoklad odborné kvalifikace splněn není. To platí pro tu část pedagogického „úvazku“ učitele, ve které vyučuje tělesnou výchovu. Podobný problém bude mít zřejmě i druhý z učitelů u předmětu fyzika - ale k bližšímu posouzení tohoto případu chybí více informací.

Pokud by plně odpovídal charakter vyučovaných předmětů absolvovanému studijnímu oboru, je na řadě zkoumat tzv. pedagogickou způsobilost (poznamenejme, že toto slovní spojení již právní předpisy nepoužívají, ale podstata pojmu zůstala obsahem předpokladu odborné kvalifikace - viz ustanovení § 8 odst. 1 písm. d) zákona o pedagogických pracovnících). Jak vyplývá z textu ustanovení výše uvedeného písm. d), získá příslušný odborník pedagogickou způsobilost mj. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou zaměřeném na přípravu učitelů druhého stupně základní školy. To odpovídá dřívějšímu Doplňkovému pedagogickému studiu (DPS). Podstatné je, že toto studium musí být zaměřeno na přípravu učitelů druhého stupně základní školy. Tento učitel si tedy musí uvedenou část kvalifikace doplnit - musí se jednat výslovně o vzdělání získané v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou zaměřeném na přípravu učitelů druhého stupně základní školy.

V případě nesplnění těchto podmínek se uplatní ustanovení § 32 zákona o pedagogických pracovnících. Toto ustanovení nastavuje přechodné období v délce 5 let od nabytí účinnosti zákona, po které je umožněno vykonávat přímou pedagogickou činnost i těm zaměstnancům, kteří nesplňují předpoklad odborné kvalifikace. Pokud ve stanovené lhůtě nezahájí studium potřebné k získání odborné kvalifikace a toto studium pak úspěšně nedokončí, nebudou moci nadále od 1. ledna 2010 přímou pedagogickou činnost vykonávat. V důsledku novely provedené zákonem č. 179/2006 Sb. platí, že povinnosti zahájit studium jsou touto novelou zbaveni ti pedagogičtí pracovníci, kteří k určitému datu dosáhli věku 50 let a současně mají praxi nejméně 15 let na příslušném druhu nebo typu školy. Tímto určitým datem je ovšem stále stejný okamžik, k němuž je vztaženo také trvání pětileté lhůty pro zahájení studia - tedy den nabytí účinnosti zákona o pedagogických pracovnících, tj. 1. 1. 2005. Nelze tedy vztahovat podmínku 50 let věku a 15 let praxe ke dni nabytí účinnosti této novely, tj. k 5. 5. 2006.