V předešlém článku na téma kyberšikany jsem se zaměřil na to, jak lze na jednání pachatele nahlížet z pohledu trestního a přestupkového práva a jaké sankce hrozí ze strany státních orgánů (Kyberšikana a právní prostředky jejího potrestání, Řízení školy č. 2/2013). Kyberšikana přitom - jak ostatně vyplývá z její definice - vyžaduje i svou oběť. Předmětem tohoto článku je tudíž pohled na postavení oběti kyberšikany a vymezení právních prostředků, kterými se oběť může vůči pachateli domáhat náhrady za porušení svých práv.
Kyberšikana a právní prostředky k odškodnění oběti
Mgr. Bc.
Adam
Hlaváč
právník v advokátní kanceláři v Pardubicích
Osoba, která byla kyberšikanou dotčena (tedy zejména oběť, ale v nejhorších případech kyberšikany i pozůstalí po oběti),1)může vůči pachateli kyberšikany uplatnit
nároky plynoucí z občanského práva
a domáhat se náhrady škody a nároků plynoucích z práva na ochranu osobnosti.PRÁVO NA NÁHRADU ŠKODY
V některých případech může kyberšikana zanechat na oběti
trvalé a vážné důsledky
spočívající zejména v psychických či psychosomatických obtížích (např. vážné duševní poruchy). V případě, že oběť prokáže, že tyto poruchy jsou v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním (kyberšikanou) pachatele, může se v civilním soudním řízení dle ustanovení § 420zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), domáhat po pachateli
náhrady škody na zdraví
v penězích. Výše takové škody na zdraví, resp. její složky bolestné a ztížení společenského uplatnění, se vypočte dle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, a to jako součin bodového ohodnocení stanoveného v lékařském posudku a částky 120 Kč, jakožto hodnota 1 bodu (s možností procentuálního navýšení v určitých případech stanovených vyhláškou).V případě, že by následkem kyberšikany byla tak tragická událost, jako je smrt oběti, pak mají nejbližší příbuzní, jako pozůstalí, vůči pachateli
nárok na jednorázové paušální peněžité odškodnění za utrpěnou ztrátu
dle ustanovení § 444 odst. 3 OZ. Výše jednorázového odškodnění je v návaznosti na příbuzenský poměr ve výši 240 000 Kč (např. pro každého rodiče) nebo 175 000 Kč (např. pro každého sourozence).PRÁVO NA OCHRANU OSOBNOSTI
Nad rámec náhrady škody (tedy ať škoda na zdraví vznikla, nevznikla či nebyla prokázána), může oběť kyberšikany uplatnit dále
nárok na ochranu osobnosti
dle § 11a násl. OZ. Jedná se o ustanovení, která chrání osobnost (zdraví, důstojnost, občanskou čest) a soukromí (projevy osobní povahy, fotografie, jména) každé fyzické osoby. V případě, že někdo svým jednáním (kyberšikanou) zasáhne do práva na ochranu osobnosti jiné osoby (oběti), může se v civilním soudním řízení dle ustanovení § 13 OZ domáhat toho, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů, aby byly
odstraněny následky
(tedy např. stažení hanlivé fotografie či komentáře o oběti ze sociální sítě) a případně se domáhat i
přiměřeného zadostiučinění
(zejména omluvy). Pokud takové nemateriální zadostiučinění (omluva) není dostačující, pak lze požadovat zadostiučinění i ve formě peněžní náhrady za utrpěnou újmu.UPLATNĚNÍ NÁROKŮ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ
Shora uvedené občanskoprávní nároky - náhrada škody a nárok na peněžité zadostiučinění za porušení práva na ochranu osobnosti - lze uplatnit rovněž přímo
v trestním řízení
(pokud bylo vůči pachateli zahájeno) a požadovat, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil pachateli škodu či zadostiučinění oběti uhradit. V případě, že návrhu oběti soud v trestním řízení vyhoví, nemusí se pak již domáhat svého nároku v civilním soudním řízení.EKONOMICKÉ DOPADY KYBERŠIKANY
S ohledem na existenci výše uvedených nároků obětí je nutné zmínit, že kyberšikana nemá z pohledu práva pouze
dimenzi morální a represivní
(tedy potrestání pachatele příslušnou sankcí ze strany státního orgánu), ale potenciálně i významnou dimenzi ekonomickou. Ostatně i samotné trestní řízení s sebou obvykle nese náklady na obhajobu advokátem a výsledkem může být i uložení trestu v podobě pokuty (v případě přestupku je pokuta jedním z primárních trestů), tedy i samotné trestní či přestupkové řízení může zasáhnout finanční sféru pachatele a v případě, že je nezletilý, pak i jeho rodičů.Pokud pak oběť, příp. pozůstalí, uplatní soudní cestou výše uvedené nároky na náhradu škody či peněžité zadostiučinění, může se jednat dle intenzity zásahu do osobnosti a utrpěné újmy o částky v řádech tisíců i desetitisíců korun. Jestliže žalobce využije v soudním řízení zastoupení advokátem a v řízení uspěje, bude pachatel (žalovaný) zavázán nejen k úhradě žalované částky, ale i nákladů na právní zastoupení žalobce, což je částka, která se může pohybovat i v řádech desítek tisíc korun.
Finanční dopad
na pachatele kyberšikany, resp. jeho rodinu, může být tedy opravdu značný a výrazně přesahující obvyklou výši majetku žáka základní či střední školy. V této souvislosti je nutné zmínit i to, že v případě uplatnění nároku na náhradu škody je to pak rodič, kdo obvykle odpovídá za škodu způsobenou oběti spolu se svým dítětem - pachatelem kyberšikany, jelikož rodič je osobou, která je povinna vykonávat nad svým dítětem dohled dle § 422 OZ.ZÁVĚR
Z výše uvedeného vyplývá, že vedle represivních prostředků vůči pachateli (jak bylo podrobněji rozebráno v předchozím článku na toto téma) poskytuje právní řád rovněž prostředky, kterými se může oběť kyberšikany domoci odškodnění, a to nejen za škodu způsobenou na zdraví oběti, ale i za újmu, kterou oběť utrpěla zásahem do svých osobnostních práv. V obou případech může být oběť odškodněna odpovídající finanční částkou, která se navíc v případě jejího soudního vymáhání může značně navýšit a negativně tak ovlivnit celý rodinný rozpočet.
1 To, že kyberšikana může skončit i smrtí oběti, dokládají zahraniční případy, např. kauza Anny Halmanové z Polska nebo Ryana Patricka Halligana z USA.