Mezinárodní odborná konference k 25. výročí založení základní školy profesora Zdeňka Matějčka v Mostě na téma expertní podpory v ZŠ

Základní škola v minulých letech postupně rozšiřovala ve spolupráci s renomovanými odborníky spektrum expertních podpor určených svým žákům. Jde o žáky se specifickými poruchami učení a chování (těžká postižení), ale i o žáky s jiným nebo kombinovaným postižením, pro které je inkluzivní vzdělávání na běžné škole problematické. U některých se přitom může jednat o přechodné období několika let. Po určité kompenzaci problémů se mohou žáci navracet do běžných základních škol. K jejich edukaci vedou nejen vhodné vzdělávací postupy a optimální vzdělávací prostředí, ale také metody expertních podpor.

Učitelé naší školy se dlouhodobě věnují studiu FIE - Feuersteinova instrumentálního obohacení. Děti, které nejsou schopny se učit ze zkušeností nebo při školní výuce, trpí, podle Feuersteina, deficitem v kognitivní (poznávací) oblasti. Nenaučily se myslet v souvislostech. Zásadním problémem je tedy rozvoj kognitivních schopností dětí Feuersteinovou metodou obohacování prostřednictvím instrumentů. Jde o ucelený soubor cvičení se speciálními úkoly. Učitel (zprostředkovatel) se staví mezi vnější podněty a dítě. Pomáhá mu zvládnout řešení úkolů tím, že povzbuzuje jeho aktivitu. Nedává dítěti návod, jak má vyřešit konkrétní problém, ale snaží se je vést k tomu, aby ho dokázalo zvládnout samo. Důraz se klade na spolupráci a naslouchání - Feuerstein mluví o vzájemném sdílení myšlenek a přístupů k úkolu. Obsahem sdílení je i strategie řešení úkolů. Žáci se mají naučit reflektovat (přijímat) své myšlení a vhled, dokázat hodnotit své poznávací dovednosti a zobecnit tak způsoby uvažování. Učí se metakognici, tj. poznání toho, jak člověk poznává, jak se učí.

Na ZŠ prof. Zdeňka Matějčka se nachází laboratoř EEG biofeedbacku. Jednotlivá ošetření dětí probíhají během jejich pobytu ve škole. Metoda biofeedback, biologické zpětné vazby, slouží k všestrannému zlepšování činnosti mozku. Provádí se pomocí přístroje, který měří mozkovou činnost a zprostředkovává uživateli vizuální (případně i sluchový) vjem o změnách v mozkové činnosti.

Stejně důležitá je expertní podpora pomoci žákům při přetrvávajících primárních reflexech. Jedná se o neurovývojovou stimulaci ve školní praxi a kurz nese název Pohybem se učíme. Stimulace je založena na jednoduchých cvicích, které často napodobují pohyb vyvolaný primárními reflexy. Tím se mozku poskytuje druhá šance, aby se postupně naučil správně kontrolovat fungování těla. Neurovývojová terapie kombinuje poznatky z více neurostimulačních metod najednou a používá se u dětí od čtyř let, ale je účinná i u dospělých.

Další expertní podporou, která se na škole využívá, je norská vyučovací metoda - GRUNNLAGET. Východiskem pro podporu dětí je v tomto případě práce norského pedagoga Magneho Nyborga. Systém se původně používal jen pro práci s dětmi ze sociálně znevýhodněného prostředí, v současnosti z něj však těží všechny handicapované děti. Metoda využívá k učení konkrétní předměty, které jsou označovány pojmy, mezi nimiž se následně hledají rozdíly a podobnosti na základě senzomotorických zkušeností.

V ZŠ prof. Zděňka Matějčka se dlouhodobě pracuje s tréninkovým programem náprav grafomotorických obtíží, dlouhodobá je také intenzivní a systematická péče o řečovou výchovu žáků. Při každé vyučovací hodině využívají učitelé reedukační techniky pro nápravy poruch učení a chování.

Samotná konference a doplňkový program byly velmi bohaté a spojovala se v nich pedagogická teorie a praxe. Program začal již v úterý 27. března 2018 šesti ukázkovými hodinami s využitím expertních podpor a reedukačních metod.

U nejmenších dětí se paní učitelka v hodině prvouky zabývala neurovývojovým cvičením a rozvojem jemné i hrubé motoriky, zejména při zapojení dětí v kruhu, kdy si žáci předávali dřívko, orientovali se zprava doleva, zpívali, rytmizovali a rozvíjeli slovní zásobu a sluchové vnímání poznáváním ptáků podle zvuků. Děti také dokázaly najít zvířátka schovaná v obrázcích (figura-pozadí) nebo doplnit písmeny jejich neúplný název.

V hodinách matematiky se děti zabývaly vlastnostmi geometrických tvarů. Matematika se zde propojila s rozvojem kognice podle Reuvena Feuersteina a spojováním bodů se rozvíjelo zrakové vnímání a myšlení dětí. Žáci řešili slovní úlohy týkající se obvodu a obsahu geometrických útvarů a také je vyhledávali ve složitých obrazcích. Body i geometrické útvary propojovali s běžným využitím v životě.

V hodinách českého jazyka se uplatnilo velké množství forem a metod práce s handicapovanými dětmi a obrovské nasazení asistentů při aktivitách ve skupinách a při pomoci dětem se sníženou mobilitou. U žáků ve 4. třídě šlo o řešení vybraných úkolů pomocí různých metod práce, her, křížovek a myšlenkových operací tak, aby vyřešili detektivní záhadu. Paní učitelka zde ukázala i nápravy grafomotorických obtíží. Na vyšším stupni se do hodiny češtiny zapojili zpěvem i přítomní zahraniční a tuzemští hosté.

V hodině fyziky v 6. třídě bylo téma hodiny "jednotky délky" propojeno s historickými jednotkami délky a neurovývojovou stimulací při praktickém měření. Děti cvičily rovnováhu při chůzi na provaze tak, že počítaly své stopy. Úsek pak měřily také pomocí svinovacího metru, naměřenou délku dělily počtem svých stop a zjistily, že mají různou velikost chodidla, a proto je historické měření velmi nepřesné.

V ostatních třídách probíhala videokonference řízená z informačního centra - knihovny ZŠ. Tématem videokonference byla práce s textem básně Vodník ze sbírky Karla Jaromíra Erbena. Žáci vytvářeli ilustraci k textu a soutěžili o nejvydařenější ilustraci, která byla vybrána hlasováním.

Náslechu ve třídách se účastnilo velké množství hostů. V některých třídách se zdálo, že příchozí jsou v přesile nad žáky. Jednalo se o studenty pedagogiky, učitele z jiných škol i hosty z ciziny. Zahraniční hosté oceňovali zejména dynamiku vyučování. Paní Artemi Sakellariadis řekla, že tak velké množství forem v jedné hodině ještě nikdy neviděla. Profesora Gouzmana zase zaujalo tzv. přemosťování - spojování látky s dalšími nápady a životem vůbec. K tématu ukázkových hodin se zahraniční hosté vraceli i v průběhu dalšího, neformálního programu a několikrát ocenili, že měli možnost hodiny vidět.

Po ukázkových hodinách pokračoval program zahraničních hostů návštěvou hipodromu a ochutnávkou vín v Chrámcích. Večer se uskutečnilo neformální setkání ve sborovně školy. I na tomto setkání převládala pracovní témata. Profesor Gouzman z Feuersteinova institutu učitelům ukázal soubor instrumentů - hmatových cvičení na zlepšení udržení pozornosti -, který sám vytvořil, především pro děti s poruchou pozornosti, např. ADHD.

Ve středu 28. března 2018 proběhla samotná konference. Prvním řečníkem byl PhDr. Jaroslav Šturma, který připomněl vývoj psychiatrické a psychologické péče o děti u nás a vzpomenul hlavně na prof. Zdeňka Matějčka a jeho návštěvy na pořádající škole, jež nese jeho jméno. Na něj navázal PhDr. Václav Mertin, jenž se zabýval problematikou z oblasti školní psychologie v současné době. PhDr. Lenka Krejčová, Ph.D., se ve svém vystoupení zabývala dynamickou diagnostikou a jejím využitím ve školní praxi. Dynamické vyšetření zjišťuje, jaké jsou vzdělávací možnosti žáka, v jakém prostředí se učí, jak se učí a co mu pomáhá v učení.

Po příspěvcích našich předních dětských psychologů následovaly dva příspěvky, které se věnovaly vzdělávání handicapovaných v obecnější rovině. Oba přednášející mluvili o snížení diskriminace a podpoře rovnosti při vzdělávání handicapovaných dětí. Dr. Artemi Sakellariadis z Centra pro studium inkluzivního vzdělávání v Bristolu připomněla, jak by mělo vypadat vzdělávání ve 21. století. Každé dítě musí být v bezpečí, začleněno a vzděláváno. Poukazovala na kauzy dětí, jejichž vzdělávání bylo problematické. Vysvětlovala pojmy vyloučení, segregace, integrace a inkluze, kterou chápe jako začlenění dítěte do školy, jež pro to ovšem vytvoří co nejlepší podmínky. Hovořila také o změně poslání speciálních škol v dnešní době, tzn. o tom, že speciální školy dnes "dláždí" cestu běžným základním školám. SR Michael Kalmár, předseda Evropské dyslektické společnosti (EDA), vykládal o podmínkách pro vzdělávání a rovné příležitosti dyslektiků i jiných handicapovaných, které jim přinášejí kvalitní život. EDA umožňuje výměnu informací, zkušeností, strategií a osvědčených postupů prostřednictvím vytváření mezinárodních sítí a mobility.

Další dva hosté pojednali o využití a aplikaci Feuersteinova instrumentálního obohacení. Nejpraktičtější příspěvek přednesl prof. Roman Gouzman z Feuersteinova institutu v Izraeli. Hovořil o použití instrumentů, postupů a strategií tak, aby studenti zvládli matematiku, která patří k předmětům vyžadujícím nejabstraktnější myšlení a slouží jako "posilovna" pro mozek. Jednou ze strategií, které se uplatňují při zprostředkování "kognitivní matematiky", je strategie úplné kreativní vizualizace, kterou profesor Gouzman na několika příkladech ukázal publiku, jež s ním zaujatě počítalo.

Další přednášející zabývající se expertní podporou byla Mgr. Marja Volemanová, DiS., z Institutu neurovývojové terapie. Připomněla, že přetrvávající primární reflexy jsou jednou z opomíjených příčin poruch učení a chování. Primární reflexy mají velký vliv na psychomotorický vývoj dítěte. Aktivitou primárního reflexu se vyvíjí nervové spojení v CNS, dítě se naučí novým dovednostem, reflex je následně inhibován vyššími mozkovými centry, a dítě tak může "poskočit" ve vývoji zase o kousek dále. Pokud ale přetrvává několik primárních reflexů, mohou být kontraproduktivní pro optimální neurologický vývoj. Pak mohou způsobit symptomy specifických poruch učení (dyslexie, dysgrafie, dysfázie atd.) a poruch soustředění (ADHD, ADD).

Dalším zahraničním hostem, který ZŠ prof. Zdeňka Matějčka navštívil již podruhé, byl nezávislý pedagogický psycholog Dr. Gavin Reid, Ph.D., který již napsal 27 publikací o dyslexii. Tato porucha učení byla také tématem jeho vystoupení na konferenci. Mluvil o překážkách, se kterými je nutné při vyučování dyslektiků počítat, a na to navázal strategiemi a intervenčními expertními přístupy, které vedou k překonání obtíží. Jeho vystoupení bylo velmi rozsáhlé a shrnovalo různé metody, individualizované přístupy a expertní podpory. Poskytl posluchačům ucelený náhled na problematiku poruch učení a strategií vedoucích k jejich překonání. Zajímavým momentem jeho vystoupení bylo vysvětlení, jak probíhá nekonečný metakognitivní cyklus - učení se učením. Doktor Reid, který cestuje po světě, kde diagnostikuje a pomáhá se sociálním začleněním dyslektiků do škol a vede semináře a workshopy, velmi ocenil péči o děti s poruchami učení a chování na ZŠ prof. Zdeňka Matějčka.

V dalším příspěvku představily Mgr. Jana Jamrichová a Bc. Monika Petříková metodu aplikované behaviorální analýzy (ABA) a výsledky jejího praktického využití při pilotním projektu v první třídě běžné základní školy, v níž probíhá vzdělávání dětí s poruchou autistického spektra.

Na závěr konference vystoupila MUDr. Michaela Pakszysová, CSc., z EEG institutu v Praze a hovořila o využití EEG biofeedbacku ve vzdělávacím procesu ve školách v Polsku a v České republice. Připomněla, že nejvhodnější formou je učení zážitkem, kdy je žák aktivní osobou v procesu učení, koncentruje se po celou dobu učení a má pozitivní motivaci a emoce. Při tom všem mu pomůže metoda EEG biofeedback.

Po ukončení vědecké konference následoval kulturní program, na kterém se podíleli všichni žáci školy. Třídy, školní družina, školní klub a pěvecký kroužek sestavily velmi rozmanité pásmo tance, přednesu, zpěvu a dramatizace, které však bylo tematicky ucelené. Akademie nesla název "Den našeho školáka" a proběhla jako celodenní akce na půdě mosteckého Repre, kde diváci, děti, jejich rodiče i zahraniční hosté vytvořili fantastickou atmosféru. Její součástí byla rovněž výstava výtvarných prací žáků - nejen výkresů, ale i prostorových výrobků z papíru (sochy), látky (šité hračky), pedigu, proutí a dalších přírodních materiálů. Celá akademie se všem velmi líbila a zahraniční hosté se pochvalně vyjadřovali o vtipných a rozmanitých vystoupeních ještě další den: "Školní akademie byla úžasná a předčila moje očekávání," ohodnotila akci Artemi Sakellariadis. "Je úžasné, s jakou energií žáci a zaměstnanci připravili poutavé představení. Ze zkušenosti vím, jak náročné to může být i jak obrovské úsilí to vyžaduje. Výsledek mluví sám za sebe a zůstane v mé mysli jako nádherná vzpomínka."

Doprovodný program pro zahraniční hosty pokračoval výletem na několik destinací. Po celou dobu trvání konference a doprovodného programu se o hosty z ciziny starali kromě mě a "mých" učitelů také studenti mosteckého gymnázia, kteří si v roli tlumočníků vedli velmi zdatně.

Konference včetně obsáhlého doprovodného programu proběhla úspěšně díky nemalé podpoře Krajského úřadu Ústeckého kraje a statutárního města Mostu. Velkého poděkování za bezchybnou organizaci se od účastníků dostalo nám i mosteckým a litvínovským gymnazistům, studentům ze Střední odborné školy gastronomie a služeb v Mostě, žákům, rodičům i všem dalším, kteří se na celé akci podíleli.

O správnosti a smyslu směřování školy za čtvrtstoletí jejího trvaní se za všechny zahraniční hosty vyjádřil prof. Gouzman, který vyzdvihl rodinnou, spolupracující atmosféru ve škole. Oceňoval vytvoření vlastního výchovně vzdělávacího systému, který umožňuje žákům, rodičům a učitelům zažívat pocity radosti a společného úspěchu. Mercedes Mayoral pak působení školy a celou konferenci zhodnotila následovně: "Viděli jsme šťastné a schopné děti - a to je nejdůležitější."