Mimořádná opatření a některé pracovněprávní souvislosti

I v době, kdy je usnesením vlády ze dne 12. 3. 2020 zakázána osobní přítomnost žáků při vzdělávání v základní škole, střední škole nebo konzervatoři, se školy snaží zajistit vzdělávání žáků s využitím online výuky. Pokud je současně nutné v době nouzového stavu zajistit uzavření pracovní smlouvy s novým zaměstnancem – pedagogickým pracovníkem, pro zaměstnavatele vyvstává další obtíž související se zajištěním vstupní lékařské prohlídky uchazeče o zaměstnání.

V usnesení vlády č. 84/2020 Sb., o přijetí krizového opatření, je stanoveno: (…) po dobu trvání nouzového stavu vyhlášeného usnesením vlády č. 194 ze dne 12. března 2020 lze u zaměstnanců, jejichž pracovněprávní vztah vznikne ode dne vyhlášení tohoto opatření, nahradit čestným prohlášením, jehož vzor je uveden v příloze 1 tohoto opatření, posouzení zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání dle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů.¹⁾

Je proto zřejmé, že v době nouzového stavu vstupní lékařská prohlídka nemusí před vznikem pracovního poměru vůbec proběhnout. Účinky lékařského posudku nahrazuje výše uvedené čestné prohlášení uchazeče o zaměstnání.

Dále z usnesení vlády vyplývá, že po skončení nouzového stavu není nutné provést „standardní“ posouzení zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci. Přesto je však vhodné, aby po skončení nouzového stavu zaměstnavatel vyslal zaměstnance na mimořádnou lékařskou prohlídku z vlastního podnětu podle § 55 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, v platném znění, a § 12 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), v platném znění.

Ještě v době, kdy nebyla zakázána osobní přítomnost žáků při vzdělávání v základní škole, střední škole nebo konzervatoři, se někteří pedagogové obávali z důvodu možné nákazy vzdělávat žáky, kteří se vraceli z prázdnin strávených v zahraničí. V současné době někteří zaměstnanci vnímají jako riziko pro své zdraví výkon práce ve škole spolu s dalšími zaměstnanci (např. na společné poradě). Zaměstnavatelé i zaměstnanci proto zjišťují „hranici“, po jejímž překročení může zaměstnanec odmítnout vykonávat pro zaměstnavatele práci.

Podle § 106 odst. 2 zákoníku práce má zaměstnanec právo odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob.

Proto je nutné vyhodnotit, zda zaměstnanec může mít důvodně za to, že práce ve škole (např. při osobní přítomnosti všech pedagogů na poradě) bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob.

V této souvislosti je vhodné vyjít z materiálu MPSV, a to Doporučení pro poskytovatele sociálních služeb v souvislosti s epidemií COVID 19 – Nejčastější otázky a odpovědi v oblasti sociálních služeb ze dne 13. 3. 2020; v něm se konstatuje, že mezi situace bezprostředního a závažného ohrožení života nebo zdraví zaměstnance nelze řadit situaci, kdy u zaměstnavatele nebyla vyhlášena karanténa, a tudíž není reálné podezření, že by mohlo dojít k ohrožení života a zdraví zaměstnance. V případě, že karanténa vyhlášena byla, zajistí zaměstnavatel ve spolupráci s příslušnou krajskou hygienickou stanicí další opatření, která mají zamezit šíření onemocnění a ohrožení zaměstnanců. Ani v těchto případech, pokud jsou dodržena všechna protiepidemická opatření, nelze hovořit o přímém ohrožení života a zdraví zaměstnanců²⁾.

Dále je vhodné připomenout, že na rozdíl od žáků se na zaměstnance škol zákaz přítomnosti ve školách nevztahuje.³⁾

Na základě uvedeného lze konstatovat, že ve školách není pravděpodobné, že by zaměstnanec mohl mít důvodně za to, že práce ve škole bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob. Zaměstnanci proto mají povinnost vykonávat práci podle pokynů zaměstnavatele.

Speciální (a současně), problematické ustanovení § 22a odst. 3 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, v platném znění, opravňuje pedagogického pracovníka k tomu, aby si v případě určité práce související s přímou pedagogickou činností sám určil místo, na kterém bude vykonávat práci.

V době vzdělávání žáků „na dálku“ s využitím „nástrojů distančního vzdělávání“ by měli zaměstnavatel a zaměstnanec předem dojít ke konsenzu ohledně toho, jaká práce se chápe jako přímá pedagogická činnost a jaká činnost je prací související s přímou pedagogickou činností. Jestliže se však shodnou na tom, že se jedná o práci související s přímou pedagogickou činností, a zaměstnanec si sám určí jako místo výkonu práce bydliště, pak jedná v souladu s § 22a zákona č. 563/2004 Sb., v platném znění.

Velký rozsah prací souvisejících s přímou pedagogickou činností vykonávaných v době, kdy je zakázána osobní přítomnost žáků při vzdělávání v základní škole, střední škole nebo konzervatoři, je spojen s bližším určením konkrétních činností, které má pedagogický pracovník vykonávat. V tomto směru platí (a to bez ohledu na standardní situaci nebo dobu, ve které je zakázána osobní přítomnost žáků při vzdělávání ve škole), že zaměstnavatel musí zaměstnanci přidělovat práci související s přímou pedagogickou činností v rámci sjednaného druhu práce.

Je zřejmé, že např. příprava pomůcek souvisejících se vzděláváním žáků nebo konzultace s pracovníkem pedagogicko-psychologické poradny s přímou pedagogickou činností souvisejí. Bez další znalosti konkrétních podmínek však lze dovodit, že v rámci prací souvisejících s přímou pedagogickou činností pedagogický pracovník nemá např. dezinfikovat učebny v souvislosti s ochranou před koronavirem, sekat trávu na školní zahradě nebo uklízet školní kuchyni.

Odměňování přímé pedagogické činnosti nad stanovený rozsah (dále jen „přespočetných hodin“) je § 23 odst. 4 zákona č. 563/2004 Sb., v platném znění, a § 132 zákona č. 262/2006 Sb., v platném znění, upraveno pouze v případě pedagogických pracovníků, kteří jsou zaměstnanci veřejných škol (zřizovaných státem, krajem, obcí, svazkem obcí).

Odměňování „přespočetných hodin“ v rámci týdne, ve kterém byla zakázána osobní přítomnost žáků ve škole, je principiálně shodné s odměňováním uvedených hodin v jiných, „standardních“ týdnech.

Proto je vhodné připomenout podmínky, za kterých je zaměstnanci poskytnut příplatek dle § 132 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (příplatek za „přespočetné hodiny“). Dle § 23 odst. 4 zákona č. 563/2004 Sb., v platném znění, jsou následující:

V situaci mimořádných opatření, kdy je usnesením vlády ze dne 12. 3. 2020 zakázána osobní přítomnost žáků při vzdělávání v základních, středních školách, si lze představit mnohé kombinace výkonu přímé pedagogické činnosti, doby, která se považuje za výkon práce, a výkonu práce související s přímou pedagogickou činností. Zde jsou uvedeny pouze dva modelové případy.

Zaměstnanci veřejných škol (tj. škol zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí) jsou odměňováni platem. Pravidelnou složkou platu může být příplatek (např. příplatek za vedení).

V době mimořádných opatření pedagogičtí pracovníci obvykle nevykonávají přímou pedagogickou činnost ve standardním rozsahu nebo obvyklým způsobem. Některé školy postupně zavádějí pravidla, podle kterých pedagogický pracovník v rámci týdne vykoná určitý počet hodin přímé pedagogické činnosti online (např. v případě předmětů s tří- a čtyřhodinovou týdenní dotací – dvě hodiny týdně, v případě předmětů s jedno- a dvouhodinou týdenní dotací – jednu hodinu týdně), případně vykonává některé související činnosti online (např. online třídnické hodiny).

Vzhledem k bezprecedentnosti uvedených postupů vznikají pochybnosti, zda za daných podmínek pedagogickému pracovníkovi např. přísluší zvláštní příplatek dle § 129 zákona č. 262/2006 Sb., v platném znění, nebo zda se má zaměstnanci poskytovat specializační příplatek dle § 133 zákona č. 262/2006 Sb., v platném znění. Jako základní argument, který má podpořit „odebrání příplatku“, zaznívá následující: v uplynulém měsíci zaměstnanec tuto práci reálně nevykonával nebo ji nevykonával „standardním“ způsobem.

Je mimo jakoukoli pochybnost, že zaměstnavatel určuje, zda bude zaměstnanci příplatek (který je pravidelnou složkou platu) poskytován. Rekapitulace postupu zaměstnavatele, na základě kterého je zaměstnanci poskytován příplatek, který je pravidelnou složkou platu, současně ozřejmuje proces „odebrání“ příplatku.

Jestliže má pedagogický pracovník vykonávat práci, za kterou bude odměňován pravidelně poskytovaným příplatkem, zaměstnavatel

„Odebrání“ pravidelně poskytovaného příplatku, který je uveden jako pravidelná složka platu v platovém výměru, analogicky předpokládá:

Teprve poté zaměstnavatel odměňuje zaměstnance platem, jehož složkou není příplatek. Důležité je zdůraznit, že k uvedené změně nemůže dojít zpětně.

Jestliže zaměstnavatel nezměnil pracovní náplň a platový výměr zaměstnance, pak je povinen podle platového výměru zaměstnanci poskytovat plat, který je tzv. zaručenou mzdou (§ 112 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., v platném znění).

Po uplynutí měsíce, ve kterém se uplatnila mimořádná opatření, může vyvstat dotaz spojený s vykazováním práce, kterou zaměstnanec konal doma, případně s vykazováním skutečnosti, že vznikly překážky v práci na straně zaměstnavatele.

Dle § 96 odst. 1 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., v platném znění, zaměstnavatel v evidenci uvede začátek a konec odpracované směny. Pokud zaměstnanec směnu odpracoval (v místě svého bydliště nebo ve škole), směnu zaznamená v evidenci jako směnu odpracovanou.

Jestliže však byl zaměstnanec připraven pracovat a zaměstnavatel mu práci nepřiděloval, vznikla překážka v práci na straně zaměstnavatele dle § 208 zákona č. 262/2006 Sb., v platném znění. Tehdy zaměstnanec nemůže v evidenci uvádět směnu jako směnu „odpracovanou“. Za účelem jasnosti a přehlednosti je vhodné v evidenci (nad rámec údajů dle § 96 zákona č. 262/2006 Sb., v platném znění) zaznamenat, že v daném dni vznikla překážka v práci na straně zaměstnavatele.

Pouze některé situace spojené s mimořádnými opatřeními vlády k ochraně obyvatelstva v souvislosti s koronavirem a onemocněním COVID-19 jsou spojeny s postupy, které zaměstnavatel dříve nepoužíval (např. účinky lékařského posudku nahrazuje čestné prohlášení uchazeče o zaměstnání). V ostatních případech zaměstnavatel i zaměstnanec používají stávající pravidla vymezená právními předpisy. Musejí je však aplikovat v podmínkách, které v praxi škol a školských zařízení nejsou běžné.