Mobily ve výuce?

Učím na střední škole v Praze a v podstatě jsem vždy v září překvapená, že přicházející žáci neznají tak základní a na všech vzdělávacích akcích pro učitele anglického jazyka propagované aplikace, jako je Kahoot či Quizlet. Vlastně pro mě lépe, protože já tím ihned získávám u žáků plusové body. Zrovna tento týden mi student čtvrtého ročníku poděkoval za seznámení s Quizletem, který používá nejen pro angličtinu, ale taky pro japonštinu, kterou by chtěl studovat na vysoké škole.

Pamatujete si, jak jste se učili slovíčka vy? Jak jste si psali na papírky na jednu stranu český výraz a na druhou stranu překlad? Tak to přesně umí Quizlet, ale v elektronické podobě. Stačí vytvořit sadu slovíček a ta se potom dají procvičovat i offline. Asi nejsnadnější je sada českých slovíček s překladem do požadovaného jazyka. Tu může vytvořit kterýkoliv registrovaný uživatel Quizletu, nemusí to tedy být nutně učitel. Někdy vytváříme sadu už v průběhu hodiny a žáci si sami určují, která slovíčka z probíraného textu či videa v ní chtějí mít. Také mám zkušenost s tím, že v průběhu školního roku se žáci střídají ve vytváření sad například po lekci v učebnici atd. Dají se také využít už vytvořené sady, protože jsou sdíleny se všemi registrovanými uživateli. Chcete-li si tedy ušetřit čas, stačí se podívat, zda sada, kterou se zrovna chystáte vytvořit, už v požadovaném jazyce neexistuje. Pak ji můžete rovnou použít nebo ji ještě upravovat (přidat, odstranit, přeložit jinak atd.). Jakmile je sada připravena (dá se upravovat i později), sdílíme ji se třídou pomocí odkazu nebo vložením do třídy nebo složky, kterou jsme už dříve na Quizletu vytvořili.

Co se dá s hotovou sadou dělat? Záleží na tom, jestli žák přistupuje přes aplikaci v mobilu, nebo přes prohlížeč, ať už v mobilu, nebo na PC. V mobilu se dají slovíčka učit například tím, že vybíráte z nabídky správný překlad. Pak můžete využít právě kartičky, které si obracíte dotykem na displeji. Pokud si chcete ověřit výslovnost, stačí kliknout na ikonku s amplionkem. Další možnost, jak se slovíčka naučit, je napsat překlad slova, což je v angličtině nutné, když se slova jinak píšou a jinak vyslovují. Při učení slovíček se je žáci většinou učí vyslovovat, ale pak si nejsou jistí, jak se píšou. Můžou zkusit i hru, ve které musejí dotykem na displej přiřazovat rozházená slova a jejich překlad, a to samozřejmě co nejrychleji. Žák se může i otestovat z dané sady, do testu se dají využít čtyři různá cvičení. Už jste někdy testovali slovíčka na mobilech žáků? Pokud ne, určitě to zkuste. Vyhodnocení ihned po ukončení testu je vyjádřeno procentem správných odpovědí. A každý žák dostane informaci o tom, kde a jaké chyby udělal.

Při přístupu přes prohlížeč je možné využít navíc cvičení s názvem Poslech, kdy je úkolem zapsat slyšené slovo. Pomůckou je „druhá strana kartičky“, takže například překlad, pokud jsme při tvorbě sady použili slovo a jeho překlad. I zde se vám nabízí hra s přiřazováním a pak také jedna nazvaná Gravitace, ve které chráníte planety před asteroidy, samozřejmě s použitím dané sady slovíček. Test se dá uložit jako PDF a vytisknout.

„Pecka“ na závěr je Quizlet Live, hra pro skupiny žáků, které náhodně sama vygeneruje. Live se musí spustit z prohlížeče (mobilu nebo PC). Vyberete sadu, kterou chcete procvičovat, kliknete na „Live“ a program vygeneruje kód. Nově mohou hráči vstoupit nejen přes prohlížeč zadáním kódu, ale i přes aplikaci. Jakmile jsou všichni hráči registrováni, hra rozdělí hráče do skupin, které jsou pojmenovány podle zvířat. Skupina se sesedne a teprve tehdy začíná opravdová zábava. Úkolem hráčů je klikat na správný překlad slov z nabídky. Odpověď má ale vždy pouze jeden z hráčů ve skupině, což je důvod, proč si žáci mají sesednout, aby si mohli pomáhat. Vyhrává skupina, která odpoví nejrychleji.

Kromě překladu slovíček se dají používat definice. Kartičky jsem také použila například na nepravidelná slovesa – jedna strana infinitiv, druhá minulý čas –, nebo na opaky přídavných jmen – hard-working a lazy atp.

Ano, asi jste na to už přišli, uživatelský jazyk je angličtina. Ale myslím si, že Quizlet opravdu můžete používat i jako neangličtináři. Více informací najdete na stránce Jitky Rambouskové Co jsem si vyzkoušela (http://www.cojsemvyzkousela.cz/?p=2091).

Další aktivitou, kterou žáci milují (a tedy díky ní i mě), je Kahoot. Ten se dá využít nejen pro cizí jazyky, ale opravdu v každém předmětu, protože jde vlastně o kvíz. Nicméně ve třídě musí být nějaká technologie, která umožňuje promítání otázek a nabídky odpovědí (na stěnu, plátno, tabuli). Žáci odpovídají na svých mobilních zařízeních dotykem na variantu, kterou považují za správnou. Po každé otázce software vyhodnotí, kolik bylo kterých odpovědí, a následně ukazuje vyhodnocení a správnou odpověď. V tomto okamžiku se nabízí příležitost probrat se třídou, proč je správně zrovna daná odpověď. Kahoot tedy není jen hra, ale opravdu nabízí možnost se učit, a to ještě zábavnou formou. Na konci kvízu software vyhodnotí pořadí, každý účastník vidí své umístění na svém mobilu a medailové pozice se zobrazí na promítané obrazovce. Líbí se mi také možnost evaluace kvízu účastníky.

Při přípravě kvízu může učitel u každé otázky (podle její náročnosti) určit, kolik času mají žáci na zodpovězení. Nicméně proč bychom pořád měli aktivity do hodin připravovat jen my učitelé? Na tvorbě kvízu se mohou podílet i žáci, někdy to děláme přímo v hodinách, kdy žáci ve dvojicích či malých skupinkách tvoří kvízy, podporujeme tedy skupinovou práci. Dokonce lze využít excelové tabulky, ze kterých po nahrání umí Kahoot udělat kvíz. O to větší radost budou děti mít, když se bude hrát ten jejich.

Kahoot nabízí kromě kvízu i další aktivity. Využívám i tzv. průzkum (survey), kdy vytvořím věty představující nějaký problém či dilema a žáci hlasují pro svou odpověď. Po zveřejnění výsledků se dá se třídou pracovat, zeptat se, proč konkrétně vybrali určitou odpověď. Nebo pracujeme ve skupině sestavené podle stejných odpovědí a jejich úkolem je vytvořit seznam důvodů, proč odpověď zvolili. Nabízí se i práce ve dvojici/skupince, která je tvořena naopak žáky s rozdílnou odpovědí, a každý žák musí podat argumenty pro tu svou.

Asi méně známý je na českých školách Padlet. Jedná se o virtuální nástěnku, s níž jsem se setkala poprvé na konferenci IATEFL UK v loňském dubnu, a ihned jsem její použití implementovala do výuky. Učitel vytvoří virtuální nástěnku, odkaz pošle žákům a ti po otevření v internetovém prohlížeči nebo v aplikaci (kterou si mohou zdarma instalovat) jednoduše kliknutím na svém mobilu na plus přidají příspěvek (text, obrázek, fotku, video, odkaz). Nástěnku mohou všichni s odkazem sledovat, přidávat na ni, a dokonce hodnotit příspěvky a komentovat je, pokud to učitel umožní v nastavení. Jediná nevýhoda verze zdarma je, že každý učitel po registraci může mít ve „free verzi“ najednou pouze tři padlety, což znamená, že jakmile potřebuji vytvořit padlet, který by byl čtvrtý, musím jeden vymazat. Nicméně na mě si nepřijdou a uchovávám si je jako printscreen. Musím říct, že padlet funguje výborně jak u samostatné práce, tak při aktivitě, na které se podílí více žáků. Vzhled nástěnky má mnoho podob a učitel pozadí buď vybere z nabídky, nebo lze nahrát jakýkoliv obrázek.

Toto jsou tři aktivity, které ve výuce běžně používám. Na to, abych je jako učitel zvládla, nemusím oplývat nijak velkou znalostí ICT. A když něco nevím? Zkrátka se zeptám svých studentů. A co když něco nefunguje? Třeba když spadne uprostřed kvízu wi-fi? Ano, tyhle věci se dějí, stejně jako se stávalo v minulosti, že došla křída nebo byla tak špatně smazaná tabule, že se nedalo nic přečíst. Prostě to musíme přijmout. Stejně jako musíme přijmout fakt, že chytré telefony jsou běžnou součástí života náctiletých. Věřte mi, že když vykročíte mimo svou komfortní zónu a pokusíte se alespoň občas mobily použít, žáci to velmi ocení.