Náboženské alternativy ve vzdělávání

Velmi obtížná je už jen snaha definovat, co je to ve skutečnosti alternativní škola. Obsah tohoto pojmu se může lišit i v jednotlivých zemích. Pokud vezmeme latinský základ, tedy slovo alter, dostaneme v češtině slova jiný, odlišný. Jan Průcha je v příručce Alternativní školy a inovace ve vzdělávání¹⁾ vymezuje bez ohledu na zřizovatele jako školy, které se odlišují od hlavního proudu standardních (běžných, převažujících) škol daného vzdělávacího systému. Tato odlišnost podle něj může nastat v jedné či více z těchto oblastí: ve způsobu organizace výuky, kurikulárních programech, parametrech edukačního prostředí, způsobech hodnocení žáků a vztazích mezi školou a rodiči. Schematicky tak rozděluje školy na standardní a alternativní. Mezi alternativní školy pak už s přihlédnutím ke zřizovateli řadí jak některé státní školy, tak školy nestátní, které rozděluje na soukromé a církevní.²⁾ Pro základní orientaci v široké škále alternativního školství identifikuje Průcha tři základní skupiny: klasické reformní školy, církevní (konfesní) školy a moderní alternativní školy.³⁾ Ve všech třech těchto kategoriích nalezneme školy, které jsou pevně spjaty s nějakou podobou náboženského smýšlení.

Těmi jsou zejména školy náležející do druhé Průchovy skupiny, tedy školy církevní neboli konfesní. Jsou to školy zřizované přímo některou náboženskou institucí, která je registrovaná Ministerstvem kultury ČR a bylo jí přiznáno zvláštní právo zakládat církevní školy podle § 7 odst. 1 zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností. Zvláštní postavení těchto škol souvisí především s financováním jejich provozu a s jejich právním postavením. Vztahují se na ně stejné právní předpisy jako na školy zřizované obcemi, svazky obcí, kraji nebo státem.⁴⁾ Jsou tedy legislativně i finančně blízko školám zřizovaným veřejným zřizovatelem. Zakládat církevní školy může v současnosti 11 registrovaných náboženských společností.⁵⁾ V českém prostředí nalezneme nejčastěji školy křesťanské (katolické, protestantské i školy dalších křesťanských denominací), ale také židovské školy nebo třeba školy Církve adventistů sedmého dne.

Své vlastní školy mohou zakládat také stoupenci jakékoli jiné registrované i neregistrované náboženské společnosti, vyznavači jakékoli víry či světonázoru. Ty pak náležejí ke zbylým dvěma okruhům alternativních škol v Průchově přehledu. Jedná se o soukromé školy, jejichž zřizovatelem je obvykle občanské sdružení založené rodiči žáků. I zde, pokud se jedná o školu zařazenou do rejstříku škol a školských zařízení MŠMT ČR, stát na činnost školy finančně přispívá. Většinu nákladů však musejí tyto školy pokrývat z vlastních prostředků, nejčastěji školného. Financování soukromých škol z prostředků státního rozpočtu upravuje zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů. Tyto školy mají povinnost vyučovat podle vzdělávacích programů v souladu s § 3 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb.) a jimi vydané vysvědčení má veřejnou platnost.

Pokud škola v rejstříku zařazena není, stát na její činnost nepřispívá vůbec, žák musí být v případě povinné školní docházky zapsán do některé jiné, registrované školy a docházet tam jednou za pololetí na přezkoušení. Vysvědčení mu pak vystaví zkoušející škola. Vzdělávání v takovéto nezařazené škole pak v podstatě odpovídá zvláštnímu plnění školní docházky, která je již v Česku umožněna pro 1. i 2. stupeň základního vzdělání.

Nabídka tohoto druhu alternativního vzdělávání v podobě soukromých základních, středních i vyšších stupňů škol zřizovaných stoupenci nejrůznějších náboženských organizací se u nás postupně rozrůstá. Zmiňme nyní alespoň několik vybraných příkladů.

O založení vlastní soukromé malotřídní školy na ekologické farmě Krišnův dvůr v Městečku u Benešova se neúspěšně pokoušela už v letech 1995–1997 Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny. Tehdejší zákon umožňoval vznik takové školy při počtu nejméně 13 žáků. Na Krišnově dvoře však v tu dobu žilo nejvíce jen pět dětí školního věku. V zákoně byl sice prostor pro udělení výjimky ve zvláštních případech, té se však oddaným nepodařilo domoci. Svůj pokus už později neopakovali a v současné době využívají možnosti domácího vzdělávání, ačkoli některé děti jsou vzdělávány společně.⁶⁾

Úspěch u nás dlouhodobě zaznamenávají vzdělávací aktivity založené na učení Lafayetta Ronalda Hubbarda, zakladatele Scientologické církve, a metodě aplikované scholastiky.⁷⁾ Základní a mateřská škola Basic, o. p. s., v Brně získala v roce 2017 pozitivní hodnocení při hloubkové inspekci ČŠI. Druhá taková škola působí v současnosti i v Praze. Předchůdcem tohoto projetu byla studijní centra Basic, která sloužila dětem, které měly problémy s učením. Oblibě se nejen u nás těší také jazykové školy LITE, které mají v Česku aktuálně 12 poboček.⁸⁾

Zajímavou alternativu nabízí také Townshendova mezinárodní škola v Hluboké nad Vltavou, jejíž zakladatel i velká část pedagogického sboru jsou stoupenci víry Bahá’í. Dvě základní a jednu střední školu při egyptském a lybijském velvyslanectví u nás mohou navštěvovat žáci z muslimských rodin. Část soukromých tzv. lesních školek čerpá z učení hnutí Anastasia, které vychází z knih ruského spisovatele Vladimira Megreho. Některé deklarovaně alternativní soukromé školy se sice přímo nehlásí k žádnému konkrétnímu hnutí nebo organizaci, ale volně čerpají z různých prvků ezoterních nauk či zařazují do výuky různá jógová cvičení systému Jóga v denním životě, meditace a vizualizace.

Mezi klasické reformní proudy v nestátní pedagogice řadí Průcha také školy waldorfské a Montessori. Některé jsou přímo soukromé, jindy jsou jen prvky této pedagogiky využívány jinak běžnými veřejnými či církevními školami. Jisté je, že pro většinu pedagogů i veřejnosti jsou skutečně klasikou alternativního vzdělávání, pro některé až synonymem ideální školy. Zdaleka ne každý je však obeznámen s ezoterickým učením Rudolfa Steinera, antroposofií, na němž waldorfská pedagogika stojí. Montessoriovský přístup sice nenese žádnou specifickou věrouku, ale těší se oblibě v mnoha konfesně vyhraněných školách od liberálních unitářů až po katolíky, někdy poskytuje prostor pro prolínání mnoha různých prvků duchovního života.⁹⁾ Příští příspěvek proto věnujeme waldorfskému vzdělávání a antroposofii Rudolfa Steinera, náboženskému pozadí škol Montessori pak článek následující.