Náhrada mzdy
Jsme střední průmyslová škola stavební, nejsme plátci DPH. Zaměstnanec dostal výpověď k datu 31. 7. 2010. Od 1. 6. 2010 nastoupil na dovolenou. Měl uzavřený PP a DPČ. Dne 4. 6. 2010 mu byla doručena výpověď z dohody a běží 14denní výpovědní doba. Během předcházejících měsíců neměl pravidelně rozvrženou dobu na DPČ, dával vždy jen výkaz odpracovaných hodin. Na měsíc červen mu nebyly stanoveny konkrétní hodiny, protože čerpal dovolenou. Dne 7. 6. 2010 onemocněl. Bude mu poskytována náhrada i z dohody o pracovní činnosti? Pokud ano, tak jakým způsobem? Na dohodu odpracoval vždy nepravidelně v měsíci 14 hodin.
Související předpisy:
* § 74, 76, 192 – 194 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
* § 5 – 8 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
ODPOVĚĎ:
Poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti (dále jen „DPČ“) při dočasné pracovní neschopnosti upravuje v § 192 až 194 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „ZP“). Právní úprava úzce souvisí s úpravou obsaženou v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Podle § 192 odst. 1 ZP zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti náhrada mzdy nebo platu, pokud ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti zaměstnanec splňuje podmínky nároku na nemocenské (zrušeno). Podle § 194 zaměstnanci, který pracuje na základě DPČ, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti náhrada odměny z dohody za podmínek stanovených v § 192 a 193. Vykonává-li zaměstnanec více zaměstnání, z nichž každé zakládá účast na nemocenském pojištění, je podle § 8 zákona o nemocenském pojištění pojištěn z každého z těchto zaměstnání.
Z uvedených ustanovení obou zákonů vyplývá, že zaměstnanci lze poskytovat při dočasné pracovní neschopnosti náhradu mzdy nebo platu z pracovního poměru a současně náhradu odměny z dohody za předpokladu, že ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti splňuje v obou pracovněprávních vztazích podmínky nároku na nemocenské. Nárok na nemocenské může vzniknout jen zaměstnanci, který je účasten nemocenského pojištění. Podle § 6 zákona o nemocenském pojištění jsou zaměstnanci účastni pojištění, jestliže vykonávají zaměstnání na území ČR, toto zaměstnání trvalo nebo mělo trvat alespoň 15 kalendářních dnů a sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí alespoň částku rozhodnou pro účast na pojištění (rozhodný příjem). Podle § 6 odst. 5 činí v roce 2010 rozhodný příjem 2 000 Kč. Vašemu zaměstnanci by příslušela náhrada odměny z dohody za předpokladu, že odměna sjednaná v dohodě činí za kalendářní měsíc alespoň 2 000 Kč. Pokud je částka sjednaná v dohodě nižší než rozhodný příjem nebo započitatelný příjem (odměna) nebyl v dohodě sjednán, jedná se o zaměstnání malého rozsahu ve smyslu § 7 zákona. Při výkonu zaměstnání malého rozsahu je zaměstnanec pojištěn jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání takového zaměstnání, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu aspoň ve výši rozhodného příjmu.
Zaměstnanci přísluší náhrada odměny z dohody za předpokladu, že ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti byl z této dohody účasten nemocenského pojištění a byla splněna podmínka uvedená v § 194 ZP. Podle § 74 odst. 2 ZP zaměstnavatel není povinen v dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu. Proto v zájmu toho, aby nedošlo ke sporu, zda a kdy náhrada odměny z dohody zaměstnanci náleží, ukládá zákon v § 194 zaměstnavateli, aby pro účely poskytování náhrady odměny z dohody zaměstnanci předem určil rozvržení týdenní pracovní doby do směn. Jedná se o rozvržení týdenní pracovní doby do směn jen pro účely náhrady odměny v případě vzniku dočasné pracovní neschopnosti a nemusí nijak souviset s tím, jak zaměstnanec skutečně pracuje, může být tedy provedeno fiktivně.
Pokud není v DPČ sjednáno, kdy má zaměstnanec pracovat, musí zaměstnavatel stanovit rozvrh týdenní pracovní doby do směn pro účely poskytování náhrady odměny podle § 194 ZP. Rozvrh by měl být proveden již při uzavření DPČ, protože musí být stanoven předem, tedy před vznikem dočasné pracovní neschopnosti a ta může vzniknout kdykoliv po uzavření DPČ.
Z dotazu vyvozuji, že zaměstnanec nastoupil v červnu dovolenou, na kterou mu vzniklo právo v pracovním poměru, a proto se nepředpokládal ani výkon práce na základě DPČ (obsah dotazu je v tomto směru nejasný). Vyvozuji z toho, že zaměstnavatel při uzavření DPČ vůbec předem neurčil rozvrh týdenní pracovní doby zaměstnance do směn pro účely poskytnutí náhrady odměny. Vzhledem k tomuto porušení povinnosti zaměstnavatele nejsou splněny podmínky pro poskytnutí náhrady odměny stanovené v § 194 ZP.
Pokud jde o zrušení DPČ, upozorňuji na ustanovení § 76 odst. 6 ZP. Není-li sjednán způsob zrušení DPČ, může být jednostranně zrušena z jakéhokoliv důvodu nebo bez udání důvodu s 15denní výpovědní lhůtou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhému účastníku. V dotaze je omylem uvedena 14denní výpovědní lhůta.