Naše třída pojede na lyžařský výcvik

Vydáno:
Naše třída pojede na lyžařský výcvik
V našem dnešním článku se společně zamyslíme nad bezpečností a ochranou zdraví žáků a studentů na lyžařských výcvicích. Považujeme toto téma za zajímavé jednak s ohledem na roční dobu a i z toho důvodu, že jde o téma určené nejen ředitele a učitele, ale i rodiče dětí a žáků.
Úvodem
Jak jsme si uváděli již v minulých číslech našeho časopisu, je zatím jediným obecně závazným předpisem, kterým se řídí ve školách a školských zařízeních bezpečnost a ochrana zdraví žáků, výhradně zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a konkrétně jeho ustanovení § 29. Žádná prováděcí vyhláška, která by se zabývala bezpečností a ochranou zdraví dětí, žáků a studentů zatím vydána nebyla. Na stránkách našeho časopisu jsme si před delší dobou rozebírali vyhlášku č. 64/2004 Sb., o evidenci úrazů dětí , žáků a studentů, ta se však bezpečnosti a ochrany zdraví dotýká jen okrajově, resp. řeší až následky porušení předpisů a zásad bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb.
Před začátkem letošního školního roku vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy č.j. 24 904/2005-14, kterým se zrušují některé vnitroresortní předpisy. Podle tohoto seznamu neplatí ani známý Metodický pokyn ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy číslo 29 159/2001-26 ze dne 9. 11. 2001 k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí a žáků ve školách a školských zařízeních ani Metodický pokyn číslo 24 799/23-50 k organizaci lyžařského výcviku žáků či Metodický pokyn ministerstva školství , mládeže a tělovýchovy k personálnímu zabezpečení lyžařských výcvikových zájezdů pořádaných základními a středními školami a ke vzdělávání instruktorů školního lyžování pro lyžařské výcvikové zájezdy č. j. 25 861/93-50, Věstník MŠMT sešit 12/1993.
Nicméně podle Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy 31504/2004-22, kterým se vydává Rámcový vzdělávací program pro základní školy platí, že mezi činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností se do učiva pro 2.stupeň základní školy zařazují lyžování, snowboarding, bruslení podle podmínek školy a to konkrétně běžecké lyžování, lyžařská turistika, sjezdová lyžování nebo jízda na snowboardu, bezpečnost pohybu v zimní horské krajině, jízda na vleku; případně další zimní sporty podle podmínek školy. Takže i nadále se lyžařské výcviky pořádají. Školský zákon sám ani žádný prováděcí předpis již nestanoví žádné bližší podmínky, neboť Rámcový vzdělávací program je základ a ostatní je ponecháno na zcela podmínkách školy a na rozhodnutí ředitele školy. Je tedy možno konstatovat, že nadále se lyžařský výcvik koná podle možnosti v místě školy, případně v blízkém okolí. Školy v horských a podhorských a horských oblastech, u nichž jsou příznivé podmínky pro lyžařský výcvik v bezprostřední blízkosti mohou zařadit výuku lyžování přímo do hodin tělesné výchovy, které lze navíc pro tento účel spojovat.
Ředitel školy může nakonec – stejně jako tomu bylo za platnosti zrušených předpisů – rozhodnout v horských a podhorských oblastech o organizování sedmidenního lyžařského výcviku případně s denním dojížděním. Ostatní školy, které vzhledem k nepříznivým sněhovým podmínkám nebo nevhodnosti terénu nemají možnost organizovat výcvik v místě, pořádají lyžařské výcvikové zájezdy. Zrušený metodický pokyn k organizaci lyžařského výcviku žáků stanovil, že pro školy z oblastí postižených emisemi se mají lyžařské výcvikové zájezdy konat také v rámci škol v přírodě. Dnes to neplatí, takže každá škola může rozhodnout, zda-li uskuteční lyžařský výcvik žáků v rámci školy v přírodě. Nakonec i pokud se týká škol v přírodě, tak je stávající právní úprava také velice kusá. Podle ustanovení § 10 vyhlášky č. 108/2005 Sb., školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních platí, že „škola v přírodě zajišťuje zotavovací pobyt ve zdravotně příznivém prostředí dětem mateřských škol a žákům plnícím povinnou školní docházku, popřípadě pobyt vybraných skupin dětí mateřských škol a žáků plnících povinnou školní docházku bez přerušení vzdělávání.“ I nadále však bývá pravidlem, že se lyžařských výcviků účastní zpravidla žáci 7. třídy základní školy. Ředitel školy však může rozhodnout o přesunutí lyžařského výcvikového zájezdu do vyššího ročníku, případně i o účasti žáků dalších ročníků. Lyžařský výcvikový zájezd je zpravidla sedmidenní, v rozsahu 42 hodin, dnes ale již zase žádný obecně závazný právní předpis nestanoví jeho délku a záleží jen a jen na podmínkách školy.
S ohledem na skutečnost, že bližší právní úprava v tomto směru neexistuje, je třeba, aby podmínky a pravidla dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a studentů, jak při vyučování, tak při lyžařském výcviku dvojnásob stanovil sám ředitel školy. O to je odpovědnost ředitele školy větší.
Jak postupovat při přípravě lyžařského výcviku
Je všeobecně známo, že při zahájení školního roku je nutno žáky a studenty seznámit s vnitřním pořádkem školy. Podle ustanovení § 30 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) ředitel školy vydá školní řád a ředitel školského zařízení vnitřní řád. V podstatě jde o totožné dokumenty, které upravují především podrobnosti k výkonu práv a povinností dětí, žáků, studentů a jejich zákonných zástupců ve škole nebo školském zařízení a podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky, podrobnosti o provozu a vnitřním režimu školy nebo školského zařízení, podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků nebo studentů a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí a podmínky zacházení s majetkem školy nebo školského zařízení ze strany dětí, žáků a studentů. Žáci by tedy měli být seznámeni s tím, co je zapotřebí dodržovat z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při pobytu ve třídě, na chodbách, schodech, při pobytu ve školní jídelně.
Před odjezdem na lyžařský výcvik by toto poučení žáků a studentů mělo být provedeno opětovně, se zvláštním zaměřením na specifické podmínky pobytu na lyžařském zájezdu, resp. škole v přírodě. Žáci a studenti měli by být upozorněni na bezpečnost při přecházení komunikací a na požární bezpečnost. Dále by měli být poučeni o škodlivosti kouření, požívání alkoholu a seznámeni i s ostatními škodlivými vlivy, včetně nebezpečí seznamování se s neznámými osobami. Nakonec by měli být poučeni, jak si počínat při nálezu odložených předmětů. Je třeba vzít v úvahu, že lyžařského výcviku se nejčastěji účastní žáci 7. tříd základní školy nebo studenti 1. nebo 2. ročníku střední školy, tedy žáci ve věku, ve kterém jsou nejvíce jsou vystaveni pokušení tzv. „vyzkoušet“ jak chutná cigareta nebo alkohol, navíc když budou mimo dohled rodičů.
Zásadně platí, že lyžařského výcviku se účastní žáci se souhlasem zákonného zástupce, resp. rodiče. Zákonný zástupce žáka nebo studenta předloží před odjezdem řediteli školy prohlášení, že žák nebo student je zdravý a že mu nebylo nařízeno karanténní opatření a ani jim není nic známo o jeho eventuálním styku s nakažlivou chorobou (viz dále). V neposlední řadě je třeba požadovat, aby každý žák nebo student měl u sebe na lyžařském výcviku pro případ ošetření ve zdravotnickém zařízení průkaz své zdravotní pojišťovny a znal své rodné číslo.
Dále je třeba vhodným způsobem informovat zákonné zástupce a rodiče žáků o potřebné a vhodné výbavě dětí na lyžařský výcvik, tj. o vhodném oblečení a aby bylo zajištěno, že žáci budou mít vhodnou a odpovídající obuv, spolehlivé kvalitní, odborně seřízené bezpečnostní vázání na lyžích. Žáci nebo studenti před odjezdem na lyžařský výcvik prokáží řediteli školy, příp. určenému vedoucímu lyžařského zájezdu seřízení bezpečnostního vázání lyží potvrzením servisu, popř. čestným prohlášením zákonných zástupců, tedy rodičů. Platí, že lyžařskou výzbroj a výstroj si žáci pořizují sami.
Jaké jsou povinnosti pedagogických pracovníků
Z ustanovení § 422 občanského zákoníku vyplývá, že nad nezletilými osobami je třeba vykonávat „náležitý dohled“. Tuto povinnost mají kromě zákonných zástupců, resp. rodičů i ti, kterým byli s jejich souhlasem nezletilí přechodně svěřeni. Tento náležitý dohled vykonává po přechodnou dobu samozřejmě i škola, mateřská družina či jiné školské zařízení (družina, klub apod.). O náležitém dohledu nad žáky se zmiňuje i platný Pracovní řád č. 14 269/2001 – 26 pro zaměstnance škol a školských zařízení v čl. 14. Podle něj dozor nad žáky je činnost, kterou se vedle výchovného působení sleduje vykonávání náležitého dohledu nad nezletilými, a to v zájmu předcházení škodám na zdraví, majetku, přírodě a životním prostředí (§ 415, § 422 občanského zákoníku). Dozor nad žáky se koná zejména před zahájením vyučování, o přestávkách mezi dvěma vyučovacími hodinami, v zařízeních školního stravování, při přesunech mezi budovami školy, do zařízení školního stravování a školní družiny, při akcích organizovaných školou v rámci výuky i mimo vyučování, čímž se samozřejmě míní i námi dnes probíraný lyžařský výcvik žáků. O zajištění náležitého dozoru rozhoduje ředitel školy. Vychází z konkrétních podmínek a přihlíží zejména k vykonávané činnosti, věku žáků a jejich rozumové vyspělosti, dopravním a jiným rizikům. Ředitel školy pověří dozorem zaměstnance, stanoví rozvrh dozoru nad žáky a vyvěsí ho na takovém místě, aby bylo možno při kontrolní činnosti snadno rozpoznat, který zaměstnanec dozor koná. Dozor nad žáky může kromě pedagogického pracovníka vykonávat i jiná osoba v pracovněprávním vztahu ke škole, pokud to s ní bylo dohodnuto.
Na lyžařském výcviku žáků pak platí tato povinnost dvojnásob, neboť nebezpečí úrazu či jiného poškození zdraví je zde zvýšené. Ředitel školy proto musí před odjezdem žáků na lyžařský výcvik stanovit pravidla pro střídání pedagogů vykonávajících nad žáky náležitý dohled stejně jako musí stanovit počet žáků připadajících na jednoho lyžařského instruktora. Vzhledem k tomu, že Metodický pokyn číslo 24 799/23-50 k organizaci lyžařského výcviku žáků byl zrušen není ničím stanoveno, že družstvo má nejvýše 15 členů a že za personální zajištění výcviku kvalifikovanými pracovníky zodpovídá ředitel školy, který také určí vedoucího zájezdu, zpravidla zkušeného učitele tělesné výchovy. To vše dnes ničím stanoveno není a ze školského zákona vyplývá jediné – za vše odpovídá ředitel školy a ředitel školy si podle místních podmínek školy zorganizuje lyžařský výcvik žáků a provede jeho náležité organizační zajištění včetně zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a náležitého dohledu nad nimi.
I nadále lze ale připomenout platné sice nepsané zásady, že lyžařský výcvik vedou instruktoři školního lyžování z řad učitelů a výchovných pracovníků, v případě potřeby externí pracovníci přijatí na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (§ 232 a následující Zákoníku práce). Kvalifikační podmínky pro výkon funkce instruktora školního lyžování stanovilo ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy předpisem nazvaným Zásady činnosti akreditovaných zařízení v oblasti lyžování a zveřejnilo na svých webových stránkách.
Proto platí i nadále, že vedoucí zájezdu odpovídá za řádnou organizační přípravu zájezdu, personální zajištění, vhodný objekt, dopravu, kontrolu lyžařského vybavení žáků apod. Zpracovává program zájezdu včetně jeho kulturně výchovné části, odborných přednášek, plánu výcviku, diferencovaného podle výkonnosti žáků. Program zájezdu schvaluje ředitel školy. Při vlastní realizaci zájezdu řídí vedoucí zájezdu práci lyžařských instruktorů, dbá na dodržování stanoveného programu praktické i teoretické části výcviku a odpovídá za hospodaření při zájezdu. Nepřesáhne-li počet účastníků zájezdu 60 žáků, vedoucí zájezdu vede výcvik jednoho družstva.
Lyžařský instruktor odpovídá za splnění výchovného a výcvikového programu svěřeného družstva, za zdraví a bezpečnost jeho členů. Podle pokynů vedoucího zájezdu vykonává pedagogický dozor a pomáhá při zajišťování teoretického a kulturně výchovného programu.
Jaké jsou povinnosti z pohledu předpisů o ochraně veřejného zdraví
Ochranou zdraví dětí, žáků a studentů se – jak známo- zabývá přímo zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení § 8 tohoto zákona označuje každý organizovaný pobyt 30 a více dětí ve věku do 15 let na dobu delší než 5 dnů, jehož účelem je posílit zdraví dětí, zvýšit jejich tělesnou zdatnost, popřípadě i získat specifické znalosti nebo dovednosti pojmem „zotavovací akce“.
Osobě, která pořádá tuto zotavovací akci, tedy škole pak ukládá zákon řadu povinností, zejména že je povinna zajistit její umístění, zásobování vodou a odstraňování odpadků a splaškových vod v souladu s hygienickými požadavky upravenými prováděcím právním předpisem. Pořádající osoba je dále povinna dodržet hygienické požadavky na prostorové a funkční členění staveb a zařízení, jejich vybavení a osvětlení, ubytování, úklid, stravování a režim dne, které upraví prováděcí právní předpis. Prováděcí právní předpis stanoví, které potraviny nesmí pořádající osoba na zotavovací akci podávat ani používat k přípravě pokrmů, ledaže budou splněny podmínky upravené tímto prováděcím právním předpisem.
Za nejdůležitější je možno považovat, že pořádající osoba, je povinna jeden měsíc před zahájením zotavovací akce ohlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví
a) termín a místo jejího konání,
b) počet dětí zúčastněných na zotavovací akci,
c) způsob jejího zabezpečení pitnou vodou a
d) způsob zajištění stravování účastníků zotavovací akce.
Podle ustanovení § 9 tohoto zákona platí, že
„Mateřská škola a základní škola může na školu v přírodě vyslat jen dítě, které
a) je zdravotně způsobilé k účasti na ní a podrobilo se stanoveným pravidelným očkováním nebo má doklad, že je proti nákaze imunní nebo že se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci,
b) nejeví známky akutního onemocnění (například horečky nebo průjmu) a
c) ve 14 kalendářních dnech před odjezdem do školy v přírodě nepřišlo do styku s fyzickou osobou nemocnou infekčním onemocněním nebo podezřelou z nákazy, ani mu není nařízeno karanténní opatření.
(2) Pořádající osoba může na zotavovací akci přijmout jen dítě, které splňuje požadavky stanovené v odstavci 1.
(3) Zdravotní způsobilost dítěte pro účast na škole v přírodě nebo zotavovací akci posuzuje a posudek vydává praktický lékař pro děti a dorost, který dítě registruje . Praktický lékař pro děti a dorost, který dítě registruje, v posudku dále uvede, zda se dítě podrobilo stanoveným pravidelným očkováním nebo má doklad, že je proti nákaze imunní nebo že se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci. Vzor posudku upraví prováděcí právní předpis. Posudek o zdravotní způsobilosti dítěte má platnost po dobu jednoho roku od data vystavení, pokud během této doby nedošlo ke změně zdravotní způsobilosti dítěte. Skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) potvrzuje v písemném prohlášení zákonný zástupce dítěte ; toto potvrzení nesmí být starší než jeden den. Posudek o zdravotní způsobilosti dítěte a písemné prohlášení předá zákonný zástupce pořádající osobě, vysílající základní škole nebo mateřské škole pro účely podle § 11 odst. 1 písm. b) a f).
(4) Mateřská a základní škola, které vysílají děti na školu v přírodě, jsou povinny ohlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví jeden měsíc před jejím zahájením údaje v rozsahu podle § 8 odst. 3 a poskytnout mu doklad podle § 8 odst. 4.
(5) Pořádající osoba může na zotavovací akci přijmout jen dítě, které splňuje požadavky stanovené v odstavci 1.“
Podle ustanovení § 10 zákona o ochraně veřejného zdraví platí i obdobné podmínky zdravotní způsobilosti i pro fyzické osoby účastnící se lyžařského výcviku žáků. Fyzické osoby činné při škole v přírodě nebo zotavovací akci jako dozor nebo zdravotník musejí být k této činnosti zdravotně způsobilé. Zdravotní způsobilost posuzuje a posudek vydává praktický lékař, který fyzickou osobu registruje. Tento posudek má platnost jeden rok od data vystavení, pokud během této doby nedošlo ke změně zdravotní způsobilosti fyzické osoby. To se však nevztahuje na pedagogické a zdravotnické pracovníky.
Nakonec je třeba pro úplnost ocitovat i ustanovení § 11 zákona o ochraně veřejného zdraví, které shrnuje povinnosti základní a mateřské školy, které vysílají děti na školu v přírodě, a pořádající osoby. Podle něj platí, že „1) Základní nebo mateřská škola, které vysílají děti na školu v přírodě, a pořádající osoba jsou povinny zajistit
a) základní péči o zdraví všech účastníků po dobu konání zotavovací akce nebo školy v přírodě, kontrolu dodržování hygienických požadavků stanovených tímto zákonem a prováděcím právním předpisem a kontrolu dodržování zásad osobní hygieny fyzickými osobami, způsobilou fyzickou osobou (zdravotníkem); za způsobilou se pro účely tohoto zákona považuje fyzická osoba, která má alespoň úplné střední odborné vzdělání v oborech všeobecná sestra, dětská sestra nebo porodní asistentka, fyzická osoba, která absolvovala kurs první pomoci se zaměřením na zdravotnickou činnost při škole v přírodě nebo zotavovací akci, a student lékařství po ukončení třetího ročníku; náplň kursu první pomoci upravuje prováděcí právní předpis,
b) účast pouze fyzických osob, které splňují podmínky stanovené v § 10; účast zdravotníka při kontrole zdravotních průkazů fyzických osob uvedených v § 10 odst. 3, při převzetí posudků a prohlášení podle § 9 odst. 3 a § 10 odst. 2, při sestavování jídelníčku a režimu dne; dosažitelnost zdravotníka 24 hodin denně po celou dobu konání zotavovací akce nebo školy v přírodě; pořízení výpisu z posudků o zdravotní způsobilosti (§ 9 odst. 3 a § 10 odst. 2) zdravotníkem; ve výpisu zdravotník uvede závěr posudku a které zdravotnické zařízení posudek vydalo,
c) vrácení posudků o zdravotní způsobilosti po ukončení školy v přírodě nebo zotavovací akce zákonným zástupcům dětí a fyzickým osobám činným při škole v přírodě nebo zotavovací akci,
d) vybavení lékárničky pro školu v přírodě nebo zotavovací akci podle druhu akce; nejmenší obsah lékárničky pro školy v přírodě a zotavovací akce upraví prováděcí právní předpis,
e) péči praktického lékaře dostupného z místa konání školy v přírodě nebo zotavovací akce, s výjimkou putovní zotavovací akce,
f) vedení zdravotnického deníku a seznamu účastníků, prohlášení podle § 9 odst. 3 věty páté, výpisů z posudků o zdravotní způsobilosti dětí a fyzických osob činných při škole v přírodě nebo zotavovací akci a následné uchovávání těchto dokumentů po dobu 6 měsíců od skončení školy v přírodě nebo zotavovací akce,
g) informovanost osoby, která má dítě v péči, o zdravotních potížích, které dítě v průběhu školy v přírodě nebo zotavovací akce prodělalo, a o případném kontaktu s infekcí.
(2) Pořádající osoba je dále povinna zajistit instruktáž všech fyzických osob činných na zotavovací akci, s výjimkou zdravotníka, o hygienických požadavcích na tyto akce a o předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a jiných poškození zdraví včetně základů první pomoci, pokud se takové instruktáže dosud nezúčastnily.“
Bezpečnost a ochrana zdraví žáků
Jak jsme si uvedli výše lyžařský výcvik je veden kvalifikovanými instruktory, jejichž kvalifikaci si ověří ředitel školy. Jejich práci řídí vedoucí zájezdu určený ředitelem školy, který též schvaluje plán výcviku. Žáci jsou rozděleni do družstev podle své výkonnosti a zdravotního stavu. Tato hlediska dodržují instruktoři i v průběhu výcviku, při výběru místa výcviku, zvláště též na sjezdových tratích a za ztížených podmínek, na zledovatělém povrchu, za snížené viditelnosti a podobně. Pouze jediný předpis a to vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných výslovně stanoví, že „Lyžařský výcvik provádí 1 pedagogický pracovník s nejvýše 8 žáky se zdravotním postižením. U žáků slabozrakých a žáků s tělesným postižením připadá na 1 pedagogického pracovníka nejvýše 6 žáků, u žáků nevidomých na 1 pedagogického pracovníka připadá 1 žák.“ Ostatní předpisy – jak jsme si uvedli i výše- o počtu žáků v družstvu mlčí.
Jinak obecně platí, že žáci jsou rozděleni do družstev podle své výkonnosti a zdravotního stavu. Tato hlediska dodržují instruktoři i v průběhu výcviku, při výběru místa výcviku, zvláště též na sjezdových tratích a za ztížených podmínek, na zledovatělém povrchu, za snížené viditelnosti a podobně. Lanovky a vleky se používají jen pro organizovaný výcvik po řádném poučení o všech pravidlech a bezpečnostních předpisech o jízdě na vlecích a lanovkách. Během pobytu na horách je nutné dbát všech pokynů Horské služby a výstražných značek. Za nepříznivých podmínek (hustá mlha, sněhová bouře, teplota pod mínus 12 stupňů C) se výcvik a horské výlety omezují, případně nekonají. Výcvik se provádí v terénu, který odpovídá lyžařské vyspělosti členů družstva. Zvýšená pozornost se věnuje výběru terénu pro začínající lyžaře, zvláště s bezpečným dojezdem.
K vlastnímu výcviku musí být voleny nelavinové svahy s přiměřeným sklonem a musí se přihlížet ke schopnostem žáků. Nesmí se používat neudržované horské svahy, ale jen svahy potřebně upravené, veřejnosti přístupné. Terén pro výcvik volí instruktor podle zdatnosti účastníků a stavu sněhu.před začátkem výcviku si ověří, zda všichni znají smluvená znamení a signály a sdělí bezpečnostní pokyny. Žádný přestupek nesmí prominout a průběžně kontroluje dodržování daných pokynů. Při sjíždění nebezpečných úseků dbá, aby se každý bezpodmínečně zastavil na určeném místě.
Při pohybu družstva (zejména při běžeckých túrách) musí být dodržována stopa. Na konec družstva určí instruktor dobrého a odpovědného lyžaře, který sleduje opozdilce a řídí jejich postup tak, aby se všichni opět připojili k družstvu. Za nepříznivého počasí (mlha, vánice apod.), které družstvo lyžařů potká během výcviku, je nutno snížit rychlost a zajistit, aby každý viděl na předcházejícího lyžaře, rozestupy musí být maximálně na vzdálenost 4 m. Nakonec je samozřejmé, že musí být dodržovány příkazy Horské služby. Pokud Horská služba zakáže vycházet z chat, musí se zákaz bezpodmínečně dodržovat, za to zodpovídá vedoucí lyžařského zájezdu.
Zcela závěrem je třeba připomenout, že vedoucí zájezdu musí mít k disposici po celou dobu akce knihu úrazů, aby do ní mohl provést záznamy v souladu s vyhláškou č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů.