V posledních letech se můžeme stále častěji setkat se situací, kdy žák používá svůj mobilní telefon či jiné elektronické zařízení k nahrávání pedagoga při výuce. V některých případech pak žák neváhá tyto nahrávky zveřejnit, a to jak formou přehrávání spolužákům, tak i například zveřejněním na sociálních sítích. Je však třeba mít na paměti, že i toto sociální prostředí je regulované právním řádem. Nahráváním učitele a následným zveřejňováním nahrávek může tedy žák porušovat právní předpisy. Předmětem tohoto článku je popis situací, které jsou spojeny s nahrávkami pedagogů, a sankcí, jež z takového jednání vyplývají.
(Ne)legálnost nahrávání pedagogů ve vyučování
Mgr. Bc.
Adam
Hlaváč
právník v advokátní kanceláři v Pardubicích
LEGÁLNĚ JEN SE SOUHLASEM
V řeči právních předpisů je
nahrávka pedagoga
(ostatně jako jakékoliv jiné osoby) obrazovým snímkem, resp. záznamem (například fotografie či kamerový záznam), zvukovým záznamem (například zvuková nahrávka přednášky) nebo obrazovým a zvukovým záznamem (jde-li o kombinaci předchozího, tj. například kamerový záznam i se zvukem).Právní úprava těchto záznamů osobní povahy je zakotvena v ustanovení § 12 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObčZ“), a to tak, že tyto
záznamy osobní povahy fyzické osoby lze pořídit nebo použít jen s jejím souhlasem.
V následujících odstavcích 2 a 3 téhož ustanovení jsou pak zakotveny výjimky, kdy souhlasu není třeba. Jedná se o tzv. zákonné licence, kterými se rozumí licence úřední (například odposlech v trestním řízení) a licence vědecká, umělecká a zpravodajská (například pořízení záběrů fyzických osob pro televizní reportáž).Z uvedeného je zřejmé, že pořízení nahrávky pedagoga ze strany žáka nespadá pod žádnou ze zákonných licencí, a proto je možné takovou nahrávku pořídit jen se souhlasem daného vyučujícího. Lze si představit, že takový souhlas pedagog udělí například tehdy, přednáší-li obtížnou materii a žák má zájem si přednášku nahrát (ať již ve formě audio či audiovideo záznamu), aby ji měl kompletní a v hodině „neztrácel nit“ nutností psát si poznámky. Je však nutné zmínit, že takovou nahrávku může žák použít
pouze k tomu účelu, ke kterému vyučující dal
(resp. předpokládal, že dává) souhlas, tedy ke studiu. Umístí-li žák takovou nahrávku na internet – tedy ji zjevně použije nad rámec studijních účelů – dochází již k neoprávněnému zásahu do práva na ochranu osobnosti vyučujícího.NAHRÁVÁNÍ BEZ SOUHLASU
Jestliže žák pořídí nahrávku pedagoga zcela bez jeho souhlasu, popřípadě nahrávku pořízenou se svolením k určitému účelu použije i k účelu jinému, v jiném rozsahu nebo jiným způsobem,
jedná protiprávně a narušuje právo vyučujícího na ochranu jeho osobnosti.
Dle intenzity takového zásahu do práva na ochranu osobnosti, respektive dle intenzity zásahem způsobené újmy, se může dotčený pedagog domáhat zejména (ale ne výlučně)
prostředků ochrany osobnosti
zakotvených v § 13 ObčZ. Těmito prostředky se rozumí upuštění od neoprávněných zásahů, odstranění následků těchto zásahů a poskytnutí přiměřeného zadostiučinění. Typickým případem takové neoprávněné nahrávky, která může způsobit vyučujícímu značnou újmu, je pořízení nahrávky z vyučování, na které se pedagog potýká s „naschvály“ ze strany žáků, a taková nahrávka je následně pro „pobavení“ umístěna na internet. Tam ji mohou shlédnout nejen všichni žáci dané školy, ale kdokoliv, a v důsledku takové nahrávky výrazně klesne autorita daného pedagoga mezi žáky, případně se v návaznosti na zveřejnění nahrávky stane terčem dalších útoků či posměchu.Z takové nahrávky je zřejmé, že jejím účelem je zejména zostuzení, zesměšnění či jiné poškození vyučujícího. V takovém případě pak má pedagog právo na ochranu své osobnosti způsoby, jak uvedeno výše, tedy zejména domáhat se toho, aby byla nahrávka z internetu odstraněna, případně aby mu byla ze strany strůjce neoprávněného zásahu do jeho osobnosti poskytnuta omluva, a nebude-li se omluva jevit dostatečným zadostiučiněním, pak
případně i peněžitá náhrada.
DALŠÍ PRÁVNÍ DŮSLEDKY NELEGÁLNÍHO NAHRÁVÁNÍ
Vedle shora uvedených nároků samotného poškozeného pedagoga v případě zásahu do jeho práva na ochranu osobnosti může pořízením a zveřejněním nahrávky dojít ze strany pachatele i ke
spáchání přestupku či trestného činu.
Rozlišení, zda vůbec a případně ke spáchání čeho ze strany žáka takovým jednáním došlo, by záviselo na mnoha okolnostech, především na intenzitě zásahu, průkaznosti úmyslu a věku pachatele, jelikož přestupku i trestného činu se může dopustit pouze osoba, která dovršila 15. rok věku.Naopak při uplatnění práva pedagoga na odstranění nahrávky či omluvu nehraje věk pachatele roli, jelikož odpovědnost dle § 13 ObčZ mají i nezletilé osoby. Nelze opomíjet ani důsledky, které z takového protiprávního jednání žáka plynou ze školního řádu příslušné školy, ať již jde o potrestání některou z forem kázeňského opatření, nebo o sankce vztahující se k samotnému použití mobilního telefonu (či jiného nahrávacího zařízení) ve vyučování. Právní rozbor těchto „vnitřních“ sankcí školy je však již nad rámec tohoto článku.
ZÁVĚR
Vzhledem k výše uvedenému lze uzavřít, že poměrně rozšířená praxe nahrávání a zveřejňování nahrávek pedagogů nemá bez souhlasu uděleného vyučujícím oporu v právním řádu. Dosáhne-li pak protiprávní jednání žáka takové intenzity, že nahrávkou (a zejména pak jejím zveřejněním) bude zasažena osobnost dotčeného pedagoga, může se vyučující proti tomuto zásahu bránit odpovídajícími prostředky, které mu právní řád nabízí. Vedle obrany ze strany vyučujícího může být žák rovněž sankcionován příslušným státním orgánem, a to při splnění zákonných podmínek pro spáchání přestupku či trestného činu, a pochopitelně může být potrestán
kárným opatřením v rámci vnitřních pravidel předmětné školy.