Jak už sám název napovídá, asistent pedagoga jako pedagogický pracovník podle zákona o pedagogických pracovnících (zákon č. 563/2004 Sb., § 20) existuje ve více druzích. Jde o stav velmi podobný stavu individuálního vzdělávacího plánu, o jehož dvou druzích jsem už psala v minulosti 1) . Každý ze dvou druhů individuálního vzdělávacího plánu slouží úplně jinému účelu a má své vlastní procesy, a proto se nedají vzájemně zaměňovat. Stejně je tomu i v případě několika druhů asistenta pedagoga. Ve školství se vyskytují i další profese, které nesou ve svém názvu označení „asistent“. S jistotou je možné říci, že tyto další asistující profese nemají mnohdy s profesí asistent pedagoga společného příliš či jen pramálo. Jen v tom každodenním shonu není prostor si uvědomit, co má vlastně ten který asistent na práci a o který druh asistenta pedagoga či jiného asistenta vlastně jde.
Několik poznámek k několika druhům asistenta pedagoga a dalším asistencím
Mgr.
Veronika
Doležilová
právnička, členka koordinačního výboru spolku Rodiče za inkluzi
Pro koho je asistent pedagoga? Pro učitele? Pro děti?
Abychom se zorientovali v terminologii nejrůznějších asistentů, nezbývá než hned v úvodu otevřít i další otázku, která se týká samotného názvu profese „asistent pedagoga“. Vím, že právě ve školském prostředí jde o velmi provokativní otázku: Pro koho je vlastně asistent pedagoga? Téměř okamžitě se mi dostává znepokojivě tázací odpovědi: No přece pro učitele ve třídě, ne? Mimo školské prostředí však začne dotazovaný nejdříve pátrat, jestli je skutečně kromě učitele ve třídě i další dospělý, a hned se zpravidla začne i doptávat po důvodu přítomnosti dalšího pedagogického pracovníka.
Tím se začínám dostávat k odpovědi: Nepůjde však o asociativní odpověď, která se nabízí téměř sama, ale o odpověď z kategorie „bolestivých zjištění“, ke kterým se obecně dostáváme analýzou. Vyjdu z povahy vzdělávání jako veřejné služby (§ 2 školského zákona), tj. činnosti, která je vykonávána pro klienta, nikoli pro pracovníky, kteří veřejnou službu poskytují, bez ohledu na oblast, v níž je veřejná služba poskytována. Z toho vyplývá, že asistent pedagoga i všichni ostatní pracovníci ve školství, včetně těch nepedagogických, pracují ve školách proto, že poskytují či zajišťují vzdělávání dětí či mladých dospělých. Stejně tak poskytují veřejnou službu např. zdravotní péče nebo sociální služby všichni zdravotničtí a sociální pracovníci klientům, nikoli sobě navzájem z titulu pracovníků jedné či druhé veřejné služby.
Současně se naskýtá otázka, jestli vlastně není název „asistent pedagoga“ zavádějící, protože použití přivlastňovacího zájmena neodpovídá ani podstatě této profese, ani jejímu právnímu vymezení. Z pohledu jazykového by bylo vhodnější použít standardně přídavné jméno – pedagogický asistent. Pokud se podíváme do historie zákona o pedagogických pracovnících, zjistíme, že původně zákon vazbu profese asistent pedagoga na děti se speciálními vzdělávacími potřebami (dále jen „SVP“) ani neobsahoval. Stejně jako u dalších pedagogických profesí stanovoval i v případě asistenta pedagoga pouze způsoby získání odborné kvalifikace tohoto druhu pedagogického pracovníka.2) Tato vazba se objevila až od 1. září 2012.3) Tomu odpovídá i náplň práce asistenta pedagoga podle katalogu prací (č. 222/2010 Sb.). Ta je výslovně vázána na SVP dětí jen pro přiznání 9. platové třídy. Práce asistenta pedagoga ve 4. až 8. platové třídě je katalogem prací charakterizována jako individualizační v celém rozsahu pedagogického procesu.4) Ani jedna ze dvou novel katalogu prací od roku 2010 neobsahuje žádnou změnu, která by se týkala asistentů pedagoga.
Důvodem existence asistentů pedagoga tak je, stejně jako v případě ostatních pracovníků ve školství, poskytování vzdělávání jako veřejné služby dětem a mladým dospělým, nikoli dalším pedagogickým pracovníkům.
Druhy asistenta pedagoga jako pedagogického pracovníka podle zákona o pedagogických pracovnících a dalších právních předpisů máme k začátku školního roku 2019/2020 následující:
1.
asistent pedagoga obecný (§ 20 zákona o pedagogických pracovnících),
2.
asistent pedagoga jako podpůrné opatření [§ 16 odst. 2 písm. g) školského zákona],
3.
asistent pedagoga pro třídu (§ 18 vyhlášky č. 27/2016 Sb.).
1. Asistent pedagoga obecný
Obecný asistent pedagoga se stal formálně profesí ve veřejných službách od 1. ledna 2004 vydáním tehdejšího katalogu prací5), aniž by tato profese byla současně známa tehdejší vyhlášce o podmínkách odborné a pedagogické způsobilosti pedagogických pracovníků (č. 137/1997 Sb.). To se změnilo až od 1. ledna 2005 přijetím zákona o pedagogických pracovnících. Do povědomí vstoupil asistent pedagoga právě v souvislosti s využíváním pro vzdělávání dětí se SVP podle vyhlášky č. 73/2005 Sb., předchůdkyně vyhlášky č. 27/2016 Sb.
Školský zákon a tehdejší vyhláška č. 73/2005 Sb. určovaly, že ředitel školy musel mít do 31. srpna 2016 povolení krajského úřadu se zřízením pracovní pozice asistent pedagoga, protože způsob financování vzdělávání nepočítal a dosud ani nepočítá s asistenty pedagoga jako s nedílnou součástí vzdělávacího systému ať už s vazbou, nebo i bez vazeb na SVP dětí. O povolení zřízení pracovní pozice asistenta pedagoga musel ředitel školy žádat krajský úřad a žádost doložit zprávou školského poradenského zařízení (dále jen „ŠPZ“) o posouzení SVP konkrétních dětí. Tento druh asistenta pedagoga jako možnosti podpory, nikoli nárokového podpůrného opatření dětí se SVP, zanikl formálně nejpozději k 31. srpnu 2018, kdy byla ukončena platnost všech poradenských dokumentů vydaných před 1. zářím 2016 (§ 32 odst. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb.). Tím došlo i k formálnímu ukončení používání tohoto druhu asistenta pedagoga jako personálního nástroje pro vzdělávání dětí se SVP.
Protože vlastní vzdělávací služby poskytované podle školského zákona se řídí pravidly správního práva, pro která platí „vše, co není výslovně dovoleno nebo nařízeno, je zakázáno“, zatímco pro pracovněprávní vztahy platí pravidla pracovního práva, pro která platí „co není výslovně nařízeno nebo zakázáno, je dovoleno“, mají současně od ledna 2004 ředitelé škol možnost vytvářet pracovní pozice těchto „obecných“ asistentů pedagoga i bez povolování krajskými úřady a bez ohledu na vzdělávání dětí se SVP. Základní podmínkou samozřejmě je, aby ředitelé měli k dispozici finanční prostředky tzv. nenormované nebo bez účelového vázání (projekty, rozvojové programy apod.). Tato možnost vytvářet pracovní místa asistentů pedagoga trvá beze změny od roku 2004 i nadále.
2. Asistent pedagoga jako podpůrné opatření
K významné změně došlo od 1. září 2016, kdy byl uzákoněn asistent pedagoga jako podpůrné opatření [§ 16 odst. 2 písm. g) školského zákona], které je škola povinna poskytovat, pokud tuto podporu přizná dítěti ŠPZ. Tím, že jde o podpůrné opatření ve 3. a vyšším stupni, rozhoduje o něm jen ŠPZ, nikdo jiný. Až do 31. srpna 2018 obsahoval školský zákon navíc nesystémovost, kdy i toto rozhodnutí ŠPZ o nároku dítěte schvaloval následně krajský úřad / Magistrát hl. m. Prahy (viz § 16 odst. 11 školského zákona ve znění platném od 1. 9. 2016 do 31. 8. 2018). Jako neodpovídající nové právní úpravě byl odst. 11 nakonec ze školského zákona vypuštěn.6)
Existence asistenta pedagoga jako nároku konkrétního dítěte nebo dětí na tento druh podpůrného opatření odkryla názorové schisma, zda je asistent pedagoga ve třídách pro děti, nebo pro učitele. Z doby, kdy byl obecný asistent pedagoga využíván k podpoře vzdělávání dětí se SVP, aniž by šlo formálně o nároky konkrétních dětí, se pak mělo i za to, že jsou asistenti ve školách nejen pro potřeby učitelů, ale i pro další děti než jen ty potřebné. Tím, že nešlo o nárok, nebylo mnohdy ani možné, ne-li přímo nemyslitelné, aby se zákonní zástupci nebo zletilý žák domáhali této formy podpory, pokud jim nebyla poskytována.
Tím, že je od 1. září 2016 podpůrné opatření asistent pedagoga přiznáváno konkrétním dětem jako nárok a finanční prostředky, které škola dostává na plat asistenta pedagoga, jsou účelově vázanou dotací, je potřeba vyjít nejen z principu účelovosti dotace, ale i z podstaty smyslu přiznaného podpůrného opatření – zajistit vzdělávání dítěte, které má podpůrné opatření přiznané. A tím se dostáváme k tomu, že asistent pedagoga jako podpůrné opatření (nárok ve veřejné službě) se má podílet na vzdělávání hlavně těch dětí, které mají toto podpůrné opatření přiznané.
Není proto nic špatného na tom, že se asistent pedagoga jako podpůrné opatření věnuje především těm dětem, kterým byl jako podpůrné opatření přiznán. Není dokonce ani nic špatného na tom, že se někdy věnuje toliko těmto dětem. Naopak pokud by asistent pedagoga jako podpůrné opatření cíleně pracoval i s dalšími dětmi a navíc bez ohledu na děti, kterým byl jako podpora přiznán, se zdůvodněním, že např. tuto podporu potřebují i tyto další děti, že jde o asistenta pedagoga ve třídě, a proto pracuje s celou třídou, nebo že o využití rozhoduje škola i převedením asistenta do jiných tříd, než ve kterých se vzdělávají děti s tímto druhem přiznaného podpůrného opatření, pak půjde minimálně o nesoulad s účelem dotace. Z pohledu poskytování veřejné služby klientovi pak může jít až o neposkytování služby v individuálně uznaném standardu.7)
Vlastní práce asistentů pedagoga jako podpůrného opatření je proměnlivá nejen v čase a podle vývoje vzdělávacích potřeb konkrétních dětí, ale přirozeně se může lišit v jednotlivých vzdělávacích předmětech (oborech či oblastech) a přirozeně se liší i při spolupráci konkrétního asistenta s jednotlivými učiteli, a to i bez ohledu na druh pedagogické asistence.
V té souvislosti nemohu nezmínit otázku sdílení asistenta pedagoga několika dětmi. Vyhláška č. 27/2016 Sb. definuje asistenta pedagoga – podpůrné opatření pro několik dětí jako sdíleného pouze ve 3. stupni. Ve 4. a 5. stupni bude možné asistenta pedagoga sdílet od 1. ledna 2020. Přestože zatím není možné, aby asistenta pedagoga – podpůrné opatření ve 4. a 5. stupni sdílelo několik dětí, neznamená to, že jde o asistenta osobního (viz dále). Sdílení i mimo 3. stupeň zavádí jedna ze dvou novel vyhlášky č. 27/2016 Sb. v roce 2019, vyhláška č. 248/2019 Sb. Sdílení asistenta pedagoga – podpůrného opatření několika dětmi je popsáno v příloze č. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb. Jde o práci s maximálně čtyřmi dětmi současně za podmínky, že je charakter vzdělávacích potřeb dětí v této skupince slučitelný. Podstatou sdílení je, že asistent pedagoga současně pracuje se dvěma až čtyřmi dětmi. Z toho důvodu nelze skupinky dětí, které sdílejí asistenta pedagoga jako podpůrné opatření, tvořit mezi třídami, tj. i sdílený asistent pedagoga pracuje konkrétní vyučovací hodinu vždy jen v jedné třídě a v průběhu vyučovací hodiny ani nijak mezi třídami nepřechází. Pokud asistent pedagoga jako podpůrné opatření postupně pracuje s několika dětmi ve dvou a více třídách, nejde o sdílení, ale jen o součet částečných pracovních úvazků.
3. Asistent pedagoga pro třídu
Od 1. září 2016 do 31. prosince 2019 máme i třetí druh asistenta pedagoga, a to ne jako podpůrné opatření (nárok) konkrétních dětí, ale jako možnou, tj. nenárokovou organizační podporu. Jde o asistenta pedagoga pro třídu v případě, že se v této třídě vzdělává šest a více dětí se SVP, které mají přiznaná podpůrná opatření ve 2. a vyšším stupni a současně nemají přiznané podpůrné opatření asistent pedagoga (viz § 18 vyhlášky č. 27/2016 Sb.). Jde o organizační podporu financovanou z rozvojového programu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“).8)
I přes podmínky stanovené právním předpisem MŠMT doplnilo v rozvojovém programu další dvě podmínky: děti musely být tzv. spádové a daná třída musela být naplněná na maximální možný počet, obvykle třiceti dětí ve třídě. Tyto dvě podmínky neuvedené v právním předpise mohly být hlavní příčinou, proč tento nástroj organizační podpory vzdělávání dětí se SVP zůstal nevyužit a od 1. ledna 2020 je zrušen.9)
Další asistentské pracovní pozice
Účelově vázané finanční prostředky především z projektů a rozvojových programů i v minulosti umožňovaly a stále ředitelům škol umožňují vytvářet „asistentské“ pracovní pozice při poskytování vzdělávacích služeb. Záleží však vždy na konkrétním projektu (např. tzv. šablony) či rozvojovém programu (např. asistent pro děti v závislosti na druhu vzdělávacích potřeb), jak konkrétní pracovní pozice nazve (školní asistent, asistent pro děti s odlišným mateřským jazykem), jestli je pracovníkům na těchto pozicích přiznán status pedagogického pracovníka (školní asistent není pedagogický pracovník, asistent pro děti s odlišným mateřským jazykem naopak pedagogickým pracovníkem je) a jaké jsou kvalifikační požadavky na uchazeče o konkrétní pracovní pozici a její náplň práce včetně určení odměny za práci.
… a nakonec i osobní asistent
Kromě všech těchto asistencí je často zmiňována i osobní asistence. Osobní asistence je zcela jiný druh veřejné služby, který má s veřejnou vzdělávací službou společného pramálo. Jde o sociální službu podle zákona o sociálních službách (č. 108/2006 Sb.), kterou poskytují poskytovatelé sociálních služeb těm, kteří dostávají příspěvek na péči z důvodu své závislosti na péči jiných osob. Ti si tuto péči také platí, zpravidla ji hradí zákonní zástupci dětí. Osobní asistent tak není státem hrazenou službou při vzdělávání. Proto nemůže jít ani o nárokové podpůrné opatření. Pokud některé dítě osobního asistenta používá, pak se ŠPZ vyjadřuje pouze k možnosti dítěte osobního asistenta využívat i ve škole. Osobní asistent není ani zaměstnancem školy, ale je zaměstnancem poskytovatele sociálních služeb. Proto ani není osobní asistent uveden v připojeném přehledu pedagogických asistencí.
Trochu jednoduchosti na závěr
Po tom všem následuje už jen až příliš jednoduchý postup, jak vše správně posoudit a nastavit. Rozhodující je důvod zaměstnání asistenta pedagoga, tedy příčina, proč je potřebné, vhodné, nebo dokonce jen dobré asistenta pedagoga zaměstnat. Ta je trojí: obecná potřeba/vhodnost, přiznané podpůrné opatření dětí se SVP nebo jiné potřeby dětí, které nejsou řešeny poskytováním podpůrných opatření. Všechno ostatní z toho už jen vyplývá: doba platnosti smlouvy o pracovněprávním vztahu, odměna za práci, podíl přímé a nepřímé pedagogické činnosti a náplň práce.
|
druh pedagogické asistence / pracovní aspekty
|
obecný asistent pedagoga
|
asistent pedagoga – podpůrné opatření
|
asistent pedagoga pro třídu
|
další pedagogické asistence
|
|
status pedagogického pracovníka
|
Ano zákon č. 563/2004 Sb. |
Ano zákon č. 563/2004 Sb. vyhláška č. 27/2016 Sb.
|
Ano zákon č. 563/2004 Sb. vyhláška č. 27/2016 Sb.
|
podle důvodu existence zákon č. 563/2004 Sb. projekty, rozvojové programy |
|
důvod existence |
podpora vzdělávání obecně
|
nárok konkrétních dětí
|
podpora vzdělávání ve třídách s vyšším počtem dětí se SVP
|
ad hoc účel
|
|
Doba existence |
od 1. 1. 2004 dosud (do 31. 8. 2018 i jako nenárokové PO) zákon č. 563/2004 Sb. |
od 1. 9. 2016 dosud
zákon č. 563/2004 Sb., vyhláška č. 27/2016 Sb. |
1. 9. 2016 – 31. 12. 2019
zákon č. 563/2004 Sb., vyhláška č. 27/2016 Sb. |
v závislosti na trvání poskytování dotace
projekty / rozvojové programy |
|
odměna za práci |
4. až 9. PT nařízení vlády č. 341/2017 Sb |
5. a 8. PT nařízení vlády č. 341/2017 Sb., vyhláška č. 27/2016 Sb. |
8. PT nařízení vlády č. 341/2017 Sb., rozvojový program |
4. až 9. PT / jiné
nařízení vlády č. 341/2017 Sb. |
|
PPČ/NPČ |
50–90 % PPČ nařízení vlády č. 75/2005 Sb. |
90 % PPČ vyhláška č. 27/2016 Sb |
50–90 % PPČ nařízení vlády č. 75/2005 Sb. |
50–90 % PPČ / –
nařízení vlády č. 75/2005 Sb. / – |
|
náplň práce |
pedagogická, výchovná nařízení vlády č. 222/2010 Sb.
nařízení vlády č. 222/2010 Sb. |
pedagogická, výchovná a podle SVP dětí
nařízení vlády č. 222/2010 Sb., doporučení ŠPZ |
pedagogická a podle SVP dětí nařízení vlády č. 222/2010 Sb., doporučení ŠPZ |
pedagogická podle účelu / podle účelu
nařízení vlády č. 222/2010 Sb. |
1) Viz DOLEŽILOVÁ, V. Ve školském zákoně máme dva druhy individuálního vzdělávacího plánu.
Řízení školy
. Praha: Wolters Kluwer, 2018, č. 1.2) Viz sněmovní tisk č. 560/0 (http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=4&CT=560&CT1=0), IV. volební období (http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=4&T=560).
3) Jde o zákon č. 198/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících (viz https://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/SearchResult.aspx?q=198/2012&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy).
4) Otázku odměňování asistentů pedagoga pracujících s dětmi se SVP podle katalogu prací v 9. platové třídě ponechávám záměrně nedotčenou, protože v praxi dochází k záměně pojmu SVP jako naplnění vzdělávacích možností dítěte (viz definice SVP v § 16 odst. 1 školského zákona) s pojmem zdravotní postižení. Ne každé dítě se SVP coby odlišným způsobem vedoucím k naplnění/využití vzdělávacího potenciálu je dítě se statusem zdravotně postiženého uznaným podle zákona o sociálních službách (č. 108/2006 Sb.). Poměr počtu dětí ve věkové skupině 0–18 let se statusem zdravotně postižených k počtu dětí se SVP je přibližně 1 : 5 v „neprospěch“ dětí zdravotně postižených. Těch jsou dlouhodobě v populaci do 18 let přibližně necelá 2 %, zatímco jen dětí se SVP, které plní povinnou školní docházku, je 10 až 11 % (bez dětí ve věkové skupině do 6 let, tj. i bez dětí, které plní povinné předškolní vzdělávání, a ve věkové skupině od 15 až 16 do 18 let – viz https://www.mpsv.cz/web/cz/statisticka-rocenka-z-oblasti-prace-a-socialnich-veci, s. 10 a 115). Rozdíl 8 až 9 % dětí s identifikovanými SVP ve školských poradenských zařízeních je tvořen jinými důvody, které nelze zaměňovat se statusem zdravotního postižení ani je pod něj podřazovat.
5) Viz nařízení vlády č. 469/2002 Sb., kterým se stanoví katalog prací a kvalifikační předpoklady a kterým se mění nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě (https://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/SearchResult.aspx?q=469/2002&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy).
6) Ustanovení § 16 odst. 11 bylo ze školského zákona vypuštěno novelou školského zákona č. 101/2017 Sb. k 1. září 2018. Otázky současné existence dvojího standardu rozsahu školské služby poskytování podpůrného opatření asistenta pedagoga včetně jejich rozdílného pracovněprávního zajištění ponechávám vědomě nedotčené, jde o otázky, kterým by bylo potřeba věnovat samostatnou pozornost (https://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/SearchResult.aspx?q=101/2017&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy).
7) Některé příklady nesprávného využívání asistenta pedagoga jako podpůrného opatření obsahuje i tematická zpráva České školní inspekce
Vybrané aspekty implementace společného vzdělávání v období 1. pololetí školního roku 2017/2018
z března 2018 (viz https://www.csicr.cz/cz/Dokumenty/Tematicke-zpravy/Vybrane-aspekty-implementace-spolecneho-vzdelavani).8) Jde o rozvojový program „Financování asistentů pedagoga pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením; financování asistentů pedagoga pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním a financování asistentů pedagoga dle § 18 vyhlášky č. 27/2016 Sb.“, modul C, od 1. 9. 2018 samostatný rozvojový program „Financování asistentů pedagoga dle § 18 vyhlášky č. 27/2016 Sb.“ (viz http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/asistent-pedagoga-zdp). Odkazovaná webová stránka MŠMT obsahuje především informace o vyhlášení a informace o vyhodnocení za jednotlivá období.
9) Informace dostupné na webu MŠMT obsahují pouze ne úplně jednotné informace o počtu škol včetně jejich identifikace a velikosti pracovních úvazků jednotlivých asistentů pedagoga za jednotlivá kalendářní období rozvojového programu (leden–srpen/září–prosinec). Proto není možné tato data celistvě propojit ve sledu školní rok – škola – velikost pracovních úvazků, případně i počet asistentů pedagoga pro třídu. Právě kvůli zdvojenému režimu podmínek pro poskytnutí
dotace
by bylo přínosné mít i data o počtu zamítnutých žádostí právě z důvodu nesplnění podmínek uvedených ve vlastním rozvojovém programu, které jdou nad rámec podmínek obsažených v § 18 vyhlášky č. 27/2016 Sb., nebo dokonce data o počtech dotazů na podmínky tohoto rozvojového programu, kdy školy následně žádost ani nepodaly právě proto, že nesplňovaly podmínky stanovené v rozvojovém programu nad rámec právního předpisu.