V prvním dílu seriálu jsme se věnovali subjektům, které mají povinnost uveřejňovat své závazky v registru smluv, dále také jednotlivým dokumentům, které mají být uveřejňovány, a posledním bodem bylo několik faktů o metodice, kterou vydalo Ministerstvo vnitra ČR, a o Informačním systému registru smluv (dále také "ISRS"). V tomto díle se zaměříme na lhůty, sankce a odpovědnosti, které vyplývají ze zákona o registru smluv.
Neriskujte - bez řádné registrace mohou být vaše smlouvy neplatné
2. díl
Mgr.
Miloslav
Kvapil,
certifikovaný interní
auditor
- expert, ředitel společnosti DYNATECH, s. r. o.Bc.
Viktor
Hřebačka,
obchodní zástupce společnosti DYNATECH, s. r. o.
Lhůty dané zákonem
Úvodem je důležité zmínit, že jednou ze základních charakteristik zákona o registru smluv jsou lhůty, které se týkají uveřejnění závazků v ISRS. Zákon zmiňuje dvě lhůty. První z nich hovoří o povinnosti uveřejnit závazek do 30 dnů od jeho uzavření (§ 5 odst. 2). Pokud se tak nestane, jednáte v rozporu se zákonem, nicméně dopad na neplatnost smlouvy tato skutečnost nemá. Významné dopady však vyplývají z druhé lhůty. Pokud totiž nebude závazek uveřejněn ani do 90 dnů od svého uzavření, je neplatný od počátku (§ 7 odst. 1). Za uveřejněný závazek se považuje pouze takový závazek, který je uveřejněn souladně se zákonem, jinými slovy splňuje veškeré náležitosti, které zákon vyžaduje (strojová čitelnost přílohy a správně vyplněná metadata).
Sankce
Nyní se dostáváme k otázce, jaké další důsledky a dopady plynou kromě samotné neplatnosti z neplatnosti smlouvy:
a)
porušení zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv;
b)
bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť se jedná o plnění bez právního důvodu;
c)
porušení rozpočtové kázně dle § 22 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v případě dotačních smluv;
d)
neoprávněné použití veřejných prostředků - pojem neoprávněného použití finančních prostředků je uveden např. v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 113/2007-63; pojmu "neoprávněné použití veřejných prostředků" je třeba rozumět jako vynaložení peněžních prostředků nejen v rozporu s účelem jejich poskytnutí, ale také v rozporu s dalšími podmínkami stanovenými právním předpisem, smlouvou, případně rozhodnutím nebo dohodou o poskytnutí dotace.
Odpovědnost
Zatím jsme v našem seriálu vymezili:
a)
které subjekty mají povinnost uveřejňovat,
b)
jaké dokumenty mají uveřejňovat,
c)
dokdy se mají dokumenty uveřejnit a
d)
jaké sankce mohou v případě nedodržení zákona subjekt postihnout.
Pro ucelenost je potřeba definovat i odpovědnost za uveřejňování závazků v registru smluv. Zákon nemluví o jednotlivých osobách, ale o subjektech, a z toho důvodu se stává právně odpovědným vedoucí orgánu veřejné správy, jak vyplývá ze zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. § 2 odst. d) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, říká, že "vedoucím orgánu veřejné správy je osoba nebo orgán oprávněný jednat jménem státu, územního samosprávného celku nebo právnické osoby uvedené v písmenu a)". Mezi ně konkrétně patří "(...) státní příspěvkové organizace (...), příspěvková organizace územního samosprávného celku". Výše jmenované osoby (například všichni ředitelé příspěvkových organizací, které jsou zřízeny obcí s rozšířenou působností) jsou tedy skutečně odpovědnými osobami za správné uveřejňování závazků v registru smluv a bezchybné nastavení tohoto procesu.
A pozor! V této věci můžeme narazit na jedno značné úskalí, a to v případě ředitelů příspěvkových organizací (dále také "PO"), na které se vztahuje povinnost uveřejňovat své závazky. Právně je odpovědnou osobou za PO její statutární zástupce (ředitel), nicméně v případě "úpadku" příspěvkové organizace přechází odpovědnost na jejího zřizovatele (viz např. nález Ústavního soudu ČR ze dne 2. 11. 2005, sp. zn. IV. ÚS 455/05). Proto je nutné, aby zřizovatel bral na vědomí rizika, do kterých se PO může kvůli špatnému uveřejňování závazků dostat. Za dobrou praxi ve veřejné správě můžeme považovat, když zřizovatel poskytuje příspěvkovým organizacím metodickou podporu, popřípadě centrálně obstará svým zřízeným organizacím nástroj na automatizovanou a průběžnou kontrolu uveřejňovaných smluv, a také periodicky kontroluje nastavení procesu uveřejňování v rámci veřejnosprávní kontroly, a postupuje tak "s péčí řádného hospodáře".
Ve třetím díle se budeme věnovat nejčastějším rizikům a pochybením, která se při uveřejňování závazků do registru smluv vyskytují.
V případě nejasností ohledně problematiky registru smluv se na nás neváhejte obrátit, a to buď e-mailem (hrebacka@dynatech.cz), či telefonicky (+420 608 828 812). Společnost DYNATECH, s. r. o., také vyvinula elektronický nástroj, který automaticky kontroluje správnost uveřejňovaných či již uveřejněných smluv. Dále pořádáme každé dva měsíce odborný seminář k problematice registru smluv nebo můžete využít e-learning. Bližší informace naleznete na webu www.dynatech.cz.