Závěrečný článek o vyhlášce č. 27/2016 Sb. je věnován základním pravidlům organizace vzdělávání žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními, zvláštním ustanovením o vzdělávání žáků uvedených v § 16 odst. 9 školského zákona a vzdělávání nadaných žáků.
Nová vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných
5. část
PhDr. Mgr.
Monika
Puškinová,
Ph.D.,
specialistka na školskou problematiku
V textu článku se používá pojem „žák“ ve smyslu legislativní zkratky tak, jak je tomu ve vyhlášce č. 27/2016 Sb. To znamená, že pod pojmem „žák“ je nutné chápat dítě, žáka i studenta. V opačném případě je tato skutečnost v textu uvedena.
Organizace vzdělávání žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními (§ 17 a 18)
Vzdělávání žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními v „běžných“ třídách, odděleních nebo studijních skupinách (tj. nikoli ve třídách, odděleních nebo studijních skupinách, které jsou přímo zřízeny pro děti, žáky a studenty s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči, závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem) vyžaduje určitou organizaci vzdělávání.
Pravidla organizace vzdělávání se projevují jako:
-
nejvyšší počet žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními druhého až pátého stupně v „běžné“ třídě, oddělení nebo studijní skupině,
-
nejvyšší počet žáků uvedených v § 16 odst. 9 školského zákona v „běžné“ třídě, oddělení nebo studijní skupině a
-
počet pedagogických pracovníků vykonávajících souběžně pedagogickou činnost v „běžné“ třídě, oddělení nebo studijní skupině.
Dle § 17 odst. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb. se v „běžné“ třídě, oddělení nebo studijní skupině může vzdělávat zpravidla nejvýše 5 žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními druhého až pátého stupně, a to s přihlédnutím ke skladbě těchto podpůrných opatření a povaze speciálních vzdělávacích potřeb žáků. Současně dle § 17 odst. 2 vyhlášky č. 27/2016 Sb. platí, že počet žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními druhého až pátého stupně nesmí přesáhnout jednu třetinu žáků ve třídě, oddělení nebo studijní skupině (tj. jednu třetinu skutečného počtu žáků ve třídě).
Dále vyhláška stanoví mezní počet žáků s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči, závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem (tj. žáků uvedených v § 16 odst. 9 školského zákona). V souladu s § 17 odst. 5 vyhlášky č. 27/2016 Sb. se v „běžné“ třídě, oddělení nebo studijní skupině mohou s přihlédnutím k rozsahu speciálních vzdělávacích potřeb žáků vzdělávat nejvýše 4 uvedení žáci.
Nelze vyloučit situaci, ve které by se mateřská škola nebo základní škola v důsledku dodržování pravidel přednostního přijetí uchazečů dostala do rozporu s výše uvedenými pravidly. To znamená, že
a)
mateřská škola nebo základní škola bude respektovat pravidla přednostního přijetí uchazeče k předškolnímu vzdělávání (dle § 34 odst. 4 školského zákona, tzv. přednostní přijetí „předškoláka“) nebo pravidla přednostního přijetí uchazeče k základnímu vzdělávání (dle § 36 odst. 7 školského zákona, tj. uchazečů s místem trvalého pobytu v příslušném školském obvodu a žáky umístěné v tomto obvodu ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči) a
b)
v důsledku toho počet dětí nebo žáků s přiznaným podpůrným opatřením druhého až pátého stupně nebo dětí a žáků uvedených v § 16 odst. 9 školského zákona ve třídě mateřské nebo základní školy bude vyšší, než jsou počty žáků stanovené vyhláškou č. 27/2016 Sb.
Uvedenou kolizní situaci vylučují „výjimky“ zakotvené v § 17 odst. 4 a 5 vyhlášky č. 27/2016 Sb.:
a)
Mateřská škola nebo základní škola bude v „běžné“ třídě vzdělávat více než 5 žáků s podpůrným opatřením druhého až pátého stupně nebo takový počet žáků s podpůrným opatřením druhého až pátého stupně, kdy jejich počet přesahuje jednu třetinu žáků ve třídě, jestliže uvedený vyšší počet žáků je důsledkem přednostního přijetí uchazeče k předškolnímu nebo základnímu vzdělávání.
b)
Mateřská škola nebo základní škola bude v „běžné“ třídě vzdělávat více než 4 žáky uvedené v § 16 odst. 9 školského zákona, jestliže uvedený vyšší počet žáků je důsledkem přednostního přijetí uchazeče k předškolnímu nebo základnímu vzdělávání.
Dále ustanovení § 17 odst. 4 a 5 vyhlášky č. 27/2016 Sb. stanoví, že pravidla omezující počet žáků s přiznaným podpůrným opatřením druhého až pátého stupně nebo žáků uvedených v § 16 odst. 9 školského zákona se neuplatní u střední školy, konzervatoře nebo vyšší odborné školy.
Je účelné upozornit, že výše popsaná pravidla upravující mimo jiné organizaci vzdělávání dětí ve třídě mateřské školy nebo žáků ve třídě základní školy nejsou jedinými pravidly ovlivňujícími organizaci vzdělávání dětí a žáků ve třídě. Vždy je nutné současně brát v potaz také pravidla vymezená vyhláškou č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, v platném znění, a vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, v platném znění. Tato pravidla stanoví snížení nejvyššího počtu dětí nebo žáků ve třídě v závislosti na tom, zda se ve třídě vzdělávají děti nebo žáci s přiznaným podpůrným opatřením určitého stupně.
§ 2 vyhlášky č. 14/2005 Sb.
(2)
Třída mateřské školy se naplňuje do počtu 24 dětí.
(3)
Třída lesní mateřské školy má nejméně 15 dětí.
(4)
Za každé ve třídě zařazené dítě s přiznaným podpůrným opatřením čtvrtého nebo pátého stupně se nejvyšší počet dětí ve třídě podle odstavce 2 snižuje o 2 děti; to platí i v případě dítěte s přiznaným podpůrným opatřením třetího stupně z důvodu mentálního postižení. Nejvyšší počet dětí podle odstavce 2 se dále snižuje o 1 za každé dítě s přiznaným podpůrným opatřením třetího stupně, které není uvedeno ve větě první. Postupem podle věty první a druhé lze snížit nejvyšší počet dětí ve třídě nejvýše o 5.
(5)
Snížení počtu dětí podle odstavce 4 se neuplatní u mateřské školy, které v jeho plnění brání plnění povinnosti přednostního přijetí dítěte podle školského zákona nebo dojde-li ke změně stupně podpůrného opatření u dítěte zařazeného ve třídě v průběhu školního roku.
§ 4 odst. 7 vyhlášky č. 48/2005 Sb.
(7)
Nejvyšší počet žáků ve třídě je 30. Nejvyšší počet podle věty první se snižuje o 2 za každého žáka s přiznaným podpůrným opatřením čtvrtého až pátého stupně vzdělávajícího se ve třídě; to platí i v případě žáka s přiznaným podpůrným opatřením třetího stupně z důvodu mentálního postižení. Nejvyšší počet podle věty první se dále snižuje o 1 za každého žáka s přiznaným podpůrným opatřením třetího stupně, který není uvedený ve větě druhé. Postupem podle věty druhé a třetí lze snížit nejvyšší počet žáků ve třídě nejvýše o 5. Snížení nejvyššího počtu žáků ve třídě podle věty druhé a třetí se neuplatní u školy, které v jeho uplatnění brání plnění povinnosti přednostního přijetí žáka podle § 36 odst. 7 školského zákona nebo dojde-li ke změně stupně podpůrného opatření u žáka zařazeného ve třídě v průběhu školního roku.
Vyhláška č. 27/2016 Sb. v § 17 odst. 3 také zavádí ve vztahu k „běžným“ třídám, oddělením nebo studijním skupinám organizační pravidlo, podle kterého v nich může souběžně vykonávat pedagogickou činnost více pedagogických pracovníků. Tento počet pedagogických pracovníků souběžně vykonávajících činnost je omezen na nejvýše 4 pedagogické pracovníky.
Další personální podporou organizace vzdělávání v „běžné“ třídě, oddělení nebo studijní skupině je využití asistenta pedagoga (§ 18 odst. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb.). Pokud je v „běžné“ třídě, oddělení nebo studijní skupině počet žáků s přiznaným podpůrným opatřením druhého až pátého stupně v důsledku přednostního přijetí uchazeče vyšší než 5 žáků, pak
a)
lze pro jejich vzdělávání využít asistenta pedagoga nad rámec poskytovaných podpůrných opatření,
b)
omezení počtu žáků připadajících na asistenta pedagoga se neuplatní.1)
V této souvislosti je však nutné upozornit na skutečnost, že do výše uvedeného počtu žáků (tj. počtu žáků vyššího než 5 žáků) se dle § 18 odst. 2 vyhlášky č. 27/2016 Sb. nezapočítávají ti žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, kterým je poskytováno podpůrné opatření spočívající ve využití asistenta pedagoga.
Zvláštní ustanovení o vzdělávání žáků uvedených v § 16 odst. 9 školského zákona (§ 19 až 26)
Vyhláška vyčleňuje zvláštní ustanovení o vzdělávání žáků s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči, závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem (tj. žáků uvedených v § 16 odst. 9 školského zákona).
Vyhláška č. 27/2016 Sb. zakotvuje jednu ze základních myšlenek společného vzdělávání. Vzdělávání žáků uvedených v § 16 odst. 9 školského zákona se přednostně uskutečňuje v „běžné“ škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině.
Tito žáci se mají vzdělávat ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině speciálně zřízené pro žáky uvedené v § 16 odst. 9 školského zákona (tj. v prostředí upraveném v návaznosti na určitý handicap žák), pokud uvedený způsob vzdělávání doporučí školské poradenské zařízení (pedagogicko-psychologická poradna nebo speciálně pedagogické centrum).
Školské poradenské zařízení uvedený způsob vzdělávání doporučí tehdy, pokud dospěje k závěru, že
a)
vzhledem k povaze speciálních vzdělávacích potřeb žáka by samotná podpůrná opatření v „běžné“ škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině nepostačovala k naplňování vzdělávacích možností žáka a k uplatnění jeho práva na vzdělávání, nebo
b)
vzhledem k průběhu a výsledkům dosavadního poskytování podpůrných opatření by samotná podpůrná opatření v „běžné“ škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině nepostačovala k naplňování vzdělávacích možností žáka a k uplatnění jeho práva na vzdělávání.
Ze dvou výše uvedených podmínek doporučení vzdělávání žáka ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině speciálně zřízené pro žáky uvedené v § 16 odst. 9 školského zákona je zřejmé, nutnou podmínkou doporučení vzdělávání žáka ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině pro žáky uvedené v § 16 odst. 9 školského zákona není „pokus“ o vzdělávání v „běžné“ škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině, který selhal. Jestliže je povaha speciálních vzdělávacích potřeb žáka taková, že uvedený „pokus“ o vzdělávání v „běžné“ škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině s využitím podpůrných opatření by nebyl v zájmu dítěte, školské poradenské zařízení „rovnou“ doporučí vzdělávání ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině pro žáky uvedené v § 16 odst. 9 školského zákona.
Z logiky věci je zřejmé, že školy, třídy, oddělení a studijní skupiny pro žáky uvedené v § 16 odst. 9 školského zákona jako určitým speciálním způsobem upravené prostředí budou reflektovat druh handicapu žáka. Proto jsou školy, třídy, oddělení a studijní skupiny zřizovány podle druhu znevýhodnění uvedeného v § 16 odst. 9 školského zákona. Současně však platí, že v odůvodněných případech se v nich mohou vzdělávat i žáci s jiným znevýhodněním uvedeným v § 16 odst. 9 školského zákona. Typicky se jedná o žáky, pro které je LMP jedním z řady znevýhodnění. Tito žáci se mohou vzdělávat např. ve škole nebo třídě zřízené pro žáky s jiným druhem znevýhodnění (např. zrakovým postižením nebo závažnými vadami řeči).
V případě výše uvedeného zařazení je nutné sledovat, zda se jedná o základní školu. Důvod spočívá v tom, že počet takto zařazených žáků ve třídě základní školy nesmí přesáhnout jednu čtvrtinu nejvyššího počtu žáků vzdělávajících se ve třídě.2) Ve třídě mateřské nebo střední školy, oddělení konzervatoře nebo studijní skupině vyšší odborné školy se mohou žáci s různými znevýhodněními uvedenými v § 16 odst. 9 školského zákona vzdělávat bez omezení daným nejvýše jednou čtvrtinou nejvyššího počtu žáků vzdělávajících se ve třídě (§ 19 odst. 4 vyhlášky č. 27/2016 Sb.).
Výše byl uveden příklad, kdy se žák, pro kterého je LMP jedním z řady handicapů, vzdělává ve škole nebo třídě zřízené pro žáky s jiným druhem znevýhodnění. Od uvedené situace je nutné odlišovat zákaz zakotvený v § 19 odst. 5 vyhlášky č. 27/2016 Sb.: Ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené podle § 16 odst. 9 zákona pro žáky s mentálním postižením se nevzdělávají žáci bez mentálního postižení.
Stejně jako školský zákon v § 16 odst. 9 i vyhláška č. 27/2016 Sb. v § 20 odst. 1 jednoznačně stanoví, že nezbytnou podmínkou vzdělávání žáka ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona je současné splnění dvou podmínek:
a)
podání žádosti zletilým žákem nebo zákonným zástupcem žáka o vzdělávání v uvedené škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině, a
b)
doložení žádosti doporučením školského poradenského zařízení.
Podání žádosti o vzdělávání ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona nepředstavuje pouhé předání dokumentu žadatelem škole, kterým se žádá o přijetí do školy nebo o zařazení do třídy, oddělení nebo studijní skupiny zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona. Uvedené podání žádosti:
a)
je zprostředkováno povinným informováním žadatele; toto informování žadatele zajišťuje škola,
b)
je spojeno s určitým výstupem připojeným k textu vlastní žádosti, a to s písemným vyhotovením poučení, které obsahuje školou předané informace a podpis zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka stvrzující, že uvedeným informacím porozuměl; uvedené poučení vyhotoví škola.
Dle § 21 odst. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb. při podání žádosti je škola povinna informovat zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka o:
a)
organizaci vzdělávání, rozdílech ve srovnání se stávajícím vzděláváním a souvisejících organizačních změnách,
b)
struktuře školního vzdělávacího programu a skladbě předmětů včetně předmětů speciálně pedagogické péče,
c)
možnostech školy zabezpečit poskytování podpůrných opatření doporučených pro vzdělávání žáka,
d)
dopadech vzdělávání ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona na možnosti rozvoje vzdělávacího potenciálu žáka a
e)
možnostech dalšího vzdělávání a profesního uplatnění.
Je evidentní, že škola tyto informace nachystá (jejich obsah se bude lišit v závislosti na druhu znevýhodnění potenciálního žáka) a při vlastním podání žádosti žadatele (zletilého uchazeče nebo žáka školy nebo zákonného zástupce nezletilého uchazeče nebo žáka) informuje. Informování typicky znamená předání informace (ústně nebo si ji žadatel přečte) a její případný komentář.
Ustanovení § 21 odst. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb. rozšiřuje uvedenou informační povinnost i na případ, kdy zletilý žák nebo zákonný zástupce žáka projeví zájem o tento způsob vzdělávání (tj. o vzdělávání ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona). V tomto případě je škola povinna splnit popsanou informační povinnosti nejpozději do 7 dnů ode dne, kdy zletilý žák nebo zákonný zástupce žáka projeví zájem o daný způsob vzdělávání. Vyhláška nepopisuje, jakým konkrétním způsobem je škola povinna informační povinnost splnit. Lze předpokládat, že škola bude volit takový způsob, který splňuje požadavek prokazatelnosti, tj. uvedené informace zletilému žákovi nebo zákonnému zástupci žáka zašle nebo je osobně předá.
Lze předpokládat, že žadatel nebo zletilý žák či zákonný zástupce nezletilého žáka budou většinou „rovnou“ podávat žádost o vzdělávání ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona. Na uvedenou situaci bude škola připravena, protože nachystá písemné poučení, které obsahuje školou předané informace. Dané poučení následně podepíše zletilý žák nebo zákonný zástupce žáka. Podpisem stvrdí, že uvedeným informacím porozuměl. Jak již bylo uvedeno výše, toto poučení se následně připojí k žádosti o vzdělávání ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona.
Jaká speciální pravidla vyhláška č. 27/2016 Sb. spojuje s doporučením školského poradenského zařízení, které je další nezbytnou podmínkou zařazení žáka do školy, třídy, oddělení nebo studijní skupiny zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona?
Na doporučení školského poradenského zařízení, kterým se doporučuje vzdělávání žáka ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona, a postup školského poradenského zařízení při jeho vydání se obdobně použijí pravidla upravující vydání doporučení, kterým školské poradenské zařízení doporučuje podpůrná opatření (§ 11 odst. 3 až 5, § 12, 13 a 15 vyhlášky č. 27/2016 Sb.).
Ve vztahu k době platnosti doporučení vyhláška č. 27/2016 Sb. stanoví následující pravidla:
-
Doporučení je platné po dobu v něm stanovenou a žadatel je může po tuto dobu použít jako doložení žádosti o vzdělávání žáka ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině podle § 16 odst. 9 školského zákona.
-
Předpokládá se, že zpravidla bude doba platnosti daného doporučení nejvýše 2 roky.
-
V případě doporučení zařazení žáka do školy pro žáky s mentálním postižením se jednoznačně stanoví, že doba platnosti doporučení je nejdéle 1 rok, nejedná-li se o žáka se středně těžkým nebo těžkým mentálním postižením.
Jako shrnutí povinností spojených s podáním žádosti o vzdělávání ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině podle § 16 odst. 9 školského zákona poslouží zdůraznění, že povinnou přílohou žádosti o vzdělávání ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona je
1.
doporučením školského poradenského zařízení ke vzdělávání ve škole zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona a
2.
písemné vyhotovení poučení obsahující školou předané informace (podle § 21 odst. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb.) a podpis zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka stvrzující, že uvedeným informacím porozuměl.
Při převedení žáka do vzdělávacího programu základní školy speciální (podle kterého se vzdělávají žáci se středně těžkým a těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami) musí škola dodržet postup vymezený v § 49 odst. 2 školského zákona a § 22 vyhlášky č. 27/2016 Sb.
Posloupnost jednotlivých činností a s nimi spojenou dokumentaci lze vyjádřit takto:
1.
zletilý žák nebo zákonný zástupce žáka musí podat žádost o převedení žáka do vzdělávacího programu základní školy speciální,
2.
žáka lze převést do vzdělávacího programu základní školy speciální pouze s předchozím písemným souhlasem zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka; to znamená, že
-
před získáním písemného souhlasu je škola povinna informovat zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka o
a)
rozdílech ve vzdělávacích programech a očekávaných výsledcích vzdělávání a
b)
dopadech převedení na možnosti dalšího vzdělávání a profesního uplatnění žáka
-
vlastní informovaný souhlas zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka s převedením žáka do vzdělávacího programu základní školy speciální obsahuje písemné vyhotovení poučení s výše uvedenými informacemi a podpis zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka stvrzující, že uvedeným informacím porozuměl,
3.
žádost musí být doložena písemným doporučením školského poradenského zařízení;
-
jestliže je žákovi doporučeno vzdělávání podle vzdělávacího programu základní školy speciální, informuje školské poradenské zařízení zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka o rozdílech ve vzdělávacích programech a očekávaných výstupech vzdělávání a jejich dopadech na možnosti dalšího vzdělávání a profesního uplatnění,
-
uvedené doporučení je platné po dobu v něm stanovenou, nejdéle však po dobu 2 let.
Jako shrnutí povinností spojených s podáním žádosti o převedení žáka do vzdělávacího programu základní školy speciální poslouží zdůraznění, že povinnou přílohou této žádosti je
1.
doporučení školského poradenského zařízení k převedení žáka do vzdělávacího programu základní školy speciální a
2.
předchozí písemný souhlas obsahující písemné vyhotovení poučení s výše uvedenými informacemi a podpis zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka stvrzující, že uvedeným informacím porozuměl.
V souladu s § 23 odst. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb. je školské poradenské zařízení povinno vyhodnocovat, zda vzdělávání ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené podle § 16 odst. 9 zákona nebo vzdělávání podle vzdělávacího programu základní školy speciální odpovídá speciálním vzdělávacím potřebám žáka. Uvedené vyhodnocení se provádí nejpozději do 1 roku po zařazení nebo převedení žáka. Další vyhodnocení se provádí zpravidla nejpozději do 2 let od předešlého vyhodnocení.
Navazující činnost, a to přezkoumání podmínek vzdělávání žáka, stanoví § 23 odst. 2 vyhlášky č. 27/2016 Sb. Jestliže dojde k významné změně speciálních vzdělávacích potřeb žáka, přezkoumá školské poradenské zařízení
a)
vzdělávání žáka ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona nebo
b)
vzdělávání žáka podle vzdělávacího programu základní školy speciální.
Následně školské poradenské zařízení případně doporučí úpravu vzdělávání žáka, zejména zařazení žáka do školy, třídy, oddělení nebo studijní skupiny, která není zřízena podle § 16 odst. 9 školského zákona, nebo převedení žáka do jiného vzdělávacího programu.
Organizace vzdělávání žáků uvedených v § 16 odst. 9 školského zákona (§ 24 vyhlášky č. 27/2016 Sb.), počty žáků (§ 25 vyhlášky č. 27/2016 Sb.) a péče o bezpečnost a ochranu zdraví žáků (§ 26 vyhlášky č. 27/2016 Sb.) je totožná s předchozí právní úpravou, tj. s úpravou dle již zrušené vyhlášky č. 73/2005 Sb.
Vzdělávání nadaných žáků (§ 27 až 31)
Na rozdíl od předchozí právní úpravy (tj. na rozdíl od vyhlášky č. 73/2005 Sb.) vyhláška č. 27/2016 Sb. vymezuje
a)
nadaného žáka, a
b)
mimořádně nadaného žáka.
Dle § 27 odst. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb. se za nadaného žáka pro účely vyhlášky považuje především žák, který při adekvátní podpoře vykazuje ve srovnání s vrstevníky vysokou úroveň v jedné či více oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech.
Dle § 27 odst. 2 vyhlášky č. 27/2016 Sb. se za mimořádně nadaného žáka pro účely vyhlášky považuje především žák, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech.
V souladu s ustanovením § 27 odst. 3 vyhlášky č. 27/2016 Sb. i nadále provádí zjišťování mimořádného nadání včetně vzdělávacích potřeb žáka školské poradenské zařízení. Nově se však stanoví, že školské poradenské zařízení zjišťuje mimořádné nadání žáka ve spolupráci se školou, která žáka vzdělává. Stejně tak se nově vymezuje oblast působnosti školského poradenského zařízení a oblast působnosti odborníka v příslušném oboru, jestliže se nadání žáka projevuje v oblastech pohybových, manuálních nebo uměleckých dovedností. Školské poradenské zařízení se vyjadřuje zejména ke specifikům žákovy osobnosti, která mohou mít vliv na průběh jeho vzdělávání. Míru žákova nadání zhodnotí odborník v příslušném oboru, jehož odborný posudek žák nebo zákonný zástupce žáka školskému poradenskému zařízení poskytne.
I nadále se umožňuje vytvářet pro nadané žáky skupiny, ve kterých se vzdělávají žáci stejných nebo různých ročníků školy v některých předmětech. Nově vyhláška č. 27/2016 Sb. výslovně uvádí, že nadaným žákům lze v souladu s vývojem jejich školních dovedností rozšířit obsah vzdělávání nad rámec stanovený příslušným vzdělávacím programem nebo umožnit účast na výuce ve vyšším ročníku. Dále vyhláška č. 27/2016 Sb. nově umožňuje, aby se nadaní žáci mohli se souhlasem ředitelů příslušných škol současně vzdělávat formou stáží v jiné škole stejného nebo jiného druhu.
Vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu mimořádně nadaného žáka základní školy a střední školy nebo studenta vyšší odborné školy upravuje § 18 školského zákona. Dále rozvádí podmínky vzdělávání mimořádně nadaného žáka nebo studenta podle individuálního vzdělávacího plánu ustanovení § 28 a 29 vyhlášky č. 27/2016 Sb.
Obsah individuálního vzdělávacího plánu mimořádně nadaného žáka nebo studenta je stanoven § 28 odst. 3 vyhlášky č. 27/2016 Sb. Na rozdíl od předchozí právní úpravy je individuální vzdělávací plán mimořádně nadaného žáka nebo studenta zpracován nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy škola obdržela doporučení (nikoli již nejpozději do 3 měsíců od zjištění mimořádného nadání žáka). Vzor individuálního vzdělávacího plánu je uveden v příloze 2 vyhlášky č. 27/2016 Sb.
Vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu mimořádně nadaného žáka nebo studenta lze poskytovat pouze na základě písemného informovaného souhlasu zletilého žáka nebo studenta nebo zákonného zástupce žáka.
Školské poradenské zařízení ve spolupráci se školou sleduje a nejméně jednou ročně vyhodnocuje naplňování individuálního vzdělávacího plánu a poskytuje žákovi nebo studentovi, zákonnému zástupci žáka a škole poradenskou podporu.
Možnost přeřazení mimořádně nadaného žáka základní školy nebo studenta vyšší odborné školy do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku je zakotvena v § 17 odst. 3 školského zákona. Provedení uvedeného ustanovení školského zákona představuje § 30 a 31 vyhlášky č. 27/2016 Sb.
Shrnutí
-
V případě organizace vzdělávání žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními je nutné brát v potaz nejvyšší počet žáků s přiznaným podpůrným opatřeními vzdělávajících se v „běžné“ třídě a snížení nejvyššího počtu žáků ve třídě nebo skupině, které je důsledkem zařazení žáka s přiznaným podpůrným opatřením do „běžné“ třídy.
-
Vyhláška č. 27/2016 Sb. podrobně upravuje podmínky vzdělávání žáka ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona a podmínky převedení žáka do vzdělávacího programu základní školy speciální.
-
Novým momentem vzdělávání mimořádně nadaných žáků je zejména zhodnocení míry nadání v oblastech pohybových, manuálních nebo uměleckých dovedností odborníkem v příslušném oboru a udělení předchozího písemného informovaného souhlasu v případě vzdělávání mimořádně nadaného žáka podle individuálního vzdělávacího plánu.
POZNÁMKA REDAKCE
V Řízení školy bylo publikováno:
Nová vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných
1.
část Řízení školy 3/2016 (s. 4-8)
2.
část Řízení školy 4/2016 (s. 4-8)
3.
část Řízení školy 5/2016 (s. 16-20)
4.
část Řízení školy 8/2016 (s. 8-14)
Všechny texty najdete v online archivu časopisu na www.rizeniskoly. cz
1 Dle § 5 odst. 4 vyhlášky č. 27/2016 Sb. může asistent pedagoga poskytovat podporu při vzdělávání žákovi nebo více žákům současně, nejvýše však 4 žákům ve třídě, oddělení nebo studijní skupině, a to s ohledem na povahu speciálních vzdělávacích potřeb těchto žáků. Dále § 5 odst. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb. reflektuje § 18 odst. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb. a uvádí, že v případě asistenta podle § 18 odst. 1 může být počet žáků připadajících na asistenta pedagoga vyšší.
2 Podle § 25 odst. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb. má třída nejméně 6 a nejvíce 14 žáků, resp. nejméně 4 a nejvíce 6 žáků.