Novela školského zákona, 1. část

První část článku je věnována navrhované novele obecných ustanovení školského zákona, ustanovení spojených s poskytováním předškolního a základního vzdělávání.

Podle návrhu má novela nabýt účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení. Některá ustanovení novely mají nabýt účinnosti 1. 9. 2015 nebo 1. 9. 2016. Tyto případy nabytí účinnosti jsou v textu článku zdůrazněny.

Orientaci v navrhovaných změnách pomůže výčet ustanovení, kterých se návrh novely školského zákona dotýká. Návrh novely školského zákona mění znění následujících ustanovení: § 8 Právní postavení škol a školských zařízení, § 13 Vyučovací jazyk, § 15, § 16 Podpora vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, § 16a Poradenská pomoc školského poradenského zařízení, § 16b Revize, § 17 Vzdělávání nadaných dětí, žáků a studentů, § 19, § 20, § 27 Učebnice, učební texty, školní potřeby, § 30, § 32 a § 32a.

Nejzásadnější navrhované změny jsou spojeny se vzděláváním dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami (§ 16, § 16a, § 16b).

Navrhovaná novela ustanovení § 8 odst. 3 a odst. 5 doplňuje oprávnění Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva práce a sociálních věcí a ostatních organizačních složek státu jim sloužící, a to jako příspěvkové organizace. Předpokládá se, že tito zřizovatelé budou mateřské školy zřizovat pro děti svých zaměstnanců, tzn. podle § 34 odst. 8 školského zákona.

Dále se v doplněném § 8 odst. 6 upřesňují podmínky zřízení církevních nebo soukromých škol.

Nově navrhované ustanovení § 13 odst. 4 se týká tzv. dvojjazyčných (bilingvních) gymnázií. Zavádí pravidlo, podle kterého v oborech středního vzdělávání s maturitní zkouškou, v nichž se podle rámcového vzdělávacího programu povinně vyučují některé předměty v cizím jazyce, jsou vyučovacími jazyky jazyk český a příslušný cizí jazyk.

Návrh novely školského zákona i nadále používá pojem „speciální vzdělávací potřeby“, mění se však definice uvedeného pojmu.

Dítě, žák a student se speciálními vzdělávacími potřebami již není dítě, žák a student vymezený pomocí určitého hendikepu, tj. dítě, žák a student zdravotně postižený, zdravotně znevýhodněný nebo sociálně znevýhodněný.¹⁾Nově se dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami rozumí osoba, která k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění nebo užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření.

jsou obecně definována jako nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských službách, odpovídají zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám dítěte, žáka nebo studenta.

Navrhovaná novela zakotvuje právo dítěte, žáka nebo studenta se speciálními vzdělávacími potřebami na školou a školským zařízením. Přitom zásada bezplatnosti podpůrných opatření se chápe jako zásada všeobecná a vztahuje se na školy a školská zařízení všech zřizovatelů. Tam, kde jsou vzdělávání a školské služby poskytovány za úplatu, nesmí uplatňování podpůrných opatření být důvodem pro zvýšení úplaty hrazené příjemcem (nebo za příjemce) podpůrných opatření.

Navrhovaná novela vypočítává devět („podpůrná opatření spočívají v...“). Současně konstatuje, že konkrétní výčet podpůrných opatření bude upraven prováděcí vyhláškou.

V souvislosti s uvedenými druhy podpůrných opatření je účelné zdůraznit:

Návrh novely zákona stanoví, že Zařazení podpůrných opatření do jednotlivých stupňů upraví prováděcí vyhláška.

Odlišná pravidla uplatnění podpůrných opatření v prvním stupni a podpůrných opatření ve vyšších stupních spočívají v následujícím:

Návrh novely zákona nově obsahuje upřesňující ustanovení spojená s poskytováním podpůrných opatření při vzdělávání neslyšících a hluchoslepých dětí, žáků a studentů.

Ustanovení § 16 Podpora vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami má nabýt účinnosti

Nutným doplněním § 16 navrhované novely školského zákona jsou informace týkající se problematiky zdravotního hendikepu.

V návrhu novely školského zákona se upouští od definice zdravotního postižení. Okruh žáků, kterým nebo způsob jeho poskytování [např. bezplatné poskytování učebnic a učebních textů se schvalovací doložkou MŠMT žákům, kteří se vzdělávají na střední škole nebo základní škole dle § 27 odst. 4 a odst. 6; základní vzdělávání, které trvá deset let dle § 46 odst. 3; stanovení podmínek a konání maturitní zkoušky dle § 81 odst. 11 písm. d) školského zákona], je však nadále vymezen pomocí zdravotního hendikepu.

Stejně tak je nadále vymezen pomocí zdravotního hendikepu okruh dětí nebo žáků, pro které (např. přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání podle § 34 odst. 6, povolení pokračování v základním vzdělávání podle § 55 odst. 2, uvolnění žáka střední školy z provádění určitých činností podle § 67 odst. 2, bezúplatné vzdělávání dítěte ve veřejné mateřské škole dle § 123 odst. 2 školského zákona).

To znamená, že v těchto případech se navrhovaná novela zákona odkazuje na ustanovení § 16 odst. 9, který v textu uvádí děti, žáky a studenty s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči, závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem.

Jak již bylo uvedeno, ustanovení § 16 má nabýt účinnosti 1. 9. 2016. Proto i ustanovení § 16 odst. 9 a na něj se odkazující ustanovení [např. § 27 odst. 4 a odst. 6, § 46 odst. 3, § 81 odst. 11 písm. d), § 34 odst. 6, § 67 odst. 2, § 123 odst. 2] mají nabýt účinnosti

Návrh novely školského zákona mimo jiné stanoví tzv. přechodná ustanovení. Jedno z přechodných ustanovení (čl. II bod 1) upravuje postup ředitele školy, ve které jsou třídy zřízené pro děti, žáky nebo studenty podle § 16 odst. 9 školského zákona (tj. zřízené pro děti, žáky nebo studenty s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči, závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem).

Jestliže se v takové třídě vzdělávají děti, žáci nebo studenti neuvedení v § 16 odst. 9 školského zákona a jsou zařazeni do třídy zřízené pro děti, žáky nebo studenty podle § 16 odst. 9 školského zákona, ředitel školy uvede jejich zařazení do tříd do souladu se školským zákonem nejpozději

Není-li možné zařadit takové dítě, žáka nebo studenta do první třídy, ve které se nevzdělávají děti, žáci nebo studenti uvedení v § 16 odst. 9 školského zákona v rámci téže školy, ředitel školy o tom bez zbytečného odkladu písemně uvědomí zákonného zástupce dítěte nebo žáka, nebo zletilého žáka nebo studenta a poskytne součinnost a metodickou pomoc k zajištění nejvhodnějšího způsobu vzdělávání, a to nejpozději

Nový § 16a upravuje v souvislosti s poskytováním podpůrných opatření žákům se speciálními vzdělávacími potřebami.

Školské poradenské zařízení poskytne poradenskou pomoc dítěti, žákovi, studentovi nebo zákonnému zástupci dítěte nebo žáka na základě:

Pokud to vyžaduje zájem dítěte nebo nezletilého žáka, má škola nebo školské zařízení povinnost zákonnému zástupci dítěte nebo nezletilého žáka doporučit, aby vyhledal pomoc školského poradenského zařízení. Návrh novely zákona předpokládá, že zákonný zástupce nemusí být vždy schopen poznat, že je takový postup zapotřebí a v zájmu dítěte.

Pokud zákonný zástupce doporučení nerespektuje, a hrozí-li v důsledku neposkytnutí poradenských služeb dítěti nebo žákovi vážná újma, vyplývá z § 10 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění, že je škola povinna o tom informovat orgán sociálně-právní ochrany dětí.

Dále jsou návrhem novely zákona upraveny výstupy poradenské činnosti, tj. zpráva a doporučení.

Ve školské poradenské zařízení uvede skutečnosti podstatné pro doporučení podpůrných opatření. Zprávu školské poradenské zařízení poskytne tomu, komu je poskytována poradenská činnost. Současně se nevylučuje, aby zprávu poskytnul škole dle vlastního uvážení zletilý žák nebo zákonný zástupce dítěte nebo nezletilého žáka.

V školské poradenské zařízení uvede závěry vyšetření a podpůrná opatření prvního až pátého stupně, které odpovídají zjištěným speciálním vzdělávacím potřebám a možnostem dítěte, žáka nebo studenta, a to včetně možných kombinací a variant podpůrných opatření a způsobu a pravidel jejich použití při vzdělávání. Školské poradenské zařízení poskytne doporučení:

Návrh novely zákona také upravuje pojistku proti pochybením školy při nakládání s doporučením školského poradenského zařízení. Jestliže má zletilý žák, student nebo zákonný zástupce dítěte nebo žáka pochybnost o tom, že škola nebo školské zařízení postupuje v souladu s doporučením školského poradenského zařízení, může řediteli školy nebo školského zařízení navrhnout, aby s ním případ projednal za účasti pověřeného zaměstnance příslušného školského poradenského zařízení. Ředitel je povinen jednání bez zbytečného odkladu svolat.

Ustanovení § 16a Poradenská pomoc školského poradenského zařízení má nabýt účinnosti

Je vhodné zdůraznit, že text § 16a návrhu zákona schváleného Poslaneckou sněmovnou neobsahuje kontroverzní ustanovení kritizované veřejnou ochránkyní práv.²⁾

Podle nového ustanovení § 16b budou zprávy a doporučení školského poradenského zařízení podléhat revizi.³⁾ Revizi má provádět Národní ústav pro vzdělávání.

O revizi zprávy může požádat dítě, žák, student nebo zákonný zástupce do 30 dnů ode dne, kdy zprávu obdržel. O revizi doporučení může požádat do 30 dnů ode dne, kdy doporučení obdržel:

Dále může požádat o revizi doporučení Česká školní inspekce.

V rámci revize Národního ústavu pro vzdělávání:

Národní ústav pro vzdělávání vydá o výsledku posouzení revizní zprávu, a to do 60 dnů od obdržení žádosti. Revizní zpráva může obsahovat i novou zprávu nebo doporučení podpůrných opatření. V tomto případě revizní zpráva nahrazuje revidovanou zprávu nebo doporučení.

Revizní zpráva se zasílá:

Současně návrh novely školského zákona zakotvuje presumpci správnosti zprávy a doporučení školského poradenského zařízení.To znamená, že do vydání revizní zprávy se postupuje podle původního doporučení a zprávy vydaných školským poradenským zařízením.

Ustanovení § 16b Revize má nabýt účinnosti

Z § 17 odst. 3 se odstraňuje legislativní zkratka „zákonného zástupce“. Nahrazuje ji definice zákonného zástupce v novém § 183 odst. 7.

Jak uvádí důvodová zpráva, zákonný zástupce je pro účely školského zákona definován podobně, jako jej pojímá dosavadní legislativní zkratka v § 17 odst. 3. Zřetelně se však stanovuje, že - soud může například ustanovit kolizního opatrovníka, který bude zastupovat dítě pouze v řízení o přijetí ke vzdělávání, v jiných věcech ale postavení zákonného zástupce mít nebude.

Jak ustanovení § 17 odst. 3, tak ustanovení § 183 odst. 7 školského zákona mají nabýt účinnosti

Vzhledem k novému pojetí dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami (§ 16) se mění údaje vedené ve školní matrice školy a školského zařízení. Nově se povedou ve školní matrice školy a školského zařízení:

Ustanovení § 28 odst. 2 písm. f) a ustanovení § 28 odst. 3 písm. d), která zakotvují změnu údajů evidovaných ve školní matrice školy a školského zařízení, mají nabýt účinnosti

podle § 16 má být uváděn do praxe postupně od roku 2017. V případě, že škola nebo školské zařízení bude ve školní matrice evidovat podpůrné opatření podle nového § 16, budou se poskytovat podle nového § 161 odst. 2 školského zákona. Jestliže se budou ve škole nebo školském zařízení vzdělávat děti, žáci nebo studenti se speciálními vzdělávacími potřebami, u nichž dosud nebude evidováno podpůrné opatření podle nového § 16, stanoví krajské úřady k normativům příplatky na speciální vzdělávací potřeby v dosavadní podobě. Uvedené pravidlo je zakotveno v jednom z přechodných ustanovení navrhované novely školského zákona (čl. II bod 8).

Jak uvádí důvodová zpráva, teprve po třech letech účinnosti nového § 16 se počítá s tím, že se díky pravidelným rediagnostikám žáků zaktualizuje obsah školních matrik všech škol a bude možné využívat jednotně příplatků na podpůrná opatření.

Do návrhu zákona schváleného Poslaneckou sněmovnou nebyla zařazena úprava registru pedagogických pracovníků.

Návrh novely školského zákona stanoví, že školní řád a vnitřní řád obsahuje podrobnosti o ve škole nebo školském zařízení. Uvedené podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů již nebudou omezeny pouze na okruh pedagogických pracovníků.

Podle nového § 30 odst. 5 navrhované novely školského zákona ředitel střední nebo vyšší odborné školy může se souhlasem zřizovatele vystupovat jako zprostředkovatel smlouvy mezi žákem nebo studentem starším 15 let na jedné straně a právnickou či fyzickou osobou na druhé straně, ve které se za sjednaných podmínek právnická či fyzická osoba zaváže poskytovat žákovi či studentovi a žák či student se zaváže po ukončení výuky či studia uzavřít s určenou právnickou či fyzickou osobou pracovní poměr související s oborem jeho výuky či studia, a v tomto pracovním poměru setrvat po sjednanou dobu, nebo vrátit poskytnuté příspěvky.

Stávající znění § 32 odst. 2 školského zákona se rozšiřuje a konkretizuje.

Novelizované ustanovení § 32 odst. 2 školského zákona má nabýt účinnosti

Návrh zákona také stanoví nový § 7a zákona o ochraně veřejného zdraví (čl. IV návrhu zákona), podle kterého provozovatel potravinářského podniku nesmí ve škole nebo školském zařízení zapsaných do školského rejstříku nabízet k prodeji ani prodávat dětí, žáků a studentů. Dále nový § 7a zákona o ochraně veřejného zdraví odkazuje na novou vyhlášku o stanovení požadavků na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních.

Také ustanovení § 7a zákona o ochraně veřejného zdraví má nabýt účinnosti

Podle nového § 32a odst. 7 se na programy spolufinancované z rozpočtu Evropské unie nebo jejich části, jejichž předmětem je podpora kvality, rozvoje nebo dostupnost vzdělávání a školských služeb podle školského zákona, nevztahují ustanovení o programech podle rozpočtových pravidel.

Podle stávající právní úpravy [§ 12 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), v platném znění] by všechny tyto programy bylo nezbytné evidovat v informačním systému EDS/SMVS (evidenčně-dotačním systému / správě majetku ve vlastnictví státu).

Novelizované ustanovení § 34 odst. 6 již neobsahuje slova „dítě se zdravotním postižením“.

Novelizované ustanovení § 34 odst. 6 má nabýt účinnosti

Podmínky poskytování předškolního vzdělávání dále upravuje změněný § 123 odst. 2.

⁴⁾

To znamená, že návrh novely školského zákona nahrazuje limit pro bezúplatné vzdělávání v posledním ročníku mateřské školy „12 měsíců“ novým limitem „jeden školní rok“. Školám se usnadní počítání délky nároku na bezúplatnost, který bude vždy ukončen koncem školního roku, v němž dítě začalo nárok čerpat.

Dále upravuje jedno z přechodných ustanovení návrhu novely školského zákona (čl. II bod 5):

Orientaci v navrhovaných změnách pomůže výčet ustanovení upravujících poskytování základního vzdělávání, kterých se návrh novely školského zákona dotýká.

Návrh novely školského zákona mění znění následujících ustanovení: § 36 Plnění povinné školní docházky, § 38 Plnění povinné školní docházky v zahraničí, v zahraniční škole na území České republiky nebo v evropské škole, § 41 Individuální vzdělávání, § 47 Přípravné třídy základní školy, § 48 Vzdělávání žáků se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, se souběžným postižením více vadami a autismem, § 50, § 55 a § 56.

V současné době školský zákon neupravuje povinnost obce poskytnout řediteli spádové školy (tj. mají trvalý pobyt v dané obci) a mají v dané škole právo na přednostní přijetí.

Tento jednostranný informační tok zavádí návrh novely školského zákona:

Pomocí seznamu dětí, pro které je škola školou spádovou, a informací o zápisu uchazeče ve škole, pro kterého škola není školou spádovou (§ 36 odst. 5 školského zákona), může ředitel školy zjistit děti, které se měly zapsat k povinné školní docházce, ale nebyly zapsány. Tyto děti ředitel školy nahlásí orgánu sociálně-právní ochraně dětí.

V současné době mohou existovat obce, na jejichž území nezasahuje školský obvod spádové školy. Jedná se o obce, které nezřizují základní školu, neuzavřely dohodu o společném školském obvodu s jinou obcí (obcemi) nebo nejsou členem svazku obcí zřizujících základní školu. Uvedená situace může dětí s místem trvalého pobytu na území takové obce.

Proto návrh novely školského zákona stanoví v § 178 odst. 3 následující pravidlo:

Připomeňme, že v souladu se současným zněním ustanovení § 38 odst. 5 školského zákona žák, který plní povinnou školní docházku ve škole mimo území ČR, a žák, který plní povinnou školní docházku v zahraničí formou individuální výuky, může na žádost zákonného zástupce v kmenové škole. Konkrétní podmínky, za kterých žák koná tyto zkoušky, upravuje ustanovení § 18 a § 18a vyhlášky č. 48/2005 Sb., v platném znění. Po vykonání zkoušky vydá ředitel zkoušející školy žákovi .

Navrhovaná novela školského zákona zakotvuje význam výstupu vzdělávání z institucí, které v souladu se smlouvou uzavřenou s ministerstvem poskytují českým občanům v zahraničí výuku českého jazyka a českých reálií (např. „české školy bez hranic“).

V závislosti na způsobu, kterým se žák v zahraničí vzdělává, může výstup vzdělávání takové instituce (např. osvědčení české školy bez hranic):

Jestliže žák plní povinnou školní docházku v zahraničí ve škole nebo formou individuální výuky a současně navštěvuje „českou školu bez hranic“, pak osvědčení vydané „českou školou bez hranic“ může nahradit „rozdílové zkoušky“ z vybraných předmětů v kmenové škole v ČR, a to včetně devátého ročníku.

Jestliže žák plní povinnou školní docházku v zahraničí ve škole a současně navštěvuje „českou školu bez hranic“, pak se osvědčení z „české školy bez hranic“ spolu s vysvědčením ze zahraniční školy považuje za výstup rovnocenný s vysvědčením vydávaným českou základní školou. Výjimkou je vysvědčení z druhého pololetí devátého ročníku vydávaného českou základní školou, tohoto vysvědčení se rovnocennost netýká, neboť se podle českého práva jedná o speciální doklad osvědčující mj.

Cílem navrhované právní úpravy je žáků „české školy bez hranic“, neboť nebudou muset usilovat o vydání vysvědčení z prvního až osmého ročníku českou základní školou. Postačí, když zašlou kmenové škole na vědomí kopii osvědčení „české školy bez hranic“. Jak již bylo uvedeno, v případě žáků, kteří plní povinnou školní docházku v zahraničí formou individuální výuky, může osvědčení „české školy bez hranic“ nahradit „rozdílovou zkoušku“ z vybraných předmětů v kmenové škole v ČR. Osvědčení „české školy bez hranic“ bez vysvědčení ze zahraniční školy však nebude rovnocenné s českým ročníkovým vysvědčením.

Jako doplnění uveďme, že výše uvedení žáci jsou i nadále ve smyslu § 38 odst. 3 školského zákona. Vztah žáků ke kmenové škole se však zjednoduší.

Podle navrhované novely školského zákona (§ 47 odst. 1) nebudou přípravné třídy základní školy určeny dětem s diagnostikovaným sociálním znevýhodněním, ale dětem v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj, přednostně dětem, kterým byl povolen odklad povinné školní docházky.

Dále mohou nově zřizovat přípravné třídy i registrované církve a náboženské společnosti, a to s podmínkou souhlasu ministerstva.

Nejnižší možný počet dětí v přípravné třídě se zvyšuje ze 7 na 10 dětí.

Novelizované ustanovení § 47 odst. 1 školského zákona má nabýt účinnosti

Návrh novely školského zákona zpřesňuje postup při zařazení žáka do základní školy speciální. Podkladem uvedeného zařazení již není „souhlas zákonného zástupce“, ale „žádost zákonného zástupce“. Tím se jednoznačně zakotvuje, že (a nikoli ředitel školy)

Návrh novely mění ustanovení § 50 odst. 2 školského zákona, které upravuje uvolnění žáka z vyučování v předmětu tělesná výchova. Nově ředitel školy uvolní žáka z vyučování v předmětu tělesná výchova na základě posudku vydaného registrujícím lékařem, pokud má být žák uvolněn na pololetí školního roku nebo na školní rok.

To znamená, že žák již nebude uvolněn na základě písemného doporučení, ale posudku. Posudek o zdravotní způsobilosti k tělesné výchově vydává podle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, v platném znění, pouze registrující lékař a nevydává jej odborný lékař.⁵⁾

Nové ustanovení § 50 odst. 4 školského zákona stanovuje podmínky ukončení vzdělávání cizince, který nemá na území ČR trvalý pobyt.

Navrhovaná novela mění zmocnění ministerstva k vydání prováděcí vyhlášky - vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, v platném znění.

Nově ustanovení § 56 školského zákona zakotvuje, že prováděcí právní předpis (tj. vyhláška č. 48/2005 Sb.) stanoví:

Zmocnění týkající se zřízení a podrobnosti o jeho činnosti se přesouvá z § 56 do § 19 školského zákona.

Nejzásadnější změny obecných ustanovení školského zákona jsou spojeny se vzděláváním dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami. Tyto změny se následně promítají i do jiných ustanovení školského zákona, které v současné době pojednávají o dětech, žácích nebo studentech se zdravotním postižením nebo sociálním znevýhodněním. Navrhovaná účinnost těchto ustanovení je 1. září 2016.

Nejvýraznější změnou ustanovení upravujících poskytování předškolního vzdělávání v mateřských školách zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí je zavedení nového limitu, podle kterého se předškolní vzdělávání v posledním ročníku mateřské školy poskytuje bezúplatně po dobu nejvýše jednoho školního roku. Uvedené omezení se i nadále nebude vztahovat na děti se zdravotním postižením (podle nové terminologie na děti uvedené v § 16 odst. 9 školského zákona).

Lze očekávat, že v praxi základních škol se nejčastěji projeví změny spojené s poskytováním řediteli spádové školy seznamu dětí, které patří do příslušného školského obvodu a mají zahájit povinnou školní docházku; zřizováním přípravných tříd a přijímáním dětí do přípravných tříd, zařazením žáků do základní školy speciální a uvolněním žáka z vyučování v předmětu tělesná výchova na základě lékařského posudku. Navrhovaná novela ustanovení spojených se zřizováním přípravných tříd a přijímáním dětí do přípravné třídy má nabýt účinnosti 1. září 2015.