Novela školského zákona - přehled nejdůležitějších změn

Úvodem chci zdůraznit, že až na jednu výjimku změny nabývají

Jedinou, avšak pro ředitele školy důležitou, je rozšíření okruhu osob, kterým ředitel školy může snížit nebo prominout úplatu za vzdělávání nebo školské služby.

(nikoli od 1. 1. 2012) je tento okruh osob rozšířen o žáky se zdravotním postižením.

Další úvodní doporučení se týká osvědčeného způsobu, jak číst novelizované právní předpisy. Je vhodné začít číst tyto předpisy „od konce“. Na konci novely jsou uvedeny často přehlížené pasáže –

Konkrétně v poslední novele školského zákona jsou přechodná ustanovení uvedena v článku II a zásadním způsobem se týkají ředitelů škol.

Článkem III zákon č. 472/2011 Sb. mění také zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, v platném znění. Nově

Podle § 12odst. 2 školského zákona je (dříve podklad pro hodnocení Českou školní inspekcí – dále jen „ČŠI“). Toto ustanovení koresponduje s § 28, podle kterého již [§ 28 odst. 1 písm. e)].

V § 24odst. 2 školského zákona se Jestliže to umožňuje povaha věci, ředitel školy s dostatečným předstihem oznámí důvody vyhlášení volného dne zřizovateli a zveřejní je způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Smyslem tohoto doplnění je zřejmě kontrola ze strany zřizovatele. takto bude zjišťovat konkrétní důvody vyhlášení plánovaného ředitelského volna a (tj. ze závažných důvodů, zejména organizačních a technických).

Při vedení dokumentace a školní matriky a při zpracování osobních údajů dětí, žáků a studentů již (§ 28 odst. 4).

Pro ředitele školy mimořádně riziková oblast zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů se má podle § 29 odst. 2 školského zákona

V § 34odst. 8 je stanovena možnost zřizovatele určit tzv. firemní mateřskou školu. (příp. jiných určených zaměstnavatelů).

Z tohoto důvodu se na firemní mateřskou školu nevztahují pravidla, která by byla v rozporu s jejím účelem – (§ 34 odst. 3), (§ 34 odst. 4), (§ 35 odst. 1).

Pravidla, která se na firemní mateřskou školu naopak vztahují, jsou tato: podle § 34 odst. 8 (stát, kraj, obec, svazek obcí), nebo (právnická osoba vykonávající činnost školy). (nejčastěji na webových stránkách školy).

Firemní mateřskou školu lze určit i jako odloučené pracoviště.

Známou situaci, kdy dítě chodí do mateřské školy pravidelně pouze na část dne, řeší § 34 odst. 9. V době, kterou určité dítě nevyužije, protože opustilo mateřskou školu dříve, se může vzdělávat jiné dítě. Přítomnost jednoho dítěte tedy vylučuje současnou přítomnost druhého dítěte. Z tohoto důvodu se

Zvláštní podmínky se vztahují na přijetí dětí z jiné mateřské školy v červenci a srpnu. Podle § 34 odst. 10

Musí však dodržet následující podmínky:

Další podmínka spočívá v tom, že i když bude na určitou dobu v červenci nebo srpnu přijato dítě z jiné mateřské školy,

Školský zákon v § 123odst. 2 zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí

K žádosti o odklad povinné školní docházky musí být doloženo ne jedno, ale opět (§ 37 odst. 1).

jsou uvedena rozsáhlá doplnění školského zákona věnovaná plnění povinné školní docházky v zahraničí nebo zahraniční škole na území ČR nebo v evropské škole a povolení plnění povinné školní docházky v zahraniční škole.

Naprosto novou úpravou reaguje školský zákon na narůstající trend střídavé výchovy dětí.

Školský zákon v § 49odst. 4

Výčet variant je následující:

V mezích těchto pravidel lze zřejmě konkretizovat další požadavek školského zákona, podle kterého škola, která vydává vysvědčení, zohlední hodnocení výsledků vzdělávání druhé školy.

Je jistě velmi důležité, aby v případě plnění povinné školní docházky na dvou různých školách ředitelé věděli, který z nich vydá rozhodnutí ve správním řízení (§ 165odst. 2). Před rozhodnutím si tento ředitel vyžádá vyjádření ředitele druhé školy.

Další důležitá informace v § 49 odst. 4 je věnována rozhodnutí ředitele o povolení individuálního vzdělávání žáka. V tomto případě přísluší rozhodnout pouze řediteli základní školy, která vydává žákovi vysvědčení.

Dále je zrušena povinnost školy vydat výstupní hodnocení žákovi v 5. a 7. ročníku, který se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole (bývalý § 51 odst. 5).

Podle § 60odst. 7 se do denní formy vzdělávání ze tří na dvě.

Ustanovení § 60 odst. 16 a odst. 17 zavádí nový způsob doručování rozhodnutí o výsledku přijímací zkoušky nebo přijímacího řízení bez přijímací zkoušky –

Text zákona kombinuje dvě formy: Pro přehlednost ještě jednou jednoduše: při zjišťování výsledků

V této souvislosti je nutné zdůraznit, že

Tato pasáž (§ 60 odst. 16 a odst. 17) odpovídá ustanovení § 183 odst. 2. Zde se hovoří o tom, že se zveřejněním seznamu uchazečů pod přiděleným registračním číslem s výsledkem řízení u každého uchazeče oznamuje rozhodnutí, kterým se vyhovuje žádosti o přijetí. Dále se uvádí, že tento seznam je nutno zveřejnit také způsobem umožňujícím dálkový přístup.

V § 183odst. 2 je obsažena velmi důležitá informace – (nikoli jmenný, ale seznam uchazečů pod přiděleným registračním číslem) (a v případě základní, střední a vyšší odborné školy též způsobem umožňujícím dálkový přístup) alespoň 15 dnů. Obsahuje datum zveřejnění a poučení o právních důsledcích neodevzdání zápisového lístku. Zveřejněním seznamu se považují rozhodnutí, kterými se vyhovuje žádostem o přijetí, za oznámená.

Nově se vymezuje osoba, která má potvrdit úmysl uchazeče vzdělávat se v určité střední škole tím, že odevzdá zápisový lístek. Podle současné podoby § 60 odst. 20 má takto učinit uchazeč a nově i zákonný zástupce nezletilého uchazeče.

V § 60a odst. 6 se – nyní činí 10 pracovních dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Tato podmínka je splněna, pokud je zápisový lístek nejpozději poslední den této lhůty předán k přepravě provozovateli poštovních služeb.

V § 183 odst. 3 se řeší ředitelům středních škol známá situace – někteří přijatí uchazeči neodevzdali ve stanovené lhůtě zápisový lístek a do školy nenastoupili. Současně nebylo možné (bez sporného využití autoremedury) v daném kole přijímacího řízení na tato volná místa přijmout uchazeče, kteří vyhověli kritériím přijímacího řízení nebo přijímací zkoušky, ale pro velký počet uchazečů nebyli přijati.

Nyní tyto

V § 78aodst. 4 je nově výslovně uvedeno, že

Specifika školní roku nově vhodně respektuje § 79 odst. 3. Podle současného znění je ředitel školy povinen určit nabídku povinných a nepovinných zkoušek profilové části maturitní zkoušky (včetně forem a témat zkoušek) a zveřejnit ji nejpozději 7 měsíců před konáním první zkoušky profilové části maturitní zkoušky (dříve 12 měsíců). Podle tzv. maturitní vyhlášky se může písemná a praktická profilová zkouška konat (až na odůvodněné výjimky praktické zkoušky) nejdříve 1. dubna (§ 2 odst. 4 vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, v platném znění). Pokud vyjdeme z tohoto data, pak

V souladu s § 80 odst. 3 a odst. 5 (již ne na návrh ředitele školy) Řediteli byla pravomoc jmenovat hodnotitele pro společnou část maturitní zkoušky (tj. hodnotitele písemných prací) odňata. Hodnotitelům písemných prací společné části maturitní zkoušky je výslovně zakázáno hodnotit písemné práce žáků školy, v níž jsou pedagogickými pracovníky (§ 80a odst. 5).

Ustanovení § 80a odst. 1 zavádí

V § 81 odst. 1 jsou přesně ve škole, jíž je žákem (nebo ve které úspěšně ukončil poslední ročník vzdělávání), a ve škole stanovené Centrem.

Pro žáky příjemné nové ustanovení § 81 odst. 2 o opravných nebo náhradních zkouškách říká, že A to za podmínky, že se žák přihlásil k opravné zkoušce ve stejné úrovni obtížnosti.

Byl zrušen § 169 odst. 1, podle kterého byla škola zřizovaná obcí nebo svazkem obcí povinna zpracovávat a předkládat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností rozbor hospodaření s finančními prostředky ze státního rozpočtu na platy, náhradu platů atd. [viz § 160 odst. 1 písm. c)]. Stejně tak byla tímto ustanovením zrušena stejná povinnost škol zřizovaných krajem vůči krajskému úřadu.

Nové znění § 161 se promítá do § 165 odst. 1, ve kterém bylo zrušeno ustanovení písm. c). Podle tohoto ustanovení měl dříve ředitel školy povinnost předkládat již zmiňovaný rozbor hospodaření.

Podle § 166 odst. 2 ředitele školské právnické osoby zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, ředitele příspěvkové organizace nebo vedoucí organizační složky státu nebo její součásti

Zřizovatel vyhlásí konkurz vždy, navrhne-li to nejpozději 6 měsíců před koncem doby trvání pracovního poměru ředitele ČŠI nebo školská rada.

Nedojde-li k vyhlášení konkurzu, prodlužuje se doba trvání pracovního poměru na dobu určitou ředitele školy o dalších 6 let (§ 166 odst. 3).

Ustanovení § 166 odst. 4 upravuje podmínky povinného odvolání ředitele školy zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí. V § 166 odst. 5 se hovoří o tom, že

podle zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů [§ 166 odst. 4 písm. b)]. Možné odvolání ředitele školy je podmíněno:

Ustanovení [dříve § 166 odst. 5 písm. b)], ve kterém se hovořilo o tom, že

V souladu s přechodnými ustanoveními (čl. II bod 5) řediteli školské právnické osoby zřizované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo svazkem obcí, který vykonává ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona činnosti ředitele nepřetržitě:

Podle § 168 odst. 1 se již [dříve písm. f)]. Reálný vliv školské rady na chod školy vzrostl tím, že [písm. i)] [písm. j)].

podat návrh na odvolání ředitele (§ 171 odst. 17) a návrh na vyhlášení konkurzu na vedoucí místo ředitele školy (§ 176) získala

Nově školský zákon neuvádí, na které rozhodování v oblasti státní správy se vztahuje správní řád (bývalý § 183 odst. 1). (nový § 183 odst. 1).

Ředitelé škol jistě s určitým ulehčením přijmou informaci, že v případě § 165 odst. 2 (kdy ředitel školy vystupuje jako orgán státní správy) nyní nemusí používat složité právní výklady. Přímo z textu § 183 odst. 1 je jasné, že na všechny případy § 165 odst. 2 se vztahuje správní řád.