Dne 8. 6. 2016 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 178/2016 Sb., kterým se mění školský zákon a zákon o přestupcích. Cílem článku je vyčlenit hlavní „záchytné body“ uvedené novely a spojit je s okamžikem nabytí jejich účinnosti. V článcích adresovaných určitému druhu školy budou nová pravidla rozebrána podrobněji, v návaznosti na konkrétní úkoly školy a s uvedením míst, která umožňují výklad.
Novela školského zákona
PhDr. Mgr.
Monika
Puškinová,
Ph.D.,
specialistka na školskou problematiku
Právo žáků a studentů ve vztahu ke školské radě (§ 21)
S účinností od 1. 9. 2016 mají žáci a studenti právo obracet se prostřednictvím samosprávných orgánů na školskou radu s tím, že školská rada je povinna se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat a své stanovisko k nim odůvodnit.
Údaje zapisované do školní matriky (§ 28)
Údaje zapisované do školní matriky školy a školní matriky školského zařízení, které nahradí údaje o zdravotním postižení, zdravotním znevýhodnění nebo sociálním znevýhodnění dítěte, žáka nebo studenta, byly novelou upraveny hned dvakrát. Text stanovený první novelou, tj. zákonem č. 82/2015 Sb., byl dále upraven druhou novelou, tj. zákonem č. 178/2016 Sb. Obě dvě novely nabývají účinnosti 1. 9. 2016. Výsledné znění § 28 odst. 2 písm. f) školského zákona [a analogicky § 28 odst. 3 písm. d) v případě školských zařízení] je následující:
Školní matrika školy podle povahy její činnosti obsahuje tyto údaje o dítěti, žákovi nebo studentovi
...
f)
údaje o znevýhodnění dítěte, žáka nebo studenta uvedeném v § 16, údaje o mimořádném nadání, údaje o podpůrných opatřeních poskytovaných dítěti, žákovi nebo studentovi školou v souladu s § 16, a o závěrech vyšetření uvedených v doporučení školského poradenského zařízení, ...
Možnost reklamy, nabízení k prodeji nebo prodeje „nezdravých potravin“ (§ 32)
Ustanovení § 32 školského zákona již od 1. 9. 2015 zakazuje reklamu, nabízení k prodeji a prodej potravin, které jsou v rozporu s výživovými požadavky na zdravou výživu dětí, žáků a studentů, aniž by byla vydána prováděcí vyhláška vymezující potraviny, na které je přípustná reklama, nabízení k prodeji nebo prodej.
Nově se s účinností od 1. 9. 2016 uvedené ustanovení školského zákona doplňuje o další odkaz na prováděcí vyhlášku. Tato vyhláška bude stanovovat podmínky, za nichž lze v odůvodněných případech nabízet k prodeji nebo prodávat potraviny, které jsou v rozporu s výživovými požadavky na zdravou výživu dětí, žáků a studentů, pokud se nejedná o nabízení potravin k prodeji nebo prodej žákům do splnění povinné školní docházky.
Předškolní vzdělávání (§ 34, § 34a, § 34b, § 35, § 123, § 179, § 182a)
Zásadní změnou v poskytování předškolního vzdělávání je zavedení povinnosti předškolního vzdělávání v určitém období, pro explicitně stanovenou skupinu dětí a plněnou stanovenými způsoby.
Předškolní vzdělávání je povinné od počátku školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne pátého roku věku, do zahájení povinné školní docházky dítěte. Institut povinného předškolního vzdělávání je ve školním zákoně zakotven s účinností od 1. 1. 2017. V přechodných ustanoveních novely se upřesňuje, že předškolní vzdělávání je podle novelizovaného školského zákona povinné od 1. září 2017.
Povinné předškolní vzdělávání se vztahuje na státní občany ČR a občany jiného členského státu EU, kteří pobývají na území ČR déle než 90 dnů; na jiné cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území ČR trvale nebo přechodně po dobu delší než 90 dnů, a na účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany. Povinné předškolní vzdělávání se nevztahuje na děti s hlubokým mentálním postižením.
Školský zákon zavádí povinné předškolní vzdělávání, nikoli povinnou docházku do mateřské školy. Dítě proto může plnit povinnost předškolního vzdělávání některým ze zákonem stanovených způsobů – v mateřské škole spádové, pokud zákonný zástupce dítěte nezvolí jinou mateřskou školu; individuálně bez pravidelné denní docházky dítěte do mateřské školy; v přípravné třídě základní školy a ve třídě přípravné základní školy speciální nebo v zahraniční škole na území ČR.
Na povinnost předškolního vzdělávání logicky navazuje povinnost zákonného zástupce dítěte přihlásit dítě k zápisu k předškolnímu vzdělávání, a to v kalendářním roce, ve kterém začíná povinnost předškolního vzdělávání dítěte. Současně se nově zavádí zápis k předškolnímu vzdělávání od následujícího školního roku, a to na období od 2. do 16. května. Konkrétní termín zápisu a místo zápisu stanoví ředitel mateřské školy v dohodě se zřizovatelem a zveřejní je způsobem v místě obvyklým. Uvedený termín a místo zápisu se bude týkat jak dětí, pro které je předškolní vzdělávání povinné, tak mladších dětí.
Školský zákon nově s účinností od 1. 9. 2016 obsahuje vymezení přestupku, kterého se fyzická osoba dopustí tím, že jako zákonný zástupce nepřihlásí dítě k povinnému předškolnímu vzdělávání.
Z „primárního“ způsobu plnění povinnosti předškolního vzdělávání v mateřské škole vyplývá, že je nutné pro tento způsob vytvořit podmínky. Proto se obcím ukládá povinnost stanovit mateřským školám školský obvod (stejně jako školám základním) a nově se vymezují pravidla přednostního přijetí do mateřské školy zřízené obcí nebo svazkem obcí.
Školský zákon s účinností od 1. 1. 2017 jednoduše stanoví, že na vymezení školského obvodu spádové mateřské školy a pravidla zajištění podmínek předškolního vzdělávání přednostně přijímaných dětí se použije právní úprava určená pro vymezení školských obvodů základní škol.
Právo přednostního přijetí do mateřské školy zřízené obcí nebo svazkem obcí mají nově uchazeči s místem trvalého pobytu v příslušném školském obvodu, kteří dosáhli určitého věku, a to do výše povoleného počtu dětí uvedeného ve školském rejstříku. Věk uchazečů se přitom postupně snižuje.
S účinností od 1. 9. 2017 se přednostně přijímají děti, které před začátkem školního roku dosáhnou nejméně čtvrtého roku věku. S účinností od 1. 9. 2018 se přednostně přijímají děti, které před začátkem školního roku dosáhnou nejméně třetího roku věku. A s účinností od 1. 9. 2020 se přednostně přijímají děti, které před začátkem školního roku dosáhnou nejméně druhého roku věku.
S účinností od 1. 9. 2017 se prodlužuje doba, po kterou se vzdělávání ve veřejné mateřské škole poskytuje bezúplatně. Bezúplatné předškolní vzdělávání v mateřských školách s veřejným zřizovatelem se bude poskytovat všem dětem od počátku školního roku, který následuje po datu, kdy dítě dosáhlo pěti let, až do doby, kdy dítě zahájí povinnou školní docházku v základní škole (tj. i v případě odkladu povinné školní docházky).
Základní vzdělávání (§ 36, § 37, § 41)
Pro základní školy je důležitá změna termínu zápisu k povinné školní docházce, změny pravidel souvisejících s odkladem povinné školní docházky a individuálním vzděláváním žáka.
S účinností od 1. 1. 2017 školský zákon stanoví termín zápisu od 1. do 30. dubna.
Dále se s účinností od 1. 1. 2017 mění termín, ve kterém zákonný zástupce dítěte může požádat o odklad povinné školní docházky dítěte. Nově musí zákonný zástupce dítěte požádat o odklad povinné školní docházky v době zápisu dítěte k povinné školní docházce podle § 36 odst. 4 školského zákona, nikoli již do 31. května. Základní škole, která rozhodne o odkladu povinné školní docházky, se současně nově ukládá, aby informovala zákonného zástupce dítěte o povinnosti předškolního vzdělávání dítěte a možných způsobech jejího plnění.
Změny v oblasti individuálního vzdělávání žáka jsou účinné od 1. 9. 2016. Základní změna spočívá v tom, že se může individuálně vzdělávat žák i na druhém stupni základní školy.
Vzdělávání v přípravné třídě základní školy (§ 47)
Novela školského zákona mění vymezení dětí, které se vzdělávají v přípravné třídě základní školy. S účinností od 1. 9. 2017 se jedná o děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj a kterým byl povolen odklad povinné školní docházky (nikoli již „přednostně děti, kterým byl povolen odklad povinné školní docházky“). To znamená, že odklad povinné školní docházky se stává nutnou podmínkou zařazení dítěte do přípravné třídy základní školy.
Střední vzdělávání (§ 60 až § 64, § 65, § 78 až § 80)
V oblasti středního vzdělávání novela přinesla podstatné změny zejména v oblasti přijímacího řízení a ukončování vzdělávání maturitní zkouškou.
Pasáž školského zákona upravující přijímání ke vzdělávání ve střední škole (stávající § 60 až § 64) je novelou s účinností k 1. 9. 2016 změněna obsahově a je také nově strukturována.
Zásadní novinkou je zavedení povinné jednotné zkoušky, tj. jednotné přijímací zkoušky z českého jazyka a literatury a z matematiky v přijímacím řízení v oborech vzdělání s maturitní zkouškou, a to i v případě nástavbového studia. V některých případech se však uvedené pravidlo neuplatní. Jednotná zkouška se nekoná při přijímacím řízení do zkráceného studia pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou. Dále se jednotná přijímací zkouška nekoná při přijímání do oborů s talentovou zkouškou, avšak s výjimkou oboru vzdělání gymnázium se sportovní přípravou.
Základní pravidla spojená s konáním jednotné zkoušky jsou následující:
-
Jednotná zkouška se skládá z písemného testu ze vzdělávacího oboru český jazyk a literatura a písemného testu ze vzdělávacího oboru matematika a její aplikace.
-
Podrobnosti konání jednotné zkoušky (způsob zadávání, délka trvání, kritéria hodnocení) budou stanoveny prováděcí vyhláškou.
-
Přípravu zadání testů, jejich distribuci, zpracování a hodnocení bude zajišťovat Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání.
-
Jednotná zkouška se bude konat v prvním kole přijímacího řízení v termínu, který stanoví MŠMT do 30. září předchozího kalendářního roku. Přitom každý uchazeč může písemný test ze vzdělávacího oboru český jazyk a literatura a písemného testu ze vzdělávacího oboru matematika a její aplikace konat dvakrát.
-
Hodnocení jednotné zkoušky je jedním z kritérií přijímacího řízení. Hodnocení jednotné zkoušky se na celkovém hodnocení splnění kritérií přijímacího řízení podílí nejméně 60 %, v případě přijímacího řízení do oboru vzdělání gymnázium se sportovní přípravou nejméně 40 %. Uchazeči se do celkového hodnocení započítává lepší výsledek písemného testu. Ředitel školy může v rámci kritérií pro přijetí stanovit hranici úspěšnosti v jednotné zkoušce, které musí uchazeč dosáhnout jako nezbytné podmínky pro přijetí. V dalších kolech přijímacího řízení v rámci hodnocení výsledků přijímacího řízení může ředitel školy zohlednit výsledky jednotné zkoušky; současně určí náhradní způsob hodnocení v případě uchazečů, kteří jednotnou zkoušku nekonali.
Ředitel školy může pro přijímací řízení stanovit školní přijímací zkoušku. Pokud tak učiní, pro první kolo přijímacího řízení stanoví dva termíny konání zkoušky. Určení obsahu, formy a hodnocení zkoušky je v kompetenci ředitele školy.
Novela mění termín podání přihlášky do oborů vzdělání bez talentové zkoušky pro první kolo přijímacího řízení. Nově musí uchazeč odevzdat přihlášku do 1. března, a to bez ohledu na to, v jaké formě vzdělávání (denní, jiné než denní) se hodlá vzdělávat. Současně novelizované znění školského zákona již nespojuje nejvyšší počet přihlášek podaných v prvním kole přijímacího řízení (nejvýše dvě přihlášky) pouze s přihláškami do denní formy vzdělávání, ale s jakoukoli formou vzdělávání.
Novela se také dotkla termínů, ve kterých se přijímací zkoušky v prvním kole přijímacího řízení konají, neboť speciálně vyčleňuje termín konání přijímacích zkoušek pro obory vzdělání s maturitní zkouškou. Přijímací zkoušky v prvním kole přijímacího řízení se pro obory vzdělání s maturitní zkouškou konají v pracovních dnech v období od 12. dubna do 28. dubna; pro ostatní obory vzdělání se konají v pracovních dnech v období od 22. dubna do 30. dubna.
Nově se pro talentové zkoušky v prvním kole přijímacího řízení v případě oboru vzdělání gymnázium se sportovní přípravou vyčleňuje období od 2. ledna do 15. února.
S účinností od 1. 9. 2016 novela školského zákona zavádí změnu důležitou pro průběh praktického vyučování. Při praktickém vyučování smějí žáci pod přímým dohledem nebo dozorem osoby s odbornou způsobilostí podle jiného právního předpisu1) nakládat s nebezpečnými chemickými látkami nebo směsmi nebo vykonávat činnosti spojené s nebezpečnou expozicí prachu, které jsou stanoveny v prováděcím právním předpise. MŠMT stanoví prováděcím právním předpisem seznam uvedených látek, směsí a prachů, podmínky nakládání s látkami a směsmi a podmínky výkonu činností spojených s nebezpečnou expozicí prachů.
Základní změnou konání maturitní zkoušky je vymezení zkoušek společné části maturitní zkoušky s účinností od 1. 11. 2020, a to takto:
§ 78 odst. 1
Zkušebními předměty společné části maturitní zkoušky jsou
a)
český jazyk a literatura,
b)
cizí jazyk, který si žák zvolí z nabídky stanovené prováděcím právním předpisem; žák může zvolit pouze takový cizí jazyk, který je vyučován ve škole, jíž je žákem, a
c)
matematika, v případě oborů, které jsou stanoveny v nařízení vlády.
V přechodných ustanoveních novely školského zákona se upřesňuje, že zkouška ze zkušebního předmětu matematika za podmínek stanovených v § 78 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném k 1. listopadu 2020, je povinná pro žáky, kteří úspěšně ukončili poslední ročník středního vzdělávání s maturitní zkouškou po 30. září 2020.
Uvedená změna se promítá i do právní úpravy profilové zkoušky. S účinností od 1. 11. 2020 se v oborech, pro které není stanovena povinná zkouška z matematiky [tj. podle § 78 odst. 1 písm. c) školského zákona], konají 3 povinné zkoušky profilové části.
S účinností od 1. 1. 2017 (tj. od jarního zkušebního období roku 2017) novela školského zákona sjednocuje podmínky hodnocení písemných prací z českého jazyka a literatury a písemných prací z cizího jazyka. V obou případech budou certifikovaní externí hodnotitelé hodnotit anonymizovaně práce žáků, jejichž identitu neznají a které neučili v průběhu středního vzdělávání. Uvedené hodnotitele jmenuje Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání.
Údaje zapisované do rejstříku škol a školských zařízení (§ 144)
S účinností od 1. 9. 2016 se mezi údaje zapisované do rejstříku škol a školských zařízení nově zařazuje:
-
adresa elektronické pošty zřizovatele školské právnické osoby nebo příspěvkové organizace [§ 144 odst. 1 písm. c)],
-
v případě mateřské školy, zda se jedná o lesní mateřskou školu [§ 144 odst. 1 písm. c)],
-
v případě lesní mateřské školy označení území, kde zejména probíhá pedagogický program a kde má škola zázemí [§ 144 odst. 1 písm. g)],
-
adresa elektronické pošty školy nebo školského zařízení [§ 144 odst. 1 písm. m)].
Podle přechodných ustanovení novely právnické osoby, které vykonávají činnost škol a školských zařízení, popřípadě zřizovatelé příspěvkových organizací uvedou údaje ve školském rejstříku do souladu s § 144 odst. 1 písm. c) a m) novelizovaného školského zákona nejpozději do 30. listopadu 2016.
Správní řízení (§ 165)
Výčet případů, kdy ředitel školy a školského zařízení rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy, novela školského zákona s účinností od 1. 9. 2016 doplňuje o ukončení individuálního vzdělávání dítěte podle § 34b školského zákona.
Nový důvod možného odvolání ředitele, prodloužení funkčního období ředitele (§ 166)
S účinností od 1. 9. 2016 je novým důvodem, na základě kterého ředitele školské právnické osoby zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, ředitele příspěvkové organizace a vedoucího organizační složky státu nebo její součásti může zřizovatel odvolat z vedoucího pracovního místa, pravomocné rozhodnutí soudu o neplatnosti odvolání předchozího ředitele z funkce nebo pravomocné rozhodnutí o neplatnosti rozvázání pracovního poměru s předchozím ředitelem.
Pokud bude ředitel odvolán na základě tohoto nového důvodu, náleží mu odstupné ve výši nejméně čtyřnásobku jeho průměrného výdělku.
Dále se nově s účinností od 1. 9. 2016 šestileté období ředitele školské právnické osoby zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, ředitele příspěvkové organizace nebo vedoucího organizační složky státu nebo její součásti prodlužuje o dobu, po kterou byl ředitel uvolněn pro výkon veřejné funkce.
Nové
kompetence
ČŠI a nová forma inspekční činnosti (§ 174)ČŠI může s účinností od 1. 9. 2016 vykonávat svou činnost i v místě, kde se uskutečňuje individuální vzdělávání žáka. Dále byla novelou školského zákona ke kompetenci ČŠI kontrolovat školská poradenská zařízení doplněna
kompetence
zjišťovat a hodnotit podmínky a průběh poskytování školských poradenských služeb školskými poradenskými zařízeními.Novela školského zákona s účinností od 1. 9. 2016 zavádí novou formu inspekční činnosti. ČŠI může v odůvodněných případech provádět inspekční činnost i formou elektronického zjišťování údajů. Školy budou mít povinnost poskytovat tyto údaje ČŠI podle požadavků stanovených ČŠI.
Přestupky (§ 182a)
Zákon č. 178/2016 Sb. zrušil v zákoně o přestupcích § 31, který upravoval přestupky na úseku školství a výchovy mládeže.
S účinností od 1. 9. 2016 byl doplněn § 182a školského zákona o vymezení přestupků souvisejících s povinnou školní docházkou a povinným předškolním vzděláváním.
§ 182a odst. 1 písm. a)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako zákonný zástupce
1.
nepřihlásí dítě k zápisu k povinné školní docházce podle § 36 odst. 4,
2.
nepřihlásí dítě k povinnému předškolnímu vzdělávání podle § 34a odst. 2,
3.
zanedbává péči o povinnou školní docházku žáka nebo o povinné předškolní vzdělávání dítěte, ...
Za uvedený přestupek lze uložit pokutu až do 5 000 Kč.
ZÁVĚR
Již ze stručného popisu změn, které přináší novela školského zákona, je zřejmé, že v nejbližší době ovlivní činnost škol.
Částečně bude uvedená činnost spočívat v informování (např. o povinném předškolním vzdělávání, nových pravidlech přijímání ke vzdělávání). Zejména však bude činnost školy spočívat v plnění povinností podle nových pravidel (např. vedení školní matriky, uskutečnění zápisu k předškolnímu vzdělávání, realizace přijímacích zkoušek, zajištění zápisu údajů do rejstříku škol a školských zařízení do 30. listopadu 2016).
1 Tímto právním předpisem je zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění.