Třetí část článku pojednává o skončení pracovního poměru, DPP nebo DPČ v souvislosti se změnami zákoníku práce účinnými od 1. 1. 2014.
Nový občanský zákoník a pracovněprávní vztahy
(3. část)
PhDr. Mgr.
Monika
Puškinová
Ph. D.
specialista na školskou problematiku
SKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU, PRACOVNĚPRÁVNÍHO VZTAHU ZALOŽENÉHO DPP NEBO DPČ - ZDÁNLIVÉ PRÁVNÍ JEDNÁNÍ
Nový občanský zákoník a změnový zákon (zákon č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva) přinesl
zásadní změny některých způsobů skončení pracovního poměru
a skončení pracovněprávního vztahu založeného DPP nebo DPČ. Pozorný čtenář si povšimne, že v těchto případech je text zákoníku práce doplněn krátkým, ale velice důležitým obratem -
nepřihlíží se.
V případě, že
nejsou písemné
výpověď z pracovního poměru
(§ 50 odst. 1 zákoníku práce),okamžité zrušení pracovního poměru
(§ 60 zákoníku práce),zrušení pracovního poměru ve zkušební době
(§ 66 odst. 2 zákoníku práce),výpověď dohody o pracovní činnosti, dohody o provedení práce
(§ 77 odst. 4 zákoníku práce),okamžité zrušení dohody o pracovní činnosti, dohody o provedení práce
(§ 77 odst. 4 zákoníku práce),k těmto právním jednáním se nepřihlíží.
Právní jednání, ke kterému se nepřihlíží, je tzv. zdánlivé právní jednání, které neexistuje a nemá žádné právní následky. Např. ústní výpověď z pracovního poměru je zdánlivé právní jednání, proto nemá ústní výpověď žádné právní následky (včetně zamýšleného právního důsledku, tj. pracovní poměr neskončil).
K vyvolání zdánlivosti
není zapotřebí projevu vůle stran ani rozhodnutí soudu.
Rozhoduje-li o zdánlivosti soud, má jeho výrok jen deklaratorní povahu.V případě, že by uvedenou ústní výpověď z pracovního poměru dal zaměstnanci zaměstnavatel, soud by rozhodl o zdánlivosti tohoto právního jednání, musel by zaměstnavatel
přidělovat zaměstnanci práci a za práci mu poskytovat mzdu (plat), nebo
posoudit uvedenou situaci jako překážku v práci na straně zaměstnavatele a zaměstnanci poskytovat náhradu mzdy (platu).
V případě, že by např. zaměstnanec ústně zrušil pracovní poměr ve zkušební době a soud by rozhodl o zdánlivosti jeho právního jednání, musel by zaměstnanec
vykonávat dále práci pro zaměstnavatele,
v opačném případě by po něm zaměstnavatel mohl vymáhat náhradu škody, která mu vznikla (např. proplacení přesčasové práce, která musela být vykonána, protože zaměstnanec nepracoval).
Právní důsledky plynoucí ze zdánlivého právního jednání lze u soudu uplatnit
v tříleté promlčecí lhůtě
(§ 629 občanského zákoníku).RELATIVNĚ NEPLATNÉ SKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
Jiná situace nastává, pokud není písemně uzavřena dohoda o skončení pracovního poměru. Přitom je nutné upozornit, že právní úprava v případě takto uzavřené dohody o skončení pracovního poměru se po 1. 1. 2014 nezměnila.
Dle § 49 odst. 2 zákoníku práce musí být dohoda o rozvázání pracovního poměru písemná. Uvedené ustanovení zákoníku práce však neobsahuje pasáž, která by uváděla, že se k dohodě o skončení pracovního poměru, která není uzavřena písemně, nepřihlíží. Proto nikoli písemně (typicky ústně) uzavřená dohoda o skončení pracovního poměru nepředstavuje zdánlivé právní jednání, ale
relativně neplatné právní jednání.
Jestliže soud rozhodne, že je určité právní jednání neplatné, považuje se toto právní jednání za neučiněné. Jestliže se může neplatnosti dovolat pouze ten, na jehož ochranu je neplatnost právního jednání zákonem stanovena, pak se jedná o neplatnost relativní.
Návrh na neplatnost ústní dohody
o skončení pracovního poměru může smluvní strana uplatnit u soudu. Pokud smluvní strana návrh na neplatnost ústně uzavřené dohody o skončení pracovního poměru neuplatní, bude pracovní poměr v důsledku této dohody (právního jednání) rozvázán.Podle § 72 zákoníku práce neplatnost rozvázání pracovního poměru dohodou může jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec uplatnit u soudu
nejpozději ve lhůtě 2 měsíců
ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.V případě, že tato lhůta není dodržena, právo podat návrh na neplatnost této dohody zaniká a pracovní poměr skončí.
ZÁVĚR
Ústní výpověď z pracovního poměru, DPP nebo DPČ, ústní okamžité zrušení pracovního poměru, DPP nebo DPČ, ústní zrušení pracovního poměru ve zkušební době je zdánlivé právní jednání. Zdánlivost právního jednání musí posoudit soud.
Ústní dohoda o skončení pracovního poměru je neplatné právní jednání. O neplatnosti právního jednání musí rozhodnout soud.
Právní důsledky plynoucí ze zdánlivého právního jednání lze u soudu uplatnit v tříleté promlčecí lhůtě.
Neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou lze uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.