Nový zákon o veřejných zakázkách a koncesní zákon nabyly účinnosti 1.července 2006. Zaměření na školy a jejich zřizovatele

Radek Jurčík

Vydáno: 01. 08. 2006

Nový zákon o veřejných zakázkách a koncesní zákon nabyly účinnosti 1. července 2006

Upozornění na změny se zaměřením na školy a jejich zřizovatele

Nová právní úprava veřejných zakázek

Nová právní úprava veřejných zakázek a koncesních smluv byla zpracována na základě usnesení vlády č. 1157, kterým bylo Ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) uloženo do 30. dubna 2005 předložit vládě paragrafované znění nové zákonné úpravy veřejných zakázek. Jde o v pořadí již o třetí úpravu veřejných zakázek, první představoval zák. č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, druhou pak zák. č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.

Nová právní úprava veřejných zakázek a koncesních smluv, která nabývá účinnosti 1. července 2006, je tvořena těmito zákony:

- zák. č. 137/2006 Sb. - zákon o veřejných zakázkách (dále jen ZVZ),

- zák. č. 138/2006 Sb. - doprovodný zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných zakázkách,

- zák. č. 139/2006 Sb. - zákon o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon),

- zák. č. 140/2006 Sb. - doprovodný zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o koncesních smlouvách.

ZVZ provádějí tyto podzákonné právní předpisy:

- vyhl. Ministerstva obrany č. 274/2006 Sb., kterou se stanoví seznam vojenského materiálu pro účely zákona o veřejných zakázkách,

- nařízení vlády č. 304/2006 Sb., o přepočtu finančních částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu a o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou - Ministerstvem obrany, na které se vztahuje finanční limit stanovený v zákoně o veřejných zakázkách k provedení § 12 odst. 2 písm. a) a § 154 ZVZ,

- vyhl. Ministerstva informatiky č. 326/2006 Sb., o podrobnostech atestačního řízení pro elektronické nástroje, náležitostech žádosti o atest a o výši poplatku za podání žádosti o atest (vyhláška o atestačním řízení pro elektronické nástroje) k provedení § 149 odst. 2 ZVZ,

- vyhl. MMR č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách,

- vyhl. MMR a Ministerstva financí č. 329/2006 Sb., kterou se stanoví bližší požadavky na elektronické prostředky, elektronické nástroje a elektronické úkony při zadávání veřejných zakázek,

- vyhl. MMR č. 330/2006 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách,

- nebylo přijato ještě nařízení vlády, které stanoví seznam zboží, u kterého je každý veřejný zadavatel povinen využít zvýhodnění pro zdravotně postižené osoby podl e§ 101 ZVZ.

Pro uveřejnění vyhlášení použije zadavatel formulář podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství, jímž je nařízení Komise (ES) č. 1564/2005 ze dne 7. září 2005, kterým se stanoví standardní formuláře pro zveřejňování oznámení v rámci postupů zadávání veřejných zakázek podle směrnic Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES a 2004/18/ES. Příloha k tomuto nařízení obsahuje jednotný soubor aktualizovaných 13 formulářů pro oznámení o vybraných zakázkách podle nových zadávacích evropských směrnic; oznámení jsou určená ke zveřejňování údajů o veřejných zakázkách v Úředním věstníku EU. Jde o následující formuláře (předběžné oznámení, oznámení zadávacího řízení, výsledky zadávacího řízení, pravidelné předběžné oznámení - sektorový zadavatel, oznámení zadávacího řízení - sektorový zadavatel, výsledky zadávacího řízení - sektorový zadavatel, oznámení kvalifikačního systému - sektorový zadavatel, oznámení na profilu zadavatele, zjednodušené oznámení zadávacího řízení - dynamický nákupní systém, oznámení o zahájení koncesního řízení na stavební práce, oznámení zadávacího řízení zakázky zadávané koncesionářem, který není veřejným zadavatelem, vyhlášení veřejné soutěže o návrh, výsledky veřejné soutěže o návrh).

Mimo těchto formulářů, které budou stejné v celé EU, budou zadavatelé používat i další „vnitrostátní“ formuláře, např. formulář oznámení o zrušení zadávacího řízení.

Pojetí právní úpravy veřejných zakázek

Specifickým případem uzavírání smluv na základě zadávacích řízení, která mají zabezpečovat soutěž při výběru nejvýhodnější nabídky, jsou veřejné zakázky. Jinak řečeno, hlavním účelem existence právní úpravy zadávání veřejných zakázek je úspora především veřejných prostředků, jež je zabezpečována vytvořením soutěžního prostředí při jejich zadávání, které by mělo zabezpečit efektivnost a účelnost vynakládání prostředků zadavatelů.

Uvedeného cíle by měla zabezpečit rámec pravidel obsažených v ZVZ, který musí být dodržen a který má veřejnoprávní povahu. Nejde však o podrobný a všezahrnující postup. Vzhledem k tomu, že veřejné zakázky jsou zvláštním druhem obchodněprávního vztahu, jde tedy o oblast soukromoprávní, připouští se obecně, aby oblasti v ZVZ neupravené mohou být upraveny dle vůle zadavatelů při respektování základních zásad zadávacího řízení podle § 6 ZVZ (transparentnost, nediskriminace dodavatelů a rovnost).

Obdobně koncesní zákon upravuje pro udělování koncesi na služby či stavební práce. Dále si však klade koncesní zákon mnohem širší ambice, a to položit právní základ partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem (Public Private Partnership), tzv. PPP projekty.

Trh veřejných zakázek má v každé zemi značný ekonomický význam, o čemž svědčí i objem veřejných zakázek v EU (rok 2003 za 15 členských států EU) - 1 400 mld EUR. V České republice byl tento objem za rok 2005 asi 6,7 mld EUR (cca 200 mld Kč).

Zákon o veřejných zakázkách upravuje postup k uzavření smlouvy na předmět veřejné zakázky.

Veřejné zakázky a zadavatelé

ZVZ obsahuje zákonný rámec, který je nutné dodržet při uzavírání smluv na předmět plnění veřejné zakázky. Jde tedy o určitý postup vedoucí k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, který je nutné dodržet při vynakládání prostředků (povětšinou veřejných) zadavatelem na dodávky, zboží či stavební práce. Porušení podmínek dle ZVZ způsobuje neplatnost smlouvy na veřejnou zakázku.

Charakteristickým rysem, který odlišuje veřejnou zakázku od jiné zakázky je tedy povinnost jejího zadavatele zadat ji v zadávacím řízení podle ZVZ. Rozhodující pro určení, zda zakázka podléhá režimu ZVZ je osoba zadavatele. V návaznosti na to se zjišťuje, zda daná zakázka není z jeho režimu vyňata, např. z důvodů obrany, bezpečnosti, přírodní katastrofy, apod. Poté je nutno vzít v úvahu, zda jde o výdaj či příjem na straně zadavatele a zda je vůbec smlouva úplatná.

Ne každé užití veřejných prostředků zadavateli bude totiž veřejnou zakázkou zadávanou podle ZVZ (viz dále).

Vymezení působnosti ZVZ je do značné míry odvislé od vymezení zadavatelů. Podle ZVZ postupují veřejní zadavatelé, dotovaní zadavatelé a sektoroví zadavatelé. Školy v právní formě příspěvkových organizací a školských právnických osob, příp. v případech, kdy státní orgán (ministerstvo, stát jako takový), kraj či obec školu převážně financují nebo je jimi ovládána nebo jmenují či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu, pak je škola veřejným zadavatelem. Církevní a soukromé školy zadavateli, pokud není splněna jedna z výše zmíněných podmínek, veřejnými zadavateli nejsou.

ZVZ zavedl (a to i ve vztahu ke školám) nový institut centrálního zadavatele, který umožňuje zadavatelům pořizovat zboží, služby či stavební práce prostřednictvím centrálního zadavatele, aniž by sami museli podstupovat zadávací řízení. Centrálního zadavatele je třeba odlišovat od možnosti společného zadávání. Centrálním zadavatelem může být výhradně veřejný zadavatel, přičemž zákon dále neomezuje, která osoba centrálním zadavatelem bude. Centralizované zadávání se může uskutečňovat na všech úrovních veřejné správy - tedy od ústředních správních orgánů až po samosprávní celky (kraje, obce či městské části apod.). Zákon vymezuje dva základní druhy centralizovaného zadávání. V prvém případě pořizuje v zadávacím řízení centrální zadavatel dodávky či služby, které následně „přeprodává“ bez navýšení ceny zadavatelům. Tento postup není možné aplikovat u veřejných zakázek na stavební práce. Ve druhém případě podstupuje centrální zadavatel zadávací řízení na účet zadavatelů. To znamená, že zadavatelé centrálního zadavatele zmocní či jiným způsobem pověří k realizaci zadávacího řízení. V tomto případě je přípustné, aby centrální zadavatel pořizoval pro zadavatele zboží, služby i stavební práce. Zadavatelé, kteří pořizují zboží, služby či stavební práce prostřednictvím centrálního zadavatele sami nepodstupují zadávací řízení, ale toto zadávací řízení podstupuje centrální zadavatel místo nich. Odpovědnost za řádný průběh celého zadávacího řízení nese tedy centrální zadavatel. Zadavatelé uzavírají s centrálním zadavatelem před zahájením centralizovaného zadávání smlouvu, ve které upraví podmínky související s centralizovaným zadáváním. S ohledem na právní postavení centrálního zadavatele se může jednat o smlouvu, která bude podřízena režimu veřejného práva (veřejnoprávní smlouva) nebo režimu soukromého práva (mandátní smlouva, smlouva o obstarání věci, komisionářská smlouva). Zamýšlí se, že centrálním zadavatelem bude Státní správa hmotných rezerv pro omezený počet veřejných zakázek

Veřejnou zakázkou je zakázka na dodávky, služby nebo stavební práce, zadávaná zadavatelem. Veřejná zakázka se uskutečňuje za úplatu na základě písemné smlouvy s jedním nebo více vybranými uchazeči nebo zájemci. Smlouva je uzavírána jako smluvní typ či jako nepojmenovaná smlouva dle zák. č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník (dále též OZ), jímž se řídí závazkové vztahy mezi státem nebo samosprávnou územní jednotkou a podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, jestliže se týkají zabezpečování veřejných potřeb, či dle zák. č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník (dále též ObčZ), jde o smlouvy, které nejsou upraveny v hlavě II třetí části obchodního zákoníku a jsou upraveny jako smluvní typ v občanském zákoníku - jde např. o kupní smlouvu na nemovitosti, pojistnou smlouvu, apod., řídí se příslušnými ustanoveními o tomto smluvním typu v ObčZ a OZ. Mezi znaky veřejných zakázek, mimo již výše uvedené, dále patří to, že veřejnou zakázkou je pouze výdej prostředků na straně zadavatele - veřejnou zakázkou dle její povahy, ale i samotné konstrukce zákona není příjem prostředků na straně zadavatele.

Druhy veřejných zakázek

ZVZ má širší působnost, než je působnost zadávacích směrnic ES, neboť se vztahuje i na podlimitní veřejné zakázky, jak o nich bude dále zmínka. Finanční limity (prahové) hodnoty byly stanoveny na úrovni EU (veřejné zakázky v působnosti zadávacích směrnic EU = nadlimitní veřejné zakázky) v takové výši, od které se očekává, že přilákají nabídky ze zahraničí. Předpokládá se, že smlouvy, které jsou pod daným limitem, budou atraktivní spíše pro domácí konkurenci, takže by nebylo vhodné, aby se na ně zadávací směrnice vztahovaly. Tyto hodnoty jsou předběžné a zadavatelé je nesmí zneužívat tím, že by zakázky účelově podhodnocovaly, aby se vyhnuly režimu ZVZ.

Dle ceny rozděluje ZVZ veřejné zakázky do třech kategorií, z nich první dvě podléhají jeho režimu:

nadlimitní veřejné zakázky - se rozumí zakázky, u nichž předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky dosáhne anebo přesáhne finanční limity uvedené v níže uvedené tabulce. Jinak řečeno, nadlimitní veřejné zakázky jsou zakázky, u nichž hodnota zakázky přesáhne prahové hodnoty zadávacích směrnic EU, které byly přeneseny v rámci harmonizace i do ZVZ,

podlimitní veřejné zakázky - se rozumí zakázky, u nichž předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky nedosáhne finančních limitů uvedených v následující tabulce. Tyto zakázky na úrovni EU jsou vyňaty z působnosti zadávacích směrnic s tím, že pro ně platí obecná ustanovení (např. o nediskriminaci) Smlouvy ES,

veřejné zakázky malého rozsahu - do 2 mil. Kč (bez DPH) u VZ na dodávky a služby a do 6 mil. Kč u stavebních veřejných zakázek, u těchto zakázek pouze stanovuje, že se mají zadat při respektování základních zásad zadávacího řízení podle § 6 ZVZ, a to transparentním a nediskriminačním postupem. Zadavatel však může stanovit přísnější kritéria pro zadávání těchto zakázek prostřednictvím interních předpisů, např. zřizovatel (kraj) vůči příspěvkové organizaci (základní škole), která zakázky zadává. Způsob zadání veřejných zakázek malého rozsahu není v ZVZ obsažen.

Posledně uvedená kategorie (zakázky malého rozsahu) režimu ZVZ nepodléhají a nezadávají se postupem dle tohoto zákona.

Tabulka

Finanční limity (prahové hodnoty) zakázek, na které se vztahují zadávací směrnice, a které jsou určující pro rozdělení veřejných zakázek podle návrhu na podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky. (vše bez DPH v Kč)

   +------------------------------------------------------------------------+
   |                    |    veřejné     |    veřejné     | veřejné zakázky |
   |     Zadavatel      |   zakázky na   |   zakázky na   |   na stavební   |
   |                    |    dodávky     |     služby     |      práce      |
   |--------------------+----------------+----------------+-----------------|
   | veřejný zadavatel  |                |                |                 |
   | uvedený v § 2      |                |                |                 |
   | odst. 2 písm. a) a |                |                |                 |
   | b) (Česká          |                |                |                 |
   | republika a státní |  nad 4 290 000 |  nad 4 290 000 |                 |
   | přísp. organizace) |             Kč |             Kč |                 |
   | a Ministerstvo     |                |                |                 |
   | obrany pro zboží   |                |                |                 |
   | uvedené            |                |                |                 |
   | v prováděcím       |                |                |                 |
   | předpisu           |                |                |                 |
   |--------------------+----------------+----------------+-----------------|
   | veřejný zadavatel  |                |                |                 |
   | uvedený v § 2      |                |                |                 |
   | odst. 2 písm. c) a |                |                |                 |
   | d) (obce, kraje,   |                |                |                 |
   | jejich přísp. org. |                |                |                 |
   | a jiné subjekty    |  nad 6 607 000 |  nad 6 607 000 | nad 165 288 000 |
   | veřejného práva) a |             Kč |             Kč |              Kč |
   | ČR - Ministerstvo  |                |                |                 |
   | obrany pro zboží   |                |                |                 |
   | neuvedené          |                |                |                 |
   | v prováděcím       |                |                |                 |
   | předpise           |                |                |                 |
   |--------------------+----------------+----------------+-----------------|
   | zadavatel v        |                |                |                 |
   | odvětví            |                |                |                 |
   | plynárenství,      |                |                |                 |
   | teplárenství,      | nad 13 215 000 | nad 13 215 000 |                 |
   | elektroenergetiky, |             Kč |             Kč |                 |
   | vodárenství,       |                |                |                 |
   | dopravy a          |                |                |                 |
   | poštovních služeb  |                |                |                 |
   +------------------------------------------------------------------------+

Pro státní školy platí finanční limit pro dodávky a služby 4,29 mil. Kč, pro školy v působnosti kraje a obce a ty které stát, kraj či obec ovládá, financuje či může jmenovat více jak 50 % v některém z orgánů školy, platí pro dodávky a služby finanční limit 6,607 mil. Kč.

Dělení podle předmětu

ZVZ se vztahuje na tři hlavní kategorie (typy) smluv:

- veřejná zakázka na dodávky - je veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení movitých věcí čili zboží, a to včetně koupě zboží na splátky, nájmu zboží nebo nájmu zboží s právem následné koupě, ne nákup nemovitých věcí,

- veřejná zakázka na služby - je veřejná zakázka, jejímž předmětem není předmět veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na stavební práce. Veřejnou zakázkou na služby je též veřejná zakázka, jejímž předmětem je kromě poskytnutí služeb rovněž dodání zboží, pokud je cena poskytovaných služeb vyšší než předpokládaná cena dodání zboží, nebo zakázka na stavební práce, pokud je cena poskytovaných služeb vyšší než předpokládaná cena stavebních prací. Výčet služeb je uveden v přílohách č. 1 a 2 k ZVZ,

- veřejná zakázka na stavební práce - je veřejná zakázka na provedení nové stavby, stavební změny dokončené stavby, udržovací práce na stavbě, odstranění stávající stavby, nebo jakýchkoli stavebních prací, které odpovídají požadavkům určeným zadavatelem, včetně stavebních prací pořizovaných s využitím zprostředkovatelských nebo podobných služeb poskytovaných zadavateli jinou osobou. Stavební práce jsou vymezeny v příloze č. 3 k ZVZ.

Rozdělení veřejných zakázek dle jejich předmětu není samoúčelné. Existují určitá specifika, která ZVZ stanoví pro zadávání veřejných zakázek na služby, práce a dodávky. Vychází se ze zadávacích směrnic EU, kde existuje samostatná směrnice pro dodávky, služby a stavební práce.

Zadávací řízení

Veřejnou zakázku je nutné zadat, s výjimkou veřejných zakázek malého rozsahu, vždy v zadávacím řízení, které je uvedeno v ZVZ. Rozeznáváme následující druhy zadávacích řízení:

- Otevřené řízení

- Užší řízení

- Jednací řízení

- Soutěžní dialog

- Zjednodušené podlimitní řízení

Jednací řízení se dále člení na:

- Jednací řízení s uveřejněním

- Jednací řízení bez uveřejnění

Zadávací řízení zahajuje zadavatel uveřejněním oznámení otevřeného řízení, užšího řízení nebo jednacího řízení s uveřejněním, nebo výzvou k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění.

Otevřené řízení

Otevřené řízení je svou povahou otevřené neomezenému počtu zájemců (dodavatelů), kteří mohou podat nabídku na základě zadavatelem stanovených podmínek, které jsou předem zveřejněny. Jde o nejvíce transparentní řízení, které je však technicky a organizačně nejnáročnější. Je nutné vyhodnotit a analyzovat větší množství nabídek uchazečů. ZVZ blíže nevymezuje podmínky pro užití otevřeného a užšího řízení. Tak je tomu i v zadávacích směrnicích EU. V oznámení otevřeného řízení oznamuje zadavatel neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení; oznámení otevřeného řízení je výzvou k podání nabídek a zadavatel je povinen je uveřejnit. Jde o obdobu veřejné obchodní soutěže dle OZ.

Užší řízení

V oznámení užšího řízení oznamuje zadavatel neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení; oznámení užšího řízení je výzvou k podání žádosti o účast a zadavatel je povinen uveřejnit informace o předmětu veřejné zakázky, nabídce, zadávacím řízení, omezení počtu zájemců a jiných skutečnostech, které jsou důležité pro rozhodnutí dodavatele o jeho účasti v zadávacím řízení, včetně příslušných kritérií a lhůt. Počet zájemců, kteří budou vyzváni k podání nabídky, nesmí být nižší než 5 a vyšší než 20. Na základě výše zmíněného oznámení mají potencionální dodavatelé právo oslovit zadavatele, že mají o účast v užším řízení zájem. Zadavatel pak ty, kteří splní kvalifikaci, vyzve k podání nabídek nebo z nich vybere určitý počet dodavatelů k podání nabídky. Výběr se provádí losem nebo na základě kritéria ekonomické, finanční či technické způsobilosti. ZVZ nestanoví rozdíl mezi užitím otevřeného a užšího řízení, což lze považovat za nedostatek ZVZ. Zadavatel by měl mít jasno, kdy se užije otevřené řízení či užší řízení. Při větších zakázkách by užití otevřeného řízení mělo mít přednost. Obecným vodítkem při volbě zadávacího řízení by měla být úspora (veřejných) prostředků.

Jednací řízení

Toto řízení je nejméně formální a nejvíce se blíží běžnému jednání o uzavření obchodní smlouvy. Předpokládá se však, že jeho užití bude spíše výjimečné a v ZVZ je jeho užití vázáno na splnění jistých zvláštních podmínek, jak o nich bude dále zmínka. Podstatou jednacího řízení je to, že v něm zadavatel sjednává smluvní podmínky s více či jedním dodavatelem. Jednací řízení se užívá často v případech, kdy je obtížné stanovit rozsah plnění veřejné zakázky. Rozeznáváme dva typy jednacího řízení:

Jednací řízení s uveřejněním

V oznámení jednacího řízení s uveřejněním oznamuje zadavatel neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení; oznámení jednacího řízení s uveřejněním je výzvou k podání žádosti o účast a zadavatel je povinen je uveřejnit. Počet zájemců, kteří budou vyzváni k jednání nesmí být nižší než 3.

Zadavatel může zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení s uveřejněním, jestliže v předchozím otevřeném řízení, užším řízení nebo soutěžním dialogu byly podány pouze neúplné nebo nepřijatelné nabídky, podstatně nezmění zadávací podmínky a zahájí jednací řízení s uveřejněním bezodkladně po zrušení předchozího zadávacího řízení. Za neúplné nabídky se považují nabídky, které nevyhověly kontrole úplnosti. Nepřijatelnými nabídkami jsou nabídky, nevhodné, kterými jsou nabídky nesplňující požadavky zadavatele na předmět plnění veřejné zakázky, které nesplnily zadávací podmínky z hlediska jiných požadavků zadavatele než na předmět veřejné zakázky, u kterých uchazeč neprokázal splnění kvalifikace, které jsou v rozporu s platnými právními předpisy, které obsahují upravené podmínky plnění v rozporu s požadavky zadavatele nebo neodůvodněnou mimořádně nízkou nabídkovou cenu, nebo které byly podány po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Zadavatel nemusí oznámení zveřejňovat, pokud v předchozím zadávacím řízení byly ve lhůtě pro podání nabídek podány nabídky včas a zadavatel zašle výzvu všem uchazečům.

Zadavatel může zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení s uveřejněním rovněž

- ve výjimečných případech, pokud s ohledem na povahu dodávek, služeb či stavebních prací nebo rizika s nimi spojená lze důvodně předpokládat, že nabídkové ceny uchazečů budou navzájem nesrovnatelné,

- v případě veřejných zakázek na služby, a to zejména jde-li o pojišťovací, bankovní, investiční či projektové služby nebo auditorské, tlumočnické, právní či jiné podobné služby, pokud povaha služeb neumožňuje dostatečně přesně určit předmět veřejné zakázky předem tak, aby jí bylo možné zadat postupy stanovenými tímto zákonem pro otevřené řízení či užší řízení, a to zejména pokud jde o stanovení hodnotících kritérií již při zahájení otevřeného řízení či užšího řízení, nebo

- v případě veřejných zakázek na stavební práce, pokud jde o stavební práce prováděné výhradně za účelem výzkumu nebo vývoje a nikoliv za účelem dosažení zisku nebo úhrady nákladů spojených s výzkumem a vývojem.

- Sektorový zadavatel může zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení s uveřejněním z jakéhokoli důvodu.

- Veřejný zadavatel může zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení s uveřejněním i bez naplnění předchozích podmínek, jde-li o veřejnou zakázku na služby uvedené v příloze č. 2 k ZVZ.

Jednací řízení bez uveřejnění

Ve výzvě k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění oznamuje zadavatel písemně dodavateli nebo omezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení. Další specifika existují u sektorových zadavatelů, příp. u podlimitních veřejných zakázek. Jednací řízení bez uveřejnění může zadavatel použít:

- jestliže v předchozím otevřeném řízení nebo užším řízení nebyly podány žádné nabídky nebo žádosti o účast a zadavatel podstatně nezmění zadávací podmínky,

- veřejná zakázka může být plněna z technických či uměleckých důvodů nebo z důvodu ochrany práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví pouze určitým dodavatelem,

- veřejnou zakázku je nezbytné zadat z důvodu krajní naléhavosti a v důsledku události, kterou zadavatel nemohl předvídat a ani ji nezpůsobil, a není možno zakázku zadat v jiném zadávacím řízení,

- je-li zboží vyráběno pouze pro účely výzkumu a vývoje (nesmí být vyráběno za účelem zisku),

- z důvodu slučitelnosti - jde-li o dodatečnou dodávku poskytovanou dodavatelem, s nímž byla již uzavřena smlouva, spočívá-li plnění v částečné obnově zboží, rozšíření sjednaného objemu nebo úpravě za předpokladu, že změna dodavatele by vedla k dodání zboží odlišných technických parametrů, které by měly za následek neslučitelnost s původním zbožím nebo nepřiměřené technické obtíže při provozu a údržbě; doba trvání těchto smluv nesmí přesáhnout dobu 3 let,

- z důvodu dodatečných prací či služeb, v zásadě, jde-li o dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby, které nejsou obsaženy v původní veřejné zakázce a jejichž potřeba vznikla v důsledku nepředvídatelné události, za předpokladu, že zakázka bude zadána témuž dodavateli, dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby nemohou být technicky nebo ekonomicky odděleny od původní zakázky, aniž by toto oddělení způsobilo újmu zadavateli, anebo toto oddělení je možné, ale dodatečné práce nebo dodatečné služby jsou nezbytné pro dokončení původní zakázky a celkový rozsah dodatečných stavebních prací nebo dodatečných služeb nepřekročí 50 % ceny původní zakázky,

- navazuje-li zadání veřejné zakázky na služby na výběrové řízení na projekt, podle jehož pravidel má být veřejná zakázka zadána vítěznému účastníku nebo jednomu z vítězných účastníků, použije zadavatel k jednání o smluvních podmínkách jednací řízení bez uveřejnění. Je-li více vítězných účastníků, musí být přizváni k jednání všichni.

Soutěžení dialog

Jde o nový způsob zadání pro veřejné zadavatele. Veřejný zadavatel může pro zadání veřejné zakázky se zvláště složitým předmětem plnění použít soutěžní dialog, pokud použití otevřeného řízení či užšího řízení není s ohledem na povahu předmětu plnění veřejné zakázky možné. Za veřejnou zakázku se zvláště složitým předmětem plnění je považována veřejná zakázka, u níž není veřejný zadavatel objektivně schopen přesně vymezit technické podmínky, nebo právní nebo finanční požadavky na plnění veřejné zakázky.

Jde o dvoustupňové řízení, kdy v první fázi v oznámení soutěžního dialogu oznamuje veřejný zadavatel neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení; oznámení soutěžního dialogu je výzvou k podání žádostí o účast v soutěžním dialogu a k prokázání splnění kvalifikace. Zájemci podávají žádost o účast a prokazují splnění kvalifikace ve stanovené lhůtě. Po posouzení kvalifikace zájemců vyzve veřejný zadavatel zájemce, kteří prokázali splnění kvalifikace, k účasti v soutěžním dialogu. Pokud veřejný zadavatel v oznámení soutěžního dialogu omezil počet zájemců v soutěžním dialogu, vyzve k účasti v soutěžním dialogu pouze zájemce vybrané podle objektivních kritérií uvedených v oznámení o zahájení zadávacího řízení. Veřejný zadavatel může stanovit i maximální počet zájemců, jež vyzve k účasti v soutěžním dialogu (nejméně však 3).

Zjednodušené podlimitní řízení

Lze použít pro zadání podlimitních VZ na služby a dodávky a u stavebních prací do 20 mil. Kč bez DPH. Ve zjednodušeném podlimitním řízení vyzývá veřejný zadavatel písemnou výzvou nejméně 5 zájemců k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace.

Písemnou výzvu uveřejní veřejný zadavatel vhodným způsobem po celou dobu trvání lhůty pro podání nabídek (např. na své internetové adrese). Veřejný zadavatel nesmí vyzývat opakovaně stejný okruh zájemců, není-li to odůvodněno předmětem plnění veřejné zakázky či jinými zvláštními okolnostmi.

Domnívám se, že je na vůli zadavatele, zda připustí nabídky i od nevyzvaných dodavatelů či nikoliv, uvedené lze doporučit, aby bylo včleněno v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 ZVZ) do textu výzvy.

Rámcová smlouva

Specifickým výstupem zadávacího řízení může být u všech zadavatelů tzv. rámcová smlouva. Možnost uzavírat rámcové smlouvy mají nově i veřejní zadavatelé, což přináší určité ulehčení. Rozeznáváme dva druhy rámcových smluv:

- uzavřené s jedním uchazečem (exkluzivní rámcové smlouvy),

- s více uchazeči, nejméně se třemi (soutěžní rámcové smlouvy), není však vyloučeno, aby každý z dodavatelů realizoval část předmětu rámcové smlouvy, pak o soutěžní rámcovou smlouvu nepůjde.

Pokud totiž hodlá zadavatel uzavřít rámcovou smlouvu s více uchazeči, nesmí být počet uchazečů nižší než 3. Zadavatel může uvést v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení maximální počet uchazečů, se kterými může být rámcová smlouva uzavřena. Zadavatel uzavírá jedinou rámcovou smlouvu bez ohledu na skutečnost, zda ji uzavírá s jedním či více uchazeči. Má-li být rámcová smlouva uzavřena s více uchazeči, je zadavatel povinen v zadávacích podmínkách uvést text návrhu rámcové smlouvy. Zadavatel je povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení uvést dobu trvání rámcové smlouvy. Doba trvání rámcové smlouvy nesmí být delší než 4 roky, vyjma případů, kdy je delší doba trvání odůvodněna objektivními příčinami vztahujícími se zejména k předmětu rámcové smlouvy. Je-li rámcová smlouva uzavřena pouze s jedním uchazečem veškeré podmínky plnění jsou v rámcové smlouvě konkrétně vymezeny, uzavírá veřejný zadavatel smlouvu s uchazečem na realizaci veřejné zakázky na základě písemné výzvy k poskytnutí plnění, jež je návrhem na uzavření smlouvy, a písemného potvrzení této výzvy uchazečem, jež je přijetím návrhu smlouvy. Veřejný zadavatel zadá veřejnou zakázku na základě písemné výzvy k podání nabídky; podle autora jde o soutěžní rámcovou smlouvu, neboť - pokud je např. uzavřena se třemi dodavateli - zadavatel z nich vybere, kdo v konkrétním čase nabídne nejlepší nabídku na konkrétní veřejnou zakázku, realizovanou v souladu s podmínkami rámcové smlouvy.

Přezkumné řízení

Přezkumné řízení lze rozdělit do dvou částí:

- námitkové řízení u zadavatele a

- správní řízení před ÚOHS (Úřad pro ochranu hospodářské soutěže).

Námitkové řízení u zadavatele

Při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh může zadavateli podat zdůvodněné námitky kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech. Zdůvodněné námitky je oprávněn podat rovněž dodavatel, kterého v důsledku domnělého porušení zákona zadavatel odmítl zařadit do dynamického nákupního systému. Námitky musí stěžovatel doručit zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozví, nejpozději však do doby uzavření smlouvy. Do doby doručení rozhodnutí zadavatele o námitkách nesmí zadavatel uzavřít smlouvu či zrušit zadávací řízení. Námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nebo proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení z účasti v zadávacím řízení musí stěžovatel doručit zadavateli do 15 dnů ode dne doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky veřejné zakázky nebo rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení. Před uplynutím lhůty pro podání námitek podle tohoto odstavce a jsou-li námitky podány včas, do doručení rozhodnutí o námitkách, nesmí zadavatel uzavřít smlouvu či zrušit zadávací řízení.

Námitky se podávají písemně. Podání řádných námitek je podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele ve stejné věci. V námitkách musí stěžovatel uvést, kdo je podává, proti kterému úkonu zadavatele směřují, v čem je spatřováno porušení zákona, jaká újma stěžovateli v důsledku domnělého porušení zákona hrozí nebo vznikla a čeho se stěžovatel domáhá. Námitky neobsahující náležitosti podle tohoto odstavce zadavatel odmítne a bezodkladně písemně uvědomí o této skutečnosti stěžovatele.

Zájemce či uchazeč se může práva na podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nebo proti rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení písemně vzdát; práva na podání námitek se může zájemce či uchazeč vzdát až po vzniku práva podat námitky. Pokud se zájemce či uchazeč vzdal práva na podání námitek, platí, že lhůta pro podání námitek ve vztahu k tomuto zájemci či uchazeči uplynula.

Zadavatel přezkoumá podané námitky v plném rozsahu a do 10 dnů od obdržení námitek odešle stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu. Vyhoví-li zadavatel námitkám, uvede v rozhodnutí způsob provedení nápravy. Pokud zadavatel podaným námitkám nevyhověl, nesmí zadavatel před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, a je-li tento návrh podán včas, ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení námitek, uzavřít smlouvu či zrušit zadávací řízení. Pokud zadavatel o námitkách nerozhodl ve lhůtě, platí, že námitkám nevyhověl. Je-li před uplynutím lhůty podle věty první řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zastaveno, zákaz uzavřít smlouvu nebo zrušit zadávací řízení se ruší dnem zastavení řízení.

Zadavatel je povinen do 10 dnů od obdržení námitek odeslat stěžovateli písemné sdělení, zda námitkám vyhovuje či nikoliv a zdůvodnit způsob jejich vyřízení. Podání námitek je podmínkou podání návrhu dodavatele na zahájení řízení před ÚOHS.

Jde svou podstatou o možnost danou zákonem zadavateli, aby sám napravil své pochybení (obdoba autoremedury dle SŘ).

Správní řízení před ÚOHS

Po vyčerpání námitek je možné podat návrh k orgánu dohledu, kterým je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže:

- vydává předběžná opatření,

- rozhoduje o tom, zda zadavatel při zadání veřejné zakázky postupoval v souladu s tímto zákonem, ukládá nápravná opatření a sankce,

- kontroluje úkony zadavatele při zadávání veřejných zakázek podle zvláštního právního předpisu.

- plní další úkoly, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.

Aby nemohlo dojít při pokračování zadávacího řízení ke složitým obchodně právním sporům, vyplývajícím z neplatné smlouvy, zakazuje se do 45 dnů od obdržení námitek a za podmínky, že byl podán ve lhůtě řádně návrh k ÚOHS, uzavřít příslušnou smlouvu, aby ÚOHS mohl učinit potřebná opatření k nápravě. Za škodu vzniklou porušením zákona se odpovídá podle příslušných ustanovení OZ.

S podáním návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele je navrhovatel povinen složit na účet orgánu dohledu kauci ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele, nejvýše však 2 000 000 Kč, nejméně však ve výši 50 000 Kč. Pokud nejde výše kauce stanovit, činí její výše 100 000 Kč. Kauce musí být připsána na účet orgánu dohledu nejpozději poslední den lhůty pro podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele. Kauce se platí při podání návrhu k ÚOHS, který však může zahájit i řízení z vlastního podnětu. Institut kaucí půjde dle mého názoru snadno obejít tím, že dodavatel (či kdokoli jiný) podá podnět k ÚOHS, který je povinen jej prošetřit a v případě podezření z porušení ZVZ zahájit řízení z vlastního podnětu. Rovněž důležitým institutem je možnost vydání předběžného opatření, zejména, pokud ÚOHS zahájil řízení z vlastního podnětu.

Návrhové řízení je zahájeno dnem, kdy byl návrh doručen orgánu dohledu, kterým je ÚOHS. Před podáním návrhu je nutné podat námitky k zadavateli, které musí být zadavateli doručeny nejpozději do 15 dnů ode dne doručení oznámení o přidělení veřejné zakázky. Zahajuje-li se řízení z podnětu ÚOHS, je řízení zahájeno dnem, kdy ÚOHS učinil vůči účastníku řízení první úkon. Návrh musí být doručen orgánu dohledu do 10 kalendářních dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel písemné sdělení, že zadavatel námitkám nevyhověl nebo vyhověl, ale stěžovatel se způsobem vyřízení nesouhlasí. Pokud zadavatel námitky nevyřídil, lze návrh doručit orgánu dohledu nejpozději do 25 kalendářních dnů ode dne odeslání námitek stěžovatelem. ÚOHS neprodleně vyrozumí zadavatele o zahájení řízení.

Pokud ÚOHS svým rozhodnutím vyhoví návrhu navrhovatele, nebo shledá, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nesplnil povinnost nebo porušil zákaz stanovený zákonem vrátí kauci navrhovateli nejpozději do 7 dnů od právní moci takového rozhodnutí. Kauce je příjmem státního rozpočtu dnem právní moci rozhodnutí orgánu dohledu, kterým nebylo vyhověno návrhu navrhovatele, dnem právní moci rozhodnutí, kterým orgán dohledu neshledá, že zadavatel úkonem učiněným při zadávání veřejné zakázky nesplnil povinnost nebo porušil zákaz stanovený tímto zákonem. Účastníkem řízení je vždy zadavatel a v řízení zahájeném na návrh též navrhovatel. Je-li předmětem řízení přezkoumání rozhodnutí zadavatele o přidělení zakázky, pak je účastníkem řízení též uchazeč, kterému byla zakázka přidělena. Zadavatel doručí veškeré podklady orgánu dohledu do 14 dnů od obdržení jeho výzvy. ÚOHS vydá rozhodnutí do 30 dnů ode dne, kdy obdržel podklady vyžádané od zadavatele.

ÚOHS může rozhodnout:

- Shledá-li ÚOHS před uzavřením smlouvy, že zadavatel úkonem učiněným při zadávání veřejné zakázky nesplnil povinnost nebo porušil zákaz stanovený ZVZ, uvede tuto skutečnost písemně v rozhodnutí. Současně zadavateli uloží opatření k nápravě, zejména zrušení rozhodnutí zadavatele o přidělení zakázky, jestliže takový úkon podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit stanovení pořadí úspěšnosti nabídek.

- Jestliže ÚOHS shledá po uzavření smlouvy, že zadavatel úkonem učiněným při zadávání veřejné zakázky nesplnil povinnost nebo porušil zákaz stanovený tímto zákonem a tento úkon zadavatele podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit stanovení pořadí úspěšnosti nabídek, může orgán dohledu písemným rozhodnutím vyslovit zákaz plnění této smlouvy a ve společném řízení uložit zadavateli pokutu za správní delikt.

- Neshledá-li ÚOHS porušení tohoto zákona, řízení rozhodnutím zastaví.

Správní delikty

Zadavatel se může v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky dopustit rovněž správního deliktu, a to tím, že:

a. nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro přidělení veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit hodnocení nabídek,

b. uzavře smlouvu s uchazečem vybraným postupem podle písmene a),

c. zruší zadávací řízení, aniž si tuto možnost vyhradil v oznámení zadávacího řízení,

d. neuchová dokumentaci o zadání veřejné zakázky,

e. nesplní povinnosti o uveřejňování údajů a informací o veřejných zakázkách.

Za správní delikty právnické osobě, která je zadavatelem se uloží pokuta:

- do výše 5 % ceny zakázky jde-li o správní delikt podle písmene a), b) a d),

- do výše 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene c) a e).

Pokud se právnická osoba, která je zadavatelem, dopustí správního deliktu opakovaně v průběhu 5 let, zvýší se sazba pokut na dvojnásobek. O správním deliktu provádí řízení ÚOHS.

Poznámka na závěr

U příspěvkových organizací, školských právnických osob a státních škol bývá pravidlem, že jejich zřizovatel zadává část veřejných zakázek pro více škol, v nichž je zřizovatelem, a část veřejných zakázek (a menší cenou) nechává zadávat sám školy. Uvedené rozdělení bývá stanovena ve vnitřních předpisech zřizovatele a jde o obdobný princip jako u centrálního zadávání, i když o centrální zadávání ve smyslu § 154 ZVZ§ 3 ZVZ nejde. Je nutné si uvědomit, že v těchto případech škola nehospodaří se svým majetkem, ale s majetkem zřizovatele, i když je ve formě samostatné právnické osoby.