Revize RVP je z jednoho pohledu klíčová záležitost, ale z druhého pohledu jsou to jen byrokratické a formalistické hrátky, odtažité od reálné výuky. Text, který čtete, vznikl z blogu na stránkách Líného učitele a prezentuje můj osobní pohled na to, co může, ale také nemusí ovlivnit kvalitu našeho vzdělávání na dlouhé roky.
O revizi RVP, která kulhá už od startu
Robert
Čapek
lektor, psycholog, učitel, didaktik a Líný učitel
Jak to bylo
Nemám prostor pro to, abych se věnoval tématu do hloubky, dovolím si tedy v úvodu zobecnit známé skutečnosti. Zavádění
rámcového vzdělávacího plánu
(dále RVP) bylo provázeno problémy, které benefity této reformy téměř zlikvidovaly. Původní idea byla skvělá:
Školní vzdělávací program
(dále ŠVP) každé školy (vytvářený na základě RVP) měl poskytnout prostor pro individualizaci a diferenciaci vzdělávání žáků a školám autonomii pro vytváření vlastní cesty. Výsledek? České školy ve velké většině tuto reformu nepřijaly. Ne že by měly nějaké argumenty proti ní – jednoduše ji ignorovaly a zařadily do škatulky „byrokratická zátěž“. Mnohým sborovnám chyběla (a dodnes chybí) chuť, ochota i dovednosti zpracovat kvalitní Školní vzdělávací program. Prvotní otázka škol při startu reformy, která zněla „jak zpracovat ŠVP, abychom nastartovali svou školu?“ se časem změnila na otázku, „jak zpracovat ŠVP, abychom to měli správně?“. Namísto spolupráce celé sborovny na nové filozofii školy, kterou měl nový ŠVP profilovat, nastoupilo úmorné vyplňování tabulek, jejichž smysl učitelé nepochopili. Docházelo ke zmatenía různým výkladům, pracovníci České školní inspekce a různí školitelé tvrdili ředitelům: „povolený je jenom jeden jediný způsob, ten, co vám řekneme my“. Některé školy dokázaly ŠVP využít pro svou profilaci, ale na mnohých školách je jen formálně zpracovanou a neprakticky tlustou bichlí, které skoro nikdo z učitelů nevěnuje pozornost. Ke své práci ji nepotřebují, protože učí podle osnov. Ještě nyní, skoro po dvaceti letech, narazím běžně na sborovnu, kd