Obce s rozšířenou působností: Potenciální střední článek podpory (2. část)

Vydáno: 9 minut čtení

Uvažuje-li se o zřizování středního článku (např. podpory MŠMT), je nezbytné mít dobrý přehled o středních článcích, které už v našem fragmentovaném a decentralizovaném systému existují. Jedním z takových středních článků jsou obce, v nichž specifickou kategorii představují obce s rozšířenou působností (ORP). Proto bylo za účelem vytvoření přesnější představy o činnostech a kapacitách obcí zřizujících školy provedeno na jaře a začátkem léta 2021 online dotazníkové šetření, v rámci něhož byly osloveny všechny obce zřizující školy včetně zástupců ORP z útvarů, které mají ve své gesci školství („odbory školství“). Tento článek se zaměřuje na popis potenciálu ORP plnit roli středního článku jakožto obecného konceptu podpůrné struktury pro školy bez vazby na současné či aktuálně plánované aktivity MŠMT, v kontextu personálních kapacit ORP, jejich aktuálního využití a s přihlédnutím k realitě systému škol v jednotlivých regionech.

Obce s rozšířenou působností: Potenciální střední článek podpory (2. část)
Mgr.
Jakub
Černý
Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
Malé obce jako zřizovatelé ZŠ
V České republice se mimo Prahu nachází 3 425 ředitelství obecních základních škol. Přibližně třetinu z nich (1 014) zřizuje 205 obcí s rozšířenou působností (ORP), které pro jejich správu disponují (i díky výkonu přenesené působnosti) minimálně základními personálními kapacitami (medián jsou 2 úvazky, průměr přes 3) a potenciálně i know-how. Zbylé dvě třetiny základních škol zřizuje dalších 2 334 obcí, které nejsou ORP (pro zjednodušení „obce bez RP“) a
jejichž kapacity dedikované pro správu školství v jejich území jsou obvykle buď žádné
1)
, nebo zcela minimální
(mediá