… jde o rozhodnutí ředitele základní školy, kterým uděluje předškolákovi výjimku ze zahájení školního vzdělávání bez posuzování jeho speciálních vzdělávacích potřeb
Od podzimu 2016 se občas setkám s názorem, že „pokud má dítě odklad, tak potřebuje nějakou míru podpůrných opatření, aby za rok už určitě mohlo do školy nastoupit“. Je zvláštní, že ačkoli došlo ke změně právní úpravy speciálních vzdělávacích potřeb dětí, diskutují se změny v těch oblastech, kterých se netýkají. To je i případ posuzování vhodnosti zahájení školního vzdělávání (dále jen „vhodnost odkladu“1)). Je zjevné, že nejde primárně o odlišnost či jinakost vzdělávacích potřeb dítěte, ale o záležitost individuálního tempa vývoje lidského organismu jako celku. To, že příčiny speciálních vzdělávacích potřeb (dále jen „SVP“) mohou mít projevy odpovídající potřebě odkladu, je věc jiná. S ohledem na účel článku nevěnuji pozornost dodatečnému odkladu, tedy odkladu po nástupu dítěte do základní školy.
Smyslem textu je v širších souvislostech vysvětlit, co vše je s povolením odkladu ředitelem základní školy spojeno nejen pro školu samotnou, ale i pro školu mateřskou, pro zákonné zástupce předškoláka a pro školské poradenské zařízení (dále jen „ŠPZ“), které vhodnost odkladu posuzuje.2)
„Sezónnost“ posuzování vhodnosti odkladu
V době zápisu dětí k základnímu vzdělávání vrcholí zájem zákonných zástupců o posouzení vhodnosti odkladu. ŠPZ, přesněji především pedagogicko-psychologické poradny3) (dále jen „PPP“), zaznamenávají i několik měsíců před zápisem každoročně zvýšený zájem o posouzení vhodnosti odkladu pro děti, které by měly od září začít plnit povinnou školní docházku. Tento zájem pak postupně opadává na konci jara, kdy je přijímání dětí do základních škol ukončeno.
Kritickým momentem je pak měsíc duben, kdy probíhá zápis dětí do základních škol, protože školský zákon definuje jako okamžik možnosti podat žádost o odklad právě dobu zápisu dítěte do školy (viz § 37 odst. 1). Tuto možnost podat žádost o odklad v době zápisu si nejen laická, ale i část odborné veřejnosti vykládá tak, že nejenže nelze vhodnost zahájení školního vzdělávání posoudit dříve, než se koná v konkrétní základní škole zápis, ale že nelze dítě do PPP ani objednat. Samozřejmě je možné dítě objednat kdykoli dříve, současně je však vhodné, aby byl okamžik posouzení vhodnosti odkladu co nejblíže k zahájení školního vzdělávání.
K tomuto efektu zúženého hrdla láhve, ke kterému dochází především v PPP v důsledku dočasně zvýšeného zájmuo poradenskou službu, je potřeba připojit i kapacity nejen mateřské školy, do které dítě chodí, ale i školy základní, do které by mělo dítě nastoupit:
*
ŠPZ potřebuje dítě kvalitně vyšetřit co se týče vhodnosti odkladu v době co nejbližší k zahájení školního vzdělávání.