Odměňování pedagogických pracovníků ve veřejném školství od 1. ledna 2012

Vydáno:

Cílem tohoto článku je seznámit čtenáře se změnami v oblasti odměňování pedagogických pracovníků, které s sebou přináší tzv. věcná novela zákoníku práce a novelizované nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, a to s účinností od 1. ledna 2012. Předmětem článku je nejen výklad samotných změn, ale i základní metodické doporučení vedoucí k dodržení zásady spravedlivého odměňování zaměstnanců.

Odměňování pedagogických pracovníků ve veřejném školství od 1. ledna 2012
Mgr.
David
Borovec
poradenské služby v oblasti pracovního práva
S příchodem roku 2012 jsme se opět dočkali řady legislativních změn, z nichž některé významně zasáhly i do oblasti pracovněprávní. Hovořím zejména o tzv.
věcné novele zákoníku práce
(zákon č. 365/2011 Sb.), která s sebou s účinností od 1. ledna 2012 přinesla řadu změn, o nichž jsem již orientačně v minulých číslech informoval. Dotkla se mimo jiné i právní úpravy odměňování, na kterou se nyní zaměřím podrobněji.
Protože obecná ustanovení o mzdě, platu a odměně z dohody neprošla podstatnými změnami, budu věnovat pozornost
právní úpravě platu, tj. peněžitého plnění poskytovaného za práci zaměstnanci zaměstnavatelem – školskou právnickou osobou
zřízenou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“), krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí, resp. zaměstnavatelem uvedeným v § 109 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
SMLUVNÍ PLAT
Právní úprava smluvního platu byla přenesena z ustanovení § 6anařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, do ustanovení § 122 odst. 2 zákoníku práce.
Jedná se o změnu legislativně-technického charakteru s cílem změnit právní sílu tohoto institutu.
Nebude se tedy již jednat o podzákonnou úpravu, nýbrž o zákonem stanovený alternativní postup k základní formě, kterou představuje určení platu.
Obsahově zůstává zachován smysl dosavadní úpravy smluvního platu. Pro připomenutí bych uvedl, že smluvním platem se rozumí plat sjednaný v pevné měsíční částce, vedle které již nelze zaměstnanci poskytovat žádné složky platu s výjimkou odměnya cílové odměny, a proto by při sjednávání smluvního platu měla být zohledněna všechna hlediska užívaná při určování platu zaměstnanců podle zákoníku práce.
Smluvní plat se sjednává smlouvou o smluvním platu, jejíž obsah se přiměřeně řídí úpravou stanovenou pro platový výměr (§ 136 zákoníku práce). Tedy, smlouva o smluvním platu by měla obsahovat údaj o výši smluvního platu, termín a místo výplaty (pokud není uvedeno v pracovní smlouvě, příp. kolektivní smlouvě, nebo ve vnitřním předpisu). Rovněž je žádoucí zdůraznit zásadní rozdíl smluvního platu od platového výměru při změnách v odměňování. Zatímco u platového výměru se jedná o jednostranný akt zaměstnavatele, tak v případě smluvního platu bude při každé změně nezbytná dohoda zaměstnavatele a zaměstnance.
Z hlediska formy musí být smlouva o smluvním platu uzavřena v písemné podobě, přičemž dochází ke zpřísnění právní úpravy, která pod vlivem nové koncepce neplatnosti právních úkonů (srov. ustanovení § 20 odst. 1 zákoníku práce) postihuje nedodržení písemné formy neplatností smlouvy o smluvním platu, ledaže by smluvní strany tuto vadu dodatečně odstranily.
Z pohledu praktické využitelnosti smluvního platu ve školách jsem již dříve vyslovil pochybnosti v souvislosti s omezeným počtem zaměstnanců zařazených do třinácté a vyšší platové třídy a také omezeným rozsahem finančních prostředků určených na platy. Proto lze za možnost rozšíření tohoto institutu ve školství považovat změnu v ustanovení § 122 odst. 3 zákoníku práce, dle které bude moci být nově sjednán smluvní plat i mezi ředitelem školy (resp. vedoucím zaměstnancem, který je statutárním orgánem zaměstnavatele)1) a orgánem, který ho na pracovní místo ustanovil.
PŘÍPLATEK ZA PRÁCI PŘESČAS
Novela zákoníku práce se také dotkla odměňování za práci přesčas. Z pohledu vedoucích pracovníků se jedná o zásadní změnu, když se podle nově vloženého ustanovení § 127 odst. 3 zákoníku práce stanoví jejich plat s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. Proklamovaným cílem této změny byla snaha zamezit umělému vytváření práce přesčas vedoucími zaměstnanci, kteří si mnohdy v podstatě sami „rozvrhují“ pracovní dobu. Vyšší náročnost jejich práce i zvýšené časové dispozice by pak měly být dle zákonodárce vyrovnávány příspěvkem za vedení.
Nicméně do případné práce přesčas, ke které se přihlíží při stanovení platu, se nezapočítává práce přesčas konaná za tzv. zvláštních podmínek.Tím se rozumí práce konaná v noci, v den pracovního klidu nebo v době pracovní pohotovosti. V těchto případech vznikne vedoucímu zaměstnanci nárok na příplatek za práci přesčas, příp. náhradní volno.
Pro ředitele škol (jako vedoucí zaměstnance, kteří jsou statutárním orgánem zaměstnavatele) ovšem platí ustanovení § 127 odst. 3 věta poslední zákoníku práce, dle kterého je v jejich platu vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas, a tak zcela ztrácí nárok na plat nebo náhradní volno za práci přesčas. Pro úplnost bych doplnil, že ostatní nárokové složky platu typu příplatku za práci v sobotu a v neděli nebo platu nebo náhradního volna za práci ve svátek přísluší řediteli školy jako dosud.
CÍLOVÁ ODMĚNA
Od 1. ledna 2012 rozeznáváme novou složku platu, a to cílovou odměnu upravenou v ustanovení § 134a zákoníku práce. Jedná se o nový institut, který by měl vést k větší stimulaci zaměstnanců během jejich pracovního výkonu a posílit tak efektivitu práce i v tzv. veřejném sektoru.
Cílovou odměnu může zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci, který se bezprostředně nebo významně podílel na splnění předem stanoveného mimořádně náročného úkolu, jehož příprava, postupné zajišťování a konečná realizace byla z hlediska působnosti zaměstnavatele zvlášť významná.
Pro zaměstnavatele je podstatné, že výši odměny musí oznámit již před započetím plnění úkolu, a to společně s hodnotitelnými nebo měřitelnými ukazateli. Cílová odměna náleží zaměstnanci, jehož pracovní poměr neskončil před splněním stanoveného úkolu, a to ve výši určené zaměstnavatelem v závislosti na splnění jednotlivých ukazatelů.
Podle mého názoru může nalézt cílová odměna své uplatnění i ve školství, např. může být udělena pedagogickému pracovníkovi za navržení a sestavení nových vzdělávacích strategií, předsedovi předmětové komise za koncepční práce při úpravách školních vzdělávacích programů nebo metodikovi informačních a komunikačních technologií za vybudování nové sítě.
SJEDNOCENÍ STUPNICE PLATOVÝCH TARIFŮ U PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ
Ve druhé části článku zaměřím pozornost na specifické aspekty odměňování pedagogických pracovníků, které doznaly změn 1. ledna 2012, tj. dnem nabytí účinnosti nařízení vlády č. 448/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů.
Za zásadní můžeme jistě považovat sjednocení stupnice platových tarifů u pedagogických pracovníků, ke kterému došlo textovou úpravou ustanovení § 5 odst. 5, vypuštěním následujícího odstavce a zrušením dosavadní přílohy č. 62)nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. V důsledku toho se již od 1. ledna 2012 nerozlišují pro účely stanovení platového tarifu pedagogičtí pracovníci splňující podmínku odborné kvalifikaceve smyslu zákona o pedagogických pracovnících a dosaženého vysokoškolského vzdělání v akreditovaném bakalářském nebo magisterském studijním programu od ostatních pedagogických pracovníků. V intencích nově znějícího ustanovení § 5 odst. 5 nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě se všichni pedagogičtí pracovníci zařazují do jedné stupnice platových tarifů, stanovené v příloze č. 5 tohoto nařízení vlády.
STUPNICE PLATOVÝCH TARIFŮ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ OD 1. LEDNA 2012
S ohledem na úpravy přílohy č. 5 nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě uvádíme níže aktualizovanou stupnici platových tarifů pedagogických pracovníků s účinností od 1. ledna 2012. Protože obecná pravidla pro určení platového tarifu, resp. platové třídy a platového stupně, upravená v ustanovení § 123zákoníku práce se nemění, nadále se uplatňuje dosavadní postup, kdy po určení stupnice platových tarifů zařadíme pedagogického pracovníka ve smyslu § 3 nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě
do platové třídy podle nejnáročnějších prací, které vykonává, za současného splnění podmínky dosažení předepsaného vzdělání pro příslušnou platovou třídu
(ve výjimečných situacích i bez splnění této podmínky)3). Při určení platové třídy vycházíme z nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve kterém nalezneme úpravu rozpětí platových tříd pro tu kterou profesi. Pro učitele se jako rozpětí stanovuje platová třída 8-14, přičemž každá ze tříd je charakterizována druhem činností, které by zaměstnanec měl vykonávat, aby mohl být do příslušné třídy zařazen.
Po určení platové třídy se stanoví platový stupeň
podle § 123 odst. 4 zákoníku práce.
Zaměstnanec se tedy zařadí do platového stupně podle doby dosažené praxe, doby péče o dítě a doby výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo civilní služby.
Míru zápočtu výše uvedených dob, resp. započitatelné praxe, upravuje § 4 odst. 2 až 9 nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, přičemž považuji za nezbytné zdůraznit zejména
trvání odpočtu započitatelné praxe u zaměstnanců, kteří byli zařazení do platové třídy, aniž by splňovali předepsané vzdělání pro příslušnou platovou třídu
(s možností pozdějšího připočtení po dosažení požadovaného vzdělání).

Příklad
Na začátku školního roku 2011/2012, tj. 1. září 2011, uzavřel zaměstnavatel pracovní poměr s paní A na místo učitelky odborných předmětů střední školy. Paní A dosáhla středního odborného vzdělání ukončeného maturitní zkouškou a poté pracovala 12 let na technicko-výrobních pozicích v oděvním průmyslu, než nastoupila na místo učitelky.
Jak se odlišují platové výměry, které zaměstnankyně obdržela 1. září 2011 a 1. ledna 2012?
Nejprve byla paní A k 1. září 2011 z rozhodnutí zaměstnavatele (ředitele školy) uznána ze dvou třetin předchozí praxe vzhledem k její využitelnosti pro výuku (jako započitatelná praxe v rozsahu 9 let), přesto byla zařazena v rámci 12. platové třídy do 1. stupně, protože jí byl současně proveden odečet započitatelné praxe v rozsahu 5 let z důvodu nesplnění podmínky předepsaného vysokoškolského vzdělání.
Platový tarif paní A byl určen podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 6 nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě a byl tedy stanoven ve výši 17 950 Kč. K 1. lednu 2012 byl vydán zaměstnankyni nový platový výměr, kterým ji zaměstnavatel informuje o změně platového tarifu způsobené užitím stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 5 nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, a to při zachování dosavadní platové třídy a platového stupně, protože zařazením do stupnice dříve užívané pro kvalifikované pedagogické pracovníky se kritérium vzdělání požadovaného pro 12. platovou třídu nesplní. Platový tarif paní A by tak měl být od 1. ledna 2012 ve výši 20 600 Kč (ve sledovaném případě se tedy jedná o nárůst o 2 650 Kč).

Nejen k výše uvedenému příkladu, ale i z důvodu dotazů na toto téma, bych doplnil, že by změna, ke které dochází v platovém tarifu, měla být vždy též náležitě v platovém výměru zdůvodněna. Ve zmíněné situaci by se tak mohlo uvést např. následující:
„Platový tarif se mění v důsledku nabytí účinnosti nařízení vlády č. 448/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.“
ZVLÁŠTNÍ ZPŮSOB URČENÍ PLATOVÉHO TARIFU
Zásadní změnou
z pohledu alternativních forem odměňování pedagogických pracovníků způsobenou novelou nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě je bezesporu vypuštění dřívějšího zákazu zvláštního způsobu určení platového tarifu u pedagogických pracovníků4).
Ve smyslu nově znějícího ustanovení § 6 nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě se tak u všech zaměstnavatelů v tzv. veřejné sféře, tj. u zaměstnavatelů uvedených v § 109 odst. 3 zákoníku práce, připouští možnost určit zaměstnanci platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy.
Jedná se o změnu velmi diskutovanou v odborné školské veřejnosti. Stran Českomoravského odborového svazu pracovníků školství (dále jen „ČMOS“) zaznívá kritika na zavedení možnosti zvláštního způsobu určení platového tarifu i u pedagogických pracovníků, hovoří o zrušení tzv. věkového automatu.5) Současně by ovšem bylo vhodné doplnit i argumentaci Ministerstva práce a sociálních věcí, která spočívá v (dle mého názoru) logickém zdůvodnění, že platová úprava by měla být jednotná a že by tedy možnost zvláštního způsobu určení platového tarifu měla být zakotvena nejen pro ostatní zaměstnance tzv. veřejného sektoru, ale i pro pedagogické pracovníky.
Nicméně nás zajímá otázka praktického dopadu zvláštního způsobu určení platového tarifu. Je důležité si uvědomit, že tento institut nelze vnímat izolovaně od související pracovněprávní úpravy, ale naopak že je nutné jej interpretovat a v praxi usměrňovat ve smyslu dalších ustanovení. Zejména bych zde zdůraznil spojení s § 110 odst. 1 zákoníku práce, dle kterého za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda, plat nebo odměna z dohody.
Právě v souvislosti s tímto ustanovením a nově též ve světle základních zásad pracovněprávních vztahů upravených § 1a zákoníku práce, zejména zásady spravedlivého odměňování zaměstnance a zásady rovného zacházení se zaměstnanci a zákazu jejich diskriminace, bychom měli dospět k tomu, že postup zaměstnavatele, který se rozhodne určit zaměstnanci platový tarif zvláštním způsobem, by neměl být samoúčelný a nepodložený.
Naopak by se mělo jednat o postup racionálně zdůvodnitelný, např. z důvodu specifických schopností zaměstnance nebo z důvodu dlouhodobé vysoké pracovní výkonnosti zaměstnance. Důvody by tedy měly mít reálný podklad a měly by se zakládat na hlediscích umožňujících srovnání – jako pracovní podmínky, schopnosti zaměstnanců nebo jejich pracovní výkonnost, a to s ohledem na ustanovení § 110 zákoníku práce.
Pokud by výše uvedené nebylo dodrženo, resp. zaměstnavatel by využil možnost určit zaměstnanci platový tarif zvláštním způsobem, aniž by k tomu měl důvod spočívající v objektivně srovnatelných hlediscích, mohlo by být takové jednání kvalifikováno jako diskriminace nebo porušení rovnosti zaměstnanců. Tímto by se tak zaměstnavatel vystavil riziku soudního sporu se zaměstnancem, který by se takovým jednáním cítil diskriminován, nebo (příp. i současně) pokuty až do výše 400 000 Kč za spáchání správního deliktu na úseku rovného zacházení ve smyslu § 24 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů.
Lze tak zaměstnavatelům (ředitelům škol) doporučit, aby i do budoucna pro určení platového tarifu používali standardní mechanismus založený na určení platové třídy a platového stupně tak jako dosud.
Zvláštní způsob určení platového tarifu by bylo podle mého názoru vhodné vnímat pouze jako doplňkovou alternativu využitelnou ve specifických případech, jak jsem uvedl již dříve, která však musí být náležitě zdůvodněna.
ZÁVĚR
Problematika odměňování, a to nejen ve školství, je složitá, a z toho důvodu se k ní budeme vracet i v budoucnu. Uvítáme tedy vaše podněty a ohlasy, které ovlivní podobu dalších článků. Již nyní vám, vážení čtenáři, prozradím, že v příštím čísle se budeme podrobněji zabývat jedním z nejdiskutovanějších témat, a to novou právní úpravou pracovních poměrů.
ZDROJE
 
Českomoravský odborový svaz pracovníků školství. Připomínkové řízení novely č. 564/2006 Sb., o platových poměrech [online]. [cit. 2012-01-05]. Dostupný z WWW: http://www.skolskeodbory.cz/info.php?id_info=2011000135&event_akce=info_detail
1 Toto rozšíření se vztahuje nejen na vedoucí zaměstnance, kteří jsou statutárním orgánem zaměstnavatele, ale také na vedoucí organizační složky státu nebo územního samosprávného celku.
2 Pro úplnost doplňuji, že dosavadní příloha č. 7 k nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě (upravující skupiny prací podle míry ztěžujících vlivů pracovních podmínek) nahrazuje s účinností k 1. lednu 2012 přílohu č. 6.
3 Výjimku z tohoto pravidla upravuje ustanovení § 3 odst. 3 nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.
4 Tento zákaz se nevztahoval na pedagogické pracovníky vykonávající umělecko-pedagogické práce nebo činnosti trenéra a na pedagogické pracovníky - zaměstnance uvedené v § 303 odst. 1 zákoníku práce.
5 ČMOS pracovníků školství. Připomínkové řízení novely č. 564/2006 Sb., o platových poměrech

Související dokumenty

Pracovní situace

Právní výklad k § 23 zákona o pedagogických pracovnících
Minimální mzda státu EU a výjezdy škol do zahraničí
Metodický výklad k odměňování
Nový platový řád pedagogických pracovníků
Přespočetné hodiny - mimořádná opatření
Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků na 1. stupni ZŠ a v přípravných třídách
Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků na SŠ
Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků v ZUŠ
Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků na VOŠ
Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků na 2. stupni ZŠ
Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků v jazykové škole
Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků v MŠ
Odborná kvalifikace speciálních pedagogů, psychologů, metodiků prevence a asistentů pedagoga
Posouzení kvalifikace v případě souběhu více pedagogických pozic
Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků - přechodná ustanovení
Přímá pedagogická činnost nad stanovený rozsah
Výchovný poradce – metodické vedení učitelů
VP a další poradenští pracovníci
Odměňování pedagogických pracovníků ve veřejném školství
Složky platu ve veřejném školství

Poradna

Kariérový poradce
Dohled nad žáky a dětmi v rukou nepedagogů
Rozpočet ve škole a čerpání ONIV
Odměna u dohody o provedení práce ve školství
Čerpání fondu odměn u příspěvkové organizace
Nadúvazkové hodiny ředitele školy
Školní psycholog a jeho financování
Využití neúčelového daru na odměny zaměstnanců v příspěvkové organizaci
Jmenování třídních, uvádějících a provázejících učitelů
Učitel autoškoly a adaptační období
Prodloužení zkušební doby
Přespočetné hodiny a práce přesčas
Úvazek
Úvazek
Podnapilý rodič
Odměna asistenta
Snížený úvazek a příplatky
Příplatek
Záskok za nemocného jazykáře - odborná poradna, odpověď na dotaz
Příplatek za vedení

Zákony

365/2011 Sb. , kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
262/2006 Sb. zákoník práce

Nařízení vlády

564/2006 Sb. o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě
448/2011 Sb. , kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů
222/2010 Sb. o katalogu prací ve veřejných službách a správě