Odpovědnost pedagogů ve zvláštních případech

Vzhledem ke specifické povaze pedagogické činnosti, kdy dochází ke ¹⁾o žácích, přichází v úvahu, při porušení povinností stanovených pro nakládání s těmito údaji podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, a zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, odpovědnost za trestný čin podle § 180 odst. 2 trestního zákoníku.

Podle publikovaných výkladů zákon o ochraně osobních údajů ukládá školám při zpracování osobních údajů důležité povinnosti. Zejména ustanovení § 5 odst. 4, § 11, § 12 a § 21 tohoto zákona je třeba vykládat ve vztahu k odpovídajícím ustanovením § 21, § 28 a § 69 školského zákona.

Každý správce osobních údajů, tedy i škola, má určité povinnosti. Jedinou podmínkou je, že se jej týkají informace, se kterými škola nakládá tak, že je to považováno za zpracování osobních údajů. Informační je každá povinnost, která někomu ukládá poskytovat jinému subjektu určité informace. Příjemcem může být jeden člověk, nebo předem neuzavřený okruh osob, u nichž lze předpokládat, že na informaci mají nárok, nebo jim takový nárok vznikne v budoucnu.

Příkladem prvé situace je na písemnou žádost osoby, příkladem druhé situace je poskytnutí informace uchazeči o studium. Za informační se ale nepovažuje povinnost sdělit nebo poskytnout určité informace dozorovému orgánu, protože v tomto případě se jedná o například v souvislosti s registrací datových souborů, evidencí a jiných forem zpracování osobních údajů o žácích.

Při získávání údajů pro vybrané části dokumentace škol a školských zařízení tak, jak je stanoveno podle § 28 školského zákona, je škola povinna žáky nebo jejich zákonné zástupce poučit podle § 11 odst. 2 zákona o ochraně osobních údajů.

V případě sporu lze situaci řešit podle § 21 zákona o ochraně osobních údajů. Je třeba nejprve přezkoumat, zda byly dodrženy podmínky stanovené zejména v § 22 a 28 školského zákona. Pro osobní údaje zpracovávané podle školského zákona připadá v úvahu provedení opravy nebo doplnění údajů.

Nejasnosti mohou nastat také při výuce ve vztahu k ochraně autorských práv. V praxi je podle autorského zákona možné:

Škola či školské zařízení má jednoznačnou odpovědnost za děti a žáky. V souladu s ustanovením § 29 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, v platném znění, jsou školy a školská zařízení povinny a současně vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku rizikového chování a rizikových jevů. Z tohoto důvodu musí pedagogický pracovník šikanování mezi žáky předcházet, jeho projevy neprodleně řešit a každé jeho oběti poskytnout okamžitou pomoc.

Pedagogický pracovník, kterému bude znám případ šikanování a nepřijme v tomto ohledu žádné opatření, se vystavuje pro neoznámení, případně nepřekažení trestného činu, výjimečně i účastenství na trestném činu v případě, že o chování žáků věděl a nezabránil spáchání trestného činu např. tím, že ponechal šikanovaného samotného mezi šikanujícími žáky apod. Všichni pedagogičtí pracovníci by měli vnímat vztahy mezi žáky a atmosféru v třídních kolektivech, kde působí, jako nedílnou a velmi důležitou součást své práce. Potom je také možné rozpoznat určité negativní tendence v chování jednotlivých žáků a využít možností preventivního působení.

V právní praxi bývá pojem používán jako synonymum pro Z hlediska výkladu pojmu šikanování není důležité, zda k němu dochází slovními útoky, fyzickou formou nebo hrozbou násilí. Rozhodující je, že se tak děje úmyslně.

Je nutné si uvědomit, že nebo školské zařízení. Prokáže-li se zavinění (postačuje nedbalost) ředitele školy nebo některého pedagoga, může být postižen pracovněprávně nebo potrestán podle trestního zákoníku. Na škole nebo školském zařízení lze požadovat vzniklé v důsledku šikany, a to jak náhradu věcné škody, tak škody na zdraví, včetně způsobené psychické újmy. Pokud dítě v důsledku šikany nemohlo např. docházet do školy (vyšší stupeň šikany), nese školské zařízení odpovědnost i za škody vzniklé rodičům dítěte v důsledku např. uvolnění ze zaměstnání, zajištění hlídání dítěte, zajištění doprovodu do a ze školy apod.

MŠMT vydalo u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních, který doporučuje, jak postupovat při zjištění zneužívání návykových látek (alkoholu, omamných a psychotropních látek) ve školách.

Konzumace návykových látek není považována za protiprávní jednání. Užívání návykových látek v prostorách školy v době školního vyučování, na všech školních akcích i při mimoškolní činnosti není přípustné. Všichni zaměstnanci školy mají k řediteli školy v případě, kdy žáci nebo studenti alkohol nebo omamné a psychotropní látky užívají, distribuují nebo u sebe přechovávají. Při řešení problematiky spojené s užíváním návykových látek je třeba spolupracovat s celou řadou institucí. Spolupráce musí být navázána dříve, než nastanou problémy. Je třeba si vybudovat korektní vztahy s obvodním oddělením Policie ČR a znát kontakt na specialistu Policie ČR. Dalšími důležitými kontaktními místy jsou orgány sociálně-právní ochrany dětí v obcích s rozšířenou působností, pracoviště městské (obecní) policie, školská poradenská a preventivně výchovná zařízení, regionální nestátní a neziskové organizace apod.

V případě, kdy pracovníci školy naleznou v prostorách školy látku, kterou považují za omamnou nebo psychotropní, postupují takto:

V případě podezření na intoxikaci žáka může pedagogický pracovník provést (zkouška ze slin), ale pouze na základě předem získaného souhlasu zákonného zástupce, resp. žáka staršího 18 let, s orientačním testováním žáka na přítomnost drog. Pokud je výsledek testu pozitivní, postupuje pedagogický pracovník obdobným postupem, jako je uvedeno výše. O události sepíše pedagogický pracovník stručný záznam s vyjádřením žáka.

Obdobný postup zvolí pedagogický pracovník i v případě příchodu žáka do školy pod vlivem drog, resp. kdy nelze prokázat, že se žák intoxikoval ve škole.

O problematice drog ve školách byly v poslední době vydány odborné publikace, podle kterých lze postupovat při řešení konkrétních situací. Všechny uvedené oblasti a způsob jejich řešení se doporučuje