Odvolací řízení, přezkumné řízení, správní žaloba při nesouladu rodičů ohledně vzdělávání dítěte

Většina dětí má oba rodiče, kteří nejsou ani zbaveni rodičovské odpovědnosti, ani v ní omezeni. Jak je známo, dle § 892 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“), rodiče zastupují dítě společně, jednat však může každý z nich. Ustanovení § 32 odst. 2 občanského zákoníku však uvádí, že je-li zákonných zástupců více, postačí, projeví-li vůči třetí osobě vůli alespoň jeden z nich.

To znamená, že žádost adresovanou správnímu orgánu (např. žádost o přijetí ke vzdělávání, žádost o přestup do jiné školy) může podat pouze jeden z rodičů. Není nutné, aby žádost podávali oba rodiče, resp. aby oba rodiče žádost stvrzovali svými podpisy.¹⁾ Jestliže si ředitel školy (jako vykonavatel správního orgánu) do vydání rozhodnutí není vědom rozporů mezi rodiči, vychází správní orgán z toho, že uvedený rodič jedná se souhlasem druhého rodiče (obdobně viz § 876 odst. 3 občanského zákoníku).

Ředitelé škol v souvislosti s výše uvedenou právní úpravou kladou následující otázky:

V uvedených otázkách jsou vyjádřeny dvě základní výchozí situace, které je nutné odlišit:

Zřejmě nejčastější situace při podání žádosti ve škole je následující: Žádost podepsal pouze jeden z rodičů a správní orgán neví, zda mezi rodiči existují rozpory v otázce podání žádosti. Ředitelé škol danou situaci popisují např. takto: . Nebo: .

Jak má správní orgán postupovat ve vztahu k rodiči, který podává žádost? Dle názoru autorů

Jak má správní orgán postupovat ve vztahu k rodiči, který nepodává žádost (žádost nepodepsal)? Dle názoru autorů právní orgán nemá povinnost (a v mnoha případech ani reálnou možnost) zjišťovat, jaké jsou poměry mezi rodiči, zda spolu rodiče bydlí, rozvádějí se apod. Z toho plyne, že není povinností správního orgánu kontaktovat druhého z rodičů a zjišťovat, zda s podanou žádostí souhlasí.

Shrnuto:

Jiná bude situace, pokud se správní orgán jakýmkoliv způsobem dozví, že mezi rodiči existuje rozpor v zásadních otázkách ohledně vzdělávání dítěte.

Proč je v tomto případě neshoda rodičů tak důležitá? Vzdělání dítěte je součástí konceptu rodičovské odpovědnosti. Rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů, které spočívají v péči o dítě, v ochraně dítěte, v udržování osobního styku s dítětem, v zajišťování jeho výchovy a vzdělání, v určení místa jeho bydliště, v jeho zastupování a spravování jeho jmění; vzniká narozením dítěte a zaniká, jakmile dítě nabude plné svéprávnosti. Trvání a rozsah rodičovské odpovědnosti může změnit jen soud. Rodičovskou odpovědnost týkající se osoby dítěte vykonávají rodiče způsobem a v míře, které odpovídají stupni vývoje dítěte. Rozhodují-li rodiče o vzdělání nebo o pracovním uplatnění dítěte, vezmou v úvahu jeho názor, schopnosti a nadání.

Správní orgán může zjistit neshodu rodičů v otázce vzdělávání dítěte

Správní orgán může neshodu rodičů z určitých okolností dovodit (např. správnímu orgánu je známo, že před soudem probíhá řízení o svěření dítěte do péče). Tehdy správní orgán může u rodiče, který podává žádost, ověřit, zda jsou rodiče v otázce podání žádosti v souladu. I v tomto případě platí, že neexistuje povinnost rodiče odpovídat na osobní dotazy. Pokud však rodič dobrovolně odpoví a přizná rozpor, měl by předmětné prohlášení správní orgán zachytit do spisu.

Pokud správní orgán zjistí výše popsanou neshodu rodičů, je to pro něj zásadní informace a nemůže dále pokračovat v započatém procesu, dokud nedojde ke shodě rodičů nebo dokud neshodu rodičů nepřeklene soud²⁾.

V takovém případě přestává být jednání jen jednoho z rodičů vůči správnímu orgánu dostačující. Pro správní orgán to znamená, že je povinen vyzvat rodiče,

Správní orgán rodiče informuje o tom, že v opačném případě nelze pokračovat ve správním řízení.

V případě, že má rodič podávající žádost doložit, že neshodu překlenul soud, správní orgán

Rozhodnutí je vydáno v okamžiku, kdy je správní orgán jako svou vůli projeví navenek. V praxi škol nejčastěji dochází k vydání rozhodnutí způsobem, který vymezuje § 71 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění: .

Jak se použití tohoto pravidla projevuje v praxi škol?

Správní rozhodnutí o přijetí k předškolnímu, základnímu nebo střednímu vzdělávání je vydáno okamžikem zveřejnění seznamu přijatých uchazečů pod přiděleným registračním číslem dle § 183 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění.

Rozhodnutí o povolení přestupu do jiné základní školy nebo střední školy je vydáno v okamžiku

Vydání rozhodnutí je zásadní úkon ve správním řízení mimo jiné z toho důvodu, že vydaným rozhodnutím je správní orgán vázán. Jestliže rodič, který nesouhlasí s přijetím uchazeče ke vzdělávání v určité mateřské, základní nebo střední škole, nebo rodič, který nesouhlasí s přestupem žáka do jiné základní nebo střední školy, správnímu orgánu po vydání rozhodnutí sdělí svůj nesouhlas, správní orgán na základě této skutečnosti nemůže vydané rozhodnutí změnit nebo zrušit. Vydané rozhodnutí může správní orgán změnit, resp. zrušit pouze při využití opravných prostředků (typicky při využití odvolání).

Ani rodič, který dítě zastoupil při podání žádosti a podal žádost, ani rodič, který nezastoupil dítě při podání žádosti, nejsou účastníky řízení, a to ani vedlejšími. Účastníkem řízení je dítě. Ten z rodičů, který dítě při podání žádosti zastoupil, je v řízení zástupcem procesně nezpůsobilého účastníka řízení.⁴⁾

Proto lze obecně konstatovat následující: Odvolání proti rozhodnutí správního orgánu může v odvolací lhůtě podat pouze dítě v zastoupení rodiče, nikoli rodič jako takový. Dítě přitom může zastoupit kterýkoli z rodičů. Negativně vyjádřeno: Není pravda, že v rámci odvolacího řízení může dítě zastupovat pouze ten rodič, který podal (podepsal) žádost. Např. proti rozhodnutí o přijetí uchazeče ke vzdělávání ve střední škole nebo proti rozhodnutí proti nepřijetí uchazeče ke vzdělávání ve střední škole či proti rozhodnutí, kterým se povoluje přestup žáka do jiné základní školy, může podat odvolání dítě (uchazeč)

Současně však platí, že i na případ odvolání se vztahuje právní úprava uvedená na začátku článku. To znamená:

Jestliže si ředitel školy (jako vykonavatel správního orgánu) do vydání rozhodnutí v odvolacím řízení není vědom rozporů mezi rodiči v otázce odvolání, vychází správní orgán z toho, že rodič, který podal odvolání, jedná se souhlasem druhého rodiče. Také v tomto případě správní orgán aktivně nezjišťuje, zda rodič, který podává odvolání, podání odvolání projednal s druhým rodičem a zda druhý rodič s podáním odvolání souhlasí.

Shrnuto: Jestliže si ředitel školy (jako vykonavatel správního orgánu) do vydání rozhodnutí v odvolacím řízení není vědom rozporů mezi rodiči v otázce odvolání, škola jako prvostupňový orgán (po vyloučení autoremedury) předá spis odvolacímu orgánu. Odvolací orgán rozhodnutí prvostupňového správního orgánu (tj. školy)

Je evidentní, že školy řeší situace, ve kterých „nespokojený“ rodič (rodič, který nesouhlasí se vzděláváním dítěte v určité škole a který svůj nesouhlas správnímu orgánu nesdělil do vydání rozhodnutí) zastoupí dítě a odvolá se proti rozhodnutí, na základě kterého se dítě stává dítětem mateřské školy nebo žákem základní či střední školy.

Jestliže však škola jako správní orgán do vydání rozhodnutí v rámci odvolacího řízení zjistí, že druhý rodič s podáním odvolání nesouhlasí (např. rozpor mezi rodiči ohledně podání odvolání lze v mnoha případech zjistit z obsahu odvolání či druhý rodič kontaktuje školu a sdělí jí, že s podáním odvolání nesouhlasí), pak je správní orgán povinen vyzvat:

Správní orgán rodiče informuje o tom, že v opačném případě nelze pokračovat ve správním řízení.

V případě, že má rodič podávající odvolání doložit, že neshodu překlenul soud, správní orgán

Jestliže se dítě zastoupené rodičem (kterýmkoli z rodičů) neodvolalo proti rozhodnutí v odvolací lhůtě nebo jestliže se dítě zastoupené rodičem vzdá práva na odvolání, rozhodnutí nabude právní moci.

Existuje však nástroj, s jehož pomocí se může dítě (účastník řízení) zastoupené rodičem domáhat změny nebo zrušení již pravomocného rozhodnutí. Tímto nástrojem je tzv. přezkumné řízení. Podle § 94 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, v přezkumném řízení správní orgány z moci úřední přezkoumávají pravomocná rozhodnutí v případě, že lze důvodně pochybovat o tom, že rozhodnutí je v souladu s právními předpisy.

Podnět k přezkumnému řízení může podat opomenutý rodič pouze v případě, že správní orgán měl vědomost ohledně rozporu mezi rodiči a nesprávně se spokojil jen s jedním podpisem uvedeným na žádosti, resp. odvolání. V takovém případě správní orgán zatížil řízení vadou. Podnět může opomenutý rodič podat u správního orgánu, který rozhodnutí vydal, či u nadřízeného správního orgánu. Lhůta pro podání podnětu (nejde o žádost, ale toliko o podnět) není stanovena; lhůty pro zahájení přezkumného řízení vážou jen správní orgán.

Pokud správní orgán touto vědomostí nedisponoval, byl jediný podpis dostačující a správní orgán se nedopustil žádného pochybení. V uvedeném případě (mezi rodiči byl rozpor, ale správní orgán o něm neměl vědomost) nelze nápravy dosáhnout prostředky veřejného práva. To znamená, že za těchto podmínek opomenutý rodič nebude úspěšný s podnětem k zahájení přezkumného řízení.

Opomenutý rodič se pak musí obrátit na civilní soud, neboť soudní ochrana se poskytuje i poté, co již došlo k příslušnému rozhodnutí (rozhodnutím se míní, že jeden z rodičů již o dítěti rozhodl), z něhož byl jeden rodič vyjmut (§ 877 odst. 1 občanského zákoníku).

Rozhodnutí o přijetí ke vzdělávání nebo o přestupu do jiné základní nebo střední školy lze přezkoumat na základě podané žaloby pouze tehdy, když byly vyčerpány řádné opravné prostředky ve správním řízení, tj. odvolání. Využití přezkumného řízení není podmínkou pro podání správní žaloby.

Žalobu proti rozhodnutí odvolacího orgánu dle § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění, může podat kterýkoli z rodičů. V případě rozporů mezi rodiči nebude však snaha o jejich řešení prostřednictvím správního soudnictví příliš účinná a lze doporučit spíše civilní žalobu s výše předestřenou argumentací.

Lze shrnout, že jádro sporů o vzdělávání dítěte je řešeno před civilními soudy. Přesto má problematika dopad i do řízení před správními orgány a správními soudy, jak bylo v tomto článku ilustrováno. Pro školy je podstatné zejména následující: