Cílem textu navazujícího na první část článku1 je podrobněji popsat některé základní právní instituty a pracovněprávní vztahy, které jsou přímo obsaženy v organizačním řádu nebo na něj bezprostředně navazují.
Organizační řád příspěvkové organizace v pracovněprávních souvislostech, 2. část
PhDr. Mgr.
Monika
Puškinová
Ph.D.
specialistka na školskou problematiku
JUDr.
Petr
Bukovjan
specialista na pracovní právo a pracovněprávní judikaturu
Vymezení zaměstnavatele v kontextu organizačního řádu
Na organizační řád, odlišující příspěvkovou organizaci jako "celek" a činnosti vykonávané příspěvkovou organizací, navazuje adekvátní chápání zaměstnavatele. Pro snazší výchozí orientaci je základní logická posloupnost vyjádřena následujícím schématem.
Základní jednoduché sdělení spočívá v tom, že zaměstnavatelem všech zaměstnanců je příspěvková organizace. Dále je vhodné věnovat pozornost následujícím vztahům, které bývají často mylně vykládány:
a)
Zopakujme, že zaměstnavatelem je právnická osoba, tj. příspěvková organizace, a ředitel příspěvkové organizace je
statutárním orgánem zaměstnavatele
. V praxi může rozdíl uvedených právních institutů unikat, protože
statutárnímu orgánu náleží veškerá působnost, kterou zakladatelské právní jednání, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu právnické osoby
(§ 163 občanského zákoníku). Proto jsou v následujícím schématu uvedeny některé důsledky vyplývající ze skutečnosti, že zaměstnavatelem je fyzická osoba, nebo naopak právnická osoba.
b)
Zaměstnavatelem ředitele příspěvkové organizace není zřizovatel příspěvkové organizace.
Kompetence
zřizovatele a zaměstnavatele zastoupeného statutárním orgánem jsou pro názornost opět znázorněny schématem.
Vymezení druhu práce v kontextu organizačního řádu
Na organizační řád, odlišující činnosti vykonávané v rámci hlavní a doplňkové činnosti, navazuje sjednání pracovní smlouvy, ve které se sjednává určitý druh práce, nebo dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti, ve kterých je dohodnut výkon určité práce. Logická vazba je opět dále znázorněna jednoduchým schématem.
K již zdůrazněnému zákazu vykonávat stejně druhově vymezené práce v rámci hlavní a doplňkové činnosti (viz § 34b odst. 2 zákoníku práce) doplňujeme následující informace související s druhem práce.
a)
V pracovní smlouvě lze sjednat, resp. ve jmenovacím dekretu stanovit, takový druh práce, který svým označením neodpovídá "povolání" vymezenému v nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů. Ke skupině uvedených druhů prací se nedávno zařadil druh práce "chůva". I v případě výkonu práce chůvy platí, že zaměstnavatel zaměstnance zařadí do platové třídy, ve které jsou v katalogu prací zahrnuty příklady prací porovnatelné z hlediska složitosti, odpovědnosti a namáhavosti. Prací porovnatelnou z hlediska složitosti, odpovědnosti a namáhavosti může být např. práce pracovníka v sociálních službách (2.08.01 Pracovník v sociálních službách), který při zařazení do 4. platové třídy provádí pečovatelské úkony v péči o děti.
b)
Sjednaný druh práce je nutné v rámci každodenní praxe respektovat. Např. "vychovatel školní družiny" nemůže jako "vychovatel školní družiny" učit výtvarnou výchovu na 1. stupni základní školy.
"Vedoucí zaměstnanec" v kontextu organizačního řádu
V předchozím článku bylo zdůrazněno, že institut "vedoucího zaměstnance" je klíčovým bodem organizačního řádu, od kterého se odvíjí, jakou práci vedoucí zaměstnanec vykonává a jaké jsou vztahy vedoucího zaměstnance s ostatními zaměstnanci zaměstnavatele. Následující schéma shrnuje uvedenou provázanost počínaje zřizovací listinou a konče vyčleněním "vedoucího zaměstnance" ve smyslu zákoníku práce.
Vedoucím zaměstnancem ve smyslu zákoníku práce není "automaticky" každý zaměstnanec, jehož druh práce obsahuje pojem "vedoucí" (např. vedoucí školní jídelny, vedoucí učitelka mateřské školy). Zákoník práce chápe vedoucího zaměstnance jako zaměstnance, který má určitá oprávnění a určité povinnosti.
Z výše uvedeného ještě jednou vyčleňme posloupnost podstatných znaků vedoucího zaměstnance.
Pokud se podle organizačního řádu zaměstnanec určitým způsobem podílí na řízení zaměstnanců2, avšak v jeho případě nejsou splněny podmínky stanovené zákoníkem práce, zaměstnanec není vedoucím zaměstnancem. Povinnosti stanovené v § 302 zákoníku práce plní vedoucí zaměstnanec v rozsahu a míře odpovídající jeho sjednanému druhu práce, stupni řízení a nastavení konkrétních podmínek u zaměstnavatele.
Jako příklad použijme srovnání plnění povinností dle § 302 zákoníku práce následujících hypotetických vedoucích zaměstnanců.
I--------------------I---------------------------I---------------------------I
I I Ředitel příspěvkové I Zástupce ředitele pro I
I I organizace I 1. stupeň základní školy I
I--------------------I---------------------------I---------------------------I
I povinnost řídit I - určuje obsah pracovní I - řídí činnost I
I a kontrolovat I náplně všech zaměstnanců I pedagogických pracovníků I
I práci podřízených I příspěvkové organizace I 1. stupně základní školy I
I zaměstnanců I - vydává vnitřní předpisy I prostřednictvím I
I a hodnotit jejich I stanovující pravidla I zpracování rozvrhů výuky, I
I pracovní výkonnost I výkonu práce, na základě I rozvrhů "suplování", I
I a pracovní I kterých jsou podřízení I plánů činnosti I
I výsledky I zaměstnanci kontrolováni I - kontroluje výkon práce I
I I a hodnoceni I podřízených pedagogických I
I I I pracovníků podle pravidel I
I I I stanovených ředitelem v I
I I I rámci porad pedagogických I
I I I pracovníků 1. stupně I
I I I základní školy, I
I I I hospitační činnosti, I
I I I kontrol výkonu dohledu I
I I I atd. I
I I I - hodnotí pracovní I
I I I výsledky podle pravidel I
I I I stanovených ředitelem a I
I I I předává výsledky svého I
I I I hodnocení řediteli školy I
I I I jako podklady k celkovému I
I I I hodnocení pracovních I
I I I výsledků zaměstnance I
I--------------------I---------------------------I---------------------------I
I povinnost I - zpracovává koncepci I - zpracovává rozvrhy I
I co nejlépe I rozvoje školy a na ni I výuky a vydává pokyny I
I organizovat práci I navazující dlouhodobé I k výkonu nepřímé I
I I a roční plány činnosti I pedagogické činnosti tak, I
I I příspěvkové organizace I aby byla optimálně I
I I I využita pracovní doba I
I I I a maximálně využívány I
I I I provozní možnosti školy I
I I I (např. využití odborných I
I I I učeben, pomůcek) I
I I I - zpracovává pro ředitele I
I I I návrhy čerpání dovolené a I
I I I samostudia pedagogických I
I I I pracovníků na 1. stupni I
I I I základní školy I
I--------------------I---------------------------I---------------------------I
I povinnost vytvářet I - zajišťuje celkový I - organizuje výuku tak, I
I příznivé pracovní I optimální provoz I aby pedagogičtí I
I podmínky I příspěvkové organizace I pracovníci 1. stupně I
I a zajišťovat I - stanoví pravidla I základní školy mohli I
I bezpečnost I zajištění BOZP I využívat prostory I
I a ochranu zdraví I (např. vyhodnocování I vyhovující požadavkům I
I při práci I rizik pravidla I BOZP, využívat osobní I
I I poskytování osobních I ochranné pracovní I
I I ochranných pracovních I prostředky I
I I prostředků, prověrky BOZP)I I
I--------------------I---------------------------I---------------------------I
I povinnost I - určí pravidla I - adekvátně předává I
I zabezpečovat I odměňování, která jsou I pedagogickým pracovníkům I
I odměňování podle I v souladu se zákoníkem I 1. stupně základní školy I
I zákoníku práce I práce, sjedná I informace o pravidlech I
I I v kolektivní smlouvě nebo I odměňování v podmínkách I
I I je stanoví ve vnitřním I vzdělávání na 1. stupni I
I I platovém předpisu - určí I základní školy I
I I pravidla evidování práce I - kontroluje evidenci I
I I a výsledků práce I pracovní doby I
I I I zpracovávanou I
I I I pedagogickými pracovníky I
I I I 1. stupně základní školy I
I I I a předává ji následně I
I I I řediteli I
I--------------------I---------------------------I---------------------------I
I povinnost vytvářet I - stanoví plán DVPP všech I - plánuje a organizačně I
I podmínky pro I pedagogických pracovníků I zajišťuje optimální I
I zvyšování odborné I příspěvkové organizace I odborné vzdělávání I
I úrovně zaměstnanců I - uzavírá se zaměstnanci I pedagogických pracovníků I
I I kvalifikační dohody I 1. stupně základní školy I
I I I a následné předávání I
I I I získaných poznatků všem I
I I I pedagogickým pracovníkům I
I I I 1. stupně základní školy I
I--------------------I---------------------------I---------------------------I
I povinnost I - stanoví pravidla I - rozpracovává pravidla I
I zabezpečovat I kontrolního systému I kontrolního systému I
I dodržování I zaměřeného na dodržování I v rámci plánů činnosti I
I právních a I právních a vnitřních I 1. stupně základní školy I
I vnitřních předpisů I předpisů I - vyhodnocuje soulad I
I I I činnosti pedagogických I
I I I pracovníků 1. stupně I
I I I základní školy s pravidly I
I I I stanovenými právními I
I I I a vnitřními předpisy, I
I I I navrhuje řediteli úpravy I
I I I podmínek činnosti I
I I I pedagogických pracovníků I
I I I 1. stupně základní školy I
I--------------------I---------------------------I---------------------------I
I povinnost I stanoví pravidla I - konkretizuje pravidla I
I zabezpečovat I nakládání s majetkem I nakládání s majetkem I
I přijetí opatření I zaměstnavatele I zaměstnavatele a pravidla I
I k ochraně majetku I I k jejich ochraně I
I zaměstnavatele I I v podmínkách vzdělávání I
I I I 1. stupně základní školy I
I--------------------I---------------------------I---------------------------I
Ustanovení § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů, předpokládá činnost
pedagogického pracovníka, který není jmenován do funkce zástupce ředitele školy, ale řídí některou ze škol
3. Pedagogický pracovník, který není jmenován do funkce zástupce ředitele a současně řídí některou ze škol nebo školských zařízení příspěvkové organizace, může být např. vedoucí vychovatel internátu řídící internát nebo vedoucí učitelka mateřské školy řídící mateřskou školu. Záleží na organizačním řádu dané příspěvkové organizace, zda uvedení pedagogičtí pracovníci jsou, nebo nejsou vedoucími zaměstnanci ve smyslu zákoníku práce.Výše uvedená informace je platná i v obecné podobě: odpověď na otázku, zda určitý zaměstnanec je, nebo není vedoucím zaměstnancem ve smyslu zákoníku práce, lze zodpovědět pouze na základě konkrétních údajů o právech a povinnostech zaměstnance a stupni řízení uvedených v organizačním řádu příspěvkové organizace.
Založení pracovního poměru vedoucího zaměstnance v kontextu organizačního řádu
Vztah činnosti, kterou vykonává vedoucí zaměstnanec, a řízení organizačního útvaru vymezeného organizačním řádem má zásadní vliv na způsob založení pracovního poměru vedoucího zaměstnance. Uvedený vztah je dále schematicky znázorněn.
Připomeňme, že podle § 33 odst. 3 písm. f) zákoníku práce se pracovní poměr zakládá jmenováním na vedoucí pracovní místo
a)
v případech stanovených zvláštním právním předpisem,
b)
jestliže to nestanoví zvláštní právní předpis, pak pouze u vedoucího organizačního útvaru příspěvkové organizace.
Na základě výše uvedených pravidel lze dovodit následující situace a hypotetický příklad:4
Organizační řády některých škol a školských zařízení, které jsou příspěvkovými organizacemi, vyčleňují vedoucí zaměstnance (jejichž pracovní poměr je založen jmenováním) bez jejich vazby na organizační útvar. Např. podle organizačního řádu v příspěvkové organizaci pracuje zástupce ředitele pro teoretické vzdělávání a zástupce ředitele pro praktické vzdělávání, jejichž pracovní poměr byl založen jmenováním. V organizačním řádu nejsou vymezeny organizační útvary vůbec nebo je např. vymezen organizační útvar "střední škola" bez určení, který ze zástupců ředitele tento organizační útvar vede. V tomto případě nelze jednoznačně rozhodnout, zda byl pracovní poměr uvedených zástupců ředitele založen jmenováním v souladu se zákoníkem práce, či nikoli.
Shrnutí
Jednoznačně formulovaný organizační řád příspěvkové organizace umožňuje, aby
-
byla struktura příspěvkové organizace jako celku každému jasná a srozumitelná,
-
si každý zaměstnanec mohl odpovědět na otázku, v jakém vztahu je k příspěvkové organizaci (např. V jakém organizačním útvaru pracuji?), zda a nakolik může zastupovat příspěvkovou organizaci navenek (např. Mohu objednávat potraviny pro školní jídelnu?),
-
si všichni zaměstnanci byli přesně vědomi, jaké jsou jejich vzájemné vztahy podřízenosti a nadřízenosti (např. Kdo je můj bezprostředně nadřízený vedoucí zaměstnanec? Kdo je oprávněn kontrolovat mou práci?).
1 PUŠKINOVÁ, M. a P. BUKOVJAN. Organizační řád v pracovněprávních souvislostech.
Řízení školy.
2017, č. 11.2 Např. není vedoucím zaměstnancem, je však podle organizačního předpisu oprávněn organizovat, řídit a kontrolovat práci jiných zaměstnanců a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny (viz § 124 odst. 4 zákoníku práce).
3 Pojem škola je v daném případě legislativní zkratkou. Tímto pojmem je označována jak škola, tak školské zařízení.
4 Autoři upozorňují, že uvedené příklady jsou hypotetické a slouží zejména k tomu, aby byla zřetelná souvislost následujících skutečností: vedoucí zaměstnanec - řízení organizačního útvaru - založení pracovního poměru. Je samozřejmě otázkou, zda by byla u určitého zaměstnavatele opodstatněná pracovní pozice vedoucího zaměstnance, který neřídí organizační útvar.