Partnerství pro vzdělávání 2030+: spolupráce na kolektivním dopadu

Jak ale umožnit spolupráci mezi státem a množstvím nezávislých aktérů, jejichž součinnost je nutná pro dosažení vytyčených cílů? Jak propojit know-how, kterým disponují nezávislí aktéři v České republice s opatřeními na systémové úrovni? Jak umožnit hlubší participaci napříč systémem a podpořit větší míru angažovanosti různorodých organizací? Takovými otázkami jsme se zabývali na půdě Stálé konference asociací ve vzdělávání (SKAV) už v roce 2018. S vědomím toho, jak složitý je vzdělávací systém a jaké množství aktérů má vliv na jeho rozvoj, jsme začali designovat model, ve kterém bychom mohli začít inkubovat prostředí vhodné pro koordinovanou spolupráci množství nezávislých organizací se státem. Klíčem k takové spolupráci se staly hlavní cíle Strategie vzdělávací politiky ČR 2030+, protože stejně jako stát i tyto nestátní organizace usilují o to, aby bylo vzdělávání více zaměřeno na , aby mohli mladí lidé lépe uspět v osobním, pracovním i občanském životě a abychom v České republice zamezili rozvírajícím se nůžkám nerovností ve vzdělávání. Na čem tedy je potřeba spolupracovat, je zřejmé, a stalo se to také impulsem k založení Partnerství pro vzdělávání 2030+, u jehož zrodu stálo sedm platforem, které dohromady sdružují téměř 500 organizací působících ve vzdělávání. Jedná se o Asociaci krajských vzdělávacích zařízení, Asociaci ředitelů ZŠ, Českou odbornou společnost pro inkluzivní vzdělávání (nyní SOFA), Českou radu dětí a mládeže, Nadační fond Eduzměna, Národní síť místních akčních skupin a SKAV. Samotná spolupráce takových platforem a sítí přinesla výzvu: jak toto celé zorganizovat a jaké je potřeba vytvořit podmínky, aby byla možná efektivní spolupráce těchto zapojených organizací. Nejednalo se jen o sedm zakládajících platforem, ale i o dalších jedenáct odborných partnerů.

Partnerství 2030+ ale nevzniklo na zelené louce. Od roku 2013 se nezávislí aktéři společně se zástupci MŠMT pravidelně setkávají v rámci iniciativy Úspěch pro každého žáka, k níž se hlásí necelá stovka převážně nestátních neziskových organizací a kterou koordinuje SKAV. Na tuto vizi, v jejímž rámci se nezávisle setkávají různé organizace, se odkazuje i Partnerství pro vzdělávání 2030+. Je proto možné říct, že iniciativa byla určitým podhoubím pro vznik Partnerství 2030+.

Během téměř desetiletého trvání iniciativy Úspěch pro každého žáka jsme zjistili, že samotná shoda na hodnotách ve vzdělávání nestačí k tomu, aby se stala viditelná změna pozitivním směrem. Sice se do České republiky podařilo dostat skvělé zahraniční řečníky světového jména, jako jsou prof. Michael Fullan nebo Andy Hargreaves, a mnoho organizací bylo schopno se na toto know-how napojit, ale v roztříštěném a nekoordinovaném prostředí mají i vysoce kvalitní činnosti jen malou šanci mít rozsáhlejší dopad. Za úspěch lze bezesporu považovat dopad na rozvoj kvality vzdělávání v konkrétních školách, což se prokazatelně v České republice děje, ale není to cesta, která by vedla ke snižování nerovností a zajištění rovných šancí na kvalitní vzdělávání napříč Českou republikou. Na to, jak účinně spolupracovat právě na tomto cíli, jsme se zaměřili v Partnerství pro vzdělávání 2030+. Naše dosavadní zkušenosti nám ale říkaly, že nemůžeme řešit velké množství témat najednou, protože na to nemáme ani v našich organizacích kapacity. Hledali jsme proto takové společné zaměření, kde je nutná spolupráce klíčových aktérů se státem (daný problém tedy nemůže vyřešit ani samo ministerstvo, ani jednotlivá organizace) a kde zároveň můžeme co nejlépe uplatnit svůj potenciál, tedy své know-how i zdroje, kterými disponujeme. Shoda se vyrýsovala okolo dvou témat, které zapojené organizace považují za klíčové pro úspěch Strategie 2030+, a to podpora wellbeingu žáků a učitelů (zaměření na blaho každého ve vzdělávání) a zavedení systému podpory a vedení škol s dopadem na zlepšování vzdělávacích výsledků žáků a jejich rovných šancí ve vzdělávání (rozvoj kvality vzdělávání v území). Konkrétně nám jde v Partnerství pro vzdělávání 2030+ o to, aby do roku 2030 byl navržen, odpilotován a zaveden do praxe v ČR:

Těmito agendami se intenzivně a odborně zabýváme s vědomím toho, že vzdělávací systém je opravdu složitý a je potřeba, aby na jeho rozvoji participovala široká škála aktérů, kteří paralelně pracují na dalších intervencích. Obrázek na následující straně ukazuje škálu témat, na která je podle autorů dokumentu Sdílené priority potřeba se zaměřit při rozvoji vzdělávacího systému.

Každá ze sedmi zapojených organizací, které stály v roce 2020 u zrodu Partnerství 2030+, má přitom zároveň své poslání ve vzdělávání, které i nadále vykonává. Dohromady ale pracujeme na společné misi, kterou můžeme naplnit jen spoluprací. Víme tedy, na čem společně pracujeme, ale zároveň se respektujeme a vzájemně podporujeme ve svých vlastních aktivitách, které si nekonkurují, právě naopak se doplňují. To samo o sobě ale ještě nestačí pro to, aby mohlo docházet ke vzájemné spolupráci a synergiím. Při vytváření Partnerství 2030+ jsme proto hledali způsob, jak nejen propojit nezávislé organizace (tzv. ), ale také je podpořit v jejich spolupráci, která bude efektivní a povede k viditelnému zlepšování na úrovni žáků. Pro inspiraci jsme museli jít do zahraničí, kde jsme se seznámili s tzv. principy kolektivního dopadu. Jedná se o způsob spolupráce realizovaný převážně v kanadsko-americkém prostředí, ale využívá se už často i v Evropě, a to při řešení komplexních společenských problémů. Jde o problémy, které nelze snadno vyřešit z centrální úrovně a pro jejichž úspěšné vyřešení je nutné aktivní zapojení široké škály různých organizací, které mají na výsledek vliv. Nerovnosti ve vzdělávání, které za posledních 20 let v České republice výrazně posílily, jsou takovým typem problému. Jde o problém, který nejde vyřešit ani v rámci jednoho rezortu, protože na nerovnosti ve vzdělávání ve výsledcích žáků mají mimo jiné vliv např. rodin nebo jejich chudoba. V zahraničí se prostřednictvím aplikace principů kolektivního dopadu snaží zamezit i takovým jevům, jako jsou obezita dětí nebo šíření HIV a podobně složité společenské problémy.

Pokud nemá být spolupráce bezbřehá, je potřeba jí dát určitou strukturu a procesy. Ty ale zároveň musí být flexibilní a adaptabilní, aby se z takové spolupráce nestalo jen formální uskupení. Jak říká náš kanadský konzultant Mark Cabaj, je potřeba v takové spolupráci neustále udržovat správnou míru napětí. Schéma na následující straně ukazuje teoretický model tzv. spolupráce konstelací nezávislých organizací.

V Partnerství 2030+ již dva roky uplatňujeme model, který jsme trochu adaptovali pro české podmínky, ale stojí na obdobných procesech. V letech 2020-2022 vytvářela páteřní podporu pro Partnerství 2030+ Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV), od začátku roku 2023 má Partnerství svou vlastní páteřní organizaci, která nese stejné jméno a má právní formu zapsaného ústavu. Správní radu této organizace tvoří platformy, které stály u založení Partnerství 2020 ( ). Na této úrovni se tvoří dohody mezi organizacemi ( ). Pracovní skupiny ( ) jsou tvořeny okolo našich dvou cílů (PS Wellbeing a PS Střední článek). Sdílíme vizi maximálního rozvoje potenciálu každého jedince ( ) a reagujeme na potřeby a příležitosti ( ), které se objevují v systému.

Každý v takové spolupráci vidí trochu jiné příležitosti pro svou organizaci a to je v pořádku. Důležité je, že máme "tmel", který nás spojuje a udržuje v napojení se na sebe navzájem. Zároveň Partnerství pro vzdělávání 2030+ na sebe nepřebírá zodpovědnost za rozvoj celého vzdělávacího systému, to je i nadále zodpovědnost státu. Naším cílem je co nejlépe přispět k tomu, aby se podařilo dosahovat stanovených cílů na národní úrovni. I tak se za necelé tři roky koordinované spolupráce podařilo dosáhnout nemalých úspěchů, které každým rokem zaznamenáváme formou publikace (viz ). Kromě toho, že se nám podařilo aktivně zapojit zástupce zapojených organizací jak do samotného rozvoje Partnerství 2030+ (správní rada), tak do expertní práce pracovních skupin, podařilo se nám rovněž udržet pozornost u řešených agend. To se může zdát jako snadná věc, ale v kontextu probíhající revize RVP, reformy pregraduální přípravy učitelů apod. není jednoduché dlouhodobě udržet témata řešená v Partnerství 2030+ (wellbeing a střední článek) na úrovni priorit. Rovněž se nám podařilo průběžně spolupracovat s organizací PAQ Research, se kterou jsme vyvinuli indikátorovou soustavu Partnerství 2030, která se stala součástí portálu . Tato indikátorová soustava slouží Partnerství 2030+ a zapojeným organizacím k tomu, abychom mohli sledovat, jak se dlouhodobě vyvíjejí výsledky žáků, ale také jejich wellbeing ve vzdělávání. Celkově se Partnerství 2030+ podařilo nastolit u odborné veřejnosti agendu wellbeingu žáků, a to včetně propsání tohoto přístupu do metodik České školní inspekce i Hlavních směrů RVP. Za další úspěch lze považovat to, že se podařilo navázat intenzivní spolupráci s územími partnery (často z řad realizátorů Místních akčních plánů). Aktuálně Partnerství 2030+ spolupracuje s deseti územími napříč Českou republikou. Také se nám daří udržovat komunikaci a spolupráci s takovými partnery, jako je Svaz měst a obcí ČR, s nimiž se podařilo zadat společnou studii , kterou pro Partnerství 2030+ zpracovala Vysoká škola ekonomická. Na podzim Partnerství 2030+ připravuje rozsáhlou veřejnou konzultaci k pojetí středního článku ve vzdělávání, které povede ke zlepšování učení dětí, jejich wellbeingu a k snižování nerovností. Toto všechno je možné díky tomu, že máme také spojence v nadačním sektoru, kteří od začátku podporují naše aktivity. Finančními partnery Partnerství 2030+ jsou Nadace České spořitelny, Nadace RSJ a Nadace Blížksobě. Díky této podpoře můžeme uzpůsobovat naše aktivity vznikajícím potřebám a reagovat a objevující se příležitosti.

Už zmiňovaný kanadský expert na kolektivní dopad Mark Cabaj o Partnerství 2030+ říká: "Viděl jsem mnoho snah vedoucích představitelů a organizací o to, aby se shodli na tom, jak výkonné a přizpůsobivé vzdělávací systémy chtějí vybudovat pro 21. století. Nikdy jsem neviděl skupinu, která by pracovala v takovém rozsahu - a s takovým talentem - jako ti, kteří jsou zapojeni do Partnerství pro vzdělávání 2030+. Je to velmi působivé."

Budeme rádi, když budou k tématům řešeným ve vzdělávání vznikat i další podobná partnerství, protože podle naší zkušenosti jedině soustředěnou spoluprací nad řešením zásadních problémů budeme schopni dosáhnout pozitivní změny ve vzdělávání.

.