Partnerství pro vzdělávání 2030+ zveřejnilo závěrečnou zprávu k výsledkům veřejné konzultace

Zpráva ukazuje, že mezi nezávislými experty existuje širší shoda o potřebě zefektivnit místní školskou správu v ČR, pokud má být dosaženo cílů Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ (Strategie 2030+). Druhé kolo konzultace potom ukázalo, že u některých klíčových aktérů ve vzdělávání převažují obavy z navržených změn. Tyto obavy se podařilo pojmenovat. Podařilo se také zjistit, která z navržených variant řešení má nejméně odpůrců.

Dvoukolovou veřejnou konzultaci Návrhu na posílení systému vedení a podpory MŠ a ZŠ v ČR (dále jen Návrh) uspořádalo Partnerství 2030+ ve spolupráci s Technologickým centrem Praha. Jejím cílem bylo podpořit vznik odborné a politické shody o změnách ve veřejné správě nutných pro zlepšení vzdělávacích výsledků, wellbeingu a rovných šancí dětí a žáků v ČR.

Návrh vychází ze shody autorského týmu na tom, že opatření doposud naplánovaná ve Strategii 2030+ pravděpodobně nebudou stačit k dosažení dvou hlavních strategických cílů v oblasti učení žáků, a proto je nutné posílit systém vedení a podpory pro školy. Úvodní otázky konzultace proto zjišťovaly expertní názory na toto téma. Obrázek níže shrnuje odpovědi respondentů z 1. kola konzultace na otázku, zda opatření doposud naplánovaná ve Strategii 2030+ budou jako celek stačit k dosažení dvou hlavních strategických cílů.

Výsledky konzultace potvrdily, že autoři Návrhu nejsou ve svých pochybnostech osamocení. Že je jasně nastavena odpovědnost za dosahování cílů Strategie 2030+, si myslí jen 37 % respondentů 1. kola, jen 30 % jich souhlasilo s tím, že navržená opatření ředitelům umožní věnovat většinu jejich času pedagogickému vedení jejich školy, a pouze 27 % z nich je přesvědčeno, že směřujeme k hospodárnému zajištění nepedagogických činností škol.

Hlavním důvodem pro vznik Návrhu byl záměr přijít s vizí konkrétního systémového řešení, které by přispělo k tomu, aby se podařilo efektivně dosáhnout cíle Strategie 2030+ ve všech mateřských a základních školách.

Návrh v rozsahu 30 stran je veřejně dostupný na stránkách Partnerství 2030+. Jeho podstatou je tvrzení, že nutnou podmínkou pro podstatné zlepšení učení dětí a žáků v mateřských a základních školách je to, aby byla v systému veřejné správy určena instituce, která ze zákona ponese odpovědnost za kvalitu vzdělávání na jasně definovaném území menším než kraj. Tato instituce by měla plnit roli místní školské správy, která by trvale zajišťovala:

Vhodná právní forma by podle autorů Návrhu měla vzejít z odborné a politické diskuse a měla by mít podporu ředitelů škol, obcí a relevantních ministerstev. Z právní analýzy vyplynuly jako možné varianty obec s rozšířenou působností (ORP), školská právnická osoba zřízená dobrovolným svazkem obcí, školská právnická osoba zřízená ze zákona všemi obcemi z daného území nebo MŠMT.

V 1. kole, v němž se k Návrhu vyjadřovali nezávislí experti, 78 % respondentů souhlasilo s tím, že je ve veřejném zájmu, by takto zaměřená instituce byla v ČR vytvořena do roku 2030. Relativně vyšší míru souhlasu uváděli například respondenti s profesní zkušeností ředitele základní školy (82 %) nebo pracovníka neziskové organizace (84 %). Největší míru souhlasu v odpovědi na tuto otázku ale vyjádřila referenční skupina vytvořená ze šesti členů autorského týmu Hlavních směrů vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ (100 %).

Ve 2. kole svá stanoviska k Návrhu zpracovaly organizace a střešní platformy, které sdružují klíčové aktéry, jichž se správa a řízení škol v území dotýká. Jejich odpovědi byly ve srovnání s 1. kolem rovnoměrněji rozděleny na celé škále od rozhodně souhlasných až po rozhodně nesouhlasné. Vzhledem k různorodosti organizací, které se do veřejné konzultace zapojily, je přitom nutné při interpretaci výsledků zohledňovat jejich specifika. Pro vyhodnocení veřejné konzultace byly rozděleny do čtyř skupin: střešní asociace, nevládní neziskové organizace, školy a ostatní. Je přitom třeba zdůraznit, že zapojené střešní organizace zastupují desítky až tisíce organizací.

Souhlas s podstatou návrhu ve 2. kole častěji vyjádřily střešní organizace působící v oblasti výchovy a vzdělávání (například Asociace ředitelů základních škol ČR, ale také Asociace dobrovolných svazů obcí ČR). Celkem to bylo šest střešních a 17 nevládních neziskových organizací. Nesouhlas vyjadřovaly častěji střešní organizace působící primárně mimo vzdělávání (například Sdružení místních samospráv ČR), ale nesouhlasila také Unie školských asociací – CZESHA, která má výhrady mj. k navrhované možnosti vzdát se právní subjektivity.

Z ostatních zapojených organizací se výrazněji vyprofilovala podskupina zejména mateřských škol, které s návrhem nesouhlasí z obavy ze ztráty autonomie, možného nárůstu administrativy a dalších rizik. To je největší rozdíl oproti 1. kolu, kde 74 % respondentů a respondentek se zkušeností z pozice ředitele mateřské školy vyjádřilo s návrhem souhlas.

Respondenti obou kol veřejné konzultace se dále vyjadřovali k možným variantám zakotvení instituce, které vyplynuly z právní analýzy (viz výše). Žádná sice nezískala převahu, zajímavý ale byl pohled na to, které z navržených řešení nebylo rozporováno střešními asociacemi aktérů, jejichž kompetencí se nejvíce dotýká (obce nebo ředitelé škol) – školská právnická osoba, kterou by povinně zřizovaly obce ze správního obvodu ORP. Stejnou variantu preferovala také největší podskupina nevládních neziskových organizací. Současně jde o variantu, u které respondenti 1. kola nejméně často volili odpověď „rozhodně nesouhlasím“.

Doplňkově odpovídali respondenti také na otázku, které pravomoci by mělo mít MŠMT nezávisle na zvolené variantě instituce. Výraznější souhlas byl v 1. kole s pravomocemi spíše zastřešujícího charakteru (právo udělovat ne/souhlas se jmenováním a odvoláním ředitele, schvalovat úpravy kapacit veřejných MŠ a ZŠ, dočasně převzít řízení instituce v případě vážného porušení zákona). Nejméně často odborníci zapojení do veřejné konzultace souhlasili s tím, že by MŠMT mělo mít pravomoc přímo nastavovat spádové obvody škol.

partnerstvi2030.cz/skolska-sprava