Pokud jde o přihlašování dítěte ke vzdělávání, ať už se jedná o předškolní, základní, či střední vzdělávání, stále ještě často jedná školské zařízení, resp. jeho ředitel pouze s jedním z rodičů dítěte. Ředitel je obvykle v dobré víře, že rodiče jednají ve shodě, a zpravidla jim postačí k žádosti o přijetí do školského zařízení podpis pouze jednoho z nich.
Podpis přihlášky ke vzdělávání oběma rodiči
JUDr. Mgr.
Eva
Janečková,
odbornice na školskou problematiku
Ředitel školy si ale musí být vědom toho, že každé dítě má rodiče dva a oběma obvykle přísluší rodičovská odpovědnost (pokud jí nebyl jeden z rodičů zbaven), oba jsou tedy zákonnými zástupci dítěte.
Je nutné vycházet ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Podle ustanovení § 865 odst. 1 občanského zákoníku odpovědnost náleží stejně oběma rodičům. Má ji každý rodič, ledaže jí byl zbaven. Rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají v péči o dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, v ochraně dítěte, v udržování osobního styku s dítětem, v zajišťování jeho výchovy a vzdělání, v určení místa jeho bydliště, v jeho zastupování a spravování jeho jmění; vzniká narozením dítěte a zaniká, jakmile dítě nabude plné svéprávnosti. Trvání a rozsah rodičovské odpovědnosti může změnit jen soud (§ 858 občanského zákoníku). Podle § 876 občanského zákoníku vykonávají rodiče rodičovskou odpovědnost ve vzájemné shodě.
Nesezdanost rodičů, rozvod rodičů, svěření dítěte do péče jednoho z rodičů ani střídavá péče obou rodičů nemá bez dalšího vliv na rodičovskou odpovědnost rodičů, kteří oba nadále zůstávají jejími nositeli v plném rozsahu, práva a povinnosti vyplývající z rodičovské odpovědnosti jsou i nadále stejná.1)
Obecným pravidlem proto je, že v případě zápisu do jakékoli školy nebo při přestupu na jinou školu by měl mít ředitel školy k dispozici písemný souhlas obou rodičů. Může samozřejmě dojít k situaci, kdy oba podpisy nelze získat. V takovém případě je možné vycházet pouze z projevu vůle jednoho z rodičů. Důvodem, proč nelze získat podpis obou rodičům, však nemůže být pouze neschopnost rodičů spolu komunikovat.
Přijetí dítěte do školy pouze na základě vůle a souhlasu jednoho z rodičů, aniž by byl zjištěn názor druhého rodiče ještě předtím, než škola, zastoupená ředitelem školy, rozhodne o jeho přijetí k plnění povinné školní docházky, nebo je mu povolen přestup z jedné školy do druhé, je v naprostém rozporu s judikáty soudů.2)
K tomu závěru lze dojít i jinou cestou. Rozhodování o přijetí, či nepřijetí ke vzdělávání je správním řízením podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „právní řád“). Ředitel školy jako zástupce školy, tedy správního orgánu, se musí řídit tímto zákonem. Podle § 27 odst. 1 písm. a) správního řádu jsou účastníky řízení v řízení o žádosti žadatel a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností s žadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu. Účastníkem řízení je dítě; vzhledem k tomu, že se obvykle jedná o nezletilého účastníka, je však zastupován svým zákonným zástupcem - rodičem.
Z výše uvedeného vyplývá, že pokud podá žádost pouze jeden z rodičů dítěte, je účastníkem předmětného správního řízení i druhý z rodičů, který má stejná procesní práva jako rodič-žadatel. Jako takový musí být ředitelem školy (správním orgánem) podle § 47 správního řádu3) uvědomen o zahájení správního řízení, přičemž nesouhlasí-li s postupem (žádostí) prvního rodiče, má právo vyjádřit svou odchylnou vůli.
V případě, kdy se rodiče nedohodnou, může nastat několik situací.
-
V prvním případě dojde u rodičů k poznání, že se neshodnout na výběru školy, a budou postupovat podle § 877 občanského zákoníku. Toto ustanovení konstatuje, že nedohodnou-li se rodiče v záležitosti, která je pro dítě významná zejména se zřetelem k jeho zájmu, rozhodne soud na návrh rodiče; to platí i tehdy, vyloučil-li jeden rodič z rozhodování o významné záležitosti dítěte druhého rodiče. Za významné záležitosti se podle občanského zákoníku považují zejména nikoli běžné léčebné a obdobné zákroky, určení místa bydliště a volba vzdělání nebo pracovního uplatnění dítěte. Nedohodnou-li se tedy rodiče na tom, do jaké školy nastoupí jejich dítě, měl by jeden z rodičů podat k soudu návrh na nahrazení souhlasu druhého rodiče s podáním přihlášky k zápisu do základní školy s takovým časovým předstihem, aby v době zápisu bylo k dispozici soudní rozhodnutí, které by souhlas nesouhlasícího rodiče s podáním přihlášky nahradilo.4)
-
V případě, že se neshoda rodičů projeví až po podání přihlášky, tedy po zahájení správního řízení, měl by ředitel školy využít § 64 odst. 1 písm. c) správního řádu a usnesením správní řízení přerušit a doporučit zákonným zástupcům, aby se podle § 877 občanského zákoníku obrátili na soud. Řízení o přijetí, či nepřijetí dítěte by mělo pokračovat až po případném soudním rozhodnutí. Soud v těchto případech postupuje podle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, podle § 471 odst. 2 tohoto právního předpisu, podle něhož má ve věcech péče soudu o nezletilé soud rozhodovat s největším urychlením.
-
Ve třetím případě se rodiče nedohodnout na výběru školy a neobrátí se včas na soud, aby situaci vyřešil. Dítě pak není zapsáno do žádné školy, což je obzvlášť problematické při přihlašování dítěte do základní školy. Podle § 36 odst. 4 zákona č. 561/20014 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, je zákonný zástupce povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce. V případě, že k zápisu nedojde, a dítě tak nezačne plnit povinnou školní docházku, je dítě povinen přijmout ředitel spádové školy, ať už probíhá, nebo ani neprobíhá soudní spor o odstranění neshody mezi rodiči. Pak takové dítě podle ustanovení § 36 odst. 7 školského zákona zahájí povinnou školní docházku ve své spádové škole automaticky. Nečinnost zákonného zástupce nemůže být na újmu nezletilého dítěte, kterému vzniká právo, a současně i povinnost školní docházky.5)
-
Naopak může dojít k tomu, že oba rodiče bez vědomí toho druhého přihlásí dítě každý na jinou školu a dítě je na obě školy přijato. V takovém případě je už dítě ve dvou různých školách zapsáno a řediteli škol je pravomocně ve správním řízení rozhodnuto o přijetí dítěte. Podle názoru soudu lze neshodu mezi rodiči odstranit jenom tak, že bude rozhodnuto, ve které škole nezletilé dítě zahájí docházku, protože správní řízení podle školského zákona je již skončeno, rozhodnutí je doručeno oznámením podle § 183 odst. 2 školského zákona a nahrazení souhlasu druhého rodiče s podáním přihlášky k povinné školní docházce z těchto důvodů již nepřipadá v úvahu.6) Ke zrušení rozhodnutí proto není možné přistoupit ani v případě, kdy se následně zjistí, že podpis jednoho z rodičů byl na přihlášce ke vzdělávání zfalšován.
1 KAISEROVÁ, V.: Spory rodičů o volbu základní školy dítěte, In: Právo a rodina 3/2014, s. 20 a násl.
2 Neshody rodičů při volbě vzdělávání dítěte, http://swissconsulting.cz/files/SjU/udrzitelnost/Neshody-rodicu-pri-volbevzdelavaniditete.pdf.
3 O zahájení řízení je správní orgán povinen uvědomit bez zbytečného odkladu všechny jemu známé účastníky. O tom, že probíhá řízení, je správní orgán povinen bezodkladně poté, co se o něm dozví, uvědomit i toho, kdo se stal účastníkem až po zahájení řízení, nejde-li o osobu, která se sama jako účastník do řízení přihlásila.
4 Rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 18. dubna 2013, sp. zn. 28 Co 158/2013.
5 Rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 18. dubna 2013, sp. zn. 28 Co 158/2013.
6 Tamtéž.