Povinnosti ředitele školy v oblasti BOZP, 4. část

Samozřejmě vycházíme nejen z nového zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším, odborném a jiném vzdělání (školský zákon), a zákona č. 563/2004 Sb., zákon o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ale i z Metodického pokynu 29 159/2001-26 Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 9. listopadu 2001 k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí a žáků ve školách a školských zařízeních (dále jen "metodický pokyn"), který i nadále v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví ve školách platí a bude platit.

V minulém článku jsme si probrali články deset až dvanáct výše citovaného metodického pokynu týkající se zvláštních pravidel při některých činnostech, praktického vyučování a tělesné výchovy a dnes budeme pokračovat následujícími, abychom mohli metodický pokyn probrat zhruba celý s výjimkou ustanovení týkajících se školních úrazů, evidence a registrace školních úrazů, odškodňování školních úrazů a sledování školních úrazů (články 19 až 23 metodického pokynu), neboť této problematice je věnován samostatný článek.

Podle článku 13 metodického pokynu platí, že

"Koupání se provádí pouze na vyhrazených místech, kde není koupání zakázáno. Učitel osobně předem ověří bezpečnost místa pro koupání, přesně vymezí prostor, kde se žáci mohou pohybovat (plavat) a učiní taková opatření, aby měl přehled o počtu koupajících se žáků ve skupině. Skupina na jednoho učitele je maximálně 10 žáků, pro žáky speciálních škol se počet řídí zvláštním předpisem. Učitel rozdělí žáky na dvojice, které se vzájemně při koupání sledují. Po skončení koupání skupiny žáků učitel vždy překontroluje počet žáků".

Tento článek je poměrně popisný, takže asi nepotřebuje pro praxi zvláštní výklad. Koupáním se ve smyslu tohoto článku rozumí koupání, které není součástí plaveckého výcviku, jehož zásady bezpečnosti a ochrany zdraví žáků stanoví článek 14 metodického pokynu. Jedná se tedy o koupání nahodilé, např. při výletech apod. V každém případě však platí, že učitel musí předem ověřit bezpečnost místa pro koupání a vymezí žákům prostor, kde smí plavat. Následně žáky rozdělí do dvojic a poučí je, že se musí neustále sledovat. Ve stejnou dobu se nemůže ve vodě koupat více jak 10 žáků.

"1) Plavecký výcvik se uskutečňuje v zařízeních k tomu určených. Žáci se jej účastní po předchozím souhlasu lékaře. Při plaveckém výcviku se třída na základní škole dělí na skupiny. Nejvyšší počet žáků plavců ve skupině 15, žáků-neplavců 10. Pro žáky speciálních škol se počet řídí zvláštním předpisem. Plavecký výcvik provádí vyučující jen s jednou skupinou žáků. Vyučující má přehled o celém prostoru výcviku a všech žácích ve vodě. Po skončení výcviku překontroluje počet žáků.

(2) Vyučující věnuje zvláštní péči neplavcům. Jejich výcvik se provádí podle možnosti odděleně v bazénu s mělkou vodou.

(3) Za bezpečnost žáků při plaveckém výcviku prováděném v cizím zařízení odpovídají ti, kteří jej přímo vedou. Za bezpečnost žáků do doby jejich předání pracovníkům pověřeným vedením plaveckého výcviku odpovídají pedagogičtí pracovníci, kteří žáky na plavecký výcvik doprovázejí. Pedagogický pracovník je přítomen po celou dobu výcviku. V dohodách uzavíraných o využívání cizích zařízení k plaveckému výcviku je nutno upravit ve smyslu těchto zásad podrobně povinnosti zaměstnanců zúčastněných stran, týkající se jejich odpovědnosti za bezpečnost žáků.

(4) Pokud v celém průběhu výcviku nemůže být zachován náležitý přehled o všech jeho účastnících, pedagogický pracovník nebo cvičitel plavání výcvik přeruší."

Obecně platí, že výuka plavání se organizuje v základních školách v rámci povinné tělesné výchovy ve dvou po sobě následujících ročnících 1. stupně v rozsahu 20 hodin v jednom ročníku, tj. 40 hodin povinné výuky plavání. Pro výuku je možno využít i škol v přírodě. Zásadně však platí, že při plaveckém výcviku na jednoho učitele připadá nejvíce 15 žáků a když se jedná o žáky neplavce nesmí přesahovat počet žáků ve skupině 10.

Učitel musí samozřejmě dbát, aby žáci během plaveckého výcviku neprochladli a aby dodržovali základní hygienické požadavky, tj. aby se žáci před vstupem do bazénu a po výcviku řádně omyli mýdlem a osprchovali se.

Hygienické požadavky na plavecké a koupelové bazény stanoví speciální předpis - vyhláška č. 135/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch.

"(1) Lyžařský výcvik je veden kvalifikovanými instruktory, jejichž kvalifikaci si ověří ředitel školy. Jejich práci řídí vedoucí zájezdu určený ředitelem školy, který též schvaluje plán výcviku. Vedoucí zájezdu před odjezdem na lyžařský výcvik upozorní na nutnost seřízení bezpečnostního vázání lyží. Žáci prokáží seřízení bezpečnostního vázání lyží potvrzením servisu, popř. čestným prohlášením zákonných zástupců nebo svým v případě zletilých žáků.

(2) Žáci jsou rozděleni do družstev podle své výkonnosti a zdravotního stavu. Tato hlediska dodržují instruktoři i v průběhu výcviku, při výběru místa výcviku, zvláště též na sjezdových tratích a za ztížených podmínek, na zledovatělém povrchu, za snížené viditelnosti a podobně. Družstvo má nejvýše 15 členů, u žáků se zdravotním postižením se počet snižuje vzhledem k charakteru postižení žáků a dalším okolnostem.

(3) Při zájezdech je nutná účast zdravotníka: podrobnosti upravuje zvláštní předpis.

(4) Lanovky a vleky se používají jen pro organizovaný výcvik po řádném poučení o všech pravidlech a bezpečnostních předpisech o jízdě na vlecích a lanovkách. Během pobytu na horách je nutné dbát všech pokynů Horské služby a výstražných značek. Za nepříznivých podmínek (hustá mlha, sněhová bouře, teplota pod mínus 12 'C) se výcvik a horské výlety omezují, případně nekonají.

(5) Výcvik se provádí v terénu, který odpovídá lyžařské vyspělosti členů družstva. Zvýšená pozornost se věnuje výběru terénu pro začínající lyžaře, zvláště s bezpečným dojezdem.

(6) Při výletu jedou žáci ve skupině v pravidelných odstupech, které se při snížené viditelnosti zkracují až na dotek. Skupina se řídí pokyny vedoucího přesunu, který jede v čele. V závěru jede vždy zkušený lyžař. V průběhu akce se často provádí překontrolování počtu účastníků. Totéž se provádí při jejím zakončení. O trase a časovém plánu výletu musí být informován personál ubytovacího zařízení."

Za přípravu a průběh lyžařského výcviku zodpovídá vedoucí lyžařského výcviku, kterého určí ředitel školy nebo školského zařízení. Dotyčný zabezpečuje program, řídí práci instruktorů a dbá na dodržování denního programu. Vedoucí lyžařského zájezdu také zkontroluje, zda-li všichni žáci předložili potvrzení servisu nebo prohlášení rodičů o seřízení bezpečnostního vázání.

Lyžařský instruktor odpovídá za bezpečnost a ochranu zdraví žáků podle pokynu vedoucího zájezdu. Vedoucí zájezdu musí mít potřebné předpoklady, neboť současně vykonává i pedagogický dozor. K více než 30 žákům musí být zajištěn zdravotník. Jestliže je středisko lyžařského výcviku vzdáleno od zdravotnického střediska, musí mít s sebou též kvalifikovaného zdravotníka nebo lékaře. Před zájezdem musí každý žák předložit prohlášení zákonných zástupců (rodičů) o bezinfekčnosti.

K vlastnímu výcviku musí být voleny nelavinové svahy s přiměřeným sklonem a musí se přihlížet ke schopnostem žáků. Nesmí se používat neudržované horské svahy, ale jen svahy potřebně upravené, veřejnosti přístupné. Terén pro výcvik volí instruktor podle zdatnosti účastníků a stavu sněhu. Před začátkem výcviku si ověří, zda všichni znají smluvená znamení a signály a sdělí bezpečnostní pokyny. Žádný přestupek nesmí prominout a průběžně kontroluje dodržování daných pokynů. Při sjíždění nebezpečných úseků dbá, aby se každý bezpodmínečně zastavil na určeném místě.

Při pohybu družstva (zejména při běžeckých túrách) musí být dodržována stopa. Na konec družstva určí instruktor dobrého a odpovědného lyžaře, který sleduje opozdilce a řídí jejich postup tak, aby se všichni opět připojili k družstvu. Za nepříznivého počasí (mlha, vánice apod.), které družstvo lyžařů potká během výcviku, je nutno snížit rychlost a zajistit, aby každý viděl na předcházejícího lyžaře, rozestupy musí být maximálně na vzdálenost 4 m. Nakonec je samozřejmé, že musí být dodržovány příkazy Horské služby. Pokud Horská služba zakáže vycházet z chat, musí se zákaz bezpodmínečně dodržovat, za to zodpovídá vedoucí lyžařského zájezdu.

"(1) Před zahájením kurzu jsou účastnici poučeni školou o vhodné výstroji. Při nástupu na kurz je provedena určeným zaměstnancem její kontrola. Bez potřebného vybavení nemohou být žáci do kurzu přijati.

(2) Kurzy jsou zajišťovány kvalifikovanými instruktory (pedagogy). Jejich činnost řídí a kontroluje vedoucí kurzu. Zároveň kontroluje dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví. Žáci se dělí do družstev podle výkonnosti. Družstvo má nejvíce 15 žáků, pokud není zvláštními předpisy stanoven pro některé činnosti počet nižší. Družstvo žáků speciálních škol tvoří polovina nejvyššího počtu žáků třídy stanoveného zvláštním předpisem. Počet instruktorů nesmí být menší než počet družstev. Účastní-li se kurzu více než 30 žáků, musí škola zajistit zdravotníka. Kurzy s počtem do 30 žáků musí doprovázet 3 dospělé osoby, z nichž jedna musí mít absolvován kurz první pomoci.

(3) Před zahájením cyklistického kurzu ověří vedoucí kurzu povinné vybavení, technický stav jízdních kol (včetně povinnosti mít ochrannou přilbu) a znalosti žáků o pravidlech silničního provozu, bez jejichž znalosti se žáci nemohou kurzu zúčastnit. V silničním provozu má družstvo maximálně 10 cyklistů, za které odpovídá vedoucí družstva. Trasu přesunu volí vedoucí kurzu s ohledem na výkonnost a zdravotní stav žáků, na stav a frekvenci dopravy na komunikaci atd.

(4) Před zahájením kurzu vodní turistiky zjistí vedoucí kurzu stupeň plavecké vyspělosti žáků. Vedoucí kurzu odpovídá za zhodnocení stavu sjížděné řeky. Instruktor odpovídá nejvýše za pět kanoí nebo kajaků nebo za dvě pramice. Při obtížnějších podmínkách vedoucí kurzu počet lodí na jednoho instruktora sníží. Žáci jsou vybaveni při jízdě na proudící vodě plovací vestou, při jízdě na divoké vodě nebo obtížně sjízdných propustech plovací vestou a přilbou. Pokud se v průběhu jízdy na divoké vodě podmínky zhorší nebo se zvýší riziko, vedoucí kurzu jízdu přeruší nebo sjíždění ukončí.

(5) Při horské turistice musí instruktor seznámit žáky s možným nebezpečím hrozícím v horách. Při horských túrách musí důsledně respektovat aktuální podmínky, zejména povětrnostní a pokyny Horské služby. Před začátkem túry oznamuje kompetentní osobě směr a cíl túry a předpokládaný čas návratu. Hlásí včas eventuální zdržení. Na horskou túru doprovázejí družstvo nebo skupinu žáků vždy nejméně 2 instruktoři

(6) Horolezecký výcvik, včetně základního, může provádět pouze kvalifikovaný instruktor horolezectví (pedagog) - člen horolezeckého svazu při dodržení všech bezpečnostních pravidel daných Českým horolezeckým svazem."

I toto ustanovení metodického návodu je značně popisné a tudíž srozumitelné, takže by nemělo v praxi působit výkladové problémy.

Obecně platí, že každého sportovně turistického kursu se může účastnit jen dítě s vyhovujícím zdravotním stavem. Instruktor nesmí brát na výlet své vlastní děti, pokud nejsou žáky třídy, která kurs pořádá. Žáky je třeba poučit o programu a o organizačních opatřeních. Harmonogram každého výletu (ať cyklistického nebo v rámci horské turistiky) musí zajistit přiměřenou regeneraci žáků. Smí se jezdit a chodit jen po vyznačených turistických a cykloturistických cestách, nesmí se používat zkratky. Žáci kursu vodní turistiky musí být povinně vybaveni záchranným pásem a vestou.

Podle článku 17 metodického pokynu platí, že

"(1) Školy zajišťují péči o bezpečnost a zdraví žáků na soutěžích a přehlídkách pořádaných pro žáky. Pokud dozor nad nezletilými žáky včetně dopravy neprovádějí zákonní zástupci žáků, zajišťuje vysílající škola po dohodě s organizátorem soutěže nebo přehlídky dozor.

(2) Po dobu vlastní soutěže přebírá náležitý dohled nad žáky s organizátor soutěže. Vyhlašuje počátek a konec soutěže nebo přehlídky a zajišťuje podmínky pro bezpečnou účast žáků poskytnutím případných ochranných prostředků, náležitým vybavením laboratoří a jiných soutěžních míst atd."

Tento článek metodického pokynu řeší bezpečnost a ochranu zdraví žáků při různých mimoškolních akcích, jako jsou různé soutěže včetně školních olympiád a přehlídky. V případě, že se akce účastní i zákonní zástupci žáka (tedy rodiče) zajišťují přednostně dozor nad svým dítětem oni. Pro žáky, kteří se soutěže nebo přehlídky účastní bez dozoru rodičů musí tento dozor zajistit škola nebo školské zařízení.

Při různých soutěžích (např. školních olympiádách), kde je zvýšené nebezpečí úrazu (např. chemické nebo fyzikální olympiády) musí pořadatel soutěže vybavit žáky potřebnými ochrannými prostředky.

Podle článku 18 metodického pokynu platí, že

"Školy odpovídají za bezpečnost a ochranu zdraví žáků při zahraničních výjezdech, které organizují v souvislosti s výchovně vzdělávací činností školy. O konkrétních opatřeních a poučení žáků, případně jejich zákonných zástupců, se pořizuje před uskutečněním výjezdu zápis podepsaný jeho účastníky."

K otázce přípravy a organizace výjezdů žáků a studentů do zahraničí je totiž vydán ještě samostatný metodický pokyn Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. j. 16 741/97-20 (publikovaný ve Věstníku MŠMT sešit č. 5 ročník 1997), který dosud platí a nebyl zrušen. Výše citovaný článek 18 metodického pokynu proto pouze tyto otázku upřesňuje a řeší komplexně v souvislosti s ostatní problematikou bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a studentů. Z něj vyplývá také, že škola nebo školské zařízení jednoznačně a plně odpovídá za bezpečnost a ochranu zdraví všech žáků nebo studentů účastnících se zahraničního zájezdu. K zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví musí být žákům a studentům prokazatelně udělovány pokyny, které kromě potřeby ukázněného chování a dodržování režimu platného po dobu cesty se zaměří podle okolností na prevenci možných rizik, např. z hlediska hygienického, dopravního, při koupání nebo při činnostech, které by měli žáci v průběhu zájezdu vykonávat.

Podle článku 21 metodického pokynu platí, že

"(1) Dodržování podmínek pro bezpečnost a ochranu zdraví žáků kontrolují průběžně vedoucí zaměstnanci školy v rámci své působnosti.

(2) Pedagogičtí pracovníci kontrolují a vyžadují dodržování bezpečnostních předpisů a pokynů žáky.

(3) Do programu prověrek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci prováděných nejméně jednou ročně zahrnují školy také kontrolu školních dílen, laboratoří, tělocvičen a tělocvičného nářadí a náčiní, školních hřišť, školních pozemků i dalších školních pracovišť, užívaných žáky, včetně jejich vybavení. Pokud se na ně a na jejich vybavení vztahují zvláštní bezpečnostní předpisy, například o elektrických zařízeních, plynu, hromosvodu atd., provádějí se speciální odborné kontroly a revize ve lhůtách stanovených těmito předpisy. U tělocvičného nářadí a náčiní se kromě jeho běžných kontrol v hodinách tělesné výchovy a v rámci ročních prověrek provádějí i odborné technické kontroly nejméně jednou za tři roky. Součástí prověrek je rovněž kontrola lékárniček první pomoci, a to jak z hlediska obsahu, tak lhůt použitelnosti léků."

Tento článek metodického pokynu má za cíl zajistit kontrolu nad bezpečností a ochranou zdraví žáků ve školách. Je do jisté míry paralelou ustanovení § 136 a 136a zákoníku práce o kontrolní činnosti odborů nad bezpečností a ochranou zdraví při práci a účasti zaměstnanců na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Podle článku 16 metodického pokynu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. j. 14 269/2001-26 - Pracovního řádu pro zaměstnance škol a školských zařízení plní zaměstnavatel vůči příslušné odborové organizaci nebo radě zaměstnanců, případně zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci povinnosti stanovené zákoníkem práce a zvláštními předpisy. Proto také např. musí jednou ročně organizovat prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle ustanovení § 136a zákoníku práce apod. To vše však plní ředitel školy z posice zaměstnavatele vůči zaměstnancům školy nebo školského zařízení.

Obdobné úkoly - pokud se týká této kontrolní pravomoci - pak ukládá článek 21 metodického pokynu ve vztahu k zajištění kontroly a dodržování podmínek pro bezpečnost a ochranu zdraví žáků.

Zde se pak jasně ukazuje ona dvojjediná role ředitele školy nebo školského zařízení, který musí plnit úkoly v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví nejen vůči svým zaměstnancům z pohledu pracovněprávních předpisů a zejména zákoníku práce, ale vůči dětem, žákům a studentům z pohledu školských předpisů.