Poznámky k postavení fyzických a právnických osob podle nového občanského zákoníku ve školské praxi

Nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) přinesl změny týkající se fyzických a právnických osob. O Přiznání svéprávnosti nezletilému dle nového občanského zákoníku již pojednával článek Adama Hlaváče v lednovém čísle (viz Řízení školy 1/2014, s. 17). Cílem tohoto článku je upozornit na některé důsledky ve školské praxi vyvolané novou právní úpravou.

Poznámky k postavení fyzických a právnických osob podle nového občanského zákoníku ve školské praxi
PhDr. Mgr.
Monika
Puškinová
Ph. D.
specialista na školskou problematiku
Z pohledu ředitele školy nebo školského zařízení je zřejmě nejaktuálnější ujasnění:
 
postavení svéprávného nezletilého žáka,
 
zastoupení nezletilého, který není plně svéprávný,
 
úkoly a postavení občanského sdružení, které se transformovalo na spolek.
ŽÁK STÁLE NEZLETILÝ, ALE JIŽ PLNĚ SVÉPRÁVNÝ
Do 1. 1. 2014 jsme při posuzování práv a povinností žáků (zejména středních škol), resp. uchazečů ke vzdělávání, vystačili se dvěma kategoriemi: nezletilý žák a zletilý žák, nezletilý uchazeč a zletilý uchazeč. V případě nezletilého žáka nebo uchazeče jsme bez dalšího zjišťování vyžadovali, aby za něj jednal zákonný zástupce nebo aby zákonný zástupce udělil souhlas v souladu se školským zákonem (např. souhlas zákonného zástupce nezletilého žáka se zanecháním studia podle § 68 školského zákona). Pouze v případě zletilých žáků jsme se „přeorientovali“ a respektovali, že žák jedná sám za sebe.
Klíčová úvaha (vycházející z § 8 „starého“ občanského zákoníku), která umožňovala jednoduše vyčlenit dva uvedené postupy, byla následující:
 
I nezletilý má způsobilost vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti, avšak
v plném rozsahu
tato způsobilost vznikne teprve
zletilostí.
 
Obecně se má za to, že ve vztazích ke škole nebo školskému zařízení může žák nebo uchazeč jednat sám za sebe teprve tehdy, když vznikne jeho způsobilost nabývat práv a brát na sebe povinnosti v plném rozsahu.
 
Zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku. Před dosažením tohoto věku se zletilosti nabývá jen uzavřením manželství.
Závěr:
Pouze žák nebo uchazeč, který je zletilý (protože dovršil 18 let věku nebo před dovršením 18 let věku uzavřel manželství), jedná ve vztahu ke škole nebo školskému zařízení samostatně („sám za sebe“). Může „sám za sebe“ např. zanechat studia, podat žádost o přestup na jinou střední školu, omlouvat svou nepřítomnost ve vyučování.
Této úpravě také odpovídaly formulace školních řádů nebo vnitřních řádů. V jejich textech se vyčleňovala buď práva a povinnosti nezletilých žáků a jejich zákonných zástupců, nebo zletilých žáků.
Nový občanský zákoník místo pojmu
způsobilost vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti
zavádí pojem
svéprávnost (způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat)
– § 15 odst. 2 nového občanského zákoníku).
Dále nový občanský zákoník nespojuje nabytí plné svéprávnosti pouze s nabytím zletilosti:
§ 30
(1) Plně svéprávným se člověk stává zletilostí. Zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku věku.
(2) Před nabytím zletilosti se plné svéprávnosti nabývá přiznáním svéprávnosti, nebo uzavřením manželství. Svéprávnost nabytá uzavřením manželství se neztrácí ani zánikem manželství, ani prohlášením manželství za neplatné.
Důležité je upozornit, že
plné svéprávnosti může nabýt i nezletilý člověk a přiznáním svéprávnosti nebo uzavřením manželství se člověk nestává zletilým.
Plně svéprávný nezletilý žák nebo uchazeč
jedná za sebe v plném rozsahu, není zastoupen zákonným zástupcem.
Školní řády nebo vnitřní řády sestavené v souladu se „starým“ občanským zákoníkem používají pouze dichotomické dělení zletilý a nezletilý žák. Nevyčleňují plně svéprávného nezletilého žáka. Proto
je vhodné do školních a vnitřních řádů doplnit kategorii plně svéprávného nezletilého žáka s jeho právy a povinnostmi.
Jako doplnění lze uvést souvislost deliktní odpovědnosti a plné svéprávnosti, neboť nový občanský zákoník na rozdíl od „starého“ občanského zákoníku koncipuje deliktní způsobilost ve vazbě na svéprávnost.
§ 24
Každý člověk odpovídá za své jednání, je-li s to posoudit je a ovládnout. Kdo se vlastní vinou přivede do stavu, v němž by jinak za své jednání odpovědný nebyl, odpovídá za jednání v tomto stavu učiněná.
§ 2920
(1) Nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, nahradí způsobenou škodu, pokud byl způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho následky; poškozenému náleží náhrada škody i tehdy, nebránil-li se škůdci ze šetrnosti k němu.
§ 2129
Společně a nerozdílně se škůdcem nahradí škodu i ten, kdo nad ním zanedbal náležitý dohled. Není-li škůdce povinen k náhradě, nahradí poškozenému škodu ten, kdo nad škůdcem zanedbal dohled.
Z ustanovení nového občanského zákoníku plyne, že se deliktní způsobilost v plném rozsahu nabývá okamžikem, kdy člověk nabude v plném rozsahu svéprávnosti. V případě nezletilých, kteří nenabyli plné svéprávnosti, je nutné v každém jednotlivém případě posoudit, zda a nakolik byli způsobilí ovládnout své jednání a posoudit jeho následky.
ZASTOUPENÍ NEZLETILÉHO, KTERÝ NENABYL PLNÉ SVÉPRÁVNOSTI
Nový občanský zákon zrušil i zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, a upravuje vztahy mezi rodiči a dětmi.
Obecně platí, že rodiče rozhodují o záležitostech dítěte ve vzájemné shodě. Rodičovská odpovědnost (zahrnující i zastupování dítěte) náleží oběma rodičům. Vzniká narozením dítěte a zaniká, jakmile dítě nabude plné svéprávnosti (§ 858 nového občanského zákoníku). Má ji každý rodič, ledaže jí byl zbaven (§ 865 nového občanského zákoníku).
Obecné zastoupení dítěte je upraveno v § 892 nového občanského zákoníku.
§ 892
(1) Rodiče mají povinnost a právo zastupovat dítě při právních jednáních, ke kterým není právně způsobilé.
(2) Rodiče zastupují dítě společně, jednat však může každý z nich; ...
Na školy nebo školská zařízení se někdy přenáší konflikt rodičů, kteří se neshodli na tom, jak budou postupovat při vzdělávání dítěte a kdo bude dítě zastupovat. Důsledek uvedené situace upravuje § 893 nového občanského zákoníku.
§ 893
Nedohodnou-li se rodiče, který z nich dítě při právním jednání zastoupí, rozhodne soud na návrh rodiče, který z rodičů bude za dítě právně jednat a jakým způsobem.
OBČANSKÉ SDRUŽENÍ TRANSFORMOVANÉ NA SPOLEK
Nový občanský zákoník zrušuje zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Existující občanská sdružení jsou na základě ustanovení § 3045 nového občanského zákoníku s účinností od 1. 1. 2014 transformována na spolky.
§ 3045
(1) Sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, se považují za spolky podle tohoto zákona. Sdružení má právo změnit svoji právní formu na ústav nebo sociální družstvo podle jiného zákona.
Tato občanská sdružení byla ke dni 1. 1. 2014 registrovaná u Ministerstva vnitra. Od 1. 1. 2014 se považují za spolky zapsané ve spolkovém rejstříku a nemusí znovu žádat, aby byla jako spolek do rejstříku zapsána.1) Rejstříkový soud (který vede spolkový rejstřík) převezme ze základního registru osob údaje uvedené v § 125 odst. 2 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, a zapíše je bez řízení. Tím se všechna dosud registrovaná občanská sdružení stanou osobou zapsanou do rejstříku.
Pro úplnost a přehlednost uvádím § 125 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.
§ 125
(1) Evidence občanských sdružení, ... a jejich organizačních jednotek, které jsou oprávněny jednat svým jménem, vedená Ministerstvem vnitra podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, se považuje za spolkový rejstřík podle tohoto zákona.
(2) Ministerstvo vnitra předá příslušným rejstříkovým soudům do 3 měsíců po dni nabytí účinnosti tohoto zákona spisy a do 1 měsíce po dni nabytí účinnosti tohoto zákona v elektronické podobě o občanském sdružení, jeho organizační jednotce, ... údaje o
a)
názvu,
b)
číslu registrace,
c)
identifikačním číslu osoby,
d)
dni vzniku,
e)
právní formě a
f)
sídle vyjádřené referenční vazbou kódu adresního místa na referenční údaj o adrese v základním registru územní identifikace.
(3) Údaje, které rejstříkový soud převezme ze základního registru osob, zapíše bez řízení; tímto zápisem je splněna povinnost podle § 3045 odst. 2 občanského zákoníku.
„Automatickým“ zápisem do spolkového rejstříku se však povinnosti spolků spojené se zápisem do spolkového rejstříku nevyčerpávají.
Údaje zapsané do spolkového rejstříku bez řízení nepředstavují veškeré skutečnosti zapisované do spolkového rejstříku. Skutečnosti zapisované do veřejného a spolkového rejstříku jsou uvedeny v § 25 až 27 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.
Následující postup upravuje § 122 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.
§ 122
(2) Osoba zapsaná do spolkového rejstříku přizpůsobí do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zapsaný stav stavu požadovanému tímto zákonem.

(3) Nepřizpůsobí-li zapsaná osoba zapsaný stav stavu požadovanému tímto zákonem ve lhůtě podle odstavců 1 a 2, rejstříkový soud ji k tomu vyzve a stanoví ve výzvě dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti; uplyne-li dodatečná lhůta marně, soud na návrh rejstříkového soudu nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, zapsanou osobu zruší a nařídí její likvidaci.
Další úkol spolku spočívá v tom, že musí
přizpůsobit obsah stanov ustanovením nového občanského zákoníku a doručit je rejstříkovému soudu, a to do tří let od účinnosti nového občanského zákoníku (tj. do 1. 1. 2017).
§ 3041
(2) Ustanovení společenské smlouvy nebo statutu právnických osob uvedených v odstavci 1, která odporují donucujícím ustanovením tohoto zákona, pozbývají závaznosti dnem nabytí jeho účinnosti;
právnická osoba přizpůsobí do tří let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona společenskou smlouvu nebo statut úpravě tohoto zákona a doručí je orgánu veřejné moci, který vede veřejný rejstřík, do něhož je právnická osoba zapsána.
Neučiní-li tak, příslušný orgán veřejné moci ji k tomu vyzve a stanoví ve výzvě dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti; uplyne-li dodatečná lhůta marně, soud právnickou osobu na návrh orgánu veřejné moci nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, zruší a nařídí její likvidaci.
Minimální obsah
stanov spolku
je uveden v § 218 nového občanského zákoníku.
§ 218
Zakladatelé založí spolek, shodnou-li se na obsahu stanov; stanovy obsahují alespoň
a)
název a sídlo spolku,
b)
účel spolku,
c)
práva a povinnosti členů vůči spolku, popřípadě určení způsobu, jak jim budou práva a povinnosti vznikat,
d)
určení statutárního orgánu.
Dále jsou
spolky povinny do dvou let od účinnosti nového občanského zákoníku, tj. do 1. 1. 2016, provést změnu názvu.
§ 3042
Odporuje-li název právnické osoby ustanovením tohoto zákona, přizpůsobí právnická osoba svůj název požadavkům tohoto zákona do dvou let ode dne nabytí jeho účinnosti.
Není povinna tak učinit tehdy, jsou-li pro to důležité důvody, zejména užívalali právnická osoba svůj název dlouhodobě a je-li pro ni tak příznačný, že jeho zaměnitelnost nebo klamavost nelze rozumně předpokládat.
Požadavky na
název spolku
jsou uvedeny v § 216 nového občanského zákoníku.
§ 216
Název spolku musí obsahovat slova „spolek“ nebo „zapsaný spolek“, postačí však zkratka „z. s.“.
Jak uvádějí autoři komentáře nového občanského zákoníku věnovaného právnickým osobám,
musí název spolku obsahovat označení právní formy buď slovem, nebo zkratkou. Pokud název spolku obsahuje slovní označení, tj. slova „zapsaný spolek“, je toto označení jako součást kmene názvu spolku postačující k odlišení od jiných právnických osob. Použitá zkratka „z. s.“ tuto rozlišovací schopnost nemá. Pokud název spolku jako součást kmene názvu obsahuje pouze slovo „spolek“, nejedná se o označení právní formy podle komentovaného ustanovení a název musí v takovém případě obsahovat i zkratku „z. s.“
2)
Změnu názvu je nutné promítnout do stanov a dalších interních dokumentů spolku. Dále je nezbytné podat návrh rejstříkovému soudu k zápisu změny názvu ve spolkovém rejstříku (také do dvou let od nabytí účinnosti nového občanského zákoníku).
Určité otázky vznikají v souvislosti s tím, zda spolky mohou vyvíjet činnost jen pro své členy.
Je pravdou, že podle § 214 odst. 1 nového občanského zákoníku
alespoň tři osoby
vedené společným zájmem
mohou založit
k jeho naplňování
spolek jako samosprávný a dobrovolný svazek členů a spolčovat se v něm.
Autoři komentáře nového občanského zákoníku věnovaného právnickým osobám v této souvislosti uvádějí:
Společný zájem není omezen tím, že by se muselo jednat o zájem tzv. vzájemně prospěšný. Z dikce NObčZ nelze dovodit, že spolky jsou určeny pouze pro realizaci činností, zastupování zájmů jen svých členů, jak bývá někdy právní úprava spolků v NObčZ interpretována. Zájem, ke kterému se členové spolu sdruží, respektive v dikci NObčZ spolčí, může být zájmem individuálním, ale i veřejně prospěšným, zaměřeným k realizaci činností, jejichž efekt se vztahuje i k osobám stojícím mimo spolek. Jako nejčastější model lze předpokládat spolky, které budou mít obojí účel, tedy jak vzájemně prospěšný, tak veřejně prospěšný, a oba tyto aspekty se v činnosti spolku mohou v různém rozsahu kombinovat.
3)
Uvedený výklad potvrzuje i Výkladové stanovisko Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti – k veřejně prospěšnému spolku. Vlastní stanovisko zní:
Spolky mohou být dle nového občanského zákoníku založeny i k veřejně prospěšnému účelu.
V odůvodnění stanoviska se mimo jiné uvádí:
Pro spolek ... je pojmově příznačné jeho založení ve společném zájmu členů ... Přitom je nerozhodné, zda společný zájem má zároveň (souběžně vedle toho) povahu soukromého nebo veřejného zájmu ... Společným zájmem soukromým mohou být například společné vycházky členů do přírody, které jsou zaměřeny dovnitř spolku (pouze člensky), zatímco společným zájmem veřejným může být například ochrana zájmů soutěžitelů nebo spotřebitelů, cizinců, azylantů, znevýhodněných lidí, ochrana přírody atd., a to zejména formou veřejné služby (spolkové činnosti jako veřejné služby), např. i poskytování sociální služby nebo vzdělávání, aniž by příjemci služby museli být členové.
4)
Závěrem lze jednoduše konstatovat, že
spolek může vyvíjet činnost jak pro své členy, tak i pro své nečleny, pokud je to společným zájmem spolku.
SHRNUTÍ
 
Podle nového občanského zákoníku plné svéprávnosti může nabýt i nezletilý člověk a přiznáním svéprávnosti nebo uzavřením manželství se člověk nestává zletilým. Plně svéprávný nezletilý žák nebo uchazeč jedná za sebe v plném rozsahu, není zastoupen zákonným zástupcem.
 
Je vhodné do školních a vnitřních řádů doplnit kategorii plně svéprávného nezletilého žáka s jeho právy a povinnostmi.
 
Zastupování dítěte při právních jednáních rodiči je upraveno v novém občanském zákoníku.
 
Již existující občanská sdružení se od 1. 1. 2014 považují za spolky zapsané ve spolkovém rejstříku a nemusí znovu žádat, aby byla jako spolek do rejstříku zapsána.
 
Spolek „automaticky“ zapsaný do spolkového rejstříku přizpůsobí do 3 let ode dne nabytí účinnosti nového občanského zákoníku (tj. do 1. 1. 2017) zapsaný stav stavu požadovanému novým občanským zákoníkem.
 
Spolek musí přizpůsobit obsah stanov ustanovením nového občanského zákoníku a doručit je rejstříkovému soudu, a to do tří let od účinnosti nového občanského zákoníku (tj. do 1. 1. 2017).
 
Spolek je povinen do dvou let od účinnosti nového občanského zákoníku (tj. do 1. 1. 2016) provést změnu názvu. Změnu názvu je nutné promítnout do stanov a dalších interních dokumentů spolku. Dále je nezbytné podat návrh rejstříkovému soudu k zápisu změny názvu ve spolkovém rejstříku (také do dvou let od nabytí účinnosti nového občanského zákoníku).
 
Spolek může vyvíjet činnost jak pro své členy, tak i pro své nečleny, pokud je to společným zájmem spolku.

1 Pokud má však bývalé občanské sdružení organizační jednotky s právní subjektivitou (podle nového občanského zákoníku „pobočné spolky“), pak je musí nechat (hlavní) spolek do rejstříku zapsat, a to do 3 let od účinnosti nového občanského zákoníku (tj. do 1. 1. 2017).
2 SVEJKOVSKÝ, J. a kol.
Právnické osoby v novém občanském zákoníku: komentář [§ 118-418].
1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 189-190. ISBN 978-80-7400-445-2.
3 SVEJKOVSKÝ, J. a kol.
Právnické osoby v novém občanském zákoníku: komentář [§ 118-418].
1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 188. ISBN 978-80-7400-445-2.
4
Výkladové stanovisko Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti - k veřejně prospěšnému spolku.
[online]. [cit. 2014-01-03]. Dostupný z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/fileadmin/user_upload/PDF/Stano visko-ucel-spolku.pdf