Pracovnělékařská péče po 1. 4. 2012

Jan Mikáč

Vydáno: 20. 04. 2012

Ke dni 1. 4. 2012 nabyl účinnosti zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.

PaedDr.

Jan

Mikáč

poradenské služby ve školství

Z řady změn ve zdravotní péči pro zaměstnance škol a školských zařízení, které přináší, věnuji pozornost následujícímu:

zásadám poskytování zdravotní péče, kterou zaměstnavatel zajišťuje pro své zaměstnance,

posuzování zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání,

úhradám vstupních lékařských prohlídek.

NOVÁ TERMINOLOGIE

Místo pojmu závodní preventivní péče se používá pojem

pracovnělékařské služby.

SMLOUVA O PRACOVNĚLÉKAŘSKÝCH SLUŽBÁCH

Současnou smlouvu se závodním lékařem o závodní preventivní péči a pravidla v ní sjednaná lze využívat ještě rok, během této doby je nutné nahradit smlouvou novou.

§ 98
(1) Pracovnělékařské služby lze poskytovat podle dosavadních právních předpisů upravujících poskytování závodní preventivní péče nejdéle po dobu 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách

ROZSAH PRACOVNĚLÉKAŘSKÝCH SLUŽEB

Lékař, se kterým bude nová smlouva uzavřena, bude poskytovat téměř stejné služby, tedy provádění prohlídek zaměstnanců, školení zaměstnanců o poskytování první pomoci, hodnocení rizik na pracovišti.

Teoreticky, protože naprostá většina škol služeb závodního lékaře využívala jen k provádění lékařských prohlídek (vstupních, periodických, event. výstupních a mimořádných).

§ 53
(1) Pracovnělékařské služby jsou zdravotní služby preventivní, jejichž součástí je hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví, provádění preventivních prohlídek a hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci, poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací, školení v poskytování první pomoci a pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce nebo služby (dále jen „práce“)

zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách

KDO MŮŽE PRACOVNĚLÉKAŘSKÉ SLUŽBY ZAJISTIT

Není jisté, zda bude moci služby poskytovat dosavadní závodní lékař, zákon stanoví pro poskytování pracovnělékařských služeb lékařům jiné podmínky. Je nezbytné s ním zahájit jednání, zda bude i nadále oprávněn tyto služby poskytovat.

LÉKAŘ ZÁVODNÍ NEBO PRAKTICKÝ, U KTERÉHO JE ZAMĚSTNANCE REGISTROVÁN

Zákon konečně přináší jednoznačnou odpověď na tento letitý problém.

Někteří zaměstnanci organizace budou moci chodit na periodické lékařské prohlídky ke svému lékaři, někteří budou muset navštěvovat „závodního“ lékaře.

Rozhodující je skutečnost, jak zaměstnavatel provedl kategorizaci prací na svých pracovištích z hlediska hygieny práce, podle § 37 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.

§ 37
Kategorizace prací
(1) Podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví se práce zařazují do čtyř kategorií.
(2) O zařazení prací do

třetí

nebo

čtvrté

kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Práce do druhé kategorie zařazuje zaměstnavatel. Ostatní práce na pracovištích zaměstnavatele, které nebyly takto zařazeny, se považují za práce

kategorie první. (zkráceno)

zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví

Pokud byl zaměstnanec pro svůj druh práce zařazen do první kategorie, na periodické prohlídky bude chodit ke svému „rodinnému“ lékaři, u kterého je registrován.

Zaměstnanci (příp. uchazeči o zaměstnání) zařazení do druhé kategorie budou prohlídky muset absolvovat opět u „závodního“ lékaře, se kterým bude muset zaměstnavatel mít opět uzavřenu smlouvu.

§ 54
(1) Poskytovatelem pracovnělékařských služeb je

poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství, nebo

poskytovatel v oboru pracovní lékařství.

(2) Zaměstnavatel pro výkon práce na svých pracovištích

je povinen, jde-li o práce, které jsou zařazené podle zákona o ochraně veřejného zdraví do kategorie první, druhé, druhé rizikové, třetí nebo čtvrté

anebo je součástí práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy,

uzavřít písemnou smlouvu

o poskytování pracovnělékařských služeb s poskytovatelem uvedeným v odstavci 1,

může, jde-li o práce zařazené pouze do kategorie první

podle zákona o ochraně veřejného zdraví a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy, zajišťovat provádění pracovnělékařských prohlídek a posuzování zdravotní způsobilosti k práci na základě písemné žádosti u poskytovatele uvedeného v odstavci 1 písm. a),

který je registrujícím poskytovatelem zaměstnance nebo uchazeče o zaměstnání;

ostatní pracovnělékařské služby podle § 53 odst. 1 zaměstnavatel zajišťuje prostřednictvím poskytovatele uvedeného v odstavci 1, s nímž uzavřel písemnou smlouvu.

zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách Zákon stanoví jako povinnost zaměstnavatele hradit prohlídky bez ohledu na to, u kterého lékaře byly provedeny. Zaměstnancům stanoví jako povinnost prohlídkám se podrobit.

§ 55
(1) Zaměstnavatel je povinen

při odeslání zaměstnance k pracovnělékařské prohlídce podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů vybavit jej žádostí obsahující údaje o druhu práce, režimu práce a pracovních podmínkách, ke kterým je posouzení zaměstnance požadováno, ...

(2) Zaměstnavatel má právo vyslat zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci.

§ 56
Zaměstnanec je povinen

podrobit se pracovnělékařským službám u poskytovatele pracovnělékařských služeb, se kterým zaměstnavatel uzavřel písemnou smlouvu.

§ 58
Zaměstnavatel hradí pracovnělékařské služby poskytované podle tohoto zákona.

zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách

Stejně jako u zaměstnanců se bude poskytovat i u uchazečů o zaměstnání. Dochází zde ale k drobné změně. Dříve byl uchazeč vybrán ředitelem školy v rámci nějakého formálního či neformálního výběrového řízení, a teprve až bylo domluveno, že s ním bude uzavřen pracovní poměr, byl vyslán na lékařskou vstupní prohlídku.

Někdy došlo i k uzavření pracovního poměru a teprve pak byl uchazeč vyslán ke zdravotní prohlídce.

Je nutné upozornit, že

nyní musí mít ředitel nejdříve potvrzení o zdravotní způsobilosti uchazeče a teprve pak s ním může uzavřít pracovněprávní vztah.

Pokud organizace pořádá oficiální výběrové řízení (konkurz), pak by součástí materiálů, které uchazeč předkládá, mělo být i potvrzení o jeho zdravotní způsobilosti.

Zákon o pedagogických pracovnících totiž stanovuje jako jeden z předpokladů pro výkon činnosti pedagogického pracovníka právě zdravotní způsobilost. A

nelze rozhodnout o přijetí pracovníka, u kterého není k dispozici údaj o zdravotní způsobilosti, průběh výběrového řízení by z tohoto důvodu mohl být napaden.

§ 59
Posuzování zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání (1) Jde-li o osobu ucházející se o zaměstnání, postupuje se při posuzování její zdravotní způsobilosti k práci obdobně jako při posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců v rámci pracovnělékařských služeb s tím, že

vstupní lékařská prohlídka se uskutečňuje u poskytovatele pracovnělékařských služeb, s nímž má zaměstnavatel uzavřenou písemnou smlouvu, nebo u registrujícího poskytovatele, ke kterému vyslal zaměstnavatel, na jehož pracovištích jsou vykonávány práce pouze v kategorii první, osobu ucházející se o zaměstnání,

osoba ucházející se o zaměstnání se považuje za zdravotně nezpůsobilou, pokud se před vznikem pracovněprávního nebo obdobného vztahu nepodrobí vstupní lékařské prohlídce.

zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách

Zákon také řeší úhradu prohlídek.

Každý z uchazečů si hradí náklady spojené se získáním potvrzení o zdravotní způsobilosti sám. Pouze vybranému uchazeči, se kterým bude uzavřen pracovněprávní vztah, zaměstnavatel náklady spojené s prohlídkou uhradí, pokud se s ním nedohodne, že si uchazeč prohlídku uhradí sám.

Podle obvyklé praxe si ve většině případů zřejmě bude uchazeč opět hradit prohlídku sám. Jen je vhodné připomenout, že je to povinnost zaměstnavatele a ten se jí může zhostit tím, že se s uchazečem dohodne a měl by být schopen prokázat, že se s ním dohodnul. Nejlépe tedy písemnou formou.

§ 59
(2) Vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání. Zaměstnavatel hradí vstupní lékařskou prohlídku, pokud uzavře s uchazečem o zaměstnání pracovněprávní nebo obdobný vztah, nestanovíli jiný právní předpis jinak. Věta první a druhá se nepoužije, jestliže osoba ucházející se o zaměstnání se s případným zaměstnavatelem nebo zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodne jinak nebo stanoví-li právní předpis jinak.

zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách

Vzhledem k tomu, že se jedná o nový zákon s řadou nových úprav, dá se předpokládat, že ani vaši dosavadní „závodní“ lékaři nebudou schopni ještě podat informace, zda vám budou moci poskytovat služby i do budoucna. Zákon na to pamatuje,

obě smluvní strany mohou ještě rok spolupracovat podle dosavadních podmínek.

zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách

KATEGORIZACE PRACÍ

Pro zaměstnavatele bude tedy velmi důležité, do které kategorie své zaměstnance zařadí. Je nezbytné zdůraznit, že si

ředitel nemůže agendu zjednodušit tím, že by všechny zaměstnance (druhy prací) zařadil do první kategorie. Musí vycházet ze skutečného zhodnocení rizik, které by pro něj měla provést tzv. odborně způsobilá osoba.

Uvádí se, že ve školské praxi jsou pedagogové i nepedagogičtí pracovníci z více než devadesáti procent zařazeni do druhé kategorie.

Kategorizace vyjadřuje souhrnné hodnocení úrovně zátěže zaměstnance mnoha faktory, mezi které patří např. prašnost, působení chemických látek, hluku, fyzická zátěž, psychická, zraková, pracovní poloha převážně vestoje nebo vsedě. A rozmanité zprávy uvádějí pro pedagogické profese vysokou psychickou pracovní zátěž (téměř u 80 % učitelů), nadměrný stres (cca u 60 %), sníženou odolnost vůči stresu (25 %), nedostatky v životosprávě (90 %),

profese pedagoga tedy opravdu patří spíše do druhé kategorie.

Za práce v kategorii první se považují práce, při nichž podle současného poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví. Za práce v kategorii druhé se považují práce, při nichž podle současné úrovně poznání lze očekávat jejich nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně, zejména u vnímavých jedinců, tedy práce, při nichž nejsou překračovány hygienické limity.

Pokud je určitý druh práce zaměstnavatelem kategorizován jako práce kategorie druhé, pak zaměstnavatel tuto skutečnost oznámí orgánu ochrany veřejného zdraví, tj. krajské hygienické stanici. Pokud krajská hygienická stanice návrh akceptuje, nevydává žádné rozhodnutí, jen tuto skutečnost bere na vědomí.

Práce, které nejsou zařazeny do kategorie 2, 3 nebo 4, jsou automaticky zařazeny do kategorie první – návrh ani oznámení o zařazení práce do této kategorie zaměstnavatel hygienické stanici nepodává. Pokud zaměstnavatel kategorizaci neprováděl nebo o ní nemá žádné dokumenty (povinně se prováděla někdy v roce 2001), pak by měl záležitost řešit nikoli sám, ale s odborníky.

V případě pochybností je možno konzultovat s orgány ochrany veřejného zdraví (Krajské hygienické stanice, pro které ale konzultace není povinností ze zákona) nebo se zdravotními ústavy. Adresy Krajských hygienických stanic a zdravotních ústavů je možno nalézt na internetových stránkách Ministerstva zdravotnictví www.mzcr.cz.

Nevyřešena zatím zůstává oblast vstupních prohlídek u dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti, kde existují dva právní výklady a je nutné vyčkat na společný výklad Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva práce a sociálních věcí.