Pracovní doba a její evidence
PaedDr.
Jan
Mikáč
1. Jak postupovat u evidence začátku a konce pracovní doby u pracovníků, je nutné začátky a konce pracovních směn evidovat na čtvrt, půl, celé hodiny? Jak postupovat u pedagogů – stačí dle rozvrhu hodin, nařízených dohledů a povinnou přítomností na pracovišti?
Jaký rozvrh pracovní doby je vhodné uplatnit u snížených úvazků, je možné dát učiteli rozvrh pracovní doby do pěti dnů, když má přímou vyučovací povinnost jen ve čtyřech dnech? Nebo je lepší ji rozepsat do pěti dnů? Jakou pracovní dobu pak psát do pracovního příkazu? Průměrnou nebo jen nařízenou přítomností na pracovišti (rozvrh, dohled, povinná přítomnost na pracovišti)? Pokud nebude rozepsána v pěti dnech, jak je to potom s dovolenou (leden-červen rozpis v pěti dnech, září-prosinec rozpis ve třech dnech) a nemocenskými dávkami?
Počítá se do pracovní doby doba strávená na pracovní cestě? Školení trvá 3 hodiny, doba strávená na cestě 2 hodiny, pedagogický pracovník s plným úvazek a sníženým úvazkem, co nepedagogický pracovník?
SOUVISEJÍCÍ PŘEDPISY:
zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, v platném znění
zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, v platném znění
Na zdánlivě velké množství uvedených problémů dává jednoduchou odpověď alespoň stručné seznámení se s základním právním předpisem pro pracovněprávní oblast – zákoníkem práce. Rozvržení pracovní doby, začátků a konců směn a jejich evidence se provádí s přesností na minuty, není přípustné jakékoli „zaokrouhlování“ na čtvrthodiny, půlhodiny či celé hodiny. Zákoník práce naopak jednoznačně uvádí, že evidovat a zejména proplatit je nezbytné i zlomky odpracovaných hodin. Jakékoli zaokrouhlování, které organizace provádí, představuje porušování ustanovení zákoníku práce a ve svém důsledku vede k nesprávnému systému odměňování zaměstnanců, kdy vzniká přeplatek nebo nedoplatek platu. Organizace se v takovém případě dopouští správního deliktu ve smyslu § 28 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, v platném znění, tím, že nedodržuje délku směny, nestanovuje správně začátek a konec pracovní doby.
Obsah pojmu pracovní doba je nezbytné chápat ve smyslu zákoníku práce, nikoli právních předpisů z oblasti školství.
Rozvrh vyučovacích hodin, dohledů i přítomnosti na pracovišti nemusí zahrnovat celou pracovní dobu pedagogického pracovníka, protože podle ustanovení § 22a zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, v platném znění, může pedagogický pracovník vykonávat sjednanou práci i mimo pracoviště zaměstnavatele.
Zaměstnavatel má ale za povinnost podle § 96 zákoníku práce evidovat celou pracovní dobu.
Což z hlediska školských předpisů předpokládá evidenci jak přímé vyučovací (přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické) činnosti, tak činností souvisejících („nepřímé práce“), ať je vykonávána na pracovišti zaměstnavatele, nebo si místo pro výkon nepřímé práce zvolí pedagog sám.Při rozvržení pracovní doby u zaměstnanců s kratší pracovní dobou nelze obecně stanovit, zda je lepší rozvržení pracovní doby do všech pracovních dnů v týdnu, nebo jen některých.
Rozvržení přímé pedagogické činnosti do všech pracovních dnů v týdnu, nebo jen některých dnů nezavazuje zaměstnavatele k rozvržení i nepřímé pedagogické činnosti stejným způsobem.
Pedagog může mít např. přímou pedagogickou činnost rozvrženu jen do některých pracovních dnů v týdnu, ale nepřímou činnost do všech dnů. Zaměstnavatel volbou vhodného způsobu může zajistit úsporné čerpání rozpočtu, vyhovět požadavkům zaměstnance.V dotazu je použit nezvyklý pojem „pracovní příkaz“, který neodpovídá terminologii žádného právního předpisu, není zřejmý jeho význam a nelze se k němu proto vyjádřit. Pouze k tomu, že zde organizace opět chybně uvádí možnost nepřesné a neúplné evidence pracovní doby.
Jakékoli zaokrouhlování, průměrování, uvádění doby odpracované pouze na pracovišti apod. je v rozporu s požadavky zákoníku práce.
Rozvržení pracovní doby zaměstnance na všechny pracovní dny v týdnu, nebo jen na některé, má vliv na řadu skutečností
– zjednodušeně lze říci, že pracovník s rozvržením pracovní doby jen na některé dny v týdnu pak dovolenou také čerpá jen v těchto dnech týdne, stejně tak je mu poskytována náhrada platu v době dočasné pracovní neschopnosti pouze v těchto dnech, výhod závodního stravování s příspěvkem zaměstnavatele může využívat také jen v těchto dnech atp.Pracovní doba a doba strávená na pracovní cestě jsou dva odlišné pojmy.
Celá doba strávená na pracovní cestě může, ale nemusí být považována za pracovní dobu. Např. u pracovní cesty zaměstnance (nebo cestě mimo pravidelné pracoviště) na vzdělávací akci se nároky na cestovní náhrady posuzují podle celkové délky pracovní cesty, ale za výkon práce se považuje jen samotná účast na vzdělávací akci, nikoli doba strávená na cestě.Opět je nutné zdůraznit, že zákoník práce nerozlišuje v tomto případě mezi
pedagogickým pracovníkem s plným úvazkem a sníženým úvazkem, resp. nepedagogickým pracovníkem.