Cílem článku je uvést do souvislosti následující právní instituty - pracovní doba, pracovní směna, přímá a nepřímá pedagogická činnost.
Pracovní doba a rozsah přímé pedagogické činnosti
PhDr. Mgr.
Monika
Puškinová
Ph. D.
specialista na školskou problematiku
PRACOVNÍ DOBA A PRACOVNÍ SMĚNA
Začněme tzv. legálními definicemi.
Dle § 78 odst. 1 písm. a) zákoníku práce
je pro účely úpravy pracovní doby a doby odpočinku pracovní dobou doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele.
Jak uvádí zákoník práce v § 79 odst. 1,
délka stanovené týdenní pracovní doby činí 40 hodin týdně.
Typicky je délka týdenní pracovní doby sjednána v pracovní smlouvě. Délka týdenní pracovní doby může být označena jako „úvazek“. Jestliže je v pracovní smlouvě uvedeno, že smluvní strany sjednaly úvazek 1,00, znamená to, že sjednaly délku týdenní pracovní doby 40 hodin.
Dle § 78 odst. 1 písm. c) zákoníku práce
je pro účely úpravy pracovní doby a doby odpočinku směnou část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat.
Délka směny nesmí přesáhnout
12 hodin
(§ 83 zákoníku práce).Uvedených 40 hodin týdenní pracovní doby se samozřejmě chápe tak, že hodina trvá 60 minut. Toto elementární konstatování se promítá do písemného rozvrhu týdenní pracovní doby (§ 84 zákoníku práce), který se chápe jako rozvržení 40 hodin
do určitého počtu dnů v týdnu a
určení v každém pracovním dni začátku a konce směny; začátek a konec směny je určen tak, aby zaměstnanec nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce čerpal přestávku v práci na jídlo a oddech.
Písemný rozvrh týdenní pracovní doby
povinně vypracovává zaměstnavatel. O rozvržení týdenní pracovní doby zaměstnavatel povinně informuje dle § 37 odst. 1 písm. e) zákoníku práce.Dle § 3 odst. 3 vyhlášky č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí, při rozvržení pracovní doby do směn rozvrhne ředitel školy nebo školského zařízení současně též přímou pedagogickou činnost.
PŘÍMÁ A NEPŘÍMÁ PEDAGOGICKÁ ČINNOST
Jak je známo, dle § 22a odst. 1 zákona o pedagogických pracovnících
pedagogičtí pracovníci vykonávají v pracovní době
a)
přímou pedagogickou činnost,
b)
práce související s přímou pedagogickou činností.
Týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti
je v případě pedagogických pracovníků veřejných škol a školských zařízení stanoven nařízením vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, v platném znění.Je pravdou, že uvedené nařízení vlády č. 75/2005 Sb., v platném znění, explicitně neuvádí, kolik minut trvá hodina přímé pedagogické činnosti např. učitele základní školy, učitele mateřské školy nebo vychovatele školní družiny.
Lze však důvodně předpokládat, že záměrem vlády v nařízení vlády č. 75/2005 Sb., v platném znění, nebylo zavádět jiné časové členění poskytování základního, základního uměleckého, středního a vyššího odborného vzdělávání, než je členění uvedené zákonodárcem ve školském zákoně.
Základní, základní umělecké, střední a vyšší odborné vzdělávání se člení na „vyučovací hodiny“, které dle § 26 odst. 1 školského zákona v základním, základním uměleckém, středním a vyšším odborném vzdělávání trvají 45 minut. Výjimku tvoří vyučovací hodiny odborného výcviku a odborné praxe ve středním a vyšším odborném vzdělávání, které trvají
60 minut.
Proto i učitelé základní školy, základní umělecké školy, střední školy a vyšší odborné školy vykonávají přímou pedagogickou činnost ve „vyučovacích hodinách“, nikoli v „hodinách“.Vzdělávání poskytované např. mateřskou školou nebo školní družinou se nečlení na vyučovací hodiny (jinými slovy - není poskytováno „ve vyučovacích hodinách“).
Odvíjí se od organizace provozu mateřské školy nebo školní družiny. Odsud lze dovodit, že pedagogové, kteří působí mimo základní, základní umělecké, střední a vyšší odborné vzdělávání, nevykonávají přímou pedagogickou činnost v rámci „vyučovacích hodin“ a rozsah přímé pedagogické činnosti je v tomto případě vyjádřen v „hodinách“, které trvají 60 minut.
Při týdenní pracovní době 40 hodin např. vychovatel školní družiny (jehož týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti stanovil zaměstnavatel na 30 hodin) 30 hodin, z nichž každá trvá 60 minut, vykonává přímou pedagogickou činnost. Zbývající dobu vykonává tzv. nepřímou pedagogickou činnost, která z podstaty věci neprobíhá ve vyučovacích hodinách a ani není vyjadřována pomocí vyučovacích hodin, ale hodin (10 hodin, z nichž každá trvá 60 minut).
Situace např. učitele základní školy je jiná. Při týdenní pracovní době 40 hodin vykonává
přímou pedagogickou činnost
v takových časových úsecích, které stanoví školský zákon. Podle školského zákona základní vzdělávání probíhá ve „vyučovacích hodinách“. Znamená to, že v celkovém časovém úseku 40 hodin v daném týdnu zaměstnavatel vyčlení časový úsek vyjádřený vyučovacími hodinami - 22 vyučovacích hodin. Zbývající část týdenní pracovní doby, ve které učitel základní školy nevykonává přímou pedagogickou činnost, je opět z logiky věci vyjádřena v hodinách.ZÁVĚR
Ze smyslu školského zákona lze důvodně dovodit, že „časové jednotky“, ve kterých je vyjádřen týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti, jsou totožné s „časovými jednotkami“, ve kterých je poskytováno dané vzdělávání.
Úkolem zaměstnavatele je v rámci týdenní pracovní doby pedagogického pracovníka vyčlenit časový úsek přímé pedagogické činnosti, a to v těch „časových jednotkách“, které odpovídají „časovým jednotkám“ daného vzdělávání.