Pracovní řád pro zaměstnance škol

Ředitel školy musí jako jednu ze svých základních povinností zajišťovat pracovní bezpečnost zaměstnanců školy a po celý výchovně vzdělávací proces i žáků.

V ustanovení § 101 zákoníku práce je zaměstnavateli (škole a školskému zařízení)uložena péče o bezpečnost a ochranu zdraví nejen vlastních zaměstnanců,ale i všech osob,které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích a v jeho prostorách. Takovými osobami mohou být např.i zaměstnanci jiných zaměstnavatelů,kteří ve školách vykonávají některé kontrolní,revizní i jiné pracovní činnosti,např.různé opravy,ale také žáci,včetně žáků jiných škol,kteří s souhlasem školy se zúčastňují výuky,např.hodin nepovinných předmětů.

Obdobné úkoly vyplývají pro všechny občany,tedy zaměstnance ze zákona č.20/1966 Sb.,o péči o zdraví lidu,ve znění pozdějších předpisů. Podle § 1 odst..1 má každý občan povinnost napomáhat dobrému vývoji zdraví svých spoluobčanů,a proto aktivně přispívat k vytváření zdravých podmínek a zdravého způsobu života a práce.

Tyto povinnosti musí plnit i škola a školská zařízení,pokud jde o péči a ochranu zdravých životních podmínek žáků,neboť právo na ochranu zdraví,dané Ústavou ČR,mají všichni občané,to znamená i děti -tedy žáci.

Ve školách a školských zařízeních jde především o pedagogický dohled nad veškerou činností žáků,který přímo souvisí s výchovou a vzděláváním,dále je to soustavné vytváření podmínek pro ochranu zdraví a bezpečnost žáka,ale i kontrola jejich dodržování.

Základní předpisem,z něhož se musí vycházet ve školách a školských zařízeních je zákon č.561/2004 Sb.,o předškolním,základním,středním,vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)),ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon““)a jeho prováděcí předpisy. Otázku pedagogického dohledu nad žáky upravuje předpis,který spadá do oblasti pracovněprávní.

Podle ustanovení § 306 odst..5 zákoníku práce ministerstvo školství,mládeže a tělovýchovy vydá v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí vyhlášku,kterou stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem školství,mládeže a tělovýchovy,krajem,obcí a dobrovolným svazkem obcí. Na základě tohoto zmocnění vydala jmenovaná ministerstva vyhlášku č.263/2007 Sb.,kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy,krajem,obcí nebo dobrovolným svazkem obcí (dále jen „Pracovní řád“),v které upravila nejen dohled nad žáky,ale i některé zvláštnosti pracovních poměrů zaměstnanců škol a školských zařízení. Tento předpis bude dnes předmětem našeho společného zájmu.

„Pedagogickým pracovníkem je podle § 2 odst..1 zákona č.č.563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů,ve znění pozdějších předpisů ten,kdo koná přímou vyučovací,přímou výchovnou,přímou speciálně pedagogickou nebo přímou pedagogicko-psychologickou činnost přímým působením na vzdělávaného,kterým uskutečňuje výchovu a vzdělávání na základě školského zákona;je zaměstnancem právnické osoby,která vykonává činnost školy,nebo zaměstnancem státu nebo ředitelem školy,není-li k právnické osobě vykonávající činnost školy v pracovněprávním vztahu nebo není-li zaměstnancem státu. Pedagogickým pracovníkem je též zaměstnanec,který vykonává přímou pedagogickou činnost v zařízeních sociální péče.“

Podle dalších ustanovení zákona č.563/2004 Sb.může být pedagogickým pracovníkem jen ten,kdo splňuje tyto předpoklady:

* je plně způsobilý k právním úkonům,

* má odbornou kvalifikaci pro přímou pedagogickou činnost,kterou vykonává,

* je bezúhonný,

* je zdravotně způsobilý

* a prokázal znalost českého jazyka.

Za bezúhonného se považuje ten,kdo nebyl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin,,nebo za trestný čin nedbalostní spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti pedagogického pracovníka,pokud se na něj nehledí,jako by nebyl odsouzen. Bezúhonnost prokazuje fyzická osoba před vznikem pracovněprávního vztahu předložením výpisu z evidence Rejstříku trestů. V průběhu trvání pracovněprávního vztahu je pedagogický pracovník povinen předložit řediteli školy nebo řediteli zařízení sociální péče výpis z evidence Rejstříku trestů,pokud byl pravomocně odsouzen za trestný čin,,jímž by mohl pozbýt předpoklad bezúhonnosti. Posuzování zdravotní způsobilosti se řídí směrnicí Ministerstva zdravotnictví č.49/1967 Věstníku Ministerstva zdravotnictví o posuzování zdravotní způsobilosti k práci (reg.v částce 2/1968 Sb.),ve znění pozdějších předpisů.

Pedagogičtí pracovníci mají po dobu výkonu své pedagogické činnosti povinnost dalšího vzdělávání,kterým si obnovují,upevňují a doplňují kvalifikaci. Pedagogičtí pracovníci se mohou účastnit dalšího vzdělávání,kterým si zvyšují kvalifikaci. Zvýšením kvalifikace se rozumí též její získání nebo rozšíření. Další vzdělávání pedagogických pracovníků se uskutečňuje na vysokých školách,v zařízeních dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a v jiných zařízeních na základě akreditace udělené ministerstvem,samostudiem,dalším vzděláváním zdravotnických pracovníků v případě učitelů zdravotnických studijních oborů.

Školský zákon,,zákon č.563/2004 Sb.,o pedagogických pracovnících aozměně některých zákonů,ve znění pozdějších předpisů ani Pracovní řád nestanoví pro pedagogické pracovníky nějaké zvláštní pracovněprávní povinnosti. Ty se řídí zákoníkem práce. Je však třeba upozornit, že tzv.technická novela zákoníku práce,se kterou jsme se na stránkách našeho časopisu seznámili v minulém čísle,vložila pedagogické pracovníky do ustanovení § 5 zákoníku práce a vztáhla na ně princip sub-sidiarity. Obecně platí,že princip subsidiarity dovoluje aplikaci zákoníku práce vždy,pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Technická novela zákoníku práce tedy doplňuje toto ustanovení o pedagogické pracovníky,kteří mají zvláštní právní úpravu provedenou zákonem č.563/2004 Sb.,o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon však kromě nové definice pedagogického pracovníka (viz výše)stanoví zejména předpoklady pro výkon pedagogické činnosti,získávání odborné kvalifikace pedagogických pracovníků,podmínky pro výkon funkce ředitele škol a školských zařízení,systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a jejich kariérní růst. A to jsou ony odchylky od zákoníku práce.

Pokud se týká ostatních povinností pedagogických pracovníků tak se na ně vztahuje plně zákoník práce. To znamená,že jde o celou šíři úkolů a to nejen těch,které jsou uloženy všem zaměstnancům v ustanoveních § 301 a § 106 zákoníku práce,ale i rovněž i dalších povinností vyplývajících pro ně z funkce vedoucích zaměstnanců podle ustanovení § 302 zákoníku práce.

Přísluší jim zejména povinnost vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Vztahuje se na ně i ustanovení § 101 zákoníku práce,,podle něhož musí považovat péči o bezpečnost a ochranu zdraví žáků za rovnocennou a neoddělitelnou součást plnění svých pracovních úkolů. Znalost základních povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance.

V podmínkách školství musí každý pedagogický pracovník v zastoupení zaměstnavatele plnit i další úkoly uložené zejména § 102 zákoníku prá-ce,zvláště vyhledávat,posuzovat a hodnotit rizika možného ohrožení žáků,pravidelně kontrolovat úroveň péče o bezpečnost a ochranu zdraví,dodržování zásad bezpečnosti žáků,odstraňovat jištěné závady,bezodkladně zjišťovat a odstraňovat příčiny úrazů,přijímat opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí,jako jsou havárie,požáry a povodně,jiná vážná nebezpečí a evakuace žáků včetně pokynů k přerušení výuky a k okamžitému opuštění školy a odchodu do bezpečí.

Pracovní řádí se vztahuje na zaměstnance škol a školských zařízení zřízených ministerstvem,krajem,obcí nebo dobrovolným svazkem obcí. Vztahuje se tedy na všechny zaměstnance škol a školských zařízení. Na rozdíl např.od Metodického pokynu k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí,žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství,mládeže a tělovýchovy ze dne 22.prosince 2005 č.j.37 014/2005-25. S tímto předpisem jsme se také před časem na stránkách našeho časopisu podrobně seznámili a uváděli jsme si,že podle výslovného úvodního ustanovení je určen pro právnické osoby vykonávající činnost škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství,mládeže a tělovýchovy s tím,že ostatní školy jej mohou používat pouze podpůrně a v podstatě si musí jeho obsah zapracovat do svých vnitřních předpisů,resp.konkrétně do školního řádu a do vnitřního řádu. Nicméně Pracovní řád na rozdíl od citovaného metodického pokynu platí pro všechny školy a pro všechna školská zařízení a tudíž pro všechny zaměstnance škol.

Jak jsme si uvedli výše,Pracovní řád upravuje pouze nezbytné odchylky od pracovněprávní úpravy pro pedagogické pracovníky. Jedná se konkrétně

* o postup související se skončením pracovního poměru a odvoláním nebo vzdáním se pracovního místa vedoucího zaměstnance

* pracovní dobu pedagogických pracovníků

* čerpání dovolené volno k samostudiu

* dohled nad žáky.

Postup související se skončením pracovního poměru a odvoláním nebo vzdáním se pracovního místa vedoucího zaměstnance

Ustanovení § 2 Pracovního řádu pojednávající o postupu souvisejícím se skončením pracovního poměru a s odvoláním nebo vzdáním se pracovního místa vedoucího zaměstnance vychází z odlišností výkonu funkce pedagogického pracovníka.

Každý pedagogický pracovník,,má během školního roku řadu povinností souvisejících s výkonem své pedagogické činnosti. V praxi to znamená,že nejen že odpovídá za výuku žáků,ale vede i dokumentaci a podklady pro hodnocení žáků,ale i další dokumentaci školy,spravuje kabinet nebo knihovnu apod.,a to vše je třeba v případě skončení pracovního poměru řádně řediteli školy nebo školského zařízení předat ařádně ho informovat o stavu plnění uložených mu úkolů a o stavu jejich rozpracovanosti.

Nelze připustit,aby např.třídní učitel nepředal v případě skončení pracovního poměru veškerou dokumentaci o své třídě nebo učitel mající na starosti kabinet,aby řádně nepředal tento kabinet včetně jeho inventáře. I v těchto případech by se měla provádět inventura,i když se nejedná o věci předané zaměstnanci na základě dohody o hmotné odpovědnosti. Pedagogický pracovník je ale také na druhé straně zaměstnanec a z to-hoto titulu může mít zapůjčeny zaměstnavatelem např.publikace k samostudiu,osobní ochranné pracovní prostředky (zejména v případě učitelů praktického vyučování),mobily,notebooky apod.,a to je třeba zaměstnavateli řádně předat a vrátit,aby zbytečně nedocházelo ke sporům,které se v praxi musí řešit např.i po skončení pracovního poměru soudní cestou.

Nakonec je třeba zdůraznit,že o předání úkolů a odevzdání věcí musí být vyhotoven písemný záznam..

Zvláštní pozornost je však třeba věnovat skončení pracovního poměru ředitele školy nebo školského zařízení. Jak známo,ředitel školské právnické osoby,tedy ředitel školy nebo školského zařízení je do své funkce jmenován podle ustanovení § 33 odst..3 zákoníku práce. S tím pak bezprostředně souvisí ustanovení § 73 zákoníku práce,,podle kterého v případech uvedených v§ 33 odst.3 zákoníku práce (tedy i v případě ředitele)může ten,kdo je k tomu podle zvláštního předpisu příslušný, vedoucího zaměstnance z pracovního místa odvolat. Vedoucí zaměstnanec se může tohoto místa rovněž vzdát. Obecně platí,že odvolání nebo vzdání se pracovního místa,tedy funkce ředitele školy nebo školského zařízení může být uskutečněno kdykoliv,např.i v době dočasné pracovní neschopnosti,a nemusí být ani odůvodněno. Jestliže se ředitel školy nebo školského zařízení vzdá pracovního místa,do kterého byl jmenován,nemůže to zřizovatel odmítnout,jak se bohužel v praxi často stává.

Odvoláním nebo vzdáním se pracovního místa vedoucího zaměstnance pracovní poměr nekončí s jedinou výjimkou a to jestliže byl pracovní poměr založen jmenováním na dobu určitou. Zaměstnavatel je povinen podat zaměstnanci návrh na změnu jeho dalšího pracovního zařazení u zaměstnavatele na jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Jestliže zaměstnavatel nemá pro zaměstnance takovou práci,nebo ji zaměstnanec odmítne,jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele a současně je dán výpovědní důvod podle § 52 písm..c) zákoníku práce. Odstupné poskytované zaměstnanci při organizačních změnách náleží jen v případě rozvázání pracovního poměru po odvolání z místa vedoucího zaměstnance v souvislosti s jeho zrušením v důsledku organizační změny,což v praxi skončení pracovního poměru ředitele školské právnické osoby nepřichází v úvahu.

Odstupné by náleželo pouze v případě,když by zřizovatel školskou právnickou osobu rušil.

Vzhledem k tomu,že v praxi nelze např.ředitele jenž se své funkce vzdal,donutit k tomu,aby nadále na škole vykonával funkci učitele (i když by to byla práce odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci),dochází ve většině případů v návaznosti na odvolání ředitele školy nebo školského zařízení nebo v návaznosti na jeho vzdání se funkce ke skončení pracovního poměru. O to důležitější je pak zajistit řádné předání pracovního místa.

Podle ustanovení § 164 školského zákona ředitel školy a školského zařízení rozhoduje ve všech záležitostech týkajících se poskytování vzdělávání a školských služeb,pokud zákon nestanoví jinak, odpovídá za to,že škola a školské zařízení poskytuje vzdělávání a školské služby v souladu s tímto zákonem a vzdělávacími programy, odpovídá za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání a školských služeb, vytváří podmínky pro výkon inspekční činnosti České školní inspekce a přijímá následná opatření, vytváří podmínky pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a pro práci školské rady,pokud se podle tohoto zákona zřizuje, zajišťuje,aby žáci,studenti a zákonní zástupci nezletilých žáků a dětí byli včas informováni o průběhu a výsledcích vzdělávání dítěte,žáka nebo studenta, zajišťuje spolupráci při uskutečňování programů zjišťování výsledků vzdělávání vyhlášených ministerstvem, odpovídá za zajištění dohledu nad dětmi a nezletilými žáky ve škole a školském zařízení.

Z těch všech důvodů je navýsost důležité,aby byla věnována maximální pozornost předání veškeré agendy spojené s výkonem funkce ředitele. Podle ustanovení § 2 Pracovního řádu musí tuto agendu předat nově jmenovanému řediteli,případně svému zástupci či jiné osobě určené zřizovatelem. I zde je samozřejmou nezbytností vyhotovení písemného záznamu.

V ustanovení § 3 Pracovního řádu se provádí členění pracovní doby pedagogických pracovníků na přímou pedagogickou činnost a další práce související s přímou pedagogickou činností.

Toto členění je v praxi škol zažité a běžné,bylo běžné i za staré právní úpravy. Novinkou Pracovního řádu je pouze to,že stanoveno přímo obecně závazným právním předpisem (vyhláškou),což je i pro praxi velice významné.

Další práce související s přímou pedagogickou činností dohodnuté s pedagogickým pracovníkem jsou definovány pouze příkladně. Jedná se například o přípravu na přímou pedagogickou činnost,přípravu učebních pomůcek,hodnocení písemných,grafických a jiných prací žáků a dále práce,které vyplývají z organizace vzdělávání a výchovy ve školách a školských zařízeních,jako je dohled nad dětmi a nezletilými žáky ve škole a při akcích organizovaných školou,spolupráci s ostatními pedagogickými pracovníky,s výchovným poradcem,se školním metodikem prevence,s metodikem informačních a komunikačních technologií,spolupráci se zákonnými zástupci žáků,odbornou péče o kabinety,knihovny a další zařízení sloužící potřebám vzdělávání,výkon prací spojených s funkcí třídního učitele a výchovného poradce, účast na poradách svolaných vedoucím zaměstnancem školy nebo školského zařízení,studium a účast na dalším vzdělávání pedagogických pracovníků.

Pracovní řád také výslovně stanoví,že nejde-li o výkon přímé pedagogické činnosti,může pedagogický pracovník vykonávat práci i na jiném se zaměstnavatelem dohodnutém místě. Předpis v této souvislosti přímo odkazuje na ustanovení § 2 odst..4 zákoníku práce,podle kterého platí,že za závislou práci,která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance,se považuje výlučně osobní výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele,podle pokynů zaměstnavatele,jeho jménem,za mzdu,plat nebo odměnu za práci, v pracovní době nebo jinak stanovené nebo dohodnuté době na pracovišti zaměstnavatele,popřípadě na jiném dohodnutém místě,na náklady zaměstnavatele a na jeho odpovědnost. Z toho tedy vyplývá,že i když pedagogický pracovník vykonává dalšší práce související s přímou pedagogickou činností,tedy např.hodnocení písemných,grafických a jiných prací žáků a přípravu učebních pomůcek na další vyučování doma (na místě dohodnutém se zaměstnavatelem),není porušena zásada,že se i po tuto dobu jedná o závislou práci.

Ustanovení § 3 Pracovního řádu ještě upřesňuje,že ředitel školy nebo školského zařízení rozvrhuje při rozvržení směn též přímou pedagogickou činnost. V případě,že v praxi dochází ke změně v rozvržení pedagogické činnosti nebo že zaměstnavatel s pedagogickým pracovníkem dohodne jinou dobu k seznámení s rozvržením pracovní doby,musí vždy ředitel školy oznámit pedagogickému pracovníku rozvržení přímé pedagogické činnosti alespoň 3 dny předem.

To že v evidenci odpracované pracovní doby se uvádí též počet hodin přímé pedagogické činnosti vykonané nad týdenní rozsah hodin stanovený ředitelem školy nebo školského zařízení,je samozřejmost,neboť jde v podstatě o práci přesčas.

Podle ustanovení § 217 zákoníku práce platí,,že dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel podle rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace tak,aby si zaměstnanec mohl dovolenou vyčerpat zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku,ve kterém právo na dovolenou vzniklo. Zákoník práce také výslovně zdůrazňuje,že při stanovení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance. To by ale v praxi ve školství nebylo možné. Zaměstnavatel ve školství může jen ve výjimečných případech přihlížet při určování dovolené k oprávněným zájmům zaměstnanců,on má zvláštní provozní důvody,škola nebo školské zařízení musí zajistit výuku po celou dobu školního roku a ředitel školy nemá k disposici učitele „střídače“,který by mohl zastupovat a učit různé předměty v průběhu celého školního roku. Z toho důvodu Pracovní řád upřesňuje čerpání dovolené s ohledem na zvláštní provozní důvody zaměstnavatele - školské právnické osoby. Ustanovení § 4 Pracovního řádu k tomu stanoví předně,že dobu čerpání dovolené určuje ředitel školy nebo školského zařízení pedagogickým pracovníkům zpravidla na dobu školních prázdnin. To se týká především základních a středních škol a dá se konstatovat,že to byla i za starých předpisů taková nepsaná zásada školství.

V případě učitelů mateřských škol lze určovat dovolenou s přihlédnutím ke konkrétním podmínkám na pracovišti tak,aby ji čerpali především v době přerušení nebo omezení provozu mateřské školy. Mateřské školy nemají hlavní prázdniny jako základní nebo střední školy,nicméně podle místních podmínek se v praxi v letních měsících omezuje provoz i mateřských škol.

Tato doba je pak vhodná k určení čerpání dovolené pedagogických pracovníků nebo alespoň její převážné části.

Nakonec v případě školských zařízení s celoročním provozem platí,že ředitel může určit dobu čerpání dovolené jednotlivých pedagogických pracovníků v průběhu celého školního roku.

Ostatní zásady čerpání dovolené známé z obecné právní úpravy,tedy ze zákoníku práce jsou samozřejmě i pro pedagogické pracovníky platné.

Ustanovení § 4 Pracovního řádu je pouze dá se říci výjimkou vztahující se k ustanovení § 217 odst..1 zákoníku práce,tedy k určování doby čerpání dovolené.

Jak jsme si uvedli výše,mají pedagogičtí pracovníci podle zákona č.563/2004 Sb.,o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů,ve znění pozdějších předpisů po dobu výkonu své pedagogické činnosti povinnost dalšího vzdělávání,kterým si obnovují,upevňují a doplňují kvalifikaci. Pedagogičtí pracovníci se mohou účastnit dalšího vzdělávání,kterým si zvyšují kvalifikaci. Zvýšením kvalifikace se rozumí též její získání nebo rozšíření. Další vzdělávání pedagogických pracovníků se uskutečňuje na vysokých školách,v zařízeních dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a v jiných zařízeních na základě akreditace udělené ministerstvem,samostudiem,dalším vzděláváním zdravotnických pracovníků v případě učitelů zdravotnických studijních oborů.

Podle ustanovení § 24 odst..7 zákona č.563/2004 Sb.přísluší k dalšímu vzdělávání pedagogickým pracovníkům volno v rozsahu 12 pracovních dnů ve školním roce,nebrání-li tomu vážné provozní důvody;dobu čerpání volna určuje ředitel školy. Za dobu čerpání tohoto volna přísluší náhrada platu,která se rovná výši ušlého platu. Trvá-li pracovní poměr jen část školního roku,přísluší za každý měsíc trvání pracovního pomě-ru jedna dvanáctina volna podle věty první. Při sjednání nebo povolení kratší než stanovené týdenní pracovní doby se úměrně tomu sníží rozsah volna 12 pracovních dnů ve školním roce. Nevyčerpané volno či jeho poměrná část bez dalších nároků zaniká.

Vzhledem k tomu,že v praxi je velice častá forma dalšího vzdělávání formou samostudia,stanoví se v ustanovení § 5 Pracovního řadu podrobnosti ohledně toho,na kterou dobu určuje ředitel školy nebo školského zařízení pedagogickým pracovníkům čerpání volna k dalšímu vzdělávání formou samostudia. Platí,že ředitel školy nebo školského zařízení určuje pedagogickým pracovníkům čerpání volna k dalšímu vzdělávání formou samostudia zpravidla na dobu podzimních,vánočních,pololetních,jarních nebo velikonočních prázdnin, přerušení nebo omezení provozu školy nebo školského zařízení, nebo kdy se ve škole nebo školském zařízení z mimořádných důvodů neuskutečňuje výchova a vzdělávání a nejsou poskytovány školské služby.

Veškeré povinnosti pedagogických pracovníků týkající se dohledu nad žáky vychází ze základního ustanovení,kterým je § 422 občanského zá-koníku,podle kterého je třeba nad nezletilými vykonávat náležitý do-hled. Tuto povinnost mají kromě rodičů i ti,kterým byli nezletilí přechodně svěřeni. Tento dohled tedy vykonávají prostřednictvím svých zaměstnanců školy a školská zařízení. Výkon náležitého dohledu má z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví žáků mimořádný význam. Podle ustanovení § 6 odst..1 Pracovního řádu se dohled k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků ve škole nebo školském zařízení při výchově a vzdělávání a s nimi souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb vykonává v zájmu předcházení škodám na zdraví,majetku,přírodě a životním prostředí (§ 415,,§ 422 občanského zákoníku)). Náležitým dohledem není možno rozumět nepřetržité sledování,ale dohled,který je přiměřený okolnostem,,zejména věku,zdravotnímu stavu, vlastnostem a chování nezletilého žáka. Proto se výslovně stanoví,že ředitel školy nebo školského zařízení určuje provádění dohledu nad žáky. Vychází z konkrétních podmínek a přihlíží zejména k vykonávané činnosti,věku žáků a jejich rozumové vyspělosti,dopravním a jiným rizikům. Staré (dnes zrušené)metodické návody,kterými byly vydávány pracovní řády stanovily,že ředitel má povinnost vydat rozvrh dohledu nad žáky a že tento vyvěsí ve škole na viditelném místě. Vzhledem ktomu,že vyhláška nemůže ukládat povinnosti (bylo by to v rozporu s Listinou základních práv a svobod a se zásadou,že práva a povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích)toto se dnes výslovně nestanoví. Je však praktické,aby ředitel stanovil rozvrh dohledu nad žáky a prokazatelně s ním seznámil pedagogické pracovníky. Pedagogický pracovník koná podle rozvrhu dohled nad žáky zejména ve škole před vyučováním,o přestávkách mezi vyučovacími hodinami, podle potřeby při přecházení žáků mezi budovami školy,do zařízení školního stravování a do školní družiny. Jestliže ředitel školy povolí žákům pobyt ve škole před vyučováním,mezi dopoledním a odpoledním vyučováním nebo po vyučování,zabezpečí jejich dohled. Dohled ve škole začíná nejméně 15 minut před začátkem dopoledního vyučování a 15 minut před začátkem odpoledního vyučování a končí nejdříve ukončením výchovy a vzdělávání nebo poskytováním školských služeb. Je zajímavé,že do ustanovení § 6 Pracovního řádu,které jinak ve větší míře přebírá obsah ustanovení článku 10 Metodického pokynu k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí,žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství,mládeže a tělovýchovy ze dne 22.prosince 2005 č.j.37 014/2005-25 nebylo převzato ustanovení o tom,že zajištění dohledu nad žáky - strávníky v za-řízení školního stravování přísluší vždy té právnické osobě,která vykonává činnost zařízení školního stravování.

Způsob,jakým tento dohled bude zajištěn,je na rozhodnutí ředitele tohoto zařízení školního stravování. Nicméně i tak by mělo platit,že škola odpovídá za žáky po dobu vyučování a školské stravovací zařízení po dobu stravování.

V odstavci 4 jsou stanoveny zásady dohledu nad žáky v případě konání akce mimo školu nebo školské zařízení,zejména při kurzech,exkurzích a jiných činnostech vyplývajících ze školních vzdělávacích programů nebo učebních dokumentů,při účasti na soutěžích,přehlídkách, popřípadě při jejich přípravě a na jiných akcích organizovaných školou nebo školským zařízením.

Ani zde není stanoveno to,co je v citovaném článku Metodického pokynu k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí,žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství,mládeže a tělovýchovy ze dne 22.prosince 2005 č.j.37 014/2005-25,že dohled nad žáky začíná 15 minut před časem stanoveným pro shromáždění se žáků a končí na předem určeném místě a v předem stanovené době a že o začátku i konci akce vyrozumí škola zákonné zástupce žáků nejméně jeden den předem. To si musí upravit ředitel školy nebo školského zařízení podle svých podmínek,ale může se Metodickým pokynem inspirovat.

Nakonec podle § 6 odst..6 Pracovního řádu může podle rozhodnutí ředitele školy konat dohled vedle pedagogického pracovníka i jiný zletilý zaměstnanec školy nebo školského zařízení avšak jen pokud byl o výkonu tohoto dohledu řádně poučen a o poučení byl sepsán záznam.

Veškerá tato činnost směřuje k jedinému cíli - předcházet škodám a to nejen na zdraví,ale i na majetku. Dojde-li totiž ke škodě,pak se především zkoumá,zda osoby,které jsou povinny dohledem,tento náležitý dohled nezanedbaly.