Pracovní úlevy studujícím zaměstnancům

Vydáno:
Otázka:
Jsme příspěvková organizace (řízená MŠMT) v č. 4/2004 UNES jsem se dočetla o poskytování pracovních úlev pro studující zaměstnance - platí toto pro zaměstnankyni, která pracuje jako účetní (má středoškolské vzděl. ekon. směru) a teď začala studovat dálkově vysokou školu (bakalářské studium). Musí se pracovnice nějak zavázat organizaci? (dobou práce po ukončení, zaplacení výdajů v případě odchodu....)?
Odpověď:
Základní právní úprava studia při zaměstnání je obsažena v § 126 zákoníku práce. Rozlišuje přitom studium při zaměstnání za účelem prohloubení kvalifikace k výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě, které je možno zaměstnanci nařídit a účast na němž je výkonem práce, za který zaměstnanci přísluší mzda a studium při zaměstnání, v němž má zaměstnanec získat předpoklady stanovené právními předpisy nebo požadavky nezbytné pro řádný výkon práce sjednané v pracovní smlouvě, které je překážkou v práci na straně zaměstnance. Odstavec 3 uvedeného ustanovení obsahuje zmocnění pro Ministerstvo práce a sociálních věcí, aby v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy stanovilo vyhláškou poskytování pracovních úlev a hmotného zabezpečení zaměstnanců studujících při zaměstnání a zaměstnanců při účasti na školení, u nichž jde o překážku v práci, popřípadě i výši náhrady mzdy poskytované po dobu tohoto školení.
Na základě tohoto zmocnění byla vydána vyhláška č. 140/1968 Sb., o pracovních úlevách a hospodářském zabezpečení studujících při zaměstnání. Přesto, že jde o velmi starý právní předpis, stále platí a zaměstnavatelé podle něj poskytují studujícím při zaměstnání pracovní volno v rozsahu a za podmínek v něm uvedených.
Předpokladem k využití této právní úpravy je naplnění podmínek uvedených v § 142b zákoníku práce. Podle tohoto ustanovení může zaměstnavatel poskytovat zaměstnanci pracovní úlevy a hmotné zabezpečení podle § 126 odst. 3 (tj. podle vyhlášky č. 140/1968 Sb.), je-li předpokládané zvýšení kvalifikace v souladu s potřebou zaměstnavatele; zvýšením kvalifikace se rozumí též její získání nebo rozšíření. Zaměstnavatel je povinen kontrolovat průběh a výsledky zvyšování kvalifikace zaměstnance; může zastavit poskytování pracovních úlev a hmotného zabezpečení, jestliže
a) zaměstnanec se stal dlouhodobě nezpůsobilým pro výkon práce, pro kterou si zvyšuje kvalifikaci; v takovém případě mu zaměstnavatel může poskytovat pracovní volno bez náhrady mzdy,
b) zaměstnanec bez zavinění zaměstnavatele po delší dobu neplní bez vážného důvodu podstatné povinnosti při zvyšování kvalifikace
Nemohu posoudit, zda bakalářské studium zaměstnankyně, která pracuje jako účetní a předpokládané zvýšení kvalifikace tímto studiem je v souladu s potřebou zaměstnavatele, také nevím, nakolik je příspěvková organizace zřízená ministerstvem omezena ve svém rozhodování svým zřizovatelem. Proto považuji za vhodné tuto otázku se zřizovatelem konzultovat.
Pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 142b zákoníku práce a zaměstnavatel se rozhodne poskytovat zaměstnanci pracovní úlevy a hmotné zabezpečení podle výše citované vyhlášky, může s ním uzavřít dohodu podle § 143 zákoníku práce, kterou se zaměstnavatel zavazuje umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace poskytováním pracovních úlev a hmotného zabezpečení a zaměstnanec se zavazuje zvýšit si kvalifikaci a setrvat u zaměstnavatele po určitou dobu, nejdéle po dobu pěti let, v pracovním poměru nebo mu uhradit náklady spojené se zvyšováním kvalifikace, a to i tehdy, jestliže zaměstnanec rozváže pracovní poměr před zvýšením kvalifikace.
Zákoník práce neukládá zaměstnavateli povinnost uzavřít dohodu, upravuje tuto skutečnost jen jako možnost. V současné praxi je pravidlem, že zaměstnavatel, který se při splnění stanovených podmínek rozhodne poskytovat studujícímu při zaměstnání pracovní úlevy, s ním uzavře dohodu podle § 143 zákoníku práce.
Náležitosti dohody jsou uvedeny v § 143 odst. 3. Dohoda musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny
a) druh kvalifikace a způsob jejího zvýšení,
b) doba, po kterou se zaměstnanec zavazuje setrvat u zaměstnavatele v pracovním poměru,
c) druhy nákladů, které bude povinen zaměstnanec uhradit zaměstnavateli, jestliže nesplní svůj závazek setrvat u něho v pracovním poměru,
d) nejvyšší celková částka, kterou bude zaměstnanec povinen uhradit.
Pokud není dodržena písemná forma a dohoda neobsahuje výše uvedené náležitosti, je dohoda neplatná.
Jestliže zaměstnanec rozváže pracovní poměr před zvýšením kvalifikace nebo po získání kvalifikace před uplynutím doby, po kterou se zavázal setrvat u zaměstnavatele v pracovním poměru po získání kvalifikace, je povinen uhradit mu náklady spojené se zvyšováním kvalifikace nebo jejich poměrnou část, pokud svůj závazek nesplnil pouze zčásti.
Případy, kdy povinnost zaměstnance k úhradě nákladů nevzniká, jsou uvedeny v § 143 odst. 7. Jde o tyto případy:
- zaměstnavatel v průběhu zvyšování kvalifikace zastavil poskytování hmotného zabezpečení, protože zaměstnanec se bez svého zavinění stal dlouhodobě nezpůsobilým pro výkon práce, pro kterou si zvyšoval kvalifikaci,
- pracovní poměr skončil výpovědí danou zaměstnavatelem, pokud nejde o výpověď z důvodů, pro které lze zrušit okamžitě pracovní poměr, nebo z důvodu závažného porušení pracovní kázně, popřípadě dohodou z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až c),
- zaměstnanec nemůže vykonávat podle lékařského posudku nebo rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy nebo sociálního zabezpečení práci, pro kterou si zvyšoval kvalifikaci, popřípadě pozbyl dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. d),
- zaměstnavatel nevyužíval v posledních 12 měsících po dobu nejméně šesti měsíců kvalifikace, kterou si zaměstnanec zvýšil.
V kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu lze vymezit další případy, kdy nevzniká povinnost zaměstnance k úhradě nákladů; přitom je rozhodná kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis, které byly účinné v době uzavření dohody.