Otázka:
Jsme příspěvková organizace (řízená MŠMT) v č. 4/2004 UNES
jsem se dočetla o poskytování pracovních úlev pro studující
zaměstnance - platí toto pro zaměstnankyni, která pracuje jako
účetní (má středoškolské vzděl. ekon. směru) a teď začala
studovat dálkově vysokou školu (bakalářské studium). Musí se
pracovnice nějak zavázat organizaci? (dobou práce po ukončení,
zaplacení výdajů v případě odchodu....)?
Odpověď:
Základní právní úprava studia při zaměstnání je obsažena
v § 126 zákoníku práce. Rozlišuje přitom studium při zaměstnání
za účelem prohloubení kvalifikace k výkonu práce sjednané
v pracovní smlouvě, které je možno zaměstnanci nařídit a účast na
němž je výkonem práce, za který zaměstnanci přísluší mzda
a studium při zaměstnání, v němž má zaměstnanec získat
předpoklady stanovené právními předpisy nebo požadavky nezbytné
pro řádný výkon práce sjednané v pracovní smlouvě, které je
překážkou v práci na straně zaměstnance. Odstavec 3 uvedeného
ustanovení obsahuje zmocnění pro Ministerstvo práce a sociálních
věcí, aby v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže
a tělovýchovy stanovilo vyhláškou poskytování pracovních úlev
a hmotného zabezpečení zaměstnanců studujících při zaměstnání
a zaměstnanců při účasti na školení, u nichž jde o překážku
v práci, popřípadě i výši náhrady mzdy poskytované po dobu tohoto
školení.
Na základě tohoto zmocnění byla vydána vyhláška
č. 140/1968 Sb., o pracovních úlevách a hospodářském zabezpečení
studujících při zaměstnání. Přesto, že jde o velmi starý právní
předpis, stále platí a zaměstnavatelé podle něj poskytují
studujícím při zaměstnání pracovní volno v rozsahu a za podmínek
v něm uvedených.
Předpokladem k využití této právní úpravy je naplnění
podmínek uvedených v § 142b zákoníku práce. Podle tohoto
ustanovení může zaměstnavatel poskytovat zaměstnanci pracovní
úlevy a hmotné zabezpečení podle § 126 odst. 3 (tj. podle
vyhlášky č. 140/1968 Sb.), je-li předpokládané zvýšení
kvalifikace v souladu s potřebou zaměstnavatele; zvýšením
kvalifikace se rozumí též její získání nebo rozšíření.
Zaměstnavatel je povinen kontrolovat průběh a výsledky zvyšování
kvalifikace zaměstnance; může zastavit poskytování pracovních
úlev a hmotného zabezpečení, jestliže
a) zaměstnanec se stal dlouhodobě nezpůsobilým pro výkon
práce, pro kterou si zvyšuje kvalifikaci; v takovém
případě mu zaměstnavatel může poskytovat pracovní volno
bez náhrady mzdy,
b) zaměstnanec bez zavinění zaměstnavatele po delší dobu
neplní bez vážného důvodu podstatné povinnosti při
zvyšování kvalifikace
Nemohu posoudit, zda bakalářské studium zaměstnankyně, která
pracuje jako účetní a předpokládané zvýšení kvalifikace tímto
studiem je v souladu s potřebou zaměstnavatele, také nevím,
nakolik je příspěvková organizace zřízená ministerstvem omezena
ve svém rozhodování svým zřizovatelem. Proto považuji za vhodné
tuto otázku se zřizovatelem konzultovat.
Pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 142b zákoníku práce
a zaměstnavatel se rozhodne poskytovat zaměstnanci pracovní úlevy
a hmotné zabezpečení podle výše citované vyhlášky, může s ním
uzavřít dohodu podle § 143 zákoníku práce, kterou se
zaměstnavatel zavazuje umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace
poskytováním pracovních úlev a hmotného zabezpečení a zaměstnanec
se zavazuje zvýšit si kvalifikaci a setrvat u zaměstnavatele po
určitou dobu, nejdéle po dobu pěti let, v pracovním poměru nebo
mu uhradit náklady spojené se zvyšováním kvalifikace, a to
i tehdy, jestliže zaměstnanec rozváže pracovní poměr před
zvýšením kvalifikace.
Zákoník práce neukládá zaměstnavateli povinnost uzavřít
dohodu, upravuje tuto skutečnost jen jako možnost. V současné
praxi je pravidlem, že zaměstnavatel, který se při splnění
stanovených podmínek rozhodne poskytovat studujícímu při
zaměstnání pracovní úlevy, s ním uzavře dohodu podle § 143
zákoníku práce.
Náležitosti dohody jsou uvedeny v § 143 odst. 3. Dohoda musí
být uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny
a) druh kvalifikace a způsob jejího zvýšení,
b) doba, po kterou se zaměstnanec zavazuje setrvat
u zaměstnavatele v pracovním poměru,
c) druhy nákladů, které bude povinen zaměstnanec uhradit
zaměstnavateli, jestliže nesplní svůj závazek setrvat
u něho v pracovním poměru,
d) nejvyšší celková částka, kterou bude zaměstnanec povinen
uhradit.
Pokud není dodržena písemná forma a dohoda neobsahuje výše
uvedené náležitosti, je dohoda neplatná.
Jestliže zaměstnanec rozváže pracovní poměr před zvýšením
kvalifikace nebo po získání kvalifikace před uplynutím doby, po
kterou se zavázal setrvat u zaměstnavatele v pracovním poměru po
získání kvalifikace, je povinen uhradit mu náklady spojené se
zvyšováním kvalifikace nebo jejich poměrnou část, pokud svůj
závazek nesplnil pouze zčásti.
Případy, kdy povinnost zaměstnance k úhradě nákladů
nevzniká, jsou uvedeny v § 143 odst. 7. Jde o tyto případy:
- zaměstnavatel v průběhu zvyšování kvalifikace zastavil
poskytování hmotného zabezpečení, protože zaměstnanec se
bez svého zavinění stal dlouhodobě nezpůsobilým pro výkon
práce, pro kterou si zvyšoval kvalifikaci,
- pracovní poměr skončil výpovědí danou zaměstnavatelem,
pokud nejde o výpověď z důvodů, pro které lze zrušit
okamžitě pracovní poměr, nebo z důvodu závažného porušení
pracovní kázně, popřípadě dohodou z důvodů uvedených
v § 46 odst. 1 písm. a) až c),
- zaměstnanec nemůže vykonávat podle lékařského posudku nebo
rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy nebo sociálního
zabezpečení práci, pro kterou si zvyšoval kvalifikaci,
popřípadě pozbyl dlouhodobě způsobilosti konat dále
dosavadní práci z důvodů uvedených v § 46 odst. 1
písm. d),
- zaměstnavatel nevyužíval v posledních 12 měsících po dobu
nejméně šesti měsíců kvalifikace, kterou si zaměstnanec
zvýšil.
V kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu lze vymezit
další případy, kdy nevzniká povinnost zaměstnance k úhradě
nákladů; přitom je rozhodná kolektivní smlouva nebo vnitřní
předpis, které byly účinné v době uzavření dohody.