Právo na informace a (ne)rozhodnutí o poskytnutí informace o výši platu

Úvodem uvedu

Žádosti o informaci o platu ve své klíčové a věcné části nebývají rozsáhlé, i když obsahují všechny povinné náležitosti § 14 odst. 2 zákona o svobodném přístupu k informacím. Většinou se jedná o několik řádků, mezi kterými však nechybí odvolání žadatele na ustanovení § 8b zákona o svobodném přístupu k informacím.

Příjemci veřejných prostředků
(1) Povinný subjekt poskytne základní osobní údaje o osobě, které poskytl veřejné prostředky.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na poskytování veřejných prostředků podle zákonů v oblasti sociální, poskytování zdravotní péče, hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti, státní podpory stavebního spoření a státní pomoci při obnově území.
(3) Základní osobní údaje podle odstavce 1 se poskytnou pouze v tomto rozsahu: jméno, příjmení, rok narození, obec, kde má příjemce trvalý pobyt, výše, účel a podmínky poskytnutých veřejných prostředků.

Předpokládám, že první pokus, jak vyjít „bezbolestně a se ctí“ z této situace, je pečlivé čtení paragrafu 8b a hledání odpovědí na dvě otázky:

Zaměstnanec školy pobírá plat, jehož zdrojem je státní rozpočet. Státní rozpočet je jedním z veřejných rozpočtů. Z veřejných rozpočtů se čerpají veřejné finanční prostředky. Plat zaměstnance a jeho výše nespadá do žádné z uvedených oblastí (sociální, poskytování zdravotní péče, hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti, státní podpory stavebního spoření nebo státní pomoci při obnově území). Ani následující paragrafy (§ 9 až 11 zákona o svobodném přístupu k informacím) nedávají možnost informaci o platu (odměně) neposkytnout.

Závěrečná úvaha zní: Žadateli poskytne (tj. musí poskytnout) informace o platu „pouze“ v rozsahu jméno, příjmení, rok (nikoli den a měsíc) narození, obec trvalého pobytu, výše, účel a podmínky poskytnutí platu nebo odměny. Právě na tomto právním základě je postavena žádost o informaci o výši platu (odměny).

Pomyslná „druhá fáze“ při promýšlení reakce na žádost je spojena s otázkou:

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

(2) Správce může zpracovávat osobní údaje pouze se souhlasem subjektu údajů. Bez tohoto souhlasu je může zpracovávat,

Ke kolizi dochází proto, že žadatel o informaci o platu (odměně) se dožaduje práva na informace a zcela popírá právo zaměstnance, který obdržel plat (odměnu), na ochranu soukromí a jeho majetkových poměrů. Přitom se často odvolává na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. května 2011, čj. 5 As 57/2010-79¹⁾, podle kterého lze poskytovat informaci o platech a odměnách osob, které nakládají s veřejnými prostředky ze státního rozpočtu.

Ministerstvo vnitra a Úřad pro ochranu osobních údajů vypracovaly ²⁾. Pokud dostane ředitel školy žádost o informace o platu (odměně) zaměstnance školy, měl by podle tohoto doporučení postupovat následujícím způsobem:

Veřejný funkcionář
(2) Pokud nejde o veřejného funkcionáře podle odstavce 1, rozumí se pro účely tohoto zákona veřejným funkcionářem také ...

Výše jsem uvedla, že pasáž žádosti o informace o platu není dlouhá. Avšak žádost jako taková může představovat několik stránek textu, ve kterých se skutečné dotazy (žádosti o informace) mísí s konstatováním určitých situací nebo jevů (např. učitelé, kteří opravovali maturitní písemky, nedostali odměnu). Ředitel školy musí z tohoto textu žádosti o informace „vyfiltrovat“, v případě nejasností požádat žadatele o doplnění žádosti [§ 14 odst. 5 písm. a) zákona o svobodném přístupu k informacím] a konstatování vzít na vědomí.

Pak ředitel školy řeší, zda požadované informace poskytne, nebo neposkytne. „Jednoduše“ poskytne požadované informace, a to do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo jejího doplnění [§ 14 odst. 5 písm. d) zákona o svobodném přístupu k informacím]. Pokud ředitel školy požadované informace neposkytne, znamená to, že žádost odmítl. V tomto případě postupuje podle správního řádu a vydává správní rozhodnutí.

Rozhodnutí o odmítnutí žádosti
(1) Pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti (dále jen „rozhodnutí o odmítnutí žádosti“), s výjimkou případů, kdy se žádost odloží.

(4) Pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se při postupu podle tohoto zákona ... ustanovení správního řádu ...

Předpokládejme modelovou situaci, ve které ředitel školy části žádostí (netýkajících se platu nebo odměny) o informaci vyhověl a informace poskytl. To je jeden dokument, který ředitel školy žadateli adresuje. Části žádostí o informace – právě žádostem směřujícím ke sdělení konkrétních částek platu (odměny) – nevyhověl a ani nepožádal zaměstnance o souhlas s poskytnutím informace. Žadateli adresuje další dokument – správní rozhodnutí.

Je pravděpodobné, že se žadatel proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti o poskytnutí informací o odměnách za rok 2011 odvolá. Následně ředitel školy posoudí, zda využije možnosti autoremedury (§ 87 správního řádu) a své vlastní rozhodnutí změní nebo zruší. Jestliže ředitel školy autoremeduru nepoužije, předá spis odvolacímu správnímu orgánu, kterým je pro školy zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí ode dne doručení odvolání a při předání spisu vyjádřit své stanovisko k odvolání (§ 88 odst. 1 správního řadu).

Další pravděpodobnou situací je to, že krajský úřad první rozhodnutí ředitele školy zruší a vrátí k dalšímu projednání. Ředitel bude mít za úkol zjistit, zda někteří zaměstnanci vyjádří souhlas s poskytnutím informace o svých odměnách za rok 2011.

a) uděluji 			b) neuděluji 

Někteří zaměstnanci udělí souhlas s poskytnutím informací o svých odměnách za rok 2011, někteří neudělí.

V prvním případě ředitel školy napíše sdělení, které bude obsahovat všechny položky podle zákona ( jméno, příjmení, rok narození, obec trvalého pobytu, výše, účel a podmínky poskytnutí odměn udělených osobě za období roku 2011).

účel a podmínky poskytnutí	 	  		částka

Mgr. Martin Adámek 		odměna za přípravu zadání přijímacích zkoušek 		4 000 Kč

Ve druhém případě ředitel vydá další správní rozhodnutí, ve kterém v části týkající se zaměstnanců, kteří odmítli udělit souhlas, žádost odmítne. Proti tomuto rozhodnutí se žadatel opět může odvolat.

Není optimistické ukončovat článek pasáží o stížnosti, ale je nutné o této variantě vědět a „být připraven“.

Podle § 16a zákona o svobodném přístupu k informacím může žadatel za určitých okolností podat stížnost (písemně i ústně, do 30 dnů od uplynutí lhůty na podání informací) na postup při vyřizování žádosti o informace. Stížnost se podává řediteli školy (tzv. povinnému subjektu).

Ředitel školy by si měl dát pozor na následující situace a snížit na minimum pravděpodobnost podání stížnosti:

O stížnosti rozhoduje nadřízený orgán, tj. v případě škol zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí , a to do 15 dnů ode dne, kdy mu byla stížnost předložena (§ 16a odst. 4, odst. 8 zákona o svobodném přístupu k informacím).

ode dne, kdy mu stížnost došla, pokud v této lhůtě stížnosti sám zcela nevyhoví tím, že poskytne požadovanou informaci, nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti (§ 16a odst. 5 zákona o svobodném přístupu k informacím).