Dovolte mi vyprávět příběh o tom, jak se „rychle“ a „snadno“ daří realizovat inovace v českém školství. Tento poučný příběh se týká přípravy budoucích učitelů, jejíž pojetí i výstup je v posledních letech předmětem poměrně silné kritiky. A to nejen ze strany škol – ředitelů i učitelů, ale i vzdělávací politiky. V rámci prací na Strategii 2030+ bylo realizováno rozsáhlé šetření Delphi 2019, které označilo pregraduální přípravu učitelů za jeden z pěti nejpalčivějších problémů českého školství.
Příběh jedné inovace ve vzdělávání učitelů
Mezi důvody současných velkých problémů učitelské profese nejen u nás (vysoké procento absolventů, kteří nenastoupí do praxe, zvyšující se počet odchodů začínajících a mladších učitelů z profese, výzkumně podložená míra stresu a syndromu vyhoření u značné části učitelů) je uváděna i „nedostatečná míra připravenosti učitelů na praktický výkon profese v důsledku zaostávání tradičního modelu jejich přípravy.“ (Štech,
Učitel naživo
má potenciál oživit přípravu učitelů, 2019). Poptávka po zásadní změně v této oblasti je vysoká, ozývá se z mnoha míst! Přesto byla výrazně inovativní koncepce učitelského studia v akreditačním procesu odmítnuta, byť je zcela v souladu s tím, co je proklamováno ve Strategii 2030+ i po čem volá praxe.Klíčovou roli v našem příběhu hrají dva aktéři, partneři v úsilí o zásadní inovaci ve vzdělávání budoucích učitelů. Je to organizace Učitel naživo (UNŽ), která již čtvrtým rokem realizuje unikátní vzdělávací program v podobě doplňkového pedagogického studia (DPS) pro učitele 2. stupně ZŠ a středních škol. Ten je nesrovnatelný s běžnými DPS, a to jak z hlediska kvality (např. smysluplný obsah studia z hlediska potřeb praxe, zapojení vynikajících praktiků do výuky), tak i kvantity (trojnásobný objem výuky, polovina z programu reflektovaná praxe na školách).
Druhým partnerem, který je předkladatelem akreditace, je Filozofická fakulta Univerzity Pardubice, kde byl dosud realizován sice jediný učitelský program – pro budoucí učitele angličtiny –, zato velmi progresivní a v celorepublikovém rozměru vysoce respektovaný zejména pojetím reflektivní praxe (dříve tzv. klinický rok, v současnosti model klinických dní, kdy studenti v průběhu několika semestrů učí několik dní v týdnu na školách) a celkovou koncepcí přípravného vzdělávání učitelů anglického jazyka.
Na základě spolupráce mezi UNŽ (odborná garantka Mgr. Blanka Pravdová, Ph.D., dříve spoluautorka nové koncepce praktické přípravy na PedF MU v Brně) a FF Univerzity Pardubice (zejména děkan prof. Karel Rýdl a prof. Vladimíra Spilková) vznikla idea vytvořit v českém prostředí originální model studia učitelství pro 2. stupeň ZŠ a SŠ. Jeho koncepce vznikala od roku 2018 na základě propojení mezinárodních trendů a výzkumně podložených poznatků se zkušenostmi Učitele naživo a příklady dobré praxe v českém univerzitním prostředí. Výsledkem je profesní model magisterského studia, první svého druhu v ČR, neboť všechny učitelské programy jsou v současnosti akademickými modely (dokonce i učitelství pro mateřské školy).
V čem je podstata profesního modelu studia učitelství? V čem je výjimečnost a progresivnost našeho studijního programu?
Dvouleté navazující magisterské studium je určeno pro absolventy akademicky zaměřeného bakalářského studia oboru,1) kteří v magistru už nechtějí pokračovat v o