Bývá běžnou praxí získávat od kolegů zpětnou vazbu. Výzkum však naznačuje, že zpětná vazba často nemá žádný (nebo má dokonce negativní) dopad na náš výkon. Je to proto, že zpětná vazba, kterou dostáváme, je často příliš vágní – nedokáže zdůraznit, v čem nebo jak se můžeme zlepšit. Nová studie naznačuje lepší přístup. Ve čtyřech experimentech, včetně terénního výzkumu prováděného mezi studenty školského managementu, vědkyně zjistily, že lidé dostávali efektivnější podněty, když žádali spíše o radu než o zpětnou vazbu. Přijímat radu nicméně není vždy jednoduché, proto v druhé části textu uvádíme, na co si dát pozor.
Žádejte radu, ne zpětnou vazbu
V první studii autorky Jaewon Yoon, Hayley Blunden, Ariella Kristal a Ashley Whillans z Harvard Business School požádaly 200 respondentů o komentář k žádosti o zaměstnání (doučování žáků), kterou sestavil jeden jejich kolega. Polovina účastníků byla vyzvána, aby poskytli tento komentář ve formě „zpětné vazby“, zatímco na druhou se obrátily, aby poskytli „radu“. Lidé, kteří dávali zpětnou vazbu, měli tendenci k poměrně nejasným, obecně pozitivním komentářům. Například jeden recenzent, který byl požádán o zpětnou vazbu, uvedl následující komentář: „Zdá se, že tato osoba splňuje řadu požadavků. Má zkušenosti s dětmi a disponuje správnými dovednosti učit někoho jiného. Celkově vypadá jako rozumný žadatel.“ Když však byli ohledně stejné žádosti respondenti požádáni o radu, nabídli
kritičtější a mnohem akčnější podněty
. Jeden recenzent např. uvedl tyto konkrétní položky: „Přidal bych vaše předchozí zkušenosti s doučováním nebo podobnými interakcemi s dětmi. Popište svůj styl výuky a proč k němu inklinujete. Doplňte, jaké cíle si kladete pro domácí vzdělávání průměrného sedmiletého žáka.“Poté, co badatelky výzkum vyhodnotily kvantitativně, se ukázalo, že ve srovnání s těmi, kteří byli požádáni o poskytnutí zpětné vazby, pojmenovali recenzenti, již byl