Principy a formy odměňování zaměstnanců

Moderní systémy odměňování zaměstnanců zahrnují jak (mzda, plat, odměna z dohody), tak (formální i neformální pochvaly, odborný rozvoj, funkční postup, motivující pracovní úkoly, flexibilní pracovní režimy, lepší pracovní prostředí, partnerský styl řízení, přátelské pracovní vztahy, užitečné zaměstnanecké výhody a podobně).

Odměňování zaměstnanců za práci v základních pracovněprávních vztazích, to znamená v pracovním poměru, stejně jako v právních vztazích založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, upravuje (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a prováděcí právní předpisy, zejména nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě (nařízení vlády č. 564/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů), nařízení vlády o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí (nařízení vlády č. 567/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) nebo nařízení vlády o katalogu prací ve veřejných službách a správě, kterým se stanoví zařazení prací ve veřejných službách a správě do platových tříd zaměstnanců (nařízení vlády č. 222/2010 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

V souladu se zákoníkem práce přísluší zaměstnanci za vykonanou práci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených zákoníkem práce, nestanoví-li zákoník práce nebo zvláštní právní předpis jinak. Mzda nebo plat přísluší zaměstnanci za práci v pracovním poměru. Odměna z dohody přísluší zaměstnanci za práci na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. odměňují zaměstnavatelé uvedení v § 109 odst. 3 zákoníku práce, to znamená zaměstnavatelé ve veřejných službách a správě neboli zaměstnavatelé v nepodnikatelské, respektive rozpočtové sféře (stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona).

Mzdou odměňují všichni ostatní zaměstnavatelé. Rozlišování mezi mzdou a platem vyplývá z odlišných zákonitostí odměňování zaměstnanců u zaměstnavatelů uvedených v zákoníku práce a u všech ostatních zaměstnavatelů, kdy zákoník práce a prováděcí právní předpisy stanoví závazná pravidla pro odměňování platem, od nichž se nelze odchýlit.

Mzdy i platy se poskytují zaměstnancům v pracovním poměru podle zákoníkem práce vymezených mezd a platů, a to podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek a podle dosahovaného pracovního výkonu. Jiná kritéria diferenciace mezd a platů nejsou přípustná.

Mzda nebo plat nesmí být nižší než minimální mzda, která je nejnižší přípustnou výší odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu. Do mzdy a platu se pro tento účel nezahrnuje mzda ani plat za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí, za práci v sobotu a v neděli. Nedosáhne-li mzda nebo plat minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek.

Zaměstnanci, jehož mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, stejně jako zaměstnanci, kterému se za práci poskytuje plat, přísluší alespoň nejnižší úroveň zaručené mzdy, stanovená podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce. Nedosáhne-li mzda nebo plat bez mzdy nebo platu za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek.

Mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku. Mzdu nebo plat je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplácet v zákonných penězích, a to v pracovní doběa , nebyla-li dohodnuta jiná doba a jiné místo výplaty nebo nestanoví-li zákoník práce jinak.

určuje zaměstnanci zaměstnavatel, není-li v zákoníku práce stanoveno jinak, podle zákoníku práce, nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě a v jejich mezích podle kolektivní smlouvy, popřípadě vnitřního předpisu. Plat není možné určit jiným způsobem v jiném složení a jiné výši, než stanoví zákoník práce a právní předpisy vydané k jeho provedení, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.

Zaměstnanci přísluší (v Kč měsíčně) stanovený pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zařazen, není-li v zákoníku práce stanoveno jinak. Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do podle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě a v jeho mezích na něm požadovaných nejnáročnějších prací, to znamená do platové třídy, ve které je podle nařízení vlády o katalogu prací ve veřejných službách a správě zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje. Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do určité platové třídy, pokud pro výkon práce zařazené v této platové třídě splňuje potřebné vzdělání (kvalifikační předpoklady) podle nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do podle započitatelné praxe, to znamená podle doby dosažené praxe, doby péče o dítě a doby výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo civilní služby. Započitatelnou praxi a míru jejího započtení specifikuje nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě dále.

se stanoví v 16 platových třídách a v každé z nich v platových stupních. Zaměstnanci přísluší platový tarif podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze k nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, a to pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zaměstnanec zařazen, není-li stanoveno jinak.

Celkový plat zaměstnance mohou tvořit rozmanité (platový tarif, příplatek za vedení, příplatek za noční práci, příplatek za práci v sobotu a v neděli, plat nebo náhradní volno za práci přesčas, příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí, zvláštní příplatek, příplatek za rozdělenou směnu, příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah, specializační příplatek pedagogického pracovníka, cílová odměna, plat za práci ve svátek) a (osobní příplatek, odměna).

Zaměstnavatel je povinen vydat zaměstnanci v den nástupu do práce písemný platový výměr. Tuto povinnost nemá zaměstnavatel vůči zaměstnanci, se kterým sjednal smluvní plat. V platovém výměru je zaměstnavatel povinen uvést o platové třídě a platovém stupni, do nichž je zaměstnanec zařazen, a o výši platového tarifu a ostatních pravidelně měsíčně poskytovaných složkách platu. Termín a místo výplaty je nutno v platovém výměru uvést, pokud tyto údaje neobsahuje smlouva nebo vnitřní předpis. Dojde-li ke změně skutečností uvedených v platovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit, včetně uvedení důvodů, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti.

Podle zákoníku práce může zaměstnavatel se zaměstnancem zařazeným do třinácté a vyšší platové třídy sjednat pevnou měsíční částkou, ve které budou zohledněna všechna hlediska, podle nichž jsou stanoveny jednotlivé složky platu podle tohoto zákona, na které by jinak zaměstnanci vzniklo právo nebo které by mu mohl zaměstnavatel poskytnout. Vedle smluvního platu zaměstnanci nepřísluší žádné složky platu. Poskytování odměny a cílové odměny není dotčeno. Smlouva o smluvním platu musí být uzavřena písemně.