Příprava projektu nové školy očima architekta Ing. arch. Ondřeje Píhrta
Mgr.
Martina
Běťáková,
místostarostka pro vzdělávání v obci Psáry Je členem programové komise pro vzdělávání hnutí STAN a pracovních skupin MAP a KAP, provozuje dětskou skupinu a mikrojesle a působí jako lektor kurzů pro rodiče a pedagogy.
Nová škola v Jirčanech se začala stavět loni na jaře, více než čtyři roky poté, co jste ji navrhli a s návrhem vyhráli - sledujete ještě dění kolem výstavby, nebo už pracujete na jiných projektech?
Úspěšný projekt je až postavený a fungující dům. Takže ano, samozřejmě. Dění kolem výstavby sledujeme a aktivně se ho účastníme v roli autorského dozoru. Je to takové naše velké dítě. :)
Když obec Psáry vyhlásila architektonickou soutěž na novou školu, co vás přimělo se do soutěže přihlásit? Měli jste již s projektováním škol zkušenosti?
Soutěž na novou školu v Jirčanech byla po dlouhé době (z našeho mladého pohledu snad vůbec první:)) soutěž na základní školu v Česku. Kompletně nové školní budovy se v Česku po roce 1989 stavěly jen výjimečně, takže se jednalo (a stále jedná) o typologii, která u nás prakticky neměla současnou architektonickou podobu. Pro nás tedy zadání představovalo velmi lákavé téma. Důležitou roli hrálo i nezvykle kvalitně a angažovaně zpracované zadání, ze kterého byla cítit velká chuť obce najít opravdu kvalitní řešení a přesvědčení, že architektonická soutěž je tím správným nástrojem.
Zkušenost s projektováním škol jsme tehdy neměli, ale právě z výše uvedených důvodů nás malá zkušenost s typologií neodradila a návrh základní školy jsme vzali jako velkou výzvu.
Od roku 2013 se situace s architektonickými soutěžemi v České republice podstatně změnila. K lepšímu. S rostoucím množstvím soutěží obecně i s rostoucí demografickou potřebou se objevují soutěže na základní školy stále častěji, a máme tak možnost nabyté zkušenosti dále uplatňovat jak v dalších soutěžních návrzích, tak i prostřednictvím účasti v hodnoticích porotách.
Do mezinárodní architektonické soutěže se přihlásilo celkem 61 projektů. Proč myslíte, že právě váš návrh nové školy pro Psáry a Dolní Jirčany vyhrál? Čím je podle vás výjimečný?
Jak jsem řekl, kvalitní a ojedinělé zadání bylo podle velké účasti pro architekty opravdu velmi lákavé. K návrhu jsme přistoupili s naprosto otevřenou hlavou. Člověk se samozřejmě neubrání obrazu školy, který má z dětství před očima. Uvědomili jsme si ale, že to jsou překvapivě podobné stereotypní vzpomínky, málokdy související s celkovou atmosférou školy, většinou negativní. Základní škola pro nás představovala především povinnost více než cokoli jiného a bylo jasné, že pro návrh potřebujeme jiná východiska. Nejprve jsme si potřebovali ujasnit, co to vlastně základní škola ve 21. století je a co všechno by měla umět. Z mnoha nastudovaných zahraničních příkladů a i vlastní zkušenosti se zahraničním školstvím jsme pochopili, že základní škola má v dětech především probudit zájem o vzdělávání, naučit je odpovědně žít ve společnosti a probudit smysl pro komunitu. Samotná školní budova je v celém systému školství jen malý dílek, ale měla by nabídnout víc než učebnu s řadami lavic a katedrou, chodbu a jídelnu.
Ambice navrhnout dokonalou a převratnou školu zároveň nesmí nakonec vyústit v nepřiměřenou architekturu. K návrhu budovy jsme proto od začátku přistupovali s velkou pokorou a snahou o osobitou stavbu s nezaměnitelným "školním" výrazem, která bude navzdory své velikosti ohleduplná k okolní zástavbě a přívětivá ke svým uživatelům zvenku i zevnitř.
V soutěži je samozřejmě zásadní, aby myšlenky vtělené do návrhu rezonovaly i u poroty. V našem případě se to naštěstí podařilo a věřím, že právě civilností spojenou s jasnou a inovativní vnitřní klastrovou organizací s důrazem na společné prostory a komunitní využití je náš návrh výjimečný.
Když jste návrh připravovali, přemýšleli jste i o tom, kde škola bude stát? V jaké obci, jací jsou zde lidé, jak se sem bude hodit?
Lokální kontext je vždycky jedním z hlavních faktorů ovlivňujících podobu navrhované stavby. Takže ano.
Když architekt navrhuje rodinný dům, musí se obvykle řídit představami i finančními možnostmi budoucího majitele - jak je tomu u plánování školy? Zasahuje vám do práce investor - obec nebo třeba ředitel a učitelé -, nebo máte naprosto volnou ruku?
Návrh vzešlý z architektonické soutěže jako jedné z forem veřejné zakázky je v tomto ohledu specifický a odlišný od běžné spolupráce s investorem. Klíčové je proto zadání, ze kterého návrh vzejde. V našem případě byla soutěž dvoukolová a porota, jejíž polovinu tvoří zástupci obce, tak měla možnost dát vybraným soutěžícím doporučení pro dopracování návrhu pro druhé kolo, což podstatně zvýšilo šanci, že vítězný návrh bude opravdu odpovídat představám zadavatele. Investor by měl tedy vítězný návrh respektovat a nechat architektovi volnou ruku. Na druhou stranu bez kompetentního a angažovaného investora nemůže vzniknout dobrý projekt ani na základě architektonické soutěže. Projekt se v průběhu příprav vyvíjí a je nutné společně operativně řešit spoustu dílčích problémů.
Spolupráce s obcí v tomto ohledu fungovala bezvadně. Škola vypadá i v realizačním projektu, podle kterého se nyní staví, stále stejně jako v soutěžním návrhu, a i když prošla ohněm mnoha diskusí a průběžnými konzultacemi s investorem i vedením školy, nebylo nutné provádět žádné zásadní koncepční změny. Obec nám do práce zasahovala účelně a kompetentně a vždy velmi citlivě. V otázce celkového fungování a konceptu nové školní budovy jsme od začátku jeli na jedné vlně. Drobné kompromisy vznikaly takřka výhradně z rozpočtových důvodů a celkový výsledek neohrozily. Zodpovědného a osvíceného přístupu, který ze strany obce projekt po celou dobu provází, si proto velmi vážím.
Je návrh nové školy vaše práce, nebo je za ním nějaký větší tým? Kolik lidí na návrhu nové školy pracovalo nebo ještě pracuje?
Za návrhem školy stojí prakticky celý tým našeho ateliéru. Celkem na projektu pracovali střídavě i společně tři až čtyři architekti a tým stavebních inženýrů a specialistů. Na projektu se stále pracuje, i když teď již s podstatně menší intenzitou. Navrhujeme interiér školy a jako autorský dozor se účastníme stavby.
Myslíte, že prostory školy jako takové mohou ovlivnit kvalitu a styl výuky?
Kvalita a styl výuky samozřejmě závisí především na pedagogickém sboru a vedení školy. Dobrá škola s dobrými učiteli bude fungovat i ve stanu. Jsem ale zároveň přesvědčený, že dobře navržený prostor může být jednoduše obecně inspirující, a pokud školní budova vzniká s jasnou představou o budoucím využití pro moderní metody výuky, všechno může jít snadněji. A byla by přece škoda nabízené možnosti nevyužít.
Jak by podle vás měla vypadat škola a vůbec vzdělávání v budoucnosti? Dejme tomu za 30 let? Přece jen, školní budovy se staví na dlouhé roky - jak nová škola odpovídá těmto vizím? Bude v ní toto možné, nebude za 20 let už nemoderní?
Doufám, že ne. Základní vzdělávání by mělo být zaměřené na rozvoj obecných dovedností, samostatnosti a individuálních schopností každého dítěte. Vzdělávání musí děti bavit a probíhat přirozeně v radostném prostředí. Pokud se toto podaří v nové škole nyní, není důvod k obavám z budoucnosti. Základní parametry budovy jsou myslím dostatečně velkoryse navržené, a pokud žáci a učitelé novou budovu přijmou za svou, bude se společně s nimi přirozeně vyvíjet a přizpůsobovat novým potřebám v čase jako centrum vzdělávání i obecního komunitního života.
Kdybyste měli možnost znovu navrhovat nějakou novou školu, šli byste do toho? Bavila vás ta práce? Udělali byste něco zásadně jinak?
Určitě šli! Práci na projektu základní školy bych se nebál označit i přes mnohá úskalí za povznášející. Zatím jsme s návrhem spokojeni a nic zásadního bychom neměnili. Věřím, že i díky průběžným konzultacím s panem ředitelem se podaří využít novou budovu na maximum.
A otázka na závěr: Když se vžijete do role školáka, co myslíte, že se dětem na nové škole bude nejvíc líbit? Na co se mohou těšit?
Doufám, že děti (a nejen ony) v nové škole zažijí prostor. A že se s ním přirozeně sžijí a budou ho bez velkého přemýšlení a s radostí využívat.