Školy a školská zařízení (dále jen „vzdělávací zařízení“) spolupracují se státní správou a územní samosprávou při vytváření podmínek pro řešení krizových situací 1) a při plnění povinností stanovených příslušnými orgány krizového řízení. Příslušné orgány krizového řízení, v tomto případě vláda ČR a hejtman, jsou oprávněny při vyhlášení krizového stavu jako jedno z krizových opatření 2) nařídit vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou za krizové situace vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce.
Připravenost školy nebo školského zařízení na řešení krizových situací
kpt. Bc.
Michal
Fanc
odbor ochrany obyvatelstva a krizového řízení MV, generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR
Otázka péče o děti a mládež je pro rodiče nebo jejich zákonné zástupce, kteří nemohou vykonávat své povinnosti péče za krizové situace, velice citlivá a složitá. Konkrétní podmínky a způsob vykonávání této péče o děti a mládež upravuje vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 281/2001 Sb.
Pro zajištění této péče je orgány krizového řízení postupováno podle ustanovení § 29 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů v rámci určení příslušných právnických osob nebo podnikajících fyzických osob. Těmito osobami mohou být vzdělávací zařízení zařazená do vzdělávací soustavy. Může jít jak o vzdělávací zařízení zřizované orgány samosprávy nebo státu, tak vzdělávací zařízení soukromé.
Určená vzdělávací zařízení zajišťují po vyhlášení krizového stavu nepřetržitý provoz a vykonávají péči o žáky ve svých objektech vhodných pro tuto činnost s vytvořenými materiálně-technickými, personálními a jinými podmínkami nebo v jiných odpovídajících objektech, které jsou zajištěny na základě smlouvy uzavřené vzdělávacím zařízením nebo stanoveny orgány krizového řízení.
Tato vzdělávací zařízení zajišťují za krizové situace pro děti a mládež nezbytně nutnou péči mimo výchovně-vzdělávací činnosti. Péče zahrnuje zejména ubytování, stravování, první pomoc, psychologickou pomoc a zdravotní péči v součinnosti s příslušnými odbornými orgány a zařízeními. Vzdělávací zařízení dále poskytuje pomoc dětem a mládeži při vyhledání jejich zákonných zástupců i při řešení dalších potřeb vyvolaných krizovou situací a současně vede trvale aktualizovanou evidenci ubytovaných osob.
Při realizaci uložených úkolů postupují určená vzdělávací zřízení podle předem zpracované plánovací dokumentace – plánu krizové připravenosti. Zpracování této dokumentace předchází vyhodnocení rizik, která by mohla ohrozit činnost vlastní organizace. Plány krizové připravenosti zpracovává vzdělávací zařízení ve spolupráci s orgány kraje, orgány obcí, popřípadě dalšími orgány určenými podle zvláštních právních předpisů a začleněnými v integrovaném záchranném systému.
Obsahové vymezení náležitostí plánu a další podrobnosti související se zpracováním plánu krizové připravenosti upravuje Metodika zpracování plánů krizové připravenosti, vydaná Ministerstvem vnitra – generálním ředitelstvím HZS ČR v roce 2011 pod č. j. MV-140690-1/PO-PKR-2011. Plán by měl zároveň odpovídat i obecným zásadám jednoduchosti, ucelenosti a přehlednosti a také pokud možno jednotnosti v rámci kraje.
Vzdělávací zařízení v rámci svých plánů krizové připravenosti postupují zejména způsobem zohledňujícím způsoby ohrožení a jednotlivé druhy možných krizových situací i jejich úrovně z hlediska předpokládaného rizika, včetně stanovení nezbytného počtu zaměstnanců určeného vzdělávacího zařízení k zajištění jeho nepřetržitého provozu a maximálního počtu dětí a mládeže, které lze v daném vzdělávacím zařízení po dobu krizového stavu umístit. Současně si také zpracuje vnitřní předpis obsahující organizační zabezpečení provozu za krizové situace a zajistí dozor nebo dohled nad dětmi umístěnými v objektech mimo dobu vyučování.
Povinností vzdělávacího zařízení mimo zajištění nepřetržitého provozu je i proškolit a seznámit všechny zaměstnance s přijatými opatřeními vzdělávacího zařízení a úkoly, které budou zaměstnanci plnit. Současně je potřeba stanovit i nezbytné navýšení počtu zaměstnanců k zajištění plnění úkolů a seznámit své stávající zaměstnance i s případnou změnou druhu jejich práce.
Standardní činností vzdělávacího zařízení je vytváření podmínek pro dodržení hygienických a zdravotních předpisů a předpisů pro bezpečný provoz, případně se mohou měnit tyto podmínky za předpokladu, že byly příslušným odpovědným orgánem povoleny mimořádné dočasné výjimky z těchto předpisů v souvislosti s předpokládanými krizovými situacemi.
Jednou z nejdůležitějších částí plánu pro realizaci nařízeného krizového opatření je zpracovaný přehled spojení na příslušné orgány krizového řízení a další subjekty podílející se na plnění konkrétních úkolů, jako jsou lékaři, pracovníci sociální péče, pracovníci pedagogicko-psychologické poradny, dodavatelé potravin a energií atd. K zabezpečení spolupráce s dalšími subjekty mohou vzdělávací zařízení uzavírat smlouvy.
Způsob zpracování plánu krizové připravenosti projedná určené vzdělávací zařízení s příslušným orgánem krizového řízení, v tomto případě s hasičským záchranným sborem kraje jako orgánem krizového řízení, který zpracovává krizový plán kraje a krizový plán obce s rozšířenou působností. Plán krizové připravenosti vede vzdělávací zařízení nejméně v jednom listinném vyhotovení a elektronické podobě. Souhrnnou aktualizaci plánu provádí jak v listinném vyhotovení, tak v elektronické podobě. Po provedení souhrnné aktualizace se doporučuje jeho opětovné schválení.
Připravenost určených vzdělávacích zařízení na řešení krizových situací zajišťují v rámci svých pravomocí jejich ředitelé buď jako statutární orgány právnických osob, nebo v případě organizačních složek spolu se statutárními orgány právnických osob, jejichž jsou určená vzdělávací zařízení součástí. Odbornou připravenost ředitelů na řešení krizových situací zajišťuje ve spolupráci se zřizovateli určených vzdělávacích zařízení orgán kraje v rámci přípravy kraje.
www.hzscr.cz
1) Krizovou situací se rozumí mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (krizové stavy).
2) Krizovým opatřením se rozumí organizační nebo technické opatření určené k řešení krizové situace a odstranění jejích následků, včetně opatření, jimiž se zasahuje do práv a povinností osob.