Příspěvkové organizace zřízené územně samosprávnými celky tvoří FKSP (fond kulturních a sociálních potřeb). Hospodaření fondu se řídí vyhláškou č. 510/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, v aktuálním znění. Z fondu lze poskytovat příspěvek na penzijní připojištění. Ale pouze těm zaměstnancům, kteří uzavřeli smlouvu o penzijním připojištění podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. Podle novely vyhlášky č. 100/2006 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění vyhlášky č. 510/2002 Sb., lze od ledna 2007 poskytovat též příspěvek na životní pojištění, pokud smluvní pojišťovna má oprávnění pro činnost na území ČR. Dalšími limity jsou: pojistné je sjednáno na dobu delší než 5 let a současně i výplata proběhne až po dosažení 60 let věku zaměstnance.
K jiným druhům připojištění (například kapitálové ...) příspěvek z FKSP poskytovat nelze.
Výše příspěvku na penzijní připojištění omezena není = lze hradit příspěvek bez omezení, v hodnotě, kterou si stanovíte v pravidlech pro čerpání fondu. Příspěvek organizace může být i vyšší, než je částka spořená zaměstnancem. Na příspěvek placený zaměstnavatelem se ale neposkytuje státní příspěvek.
Na rozdíl od penzijního připojištění, je výše příspěvku na životní pojištění limitována vyhláškou. Lze poskytovat nejvýše polovinu částky, ke které se zaměstnanec zavázal.
Výši příspěvků je vždy nutné stanovit v interních zásadách pro čerpání fondu. Většinou jsou příspěvky poskytovány pro všechny zaměstnance jednotné. Lze ale poskytovat příspěvky i v rozdílné výši, v tom případě je nutné dodržet jednotné proporce pro všechny zaměstnance. Limituje vás zákon č. 42/1994 Sb., který stanovuje v § 2a podmínku rovného zacházení: „Při penzijním připojištění je zakázána diskriminace účastníků zejména z důvodů pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu, zdravotního stavu nebo věku.“ Z tohoto důvodu se stanovení v procentech jeví jako problematické, neboť sociálně slabší zaměstnanci by dosahovali nižšího příspěvku než zaměstnanci finančně silnější. V praxi proto bývá nejčastěji užit systém jednotné částky, případně dvou či více úrovní - a to podle délky pracovního poměru u zaměstnavatele („věrnostní systém“).
Školy jako zaměstnavatelé mívají poskytování příspěvku ošetřeny kromě vnitřního předpisu ještě navíc interní smlouvou s každým zaměstnancem, která obsahuje podmínky, pravidla a povinnosti obou stran.
Příspěvek zaměstnavatele poukázaný na účet zaměstnance u penzijního fondu je osvobozen od daně z příjmů až do výše 5 % vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Zdaňuje se tedy jen ta část příspěvku, která přesáhne uvedenou hranici 5 %. Tato situace může nastat nejčastěji v případě pololetního zasílání příspěvku, nebo při dlouhodobém „neplaceném volnu“ zaměstnance.
Školy nejsou podniky, nemohou proto užít stejné metody jako výrobní a podnikatelská sféra. Fond FKSP je jediným legitimním zdrojem pro příspěvky zaměstnavatele z oblasti obecného školství. Nelze použít například mzdové prostředky (místo osobního příplatku poskytovat příspěvek) - zde by došlo k neoprávněnému čerpání státního rozpočtu.