Sdružení rodičů a přátel školy1) od 1. května 1990 do 31. prosince 2013 vznikalo jako občanské sdružení v souladu se zákonem č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, na valné většině (základních a středních) škol.2)
Sdružení rodičů a přátel školy aneb Už je čas na změnu názvu?
JUDr. Mgr.
Miroslav
Petrák
státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Jindřichově Hradci
Účelem vzniku těchto entit bývá (má být) především vliv rodičů (a přátel) na zlepšení podmínek dětí ve škole. Má jít zejména o pomoc materiální. Kupříkladu podle stanov Sdružení rodičů a přátel Gymnázia Pelhřimov (dále též zkráceně „SRPGyPe“) toto sdružení
„zastupuje zájmy žáků, hájí a prosazuje jejich vzdělávání a výchovu, všestranný rozvoj jejich osobnosti a podmínky pro jejich plné uplatnění v životě společnosti“
3), podle stanov Unie rodičů ČR – Sdružení při gymnáziu v Benešově členové této unie (tedy rodiče a další zákonní zástupci dětí zajímající se o výchovu a výuku dětí zejména ve školách a výchovných zařízeních)
„především hájí práva a zájmy dětí, tj. všech nezletilých občanů, a působí na celém území ČR
4).“Dnem 1. ledna 2014 nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též zkráceně „NOZ“), který § 3080 (pod bodem 154.) zrušil shora citovaný zákon o sdružování občanů.5) Nový občanský zákoník se podle důvodové zprávy vrací k tradičnímu pojmosloví a ve shodě s doktrinární kritikou6)opouští dosavadní umělý a zcela nevhodný zákonný termín
občanské sdružení
a nahrazuje je klasickým termínem spolek. Nově je kladen důraz na základní znaky spolku, jimiž jsou:samospráva,
dobrovolnost členství,
oddělení majetkových sfér spolku a jeho členů s vyloučením zákonného ručení členů spolku za spolkové dluhy a
spolková činnost jako hlavní (statutární) činnost spolku.
Spolek se zakládá přijetím stanov,7) tedy smlouvou uzavřenou buď konvenčním způsobem, nebo přijetím stanov na ustavující schůzi (§ 222 odst. 1 NOZ). Forma stanov je obligatorně písemná. Podle § 218 NOZ stanovy obsahují alespoň (tedy nutně a minimálně):
název a sídlo spolku,
účel spolku,
práva a povinnosti členů vůči spolku, popřípadě určení způsobu, jak jim budou práva a povinnosti vznikat, a
určení statutárního orgánu.
Po vzniku spolku lze
stanovy měnit jen usnesením členské schůze.
Podle § 3045 odst. 1 věta první NOZ:
„Sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, se považují za spolky podle tohoto zákona.“ Podle odstavce 2 téhož ustanovení: „Organizační jednotky sdružení způsobilé jednat svým jménem podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, se považují za pobočné spolky podle tohoto zákona. Statutární orgán hlavního spolku podá do tří let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona návrh na zápis pobočného spolku, jinak posledním dnem této lhůty právní osobnost pobočného spolku zaniká.“
Podle § 3041 odst. 2 NOZ:
„
8)
Ustanovení
společenské smlouvy nebo
statutu
právnických osob uvedených v odstavci 1,která odporují
donucujícím ustanovením tohoto zákona,
pozbývají závaznosti
dnem nabytí jeho účinnosti; právnická osoba
přizpůsobí do tří let
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona společenskou smlouvu nebo statut úpravě tohoto zákona a doručí je orgánu veřejné moci, který vede veřejný rejstřík,do něhož je právnická osoba zapsána.
Neučiní-li
tak, příslušný orgán veřejné moci ji k tomu vyzve a stanoví ve výzvě dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti; uplyne-li dodatečná lhůta marně,
soud právnickou osobu
na návrh orgánu veřejné moci nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem,
zruší a nařídí její likvidaci.“
Co z těchto ustanovení pro SRPŠ plyne? Na dosavadním stavu se v zásadě nic nemění. Je skutečně na každém, zda se bude společně s jinými sdružovat,10)aby naplnil společný zájem spolku. Ani přechodná ustanovení NOZ (viz citovaný § 3045) na existující občanská sdružení (anebo vlastně již spolky, které byly původně jako občanská sdružení označeny) nekladou specifické nároky na transformaci. Současná občanská sdružení se totiž automaticky stávají spolkem, a to bez jakékoliv aktivity (je tak zachována jejich kontinuita, historie a identifikační číslo). Je pouze nutné uzpůsobit jejich
vnitřní předpis
(stanovy) novému občanskému zákoníku
do 3 let
od nabytí jeho účinnosti (tedy nejpozději do 31. prosince 2016). Jde-li o název spolku, ten je potřeba přizpůsobit
do 2 let
od účinnosti nového občanského zákoníku. Učinit tak nemusí, existují-li proto důležité důvody (např. dlouhodobost a příznačnost, které rozumně vylučují možnou zaměnitelnost a klamavost).11)Úprava stanov však není snadná. Při této činnosti se nabízí řada otázek, které neradno podceňovat. Stanovy totiž mají značný význam nejen pro členy spolku, ale i pro třetí osoby.
A na co je třeba se při úpravě základního dokumentu osobní korporace zaměřit?
Stran názvu,12)např. zda má jít o sdružení, unii atp., či zda v názvu ponechat i „přátele“, každopádně název spolku musí obsahovat slova spolek nebo
zapsaný spolek
, postačí ale i zkratka z. s. (viz § 216 NOZ).Stran
existence pobočných spolků
(resp. sekcí či základních organizací), jež by sdružovaly rodiče každé jednotlivé třídy, které by ovšem svým jednáním společně a nerozdílně zavazovaly spolek hlavní.Stran činnosti (působnosti) spolku, zda má být pouze hlavní (tedy nevýdělečná), či i vedlejší (hospodářská), jejíž zisky by bylo možno použít pro zlepšení podmínek žáků na škole (v této souvislosti lze zmínit podporu maturitních ročníků při pořádání plesů, večírků či jiných kulturních akcí souvisejících zejm. s ukončením studia, které bývají podle maturantů prodělečné).
Stran členství, např. koho má tento spolek sdružovat (jen rodiče, resp. zákonné zástupce žáků a/nebo i jiné příbuzné či právnické osoby), způsob zápisu a výmazu členství činovníků, zánik členství (vystoupení a vyloučení činovníků pro neplacení členského příspěvku), čestné členství, výše členských příspěvků.
Stran místa sídla spolku, např. kde má spolek sídlit (v místě sídla školy nebo bydliště jeho předsedy).
Stran orgánů spolku, např.
zda setrvat jen u statutárního orgánu (výboru/ /předsedy) a nejvyššího orgánu, a/nebo zřídit i kontrolní, rozhodčí, hospodářskou či etickou komisi,
jak realizovat zasedání členských (dílčích) schůzí, resp. zda ponechat působnost členské schůze na shromáždění delegátů (zástupců) pověřených jednotlivými školními „třídami“.
Stran
zrušení a likvidace
spolku.Stanovy občanského sdružení, resp. spolku, lze novelizovat a/nebo vydat nové. Zjevně záleží na kvalitě (obsahu) těch původních.
Se souhlasem ředitele pelhřimovského gymnázia jsem jako vzor použil stanovy Sdružení rodičů a přátel Gymnázia Pelhřimov (lépe řečeno, byly podkladem pro zpracování těch, které mohou sloužit jako vzor). Nutno podotknout, že nejde ani o návrh na změnu stávajících stanov Sdružení rodičů a přátel Gymnázia Pelhřimov. O změně stanov je totiž třeba nejprve začít diskutovat s rodiči napříč všemi ročníky školy, zvláště za situace, kdy je výkon spolkových funkcí čestný (tzn. nehonorovaný) a zároveň jsou na funkcionáře kladeny poměrně vysoké nároky.
Leckterý pedagogický odborník či rodič, jakož i uvědomělý žák, by mi mohli vytknout např. nepřesnost v článcích týkajících se vymezení účelu (poslání) spolku a prostředků k jeho dosažení, popř. jejich záměnu. Nesouhlas by mohl být vysloven i s označením spolku rodičů, kteří se schází v jedné třídě svých dětí na rodičovských schůzkách. Tyto skupiny jsem z důvodu jazykové pohodlnosti označil jako sekce. Znovu proto opakuji, že stanovy týkající se korporace hájící zájmy žáků je nutné přijmout na základě závěrů uvážlivé a klidné rozpravy, zejména zákonných zástupců a osob odpovědných za výchovu dětí.
Co považovat za skutečně zásadní a co (již) podružné, nechť posoudí čtenář sám.
VZOROVÉ STANOVY SPOLKU RODIČŮ příslušné střední, základní či mateřské školy najdete na
v aplikaci Magistr v příloze pracovní situace
Sdružení rodičů a přátel školy.
ZDROJE:
LÖFFELMANN, Ctirad. Zamyšlení nad smyslem spolkového života. In: Ročenka Unie státních zástupců České republiky. 1. vydání. Kyjov, 2014, s. 8-10. ISBN 978-80-905764-0-7. ISSN 1805-8361.
ČESKO. Zákon č. 89 ze dne 3. února 2012, občanský zákoník. In: Sbírka zákonů České republiky. 2012, částka 33, s. 1026.
důvodová zpráva k zákonu č. 89/2012 Sb. ve znění k 11. dubnu 2011
ČESKO. Zákon č. 304 ze dne 12. září 2013, o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. In: Sbírka zákonů České republiky. 2013, částka 116, s. 3501.
ČESKO. Vyhláška č. 323 ze dne 2. října 2013, o náležitostech formulářů na podávání návrhů na zápis, změnu nebo výmaz údajů do veřejného rejstříku a o zrušení některých vyhlášek. In: Sbírka zákonů České republiky. 2013, částka 124, s. 5846.
ČESKO. Zákon č. 561 ze dne 24. září 2004, o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky. 2004, částka 190, s. 10262.
zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění účinném do 31. prosince 2013
stanovy Sdružení rodičů a přátel Gymnázia Pelhřimov, Ministerstvem vnitra registrované dne 24. listopadu 1998, pod čj. VS/1-1/38091/98-R
stanovy Unie rodičů ČR - Sdružení při gymnáziu v Benešově
1) Pro dříve narozené též známé pod zkratkou „SRPŠ“.
2) Jen pro úplnost si dovolím citovat § 7 odst. 3 věta první zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, podle kterého
mezi druhy škol patří mateřská škola, základní škola, střední škola (gymnázium, střední odborná škola a střední odborné učiliště), konzervatoř, vyšší odborná škola, základní umělecká škola a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky.
3) Srov. čl. I. odst. 2 stanov, dostupné na http://gymnazium-pe.cz/srpgype/StanovySRPGYPE.pdf [cit. 2014-04-04].
4) Srov. čl. l. I. písm. B) bod 2 stanov, dostupné na https://docs.google.com/viewer?a=v&pid=sites&srcid=Z2JuLmN6fHprdXNlYm5pLXdlYi1 nYm58Z3g6MjMyZjk3NDQ3MGFkYzhjMw [cit. 2014-04-04].
5) Upozorňuji i na § 26 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále ve zkratce „VRPFO“), kde je upravena materie spolkového rejstříku, do něhož se spolky a další doplňující skutečnosti od 1. ledna 2014 zapisují. Současně připomínám § 2 písm. a) vyhlášky č. 323/2013 Sb., o náležitostech formulářů na podávání návrhů na zápis, změnu nebo výmaz údajů do veřejného rejstříku a o zrušení některých vyhlášek, který Ministerstvu spravedlnosti
ukládá uveřejnění na svých internetových stránkách formuláře na zápis, změnu nebo výmaz údajů o spolku
.6) Odkazuje se zde na dílo: TELEC, I.
Spolkové právo
. C. H. Beck, Praha 1998, s. 9.7) Spolek však vzniká až jeho zápisem do veřejného rejstříku (§ 226 odst. 1 NOZ).
8) Myšleno právnických osob upravených novým občanským zákoníkem. Na margo lze uvést, že nový občanský zákoník rozlišuje korporace(kam řadí spolky, pro něž je charakteristická osobní složka), fundace (typicky nadace a nadační fondy, jejichž základem je majetek určený k určitému cíli) a konečně
ústavy
(kde je osobní a majetková složka propojená).9) Podle § 125 odst. 1 VRPFO:
„
Evidence občanských sdružení
, odborových organizací, organizací zaměstnavatelů a jejich organizačních jednotek, které jsou oprávněny jednat svým jménem,
vedená Ministerstvem vnitra
podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů,
se považuje za spolkový rejstřík
podle nového občanského zákoníku.“ Podle odstavce 2
„Ministerstvo vnitra předá
příslušným rejstříkovým soudům
do 3 měsíců
po dni nabytí účinnosti tohoto zákona
spisy a do 1 měsíce
po dni nabytí účinnosti tohoto zákona
v elektronické podobě
o občanském sdružení, jeho organizační jednotce, odborové organizaci, mezinárodní odborové organizaci a její pobočné organizaci, organizaci zaměstnavatelů, mezinárodní organizaci zaměstnavatelů a její pobočné organizaci údaje o a) názvu, b) číslu registrace, c) identifikačním číslu osoby, d) dni vzniku, e) právní formě a f) sídle vyjádřené referenční vazbou kódu adresního místa na referenční údaj o adrese v základním registru územní identifikace.“Rejstříkovým soudem je krajský soud
, v jehož obvodu je obecný soud osoby, jíž se zápis ve veřejném rejstříku týká. Dále viz http://portal.justice.cz/Justice2/ms/ms.aspx?o=23&j=33&k=6230&d=3 32845 [cit. 2014-04-04].10) K historii a ke smyslu spolkového života (v optice konkrétní stavovské skupiny) se vyjadřuje Ctirad Löffelmann, který ty, jimž chybí pochopení pro kolegiální sounáležitost a profesionální soudržnost a svůj negativní postoj ke spolkovému životu nedokáží racionálně vysvětlit, označuje za idioty (viz LÖFFELMANN, C. Zamyšlení nad smyslem spolkového života. In:
Ročenka Unie státních zástupců České republiky
. 1. vydání. Kyjov, 2014, s. 8).11) Viz § 3042 NOZ. Svůj název zachovala kupř. Unie státních zástupců České republiky, a to navzdory novelizaci stanov, k níž došlo v prvním čtvrtletí letošního roku (2014).
12) Při označování spolku je třeba respektovat § 132 NOZ.