Syndrom vyhoření začíná být v českém školství téma, které získává více pozornosti, stejně jako péče o psychickou pohodu vyučujících. K učitelskému povolání patří určitá míra stresu, tak jako i k jiným zaměstnáním. Problémem se však začíná stres stávat ve chvíli, kdy už začne vyučujícím tzv. přerůstat přes hlavu, což se bohužel v dnešní zrychlené a náročné době nezřídka děje. V následujícím článku bych vás proto ráda upozornila na výsledky dvou rozsáhlých výzkumů probíhajících v českém školství, které nám mohou pomoci porozumět tomu, proč je důležité podporovat mezi učiteli kolegialitu a jak tím můžeme pomoci nejen jednotlivým vyučujícím, ale ve výsledku celé škole.
Syndrom vyhoření ve škole: Může pomoct kolegiální sdílení?
Syndrom vyhoření
K příznakům syndromu vyhoření patří pocit dlouhodobé pracovní nespokojenosti, málo energie, pocity vyčerpání, zhoršení výkonu v práci, nezájem o práci a její výsledky. Až dvě třetiny českých vyučujících mají podle nového výzkumu příznaky, které by se mohly rozvinout do syndromu vyhoření. Více než polovina (53,2 %) vyučujících se navíc domnívá, že by mohli být v nějaké míře syndromem vyhoření ohroženi, a o něco více vyučujících (59,9 %) uvedlo, že bojuje s dlouhodobým stresem.
Tato čísla jsou alarmující i proto, že v porovnání se staršími výzkumy došlo v této oblasti ke zhoršení. Otázkou však je, co mohou školy a konkrétně vedení škol udělat, aby vyučujícím trochu ulevili a pomohli jim lépe zvládat nároky učitelského povolání. Pokud čtete tento článek, pravděpodobně vás to také zajímá.
Psychologové z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy se dlouhodobě věnují zkoumání vyhoření u učitelů a učitelek a také způsobům, jak mu předcházet nebo ho řešit. V rámci toho vznikly dva rozsáhlé výzkumy. První se věnoval syndromu vyhoření. Během něho se ukázalo, že velmi důležitým faktorem, který