Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo v součinnosti s ministerstvem zdravotnictví vyhlášku o požadavcích na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních.
Takzvaná pamlsková vyhláška
Mgr.
Jana
Přibylová
ředitelka legislativního odboru MŠMT
Tato vyhláška navazuje na ustanovení § 32 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Toto ustanovení zakazuje ve školách a školských zařízeních reklamu, nabízení k prodeji nebo prodej výrobků ohrožujících zdraví, psychický nebo morální vývoj dětí, žáků a studentů nebo přímo ohrožujících či poškozujících životní prostředí a dále reklamu a nabízení k prodeji nebo prodej potravin, které jsou v rozporu s výživovými požadavky na zdravou výživu dětí, žáků a studentů. Současně předpokládá, že ministerstvo školství a ministerstvo zdravotnictví stanoví požadavky na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních. Cílem této právní úpravy je napomoci v boji proti nesprávným stravovacím návykům dětí a proti dostupnosti potravin a nápojů, jejichž konzumace odporuje zásadám zdravé výživy. Snadná dostupnost energeticky bohatých potravin včetně nápojů s výživovým složením, které je z hlediska zásad správné (zdravé) výživy naprosto nevhodné, přispívá k rozvoji a posilování nezdravých výživových návyků, které jsou spolu s nedostatkem pohybu hlavní příčinou dětské obezity. Tyto principy se dlouhodobě promítají zejména v propracovaném systému školního stravování, který je ukotven ve vyhlášce č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění pozdějších předpisů.
Návrh vyhlášky obsahuje požadavky, které jsou kladeny na potraviny, které budou nabízeny ve škole nebo školském zařízení; bude se jednat o potraviny v potravinových či nápojových automatech anebo různých bufetech. Požadavky se budou rovněž vztahovat na potraviny, které jsou nabízeny zdarma v rámci reklamních akcí.
V § 3 a v navazující příloze vyhlášky jsou specifikovány požadavky, které musejí splňovat potraviny, které lze nabízet a prodávat ve škole. Všechny potraviny, které jsou prodávány, nesmějí obsahovat sladidla (mimo žvýkaček bez cukru), kofein (mimo čaje) a trans mastné kyseliny (TFA), které pocházejí z částečně ztužených tuků. Tyto potraviny také nesmějí být energetickým nebo povzbuzujícím nápojem. Naopak lze prodávat ovoce a zeleninu za předpokladu, že bude nezpracovaná (lze ji ale samozřejmě omýt, oloupat, okrájet či zabalit). Rovněž lze prodávat šťávy či nektary z ovoce nebo zeleniny, ale pouze tehdy, pokud budou bez přidaného cukru.
Příloha k vyhlášce pak obsahuje seznam kategorií potravin a dále vybrané živiny, pro které jsou stanoveny nejvyšší přípustné hodnoty, při jejichž překročení již nebude možné potraviny nabízet a prodávat. Při tvorbě vyhlášky se vycházelo jak z aktuální nabídky potravin, které jsou běžně dětem ve školách nabízeny, tak i z analýzy výživové situace a snahy omezit nejrizikovější živiny, jejichž nadměrná konzumace je uváděna jako hlavní příčina vzniku nadváhy a obezity v populaci. Vyhláška u jednotlivých potravin vymezuje maximální množství takzvaných rizikových živin, jakými jsou sůl, tuk a cukr. Samotné potraviny jsou pak členěny do jednotlivých kategorií tak, aby celá příloha byla přehlednou a současně aby respektovala členění typů potravin v ostatních právních předpisech.
Takto je například stanoveno, že zpracované ovoce lze prodávat, pouze pokud neobsahuje více než 0,5 gramů soli nebo 1 gram přidaného cukru ve 100 gramech zpracovaného ovoce. Sýry pak lze prodávat za předpokladu, že neobsahují více než 2 gramy soli a 30 gramů tuku ve 100 gramech sýru. Také se stanoví požadavky na masné výrobky, mléčné výrobky, výrobky z produktů rybolovu či pekařské výrobky. Vyhláška neopomněla ani oblíbené obložené pekařské výrobky, s nimiž se lze běžně v automatech, ale i bufetech setkat. Jedná se o plněné housky či bagety, ale i o různé smaženky či chlebíčky. Základním požadavkem je, aby tyto neobsahovaly majonézu, hořčici, kečup nebo různé dresinky. Současně pak je nezbytné, aby kromě pekařského výrobku obsahoval tento produkt i minimálně dvě další suroviny (masný výrobek, mléčný výrobek, ovoce nebo zeleninu), a to minimálně 20 % z celkového hmotnosti výrobku. Tedy např. celozrnná bageta o hmotnosti 200 g bude muset obsahovat nejméně 40 g zeleniny (např. salát) a šunky nebo nejméně 40 g zeleniny (např. rajče) a sýru. Vyhláška také stanoví maximální množství 4,0 g cukru ve 100 ml nealkoholického nápoje, když preferuje neochucené a hlavně nedoslazované nápoje.
Zákon č. 178/2016 Sb. pak doplnil zmocnění k vydání této vyhlášky o to, že je nově také umožněno stanovit podmínky, za nichž lze v odůvodněných případech prodávat potraviny nesplňující výživové požadavky. Je třeba upozornit, že nikdy nemohou být tyto potraviny nabízeny žákům do splnění povinné školní docházky. Nově tedy do návrhu vyhlášky budou doplněny výjimky, které umožní prodej například kávy či smaženek. Prodej těchto potravin se umožní v prostorách, kde se vzdělávají výhradně žáci po splnění povinné školní docházky, tedy na vyšších odborných školách či středních školách, v nichž nejsou společně žáci plnící povinnou školní docházku a žáci po jejím splnění. Také se doplňuje výjimka na prostory, které jsou určeny výhradně zletilým osobám a do kterých nemají děti nebo žáci do splnění povinné školní docházky stálý přístup, typicky ředitelny či čekárny určené pro rodiče. Současně jsme zohlednili i případy, kdy žáci prodávají výrobky, které vytvořili jako součást praktického vyučování, tedy zejména se to týká oborů vzdělání v potravinářství či obchodu. Posledně jsme zohlednili i případy, kdy škola pronajímá například tělocvičnu či jiné prostory k pořádání různých společenských akcí, které však nejsou pořádány v souvislosti se vzděláváním.
Součástí návrhu vyhlášky jsou i dvě přechodná ustanovení. První z nich zohledňuje, že prodávající mohl před účinností této vyhlášky nakoupit potraviny, které nesplňují požadavky na ně nově kladené. Umožňuje se tedy, aby tyto již pořízené potraviny doprodal nejpozději do 3 měsíců po dni nabytí účinnosti této vyhlášky. Druhé přechodné ustanovení reaguje na probíhající program „Mléko do škol“, v rámci kterého jsou nabízeny potraviny, pro něž jsou nastaveny speciální výživové požadavky přímo v rámci programu samotného. Potraviny v rámci tohoto programu bude možné bez omezení prodávat až do 31. července 2017.
Návrh vyhlášky je nyní po jeho projednání v komisích Legislativní rady vlády ČR a před zasláním k publikaci ve Sbírce zákonů. Předpokládáme, že vyhláška by měla začít platit od září 2016.