Účetnictví příspěvkových organizací v účetním období 2004
Odst. 5 (§
27) definuje tržní hodnotu, jako hodnotu, která je vyhlášena na tuzemské či zahraniční burze
nebo na jiném veřejném trhu.
Vymezuje tržní hodnotu jako:
-
zavírací cenu vyhlášenou burzou cenných papírů v pracovní den, ke kterému se ocenění provádí u
majetku, který je veden na tuzemské burze cenných papírů,
- nejvyšší cena ze
zavíracích cen, které bylo dosaženo na schválených trzích zahraničních burz cenných papírů v
pracovní den, ke kterému se ocenění provádí v případech, kdy není majetek veden na tuzemské burze
cenných papírů a je kótován na zahraničních burzách cenných papírů,
- cena
platná v den, ke kterému se ocenění provádí, v případě jiného veřejného trhu než burzy, s tím, že
pokud v den, ke kterému se ocenění provádí, uvedené trhy nepracují, použije se cena vyhlášená na
nich poslední pracovní den, který předchází okamžiku ocenění.
Odst. 6 a 7
vymezují použití ustanovení §
25 v případech, kdy není objektivně možné stanovit reálnou hodnotu.
Příspěvkové organizace použijí ocenění reálnou hodnotou ve výjimečných případech v
návaznosti na účetní metody stanovené na základě prováděcího předpisu (vyhlášky) anebo pokud to
nestanoví zvláštní předpis.
Paragraf 28 zpřesňuje a
stanoví povinnost účetním jednotkám odpisovat majetek, to znamená, že o majetku účtují a odpisují
jej účetní jednotky:
- které mají vlastnické právo k majetku,
- které mají jiné právo k majetku,
- které hospodaří s
majetkem státu,
- které hospodaří s majetkem územního samosprávného
celku,
- v dalších případech stanovených zvláštními právními předpisy nebo
prováděcími právními předpisy.
Účetní jednotky majetek odpisují a účtují o něm v
souladu s účetními metodami.
Dále o majetku účtují a odepisují jej účetní jednotky, které jej používají v
případech:
- smlouvy o výpůjčce (§ 659
občanského zákoníku), po dobu zajištění závazků převodem práva
(§ 553 občanského
zákoníku),
- kdy se vlastnické právo k movitým věcem nabývá na základě
projevu vůle jiným způsobem než převzetím věci (např.
§ 133 odst. 1 občanského
zákoníku,
§ 443 odst. 2, §
444
a 445 obchodního
zákoníku),
- pokud to stanoví právní předpis.
Odst.
1 též stanoví, že pozemky a jiný majetek vymezený zvláštními právními předpisy nebo prováděcími
právními předpisy se neodepisuje [např. umělecká díla a předměty (majetek účtovaný na účet 032)] u
účetních jednotek, ke kterým je tento výklad směřován.
Odst. 2 vymezuje, že majetek uvedený v odst. 1 tohoto paragrafu odpisuje účetní
jednotka, která jej úplatně nebo bezúplatně poskytuje jiné osobě k užívání zejména na základě
smlouvy o nájmu nebo smlouvy výpůjčce (ustanovení odst. 1 tohoto paragrafu týkající se smlouvy o
výpůjčce tím nejsou dotčena).
Odst. 6 stanoví účetním jednotkám povinnost
sestavovat odpisový plán, na jehož podkladě provádějí účetní jednotky odpisování majetku v průběhu
jeho používání. Předmětný majetek se odpisuje jen do výše jeho ocenění v
účetnictví.
Příspěvkové organizace v souladu se stanovenými (viz
§ 34 vyhlášky č. 505/2002
Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č.
563/1991 Sb., o účetnictví, ve
znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky,
příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, ve znění pozdějších
předpisů) účetními metodami majetek odpisují prostřednictvím účetních odpisů.
Paragraf 29
se vztahuje k povinnosti účetních jednotek (stanovené v
§ 6 odst. 3
tohoto zákona), to je k povinnosti provádět inventarizaci majetku a závazků.
Základní povinnost, týkajících se inventarizace majetku a závazků je stanovena jak je již výše
uvedeno v § 6, odst. 3,
tohoto zákona. Povinnost účetním jednotkám inventarizovat majetek a závazky vymezuje v obecné poloze
takto: "Účetní jednotky jsou povinny inventarizovat majetek a závazky podle
§ 29 a
30".
Z ustanovení § 29 vyplývá
pro účetní jednotky povinnost inventarizací zjišťovat skutečný stav veškerého majetku a závazků a
ověřovat, zda zjištěný skutečný stav majetku a závazků odpovídá stavu majetku a závazků zachyceném v
účetnictví. Jak vyplývá z tohoto ustanovení inventarizace se týká veškerého majetku a závazků
nacházejícího se v účetní jednotce, to znamená nejenom vlastního majetku účetní jednotky (včetně
majetku účetní jednotky, který se nachází mimo účetní jednotku např. na základě smlouvy o výpůjčce),
ale i cizího majetku, který účetní jednotka používá.
Inventarizace se rozlišuje podle okamžiku ke kterému se inventarizace provádí. V
souvislosti se sestavením účetní závěrky jako řádné nebo mimořádné, se provádí inventarizace majetku
a závazků tzv. periodická inventarizace. V případech stanovených v odst. 2 tohoto paragrafu mohou
účetní jednotky provádět tzv. průběžnou inventarizaci.
- Periodickou
inventarizaci tedy rozlišujeme podle okamžiku provedení inventarizace majetku a závazků. V prvé řadě
se jedná o inventarizaci, kterou účetní jednotky provádějí v souvislosti s řádnou účetní závěrkou,
to znamená ke konci účetního období. V druhé řadě se jedná o inventarizaci, kterou jsou účetní
jednotky povinny provést v souvislosti s mimořádnou účetní závěrkou.
-
Průběžnou inventarizaci mohou účetní jednotky provádět i v průběhu účetního období, ovšem pouze u
zásob, u nichž účtují podle druhů nebo podle míst uložení nebo hmotně odpovědných osob, dále u
dlouhodobého hmotného movitého majetku, jenž vzhledem k funkci, kterou plní v účetní jednotce, je v
soustavném pohybu a nemá stálé místo, kam náleží. U průběžné inventarizace si její termín stanoví
účetní jednotka sama, s ohledem na majetek, kterého se průběžná inventarizace týká a vzhledem ke
svým specifickým potřebám. Pokud účetní jednotka využívá možnosti dané zákonem je nutné u průběžné
inventarizace dodržet povinnost jí stanovenou v odst. 2 tohoto paragrafu, to znamená, že tento
majetek musí být inventarizován alespoň jednou za účetní období.
V odst. 3 je stanovena účetním jednotkám povinnost prokázat provedení inventarizace
u veškerého majetku a závazků po dobu pěti let po jejím provedení. Povinnost prokázání provedení
inventarizace veškerého majetku a závazků je důležitá z hlediska následných kontrol v oblasti
majetku a nakládání s ním.
Tento paragraf stejně jako další ustanovení zákona o
účetnictví se týká všech účetních jednotek, včetně územních samosprávných celků, příspěvkových
organizací, státních fondů a organizačních složek státu.
Paragraf 30
vymezuje způsoby provedení inventarizace. Stanoví povinnost účetním jednotkám skutečné stavy majetku
a závazků účetní jednotky při inventarizaci zjišťovat:
- fyzickou inventurou u
hmotného majetku, popřípadě u nehmotného majetku nebo
- dokladovou inventurou u
závazků a pohledávek, popřípadě u ostatních složek majetku, u nichž nelze provést fyzickou
inventuru.
Odst. 1 stanoví účetním jednotkám povinnost zaznamenat zjištěné stavy v
inventurních soupisech. Z výše uvedeného vyplývá, že inventurní soupisy jsou tímto paragrafem
stanoveny jako jediná (povinná) inventarizační písemnost s tím, že se současně stává účetním
záznamem.
Odst. 2 vymezuje obsah inventurního soupisu a zároveň inventurní
soupisy vymezuje jako průkazné účetní záznamy.
Inventurní soupis musí obsahovat
následující informace:
- stavy majetku a závazků tak, aby bylo možno je jednoznačně určit a definovat,
- podpisový záznam (podpis) osoby odpovědné za zjištěné stavy majetku a závazků a podpisový záznam
(podpis) osoby odpovědné za provedení inventarizace,
- způsob zjišťování
skutečných stavů,
- ocenění majetku a závazků k okamžiku ukončení inventury i
pro účely podle § 26, odst.
3,
- okamžik zahájení a okamžik ukončení inventury.
V
případě provádění průběžné inventarizace (odst. 3), mohou být inventurní soupisy nahrazeny průkazným
účetním záznamem o provedení fyzické inventury a o vyúčtování inventarizačních
rozdílů.
Odst. 4 stanovuje postup u fyzické inventury hmotného majetku, který
nelze provést ke konci rozvahového dne
(§ 19, odst. 1), a který
mohou účetní jednotky provést v průběhu posledních čtyř měsíců účetního období, popřípadě v prvním
měsíci následujícího účetního období. Vždy však musí účetní jednotky prokázat stav hmotného majetku
ke konci rozvahového dne stavy fyzické inventury opravenými o přírůstky a úbytky uvedeného majetku
za dobu od ukončení fyzické inventury do konce účetního období, popřípadě za dobu od začátku
následujícího účetního období do okamžiku ukončení fyzické inventury v prvním měsíci tohoto účetního
období.
Odst. 5 charakterizuje inventarizační rozdíly, kterými se rozumí rozdíly mezi
skutečným stavem a stavem zachyceným na příslušných účtech v účetnictví, a které nelze prokázat
způsobem stanoveným tímto zákonem.
Pokud se jedná o rozdíly, kdy
je
- skutečný stav nižší než stav v účetnictví, rozdíl se označuje jako manko,
popřípadě schodek u peněžní hotovosti a cenin,
- skutečný stav vyšší než stav
v účetnictví, rozdíl se označuje jako přebytek.
Odst. 6 vymezuje účetním jednotkám povinnost vyúčtovat inventarizační rozdíly do účetního období, za
které se inventarizací ověřuje stav majetku a závazků.
Z výše uvedených
skutečností tedy vyplývá, že inventarizaci účetní jednotka provádí:
a) k
okamžiku sestavení řádné účetní závěrky,
b) k okamžiku sestavení mimořádné
účetní závěrky,
c) průběžnou inventarizaci mohou účetní jednotky provést jen v
souladu s § 29, odst. 2
u zásob a dlouhodobého majetku (např. železniční vagóny apod.).
V souvislosti s
prováděním inventarizací a pro jejich řádné provedení je nezbytné rozlišovat v návaznosti na
stanovené obsahové vymezení položek účetní závěrky a účetní metody jednotlivé druhy majetku a
závazků.
Dlouhodobým majetkem se rozumí takový majetek a závazky, kde doba použitelnosti, popřípadě sjednaná
doba splatnosti při vzniku účetního případu je delší než jeden rok, ostatní majetek a závazky jsou
považovány za krátkodobé.
Tabulka:
Povinnosti pro účetní jednotky vyplývající z
paragrafů 29
a 30 k provedení
inventarizace majetku a závazků.
+---------------------------------+---------------------------------+ |Předmět inventarizace |Povinnost provedení inventarizace| | |stanovená zákonem | +---------------------------------+---------------------------------+ |Peněžní prostředky v hotovosti |k okamžiku, ke kterému účetní | | |jednotky sestavují účetní | | |závěrku jako řádnou nebo | | |mimořádnou | | |(periodická inventarizace) | +---------------------------------+---------------------------------+ |Zásoby | | +---------------------------------+---------------------------------+ |a) sledované v účetnictví podle |lze provádět v průběhu | |způsobu A |účetního období, účetní | | |termín této inventarizace si | | |účetní jednotka stanoví sama | | |(průběžná inventarizace) za | | |podmínky, že zásoby účtují | | |podle druhů nebo podle míst | | |jejich uložení nebo hmotně | | |odpovědných osob | +---------------------------------+---------------------------------+ |b) sledované v účetnictví dle |k okamžiku, ke kterému | |způsobu A |sestavují účetní závěrku jako | | |řádnou nebo mimořádnou | | |(periodická inventarizace), | | |pokud není stanovena průběžná | | |inventarizace | +---------------------------------+---------------------------------+ |c) sledované v účetnictví dle |k okamžiku, ke kterému | |způsobu B |sestavují účetní závěrku jako | | |řádnou nebo mimořádnou | | |(periodická inventarizace) | +---------------------------------+---------------------------------+ |Dlouhodobý hmotný a nehmotný |k okamžiku, ke kterému | |majetek včetně drobného |sestavují účetní jednotky | |dlouhodobého hmotného a |účetní závěrku jako řádnou | |nehmotného majetku |nebo mimořádnou | |(fyzickou inventuru hmotného |(periodická inventarizace) | |majetku, kterou nelze provést ke | | |konci rozvahového dne, lze | | |provést v průběhu posledních čtyř| | |měsíců účetního období, popřípadě| | |v prvním měsíci následující | | |účetního období) | | +---------------------------------+---------------------------------+ |Dlouhodobý hmotný movitý majetek,|lze provádět v průběhu | |jenž vzhledem k funkci, kterou |účetního období, účetní | |plní v účetní jednotce, je |termín této inventarizace si | |v soustavném pohybu a nemá stálé |účetní jednotka stanoví sama | |místo, kam náleží |(průběžná inventarizace) | +---------------------------------+---------------------------------+ |Ostatní majetek a závazky (včetně|k okamžiku, ke kterému | |hodnot sledovaných na |sestavují účetní závěrku jako | |podrozvahových účtech) |řádnou nebo mimořádnou | | |(periodická inventarizace) | +---------------------------------+---------------------------------+
Paragraf 31
stanoví povinnost účetním jednotkám uschovávat účetní záznamy pro účely vedení účetnictví.
Jednoznačně vymezuje vztah k právní úpravě archivnictví včetně situací přechodu příslušných
povinností. Ustanovení tohoto paragrafu jsou závažná z pohledu průkaznosti a věrohodnosti účetních
záznamů a jimi zachycených účetních operací v příslušných účetních obdobích z hlediska potřeby
prokazování a ověřování těchto skutečností.
Odst. 2 vymezuje účetním jednotkám účetní záznamy uschovávat (s výjimkou uvedenou v odst. 1 a
pokud v § 32
není stanoveno jinak):
- účetní závěrku a výroční zprávu po dobu deseti let počínajících koncem účetního období, kterého se
týkají,
- účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh, přehledy,
podobu pěti let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají,
- účetní záznamy,
kterými účetní jednotky dokládají formu vedení účetnictví
(§ 33 odst. 2), po dobu
pěti let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají.
Paragraf 32
vymezuje povinnost uschování účetních záznamů v případech, kdy účetní jednotka použije účetní
záznamy i pro jiný účel než je uvedený v
§ 31 odst. 1.
Z ustanovení odst. l vyplývá pro účetní jednotky povinnost, pokud použijí účetní záznamy
např. pro:
- účely trestního řízení,
- opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti,
- účely správního řízení,
- účely občanského soudního řízení,
- účely daňového řízení,
- účely skartačního řízení,
- účely sociálního zabezpečení,
- účely veřejného zdravotního pojištění,
- účely ochrany autorských práv,
postupovat tak, aby byly zajištěny požadavky vyplývající z jejich použití pro výše uvedené
účely.
Odst. 3 stanovuje povinnost uschování účetních dokladů a jiných účetních záznamů, které se
týkají:
- záručních lhůt,
- reklamačních řízení,
- nezaplacených pohledávek,
- nesplněných závazků.
Odst. 4 vymezuje povinnost a stanovuje způsob uschovávání účetních záznamů účetní jednotkou i
pro jiný účel než uvádí
§ 31, odst. 1(tj. pro účely vedení účetnictví), jedná se zejména pro účely trestního řízení,
soudního řízení, daňového řízení, skartačního řízení, sociálního a zdravotního pojištění, záručních
a reklamačních řízení, postupují účetní jednotky po uplynutí uschovacích dob pro potřeby vedení
účetnictví dále tak, aby byly zajištěny požadavky vyplývajících z jejich použití pro výše uvedené
účely v souladu s příslušnými právními předpisy a v souladu s vedením účetních záznamů podle zákona
o účetnictví.
Úschova účetních záznamů je důležitá zejména z hlediska následných kontrol, jak
externích nebo interních, tak i pro potřeby samotných účetních jednotek v případě změny majitele,
zakladatele nebo zřizovatele. Dále pak tyto uschované účetní záznamy umožňují zpětně posoudit vývoj
příslušné účetní jednotky, nebo mohou být podkladem pro potřebné analýzy majetku, závazků,
pohledávek, apod.
V
paragrafu 33
jsou vymezeny základní pojmy, pravidla a povinnosti týkající se účetního záznamu v návaznosti na
ustanovení § 4 odst. 10.
Odst. 1 vymezuje obsah a formu účetního záznamu:
a) obsahem účetního záznamu je
informace obsažená v účetním záznamu, to znamená, že obsahem účetního záznamu je samotná informace
týkající se předmětu účetnictví nebo jeho vedení (např. datování jednotlivých účetních dokladů nebo
účetních zápisů, záznamy o provedení fyzické inventury),
b) formou účetního záznamu je konkrétní způsob zaznamenání této informace. Technologicky může
jít konkrétně například o listinu, magnetickou pásku nebo disk, disketu, CD ROM, optický disk,
paměť počítače. Je nutné zdůraznit, že technologického zaznamenání zákon neupravuje.
Odst. 2
vymezuje účetním jednotkám povinnost týkající se formy účetního záznamu. Účetní záznam může mít
písemnou nebo technickou formu:
- písemnou, tzn. účetní záznam provedený rukopisem, psacím
strojem, tiskařskými nebo reprografickými technikami nebo tiskovým výstupním zařízení výpočetní
techniky, jehož obsah je pro fyzickou osobu čitelný,
- technickou, kdy je účetní záznam
proveden elektronickým, optickým nebo jiným způsobem, ale který umožňuje jeho převedení do formy, v
níž je obsah pro fyzickou osobu čitelný.
Odst. 3 stanoví, že účetní jednotka může provést
převod účetního záznamu z jedné formy do druhé. Účetní jednotka v těchto případech, musí zajistit,
aby obsah účetního záznamu v nové formě byl shodný s obsahem původního účetního záznamu. Pokud by
byl účetní záznam nečitelný v písemné formě, musí být převeden takovými prostředky, nosiči a
vybavením tak, aby jeho obsah byl pro fyzickou osobu čitelný např. pro auditory nebo pro účely
zveřejňování informací. Z výše uvedeného vyplývá, že tento odstavec umožňuje účetní jednotce měnit
formu účetního záznamu při splnění požadavku, že se přitom nezmění jeho obsah.
Odst. 4 stanoví, že jednotlivý účetní záznam může být tvořen několika dílčími účetními záznamy,
to znamená, že tento odstavec upravuje možnost vytvoření účetního záznamu několika dílčími účetními
záznamy.
Odst. 5 zajišťuje zrovnoprávnění všech forem účetních záznamů a zacházení s nimi.
Odst. 6 připouští i další formu pro účetní záznam (nečitelnou - bez dalšího rozkódování je účetní
záznam nečitelný), to znamená, že řeší uznání nečitelnosti formy účetních záznamů resp. jejich
obsahu. Odstavec upřesňuje podmínky a povinnosti, za nichž se provádí převod do čitelné formy
účetního výkazu. Ze zákona vyplývá povinnost tohoto převodu pro účely ověřování účetní závěrky
auditorem a jejího zveřejňování a pro potřeby oprávněných kontrolních orgánů.
Tento paragraf též vymezuje účetním jednotkám povinnost zajistit ochranu vedení účetnictví v pojetí
soustavy účetních záznamů před jejich zneužitím, poškozením, zničením, neoprávněnou změnou či
přístupem k nim, ztrátou nebo odcizením.
Paragraf 33a
upravuje v souvislosti s pojetím vedení účetnictví průkaznost účetního záznamu.
V odst. 1
vymezuje průkazný účetní záznam:
- jehož obsah je prokázán přímo porovnáním se skutečností,
kterou tento záznam prokazuje,
- jehož obsah je prokázán obsahem jiných průkazných účetních
záznamů,
- je přenesený způsobem splňující požadavky pro přenos účetního záznamu dané tímto zákonem,
- týkající se výhradně skutečnosti uvnitř účetní jednotky, k němuž je připojen podpisový
záznam (podpis) osoby oprávněné a odpovědně za příslušný záznam.
Pokud obsah účetního záznamu neodpovídá skutečnosti je nutné považovat tento účetní záznam za
neprůkazný.
Odst. 3 vymezuje účetním jednotkám povinnosti v souvislosti s průkazností přenášení účetních
záznamů. Účetní jednotky jsou povinny zajistit uznání průkaznosti přenosu účetního záznamu
provedeného prostřednictvím informačního systému splňující požadavky bezpečnosti odpovídající
charakteru přenášených informací. Přenášený účetní záznam musí být nejpozději v okamžiku jeho
předání k přenosu podepsán vlastnoručním podpisem nebo elektronickým podpisem podle zvláštního
právního předpisu anebo obdobným průkazným účetním záznamem v technické formě.
Odst. 4
definuje podpisový záznam jako účetní záznam, kterým je vlastnoruční podpis nebo elektronickým
podpisem podle zvláštního právního předpisu anebo podobný průkazný účetní záznam v technické formě,
přičemž obě formy podpisového záznamu jsou zrovnoprávněny.
Odst. 5 definuje připojení podpisového záznamu jako:
- podepsání vlastnoručním podpisem u
účetního záznamu v písemné formě,
- podepsání elektronickým podpisem podle zvláštního
právního předpisu u účetního záznamu v technické formě,
- podepsání obdobným průkazným
záznamem v technické formě u účetního záznamu v technické formě.
V odstavci 7 je definován
identifikační záznam. Identifikačním záznamem se rozumí účetní záznam, který je připojený k účetnímu
záznamu automatickým zařízením. Zatímco podpisový záznam jako takový umožňuje určení odpovědné
osoby, identifikační záznam umožňuje primárně určit technický prostředek nebo fyzickou osobu.
Podle odst. 8 k jednomu účetními záznamu může být připojeno více podpisových záznamů,
popřípadě identifikačních záznamů.
Povinnost účetní jednotky stanovit vnitřním předpisem oprávnění, povinnosti a odpovědnosti osob,
zahrnuje i podpisový vzor. Tato povinnost je stanovena v odst. 9. Zákonem stanovené požadavky v
souvislosti s podpisovým záznamem a identifikačním záznamem zaručují, že původce takového záznamu
nebude moci odmítnout odpovědnost ani za jeho připojení ani za obsah účetního záznamu, k němuž je
připojil. Toto ustanovení je důležité a nezanedbatelné z hlediska pomoci při postihování trestné
činnosti.
Paragraf 34 ve
vztahu k povinnosti účetních jednotek vést průkazné účetnictví stanoví, že přenos účetních záznamů
může být uskutečněn pouze prostřednictvím informačního systému nebo jiného informačního zdroje
(zejména internetu) splňujícího požadavky bezpečnosti odpovídající charakteru přenášených informací.
Tyto požadavky jsou v případech informací, na které se vztahují zvláštní povinnosti, přísnější
(zejména mlčenlivost, bankovní tajemství, tajemství dopravovaných zpráv, ochrany nebo utajení). Toto
ustanovení se vztahuje jak na přenos účetních záznamů v technické formě, tak i v písemné formě. Z
výše uvedeného vyplývá, že přenos musí být uskutečněn prostřednictví komunikačního systému, který má
příslušný provozovatel. Provozovatel komunikačního systému musí být schopen na požádání účetní
jednotky, která je odesilatelem nebo příjemcem účetního záznamu ověřit, zda jí označený účetní
záznam s tímto obsahem byl přenesen, pokud uvede že ano, kdo byl jeho odesilatelem a kdo byl
příjemcem a okamžik odeslání odesilatelem a přijetí příjemcem.
Způsob oprav v účetních záznamech upravuje
§ 35.
Odst. 1 vymezuje, že opravy v účetních záznamech nesmějí vést k:
- neúplnosti
účetnictví,
- neprůkaznosti účetnictví,
- nesrozumitelnosti účetnictví,
- nepřehlednosti účetnictví.
Odst. 2 a 3 vymezuje, v kterých případech je účetní jednotka povinna provést bez zbytečného
odkladu opravu účetních záznamů a jakým způsobem musí být opravy provedeny.
V souvislosti s
řádností vedení účetnictví je stanoveno v odst. 5, v kterých dalších případech se na účetní záznamy
hledí, jako by je účetní jednotky nevedly.
Odst. 6 stanoví účetním jednotkám povinnost
zajistit ve stanovených případech obnovení průkaznosti účetnictví. Pokud jsou účetní záznamy
ztracené, odcizené, zničené nebo poškozené, musí účetní jednotka provést opatření k obnovení
průkaznosti účetnictví tj. získat původní záznam nebo vystavit duplikát se všemi náležitostmi
účetního dokladu.
Paragraf 36
vymezuje základní ustanovení o tvorbě a vydání Českých účetních standardů, za účelem docílení
souladu používání účetních metod účetními jednotkami. Tvorbu a vydávání českých účetních standardů
zajišťuje ministerstvo.
Obsahem standardů je popis účetních metod nebo postupů účtování,
které nesmí být v rozporu s ustanoveními tohoto zákona a ostatních prováděcích a právních předpisů a
nesmí ani obcházet jejich účel. Použití standardů účetními jednotkami se však bude považovat za
plnění ustanovení o účetních metodách podle tohoto zákona.
Pravidla pro tvorbu a vydávání standardů může ministerstvo stanovit prováděcím předpisem
(vyhláškou). Vydání standardů se oznamuje prostřednictvím Finančního zpravodaje. Ministerstvo vede
registr vydaných standardů.
Paragraf 37
stanovuje pokuty, které může uložit účetní jednotce příslušný kontrolní orgán při své činnosti a
finanční úřad při správě daní. Právní úprava tohoto paragrafu byla nutná a nevyhnutelná. Zpřísněná
sankční ustanovení daná tímto paragrafem přispějí k snaze účetních jednotek vést účetnictví v
souladu s tímto zákonem.
Účetní jednotce, která:
a) nevede účetnictví, nebo je nezačne
vést ode dne stanoveného podle §
4 odst. 1 až 7,
b) nesestaví účetní závěrku nebo nevyhotoví výroční zprávu, případně nesestaví účetní
závěrku nebo nevyhotoví výroční zprávu ke dni stanovenému
podle § 19 odst. 1,
c) nesestaví účetní závěrku nebo nevyhotoví výroční zprávu podle Mezinárodních účetních
standardů, ač jí tento zákon tuto povinnost stanoví,
d) sestaví neúplnou účetní závěrku,
e) neověří účetní závěrku nebo výroční zprávu auditorem, ač jí tento zákon tuto povinnost
stanoví,
f) nezveřejní účetní závěrku nebo výroční zprávu způsobem stanoveným tímto zákonem,
g) poruší povinnost uschovávat účetní záznamy,
h) uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslující
údaje v účetních záznamech a způsobí tím, že účetní závěrka nebo výroční zpráva zkreslí věrný obraz
předmětu účetnictví, nebo
i) vede účetnictví nesprávné,
se uloží pokuta do výše 6 %
hodnoty aktiv celkem, jde-li o protiprávní jednání podle písmen a) až c), nebo se může uložit pokuta
do výše 3 % hodnoty aktiv celkem, jde-li o protiprávní jednání podle písmen d) až i).
Uložením pokuty není dotčena trestně právní odpovědnost účetní jednotky. V tomto paragrafu je
stanovena i lhůta pro uložení pokuty. Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu.
Paragraf 37a
vymezuje, že správní orgán (viz
§ 37 odst. 6 zákona) může
rozhodnutím uložit účetní jednotce povinnost odstranit protiprávní stav. Dále vymezuje, že úhrn
všech pokut uložených účetní jednotce za účelem vymožení splnění této povinnosti nesmí převyšovat 6
% hodnoty aktiv celkem.
Výše uvedené skutečnosti by měly přispět účetním jednotkám k
orientaci v ustanoveních zákona o účetnictví, který je základním právním předpisem pro vedení
účetnictví účetních jednotek.
Pro úplnost a na závěr ještě jednou uvádím, že příspěvkové
organizace při vedení účetnictví postupují podle ustanovení:
- zákona č. 563/1991 Sb., o
účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,
- vyhlášky č.
505/2002 Sb., kterou se
provádějí některá ustanovení zákona č.
563/1991 Sb., o účetnictví, ve
znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky,
příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, ve znění pozdějších
předpisů (vyhlášky č. 477/2003
Sb.),
- Českých účetních standardů pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č.
505/2002 Sb., ve znění
pozdějších předpisů (dále jen "České účetní standardy pro ÚSC, PO, SF a OSS") č. 501 až č. 522.